Ukrajina

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 27. července 2006
  • Zobrazeno: 2935×

Příbuzná témata



Ukrajina

Ukrajina leží ve východní části Evropy a sousedí s Ruskem, Běloruskem, Moldavskem, Polskem, Maďarskem, Slovenskem a Rumunskem.Větší část Ukrajiny leží na jihozápadě Východoevropské roviny, jejíž průměrná výška je 140 m.n.m.. Jih Ukrajiny lemují Krymské hory a omývá Černé a Azovské moře, na západě se tyčí ukrajinské Karpaty. Svou celkovou rozlohou (603,7 tis. km2) je Ukrajina druhým největším státem Evropy. Vzdálenost mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem činí 1316km, mezi nejjižnějším a nejsevernějším pak 893km. Celková délka suchozemské hranice je 4558km, mořské hranice s Bulharskem, Tureckem a Gruzií - 1050km a délka pobřeží činí 2782 km.
Převážnou část Ukrajiny tvoří roviny, to jsou nížiny nebo pahorkatiny nepřevyšující 350 m.n.m. Z těchto rovin vystupují jen nevysoké kopce, známé jako Ukrajinský masiv nebo také Ukrajinský štít.Tyto vyvýšeniny jsou tvořeny starobylým krystalickým podkladem, na němž leží usazeniny téměř celé Východoevropské roviny.V místech, kde se staré horniny dostaly na povrch, je rozdělila koryta řek na několik menších celků, nazvaných Volyňsko-podolská plošina s nejvyšším kopcem 471m vysokým jihovýchodně od Lvova. Dále do této skupiny patří pahorkatiny Dněperská, Azovská a Doněcká. Všechny tyto výstupy krystalických hornin jsou zároveň bohatými nalezišti nejrůznějších rud.
Ovšem základním krajinným celkem jsou rozlehlé nížiny.K největším patří Dněperská nížina, dále zamokřené Polesí a nakonec suchá Černomořská nížina na jihu.
Podle typu půd i rostlinstva a osídlení se Ukrajina dělí na tři přírodní a hospodářské zóny. Na severozápadě se lesní zóna a celý krajinný celek příznačně jmenují Polesí. Střední část území tvoří úrodné černozemě, jejichž původním porostem byla lesostep.Třetí zónou je teplý a suchý jihovýchod s chudší a místy prosolenou půdou. Byla to původně step, která se spojovala na východě se stepí ruskou.
Ukrajina však není jen rovina. Na její území zasahují i dva horské systémy. Na jihu to jsou Krymské hory, které se pozvolna zvedají z Krymského poloostrova a prudkými svahy spadají k Černému moři. Mnohem rozlehlejší jsou Ukrajinské Karpaty, nazývané také Poloniny. Mají charakter středohor a široké, oblé až ploché vrcholy. Pískovcový masiv Černá hora s vrcholem Goverla (2 061m) je nejvyšším místem Ukrajiny. Nejvyšší hřbety byly v dobách ledových pokryty ledovci, a proto mají ostré štíty lemované nevelkými ledovcovými kary. Karpaty z větší části porůstají horské smíšené lesy, jejichž charakter je dán nadmořskou výškou. Lesní pásmo často končí pod vrcholy, které jsou pak holé, porostlé subalpskými loukami, které se využívají jako horské pastviny. Tyto lysé kopce, poloniny, daly Ukrajinským Karpatům jejich druhé jméno.
Mezi největší řeky Ukrajiny patří Dněpr a Dněstr. Jihem Ukrajiny též protéká Dunaj a západem Zachidnyj Buh patřící do povodí Baltského moře. Dněstr je řeka, pramenící na Zakarpatské Ukrajině (nebo též Podkarpatské Rusi) nedaleko Lvova. Její tok je dlouhý 1411km, vine se k jihovýchodu Ukrajinou a Moldavskem a vlévá se do Černého moře. Dněpr protéká Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou a je to třetí nejdelší řeka v Evropě. Její tok je dlouhý 2 285 km a vlévá se též do Černého moře.
Podnebí na většině území Ukrajiny je mírné kontinentální, kromě jižního pobřeží Krymu patřícího do subtropického středozemního typu. Průměrná teplota v létě se pohybuje mezi 17° a 25°C, v zimě od 2° do -8°C. Nejméně srážek je na jihu Ukrajiny (v černomořských nížinách méně než 300mm ročně) a nejvíce v Karpatských horách (více než 1500mm ročně).
Důležitými městy Ukrajiny jsou:
Černihiv - jedno z nejstarších měst Kyjevské Rusi, ve městě se nachází Spasko-Preobraženský chrám z 12. století postavený v byzantském slohu
Černivcy - město nedaleko rumunských hranic
Černobyl' - město s nechvalně proslulou jadernou elektrárnou
Dněpropetrovsk - město a přístav na Dněpru, středisko ukrajinského obchodu s pšenicí, do roku 1926 známé jako Jekatěrinoslav
Doněck - průmyslové město, je centrem Donbasu, původní název je Juzovka, poté do roku 1961 Stalino
Charkov - významné město, druhé největší po Kyjevu
Ivpatorija - mořský přístav a letovisko na Krymu, lázeňské centrum, s krásnou starou čtvrtí a mešitou
Jalta - turistické letovisko a lázně na Krymu, v únoru 1945 se zde konala Jaltská konference o rozdělení sil
v poválečné Evropě, konference se účastnili: W.Churchil, F.D.Roosevelt a generalissimus J.V.Stalin
Kerč - krymské přístavní město, jedno z nejstarších v oblasti, ve městě a jeho okolí bylo nalezeno moho významných archeologických památek, jako např. zbytky řecké akropole, římské pohřební mohyly a katakomby
Krivij Rih - město v Doněcké pánvi, založeno Kozáky, dnes jedno z největších středisek těžby železné a uranové rudy na světě
Kyjev - Hlavní a současně i největší město na březích Dněpru. Je to jedno z nejstarších měst na Ukrajině a bylo založeno v 6. století. Při VŘSR v r. 1917 a 2. světové válce zde došlo k těžkým bojům a město bylo velice poškozeno. Střed města byl srovnán se zemí a zahynulo v něm 200 000 lidí. Po válce došlo k obnově města. Současnou tvář Kyjeva charakterizují široké, tříproudé bulváry a parky, které lemují stavební památky, jako např. katedrála sv. Sofie z 11. století.
Luhansk - město v srdci Doněcké pánve, do r. 1991 známé jako Vorošilovgrad
Lvov - průmyslové centrum na západě, hist. centrum Haliče, směsice ukrajinských, polských a rakouských stavebních stylů, bok po boku s moderní architekturou odrážejí jeho pestrou minulost, bylo založeno v r. 1256 a r. 1340 si je podmanili Poláci,od r. 1772 do r. 1918 bylo součástí Rakouska, poté do r. 1939 náleželo Polsku, od tohoto roku jej obsadilo SSSR a od r. 1991 náleží Ukrajině
Mariupol' - přístavní město na severním pobřeží Azovského moře, po Oděsě druhý nejdůležitější přísta země
Mikolaiv - nejdůležitější přístav pro vývoz obilí, středisko loďařství, leží na pobřeží Černého moře
Oděsa - nejdůležitější černomořský přístav a rekreační středisko, krásné architektonické památky, bohatý kulturní život připomíná krásná budova opery z 19. století
Ternopil' - oblastní město nedaleko Lvova, dříve známé jako Tarnopol
Užhorod - město, které je centrem historické oblasti Podkarpatská Rus
Vinnica - město v úrodné zemědělské oblasti, 190 km JZ od Kyjeva
Záporoží

Na území Ukrajiny připadá asi 5% světového nerostného bohatství. Nachází se zde více než 80 druhů minerálů. V Doněcké oblasti se těží velmi kvalitní uhlí a ve městě Krivij Rih jsou bohatá naleziště železné rudy. Oblast, která je známá jako nejdůležitější kamenouhelný revír v bývalém SSSR se jmenuje Donbas.V roce 1989 tvořila tato oblast 35% celosvazové těžby koksovatelného uhlí. Název je zkratkou pojmenování Doneckij bassejn. Je to hlavní průmyslová oblast Ukrajiny. Uhlí zde bylo objeveno již v roce 1721 a vlastní těžba začala v roce 1800. Význam revíru prudce vzrostl v 70.letech 19. století v souvislosti s výstavbou železniční sítě. Donbas je také významnou oblastí černé metalurgie, který za sovětských časů produkoval ročně kolem 200 milionů tun uhlí a více než 50 milionů tun oceli, ale po rozpadu SSSR a snížení světových cen surovin výroba poklesla.Největším a nejdůležitějším městem regionu je Doněck. K dalším významným městům patří Luhansk a Makiiva.Mezi další nerostné suroviny Ukrajiny patří magnetické a uranové rudy, Ti, Cr, Ni, bauxit, U, fosfáty, S, rašelina,ropa, sůl, grafit a mangan.
Mezi hlavní zemědělské produkty patří: pšenice, ječmen, cukrová řepa, brambory, kukuřice, slunečnice, maso a mléčné výrobky. Obděláváno je 57% půdy. Chová se zde hlavně skot a prasata.
DĚJINY
Ukrajinské stepi a černomoří byly osídleny již v době kamenné. Na tomto území se vystřídaly různé národy - Skytové, Sarmati a na pobřeží Černého moře - Pontu - zakládali své kolonie Řekové a později Římané, jejichž přístavní města zpustošili Hunové. Slované pronikli do srdce Ukrajiny po Dněpru, který už od starověku spojoval sever s jihem.
Staroruské kmeny vytvořily v 9. století na území Ukrajiny první státní útvar - Kyjevskou Rus.V té době bylo založeno nejen hlavní město dnešní Ukrajiny Kyjev, ale i další města, jako např. Ljubeč a Černihiv. Když se Kyjevská Rus rozpadla začali se východní Slované diferencovat na Velkorusy (Rusy), Malorusy (Ukrajince) a Bělorusy. Ukrajina přijala své druhé jméno podle geografické polohy v oblasti.V českém jazyce to byla „okrajina“, země na okraji obývaného území, v sousedství „pustého pole“, tedy neosídlených stepí, kam jen občas pronikali kočovnící a nájezdníci - ve 13. století hlavně Tataři.
Historická ukrajinská území ovládli ve středověku tehdejší silné státy - Litva a Polsko. Uhry zabraly později Zakarpatsko a jižní stepi včetně poloostrova Krym byly pod nadvládou Turecka, které tam mělo od 15. do 18. století svůj Krymský chanát. Do čela národně osvobozeneckého boje se postavili svobodní sedláci, kteří si říkali kozáci. Opustili své majetky na Dněpru, který je národní řekou Ukrajinců, a v 16. století vytvořili Kozáckou Sič. Zatímco Ukrajinu na západ od Dněpru postupně ovládly západoevropské státy, východní Ukrajinu opanovalo Rusko. Bohdan Chmelnickyj pak roku 1654 připojil “levobřežní“ Ukrajinu k Rusku na více než 300 let. Západní území byla Ukrajině (v podstatě ale Rusku a pak SSSR) postupně vrácenav průběhu 19. a 20. století. Halič a Podkarpatská Rus byly k Sovětskému svazu připojeny až po 2. světové válce odtržením od bývalého Československa a Polska.
Ukrajina byla obilnicí a kovárnou Ruska už v 19. století. Po vzniku SSSR však násilná kolektivizace zemědělství spojená se vznikem kolchozů a sovchozů vedla k tomu, že i na úrodné Ukrajině panoval za sovětské vlády hladomor. Nebývalý rozvoj za sovětské vlády doznal těžký těžební průmysl.V poválečném období pak bylo na Dněpru a jeho přítocích postaveno několik přehrad s vodními elektrárnami.
Ukrajinská SSR v rámci SSSR i v souladu se svazovou Ústavou měla některá formální práva a znaky suveréního státu: území, státní vládní a správní orgány, státní rozpočet, státní vlajku, znak, hymnu a ústavu. Na základě rozhodnutí nejvyššího sovětu (parlamentu SSSR) bylo v roce 1944 svazovým republikám, včetně Ukrajinské SSR, navráceno právo na samostatné zahraniční vztahy. V roce 1945 se Ukrajinská SSR stala jedním ze zakladatelů OSN. Od roku 1944 až do roku 1990 podepsala 156 mezinárodních smluv, stala se členem 16 mezinárodních organizací a účastnila se práce v 60 stálých a dočasných mezinárodních orgánech.
Dne 16. července 1990 Parlament Ukrajiny přijal historicky významnou deklaraci - Akt o státní suverenitě, ve kterém byla prohlášena samostatnost a svrchovanost státní moci na celém území Ukrajiny, nezávislost a rovnoprávnost v zahraniční politice. Dne 24. srpna 1991 vyhlásil ukrajinský parlament nezávislost Ukrajiny. Území bylo prohlášeno za nedělitelné a nedotknutelné, spravované výhradně ústavou a zákony Ukrajinské republiky.Všeukrajinské referendum, které se konalo 1. prosince 1991 tuto volbu potvrdilo více než 90% hlasů. Po vyhlášení nezávislosti uznalo Ukrajinskou republiku více než 130 států a s více než 120 státy byly navázány diplomatické styky.
Po získání samostatnosti zahájila ukrajinská vláda postupnou privatizaci zejména malých a středních podniků. Navzdory hospodářské reformě je však průmyslová výroba stále nižší než v roce 1990. Výrazně poklesla těžba uhlí v Doněcké pánvi. V období let 1993 - 1994 se průmyslový růst snížil o polovinu a měsíční inflace dosahovala 80%. Problémy se zahraničními vztahy nastaly kvůli jaderným zbraním, když Ukrajina odmítla podepsat jakoukoli smouvu o jaderném odzbrojení. V roce 1994 však Ukrajina, Rusko a USA podepsali smlouvu o jaderných zbraních, podle níž měla Ukrajina během následujícího roku přemístit většinu jaderných zbraní ze svého do Ruska. Dalšími významnými politickými událostmi na Ukrajině bylo podepsání obchodní dohody s EU a překvapivé vítězství pokrokového Leonida Kučmy v prezidentských volbách v roce 1995. Záhy po svém zvolení zahájil radikální hospodářskou reformu, jež zahrnuje rozsáhlou privatizaci zemědělství i průmyslu, ta však po slibném začátku pokračuje jen pomalu.
OBYVATELSTVO
Podle posledního sčítaní lidu z roku 1999 má Ukrajina 49 mil. 811 tis. osob. Přírůstek obyvatelstva je -0,62% a gramotnost 98%. Národnostní složení: Ukrajinci 73%, Rusové 22%, Židé 1% a ostatní tvoří 4%.Hustota obyvatel je 86 osob na km2.
Průměrná délka života u mužů je 66 let a u žen je to 76 let.
Nejpoužívanějsími jazyky je ukrajinština (státní), ruština, rumunština, polština a maďarština.
Náboženství jsou převážně křesťanská. Vyskytuje se zde: Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát), Ukrajinská pravoslavná církev (Kyjevský patriarchát), Ukrajinská autokefální církev, Ukrajinská řecko-katolická církev, římsko-katolická církev a protestantské církve. Dále potom judaismus a islám.
V průmyslu pracuje 35% obyvatel, v zemědělství 27% a ve službách 34%.
Po měnové reformě z roku 1995 se platí hřivnami, přičemž 1 hřivna má 100 kopějek.

 


KULTURA
Písemné památky se rozšířili na dnešní území Ukrajiny v období Kyjevské Rusi. K jejímu rozvoji přispělo zavedení cyrilice. Rozšiřovaly se znalosti z oblasti filozofie, historie, přírodovědy, vysoké úrovně dosáhla medicína. Významnou památkou z oblasti pedagogiky tohoto období je “Povčannja Volodymyra Monomacha“, z oblasti práva pak “Ruská pravda“.
Kláštery sloužily jako střediska pro uchovávání knih a rukopisů. První historicky známou knihovnou Kyjevské Rusi byla knihovna chrámu sv. Sofie v Kyjevě založená roku 1037 Jaroslavem Moudrým.
Předchůdcem dnešních muzeií byly v období Kyjevské Rusi kolekce knížek, obrazů a uměleckých předmětů, které se uchovávaly v Desjatinné cerkvi, chrámu sv. Sofie a v Kyjevsko-Pečerském klášteře. První muzea vznikla začátkem 19. století. Začátek tisku se na Ukrajině datuje od roku 1574, kdy I.Fedorov ve Lvovské tiskárně vytiskl první tištěnou knihu “Apoštol“.
Ukrajinská kultura je známá svou hudební a choreografickou tvorbou. Počátky hudby se vztahují do doby Kyjevské Rusi (tzv.skomorochy - potulní herci).Po přijetí křesťanství se rozvíjel církevní zpěv. V 15. - 16. století vzniká kozácké umění s národně heroickými eposy - tzv. dumy; také se rozvíjí instrumentální hudba. Divadlo existovalo na území dnešní Ukrajiny již v době antiky - Pivnične Pryčernomorja (pol. 1. tisíciletí př.n.l. až 4. století n.l.). Od 11. století jsou již známa vystoupení skomorochů a v 16. století se začínají objevovat školní divadla a vertep (vánoční hry), v 17. století pak lidové divadlo.
Nejstarší památky výtvarného umění patří do doby středního paleolitu. Mezi 8. a 9. stoletím se začalo formovat malířské umění Kyjevské Rusi. K jeho nejvýznamnějším památkám patří fresky a mozaiky chrámu sv. Sofie v Kyjevě a sarkofág Desjatinné cerkvy, mimiatury a ornamenty Ostromyrohova „Evangelia“ a „Izbornika“ Svjatoslava.
V poslední čtvrtině 11. století byla založena Lavrská ikonopisecká dílna. Od konce 13. století nastává rozvoj tradičního malířského umění. Kořeny ukrajinské literatury jsou rovněž spjaty s Kyjevskou Rusí (překlady, poučení, životopisy svatých) např. „Kyjevo-Pečerskyj pateryk“, „Povisť vremennych lit“ (Nestorův živitopis) apod. Nejvýznamnější památkou umělecké literatury tohoto období je „Slovo o polku Ihorevim“ (Slovo o pluku Igorově).Významné místo v dějinách ukrajinské literatury 16. a 17. století zaujímá tzv polemická literatura. V 18. století vznikají kozácké letopisy. Počátek nové ukrajinské literatury je spojen s tvorbou Ivana Kotljarevského. Avšak nejvýznamnější osobností ukrajinské literatury a výtvarného umění je Tarasđ Ševčenko.


S Ukrajinou je také bohužel spojena jedna z největších katastrof 20. století - Černobyl. Město s atomovou elektrárnou, 90km severně od Kyjeva. V dubnu 1986 zde došlo k nejhorší civilní jaderné nehodě, která kdy byla na světě zaznamenána. Střecha jednoho ze čtyř reaktorů odlétla po obrovské explozi a do atmosféry unikl radioaktivní materiál. Radioaktivní spad zamořil většinu Ukrajiny a Běloruska, části Polska a Skandinávie a zasáhl i tak vzdálené státy jako je Velká Británie. Okamžité nebezpečí bylo zažehnáno až za několik měsíců, když byly z oblasti vystěhovány tisíce lidí.
Mnoho lidí zahynulo přímým ozářením - především požárníci, kteří bojovali s požárem po explozi. V širokém okolí došlo rovněž k prudkému zvýšení onemocnění rakovinou a k výskytu velkého množství vrozených vad u kojenců.Více než 120 000 lidí bylo evakuováno a všechny vesnice v okruhu 30 km srovnány se zemí. Velké plochy zemědělské půdy se staly nepoužitelnými. Začátkem 90. let byl starým lidem povolen návrat do zemědělských usedlostí, ale ukázalo se, že jimi vzpěstovaná úroda je značně kontaminovaná.


K Ukrajině náleží také poloostrov Krym, který má rozlohu 25 000 km2. Odděluje Azovské a Černé moře. Krymské hory na JV pobřeží tvoří klimatický předěl a chrání lázeňskou oblast, dříve známou jako sovětskou riviéru, s nejdůležitějším městem Jaltou. Hlavním městem této autonomní republiky je průmyslový Simferopol. Krym byl v 6. století př.n.l. osídlen řeckými kupci. Součástí Ruska se stal až v roce 1783. V letech 1853 - 1856 byl dějištěm Krymské války, v níž Ruska byla Anglie, Francie a Turecko. Za 2. světové války v letech 1941 - 1944, byl Krym okupován německou armádou.V roce 1954 byl přičleněn k Ukrajině.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby