Titul
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 09. srpna 2008
- Zobrazeno: 9137×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Titul
Titul pochází z latinského slova titulus, tedy česky hodnost.
Obsah |
Oslovení
S titulem souvisí i správné oslovení příslušné osoby (osobnosti).
- pan, paní, ve zkratce p., pí - nejobecnější civilní (tj. občanský) titul; např. pan Novák
- pleno titulo (latinsky), p. t., P. T., česky plným titulem - „titul titulů“, zástupný titul; příklad obou funkcí:
- ThDr. Miloslav Vlk, pleno titulo: Jeho Eminence Miloslav kardinál Vlk, arcibiskup pražský a primas český (uvedení všech titulů)
- Miloslav Vlk, pleno titulo, je zodpovědným knězem, který atd. (zástupná funkce - "pleno titulo" naznačuje množství titulů)
- v adrese: p. t. Josef Novák (zástupná funkce - "pleno titulo" naznačuje, že pan Novák má nějaké tituly; nechceme je zkomolit, nebo je všechny neznáme, proto, abychom neurazili, použijeme "pleno titulo")
Akademické hodnosti
Akademické hodnosti jsou dosažené studiem vysoké školy nebo jinou formou vysokoškolského vzdělávání. V současné době je možno se setkat s těmito tituly, z nichž některé již byly nahrazeny titulem jiným (např. PhMr. - Mgr., PaedDr. - PhDr.) a jiné se přestaly udělovat zcela (RSDr.). Podrobnosti upravuje Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.
Bc. | baccalaureus | bakalář |
BcA. | baccalaureus artis | bakalář umění |
Mgr. | magister | magistr |
MgA. | magister artis | magistr umění |
Ing. | ingénieur | inženýr |
Ing. arch. | ingerum architectus | inženýr architekt |
JUC. | juris utriusque candidatus | kandidát obojího práva |
JUDr. | juris utriusque doctor | doktor obojího práva |
ICDr. | juris canonici doctor | doktor kanonického práva |
MDDr. | medicinae dentalis doctor | doktor zubní medicíny |
MSDr. | medicinae stomatologicae doctor | doktor zubní medicíny |
MUC. | medicinae universae candidatus | kandidát všeobecné medicíny (po uzavřeném třetím ročníku) |
MVC. | medicinae veterinarinae candidatus | kandidát veterinární medicíny |
MUDr. | medicinae universae doctor | doktor všeobecné medicíny |
MVDr. | medicinae veterinarinae doctor | doktor veterinární medicíny |
PaedDr. | paedagogiae doctor | doktor pedagogiky |
PharmDr. | pharmaciae doctor | doktor farmacie |
PhDr. | philosophiae doctor | doktor filozofie |
PhMr. | pharmaciae magister | magistr farmacie |
RNDr. | rerum naturalium doctor | doktor přírodních věd |
RSDr. | rerum socialium doctor | doktor sociálních věd |
RCDr. | rerum commercialum doctor | doktor obchodních věd |
RTDr. | rerum technicarum doctor | doktor technických věd |
ThDr. | theologiae doctor | doktor teologie |
ThLic. | theologiae licentiatus | licenciát teologie, bohosloví |
ThMgr. | theologiae magister | magistr teologie, bohosloví |
Akademický titul se píše vždy před jménem.
Neakademické tituly - (absolventi vyšších odborných škol)
DiS. | diplomovaný specialista |
Titul DiS. se píše vždy za jménem. Mezi jménem a tímto titulem se píše vždy čárka.
Vědecké hodnosti
Vědecké hodnosti jsou dosažené pokračujícím studiem vysoké školy s obhájením disertační práce.
Ph.D. | philosophiae doctor | v podstatě odpovídá dřívějšímu CSc., tzv. velký doktorát - Doktor pro ostatní oblasti mimo teologie. |
DBA | doctorate of business administration | mezinárodně uznávaný doktorský titul v oblasti podnikání a managementu (udělováno především v anglosaských zemích), oproti klasickému Ph.D. je však studium výrazně orientováno na manažerskou a podnikatelskou praxi a výzkum reálných manažerských problémů - je spojením vědy se skutečným životem, Ph.D a DBA jsou doktorské úrovně, úrovní stejné, určené různým skupinám zájemců |
Th.D. | theologiae doctor | doktor v oblasti teologie |
CSc. | candidatus scientiarum | kandidát věd |
DrSc. | doctor scientiarum | doktor věd (udílení tohoto titulu bylo zrušeno) |
DSc. | doctor scientiarum | doktor věd (znovu zavedení titulu Akademií věd od 18. 12. 2002 jako náhrada za DrSc. [1] |
Akademik | řádný člen Akademie věd ČR |
Vědecká hodnost se píše vždy za jménem. Mezi jménem a hodností se píše vždy čárka.
Titul akademik je nejvyšší akademická hodnost a nahrazuje ostatní tituly a hodnosti. Uvádí se vždy před jménem.
Čestné hodnosti
Čestná hodnost je titul dosažený jmenováním (nikoliv studiem)
Dr. h. c. | doctor honoris causa | čestný titul |
Vědecko-pedagogické hodnosti
Tato hodnost je dosažena vědecko-pedagogickou nebo umělecko-pedagogickou činností.
doc. | docent |
prof. | profesor |
Anglosaské vysokoškolské tituly
Tyto tituly se uvádějí za jménem.
............. | ||
B.A. | Bachelor of Arts | absolvent vysoké školy různých směrů, převážně humanitních nebo společenskovědních oborů. |
B.Eng. | Bachelor of Engineering | absolvent vysoké školy různých směrů - inženýrských oborů. |
B.F.A. | Bachelor of Fine Arts | absolvent vysoké školy uměleckého zaměření. |
MBA | Master of Business Administration | absolvent univerzity zaměřené především na management, ale i jiné obory, jako např. logistiku a finance |
LL.M | Master of Laws | absolvent právnické fakulty |
M.S. / MSc | Master of Science | absolvent vysoké školy s vědeckou či technickou specializací, např. Computer Science, přírodní vědy či ekonomie |
M.A. | Master of Arts | absolvent vysoké školy různých směrů, převážně humanitních nebo společenskovědních oborů. |
M.Eng. | Master of Engineering | absolvent vysoké školy různých směrů - inženýrských oborů. |
M.F.A. | Master of Fine Arts | absolvent vysoké školy uměleckého zaměření. |
M.Div. | Master of Divinity | absolvent teologické vysoké školy (teologického semináře). |
M.D. | Medical Doctor | doktor medicíny, absolvent lékařské vysoké školy |
M.Pol.Sc. | Master of Political Sciences | absolvent vysoké školy |
(Ph.D. / PhD | Philosophiae Doctor. Vizte kapitolu vědecké hodnosti výše. Tento titul se nyní užívá na celém světě, včetně ČR.) |
Vladařské a státnické tituly
- Excelence - oslovení státních funkcionářů v mezinárodním styku
- prezident - hlava státu v republice
- císař - vládce císařství
- král - vládce v království
- vévoda, velkovévoda - vládce ve vévodství (velkovévodství)
- kníže - vládce v knížectví
- princ - potomek krále (císaře) a následník trůnu
- emír - vládce emirátu
- sultán - vládce sultanátu
- infant, infantka - tituly potomků královského páru, používané zejména ve Španělsku
- P.P., Pater Patriae (česky otec vlasti) - čestný titul římských císařů, uváděn na konci výčtu jejich titulatury
Církevní tituly
papež | Svatý otec, Jeho Svatost - nejvyšší katolický hierarcha |
Eminence | oficiální oslovení kardinála |
Excelence | oficiální oslovení biskupa |
kardinál | nejvyšší hodnostář po papeži, označení se klade až před příjmení (např. Miloslav kardinál Vlk |
biskup | správce diecéze; slavnostní oslovení: Monsignore, zkr. Mons. |
arcibiskup | biskup – metropolita církevní provincie (v Česku Praha a Olomouc) |
P. | Pater - řeholní kněz – v praxi se však užívá i jako titul diecézního kněze |
R. D. | Reverendus Dominus – dosl. „důstojný pán“, kněz (v praxi se často zaměňuje s Pater) |
Msgre. | Monsignore |
Šlechtické tituly
Nižší šlechta
Šlechtic, dříve vladyka (vladyctví znamená česky totéž co šlechtictví), s odkazem na pozemkovou držbu též nazýván zemanem - venkovský šlechtic, prakticky žádné pravomoci - obvykle jen statek nebo menší tvrz na vesnici |
Rytíř - obvykle měl od panovníka propůjčenou zemi (léno), na níž směl podle svého nejlepšího vědomí i svědomí vládnout, na oplátku ale musel v případě válečného konfliktu poskytnout vojsko |
Vyšší šlechta |
Svobodný pán, neoficiálně zkráceně baron - nejnižší možný titul vyšší šlechty, v českém prostředí nazýván dříve pán, vládl v baronství (panství) - obvykle pár vesnic, což ovšem neplatilo pro české Rožmberky |
Vikomt - první z hraběcích titulů, ve Francké říši stál v čele části hrabství (vikomt znamená místohrabě), jde ale o titul nejdříve úřednický, později údělný - dostal ho pouze jeden určitý člen rodu. Vikomti se vyskytovali především ve Španělsku, Francii, Anglii. V Německu a Českých zemích nebyl užíván. |
Hrabě - další z dědičných titulů, nositelé tohoto titulu z dřívějších dob patří k aristokracii, některá hrabata již ve středověku patřila do stavu říšských knížat, například hrabě Tyrolský, podobně po zániku Svaté říše římské náležela dříve panujícím hraběcím rodům, důstojnost rodů knížecích, což symbolizuje knížecí koruna v jejich erbech. Hraběcí titul je tedy též nejnižším panovnickým titulem. |
Markýz - v kontextu říše markrabě, neboli hrabě marky, jako šlechtický titul byl udělován v zemích románského jazyka a ve Velké Británii |
Kníže - nebo princ již velice významný šlechtic, vládl většímu územnímu celku, někdy i státu jako bylo na území říše Kraňsko, Meklenbursko. V Rakouském císařství byl titul knížete nejvyšším šlechtickým titulem. |
Vévoda - v královstvích nejvýznamnější hned po králi, většinou měl velkou poradní moc. Podobně jako kníže vládl většímu území, někdy i státu. V Rakousku jsme tento titul neznali, kromě italských území říše, kde byl ovšem pokládán za nižší, než byl titul kníže neboli princ. Benátská republika v jistých časech prodávala titul vévody tak levně, že pak skoro každá vesnice mohla být nazývána vévodstvím. Některým byl titul vévody uznán, a pro Benátsko byly zavedeny čtyři stupně vyšší šlechty. |
Další tituly |
Kurfiřt - říšský kníže s právem volit císaře Svaté říše římské |
Markrabě - za krále vládl v pohraniční provincii říše. V zemích Koruny české a Svaté říše římské byly nejznámější markrabě moravský a markrabě braniborský |
Lord, Lady - není na rozdíl o výše uvedených šlechtický titul, ale pouze titul užívaný k oslovení britského peera (od barona až po vévodu]] a jeho manželky. |
Mezi středověké tituly patřily i majordomus - staral se o hrad v době vládcovy nepřítomnosti, říšský číšník - tuto výsadu měl český král - směl nalévat císaři víno, vrchní lovčí a podobně.
V České republice je užívání šlechtických titulů na základě zákona č. 61/1918 Sb. z 18. prosince 1918 zakázáno.
Nadpis knihy
Slovo titul se používá také k označení názvu knihy. Titul musí být uveden jak na obálce (deskách) knihy, tak na hřbetě knihy. V knize samotné je titul umisťován vždy na lichou stranu a tato strana se nazývá titulní list. Na titulním listu musí být uveden název díla (titul) a jméno autora. Často se také uvádí nakladatel a rok vydání. Pokud je na předcházející liché straně uveden titul knihy a jméno autora menším písmem, nazývá se tato strana patitul.
Marek Kamlar | 22. prosince 2009