Sokolské hnutí, jeho vznik a vývoj v 19. a 20. století

Kategorie: Dějepis (celkem: 620 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 21. srpna 2005
  • Zobrazeno: 11961×

Příbuzná témata



Sokolské hnutí, jeho vznik a vývoj v 19. a 20. století

Co je Sokol


Česká obec sokolská (ČOS) je v České republice čtvrtým nejpočetnějším občanským sdružením jehož 180 000 členů se dobrovolně věnuje sportům, pohybovým aktivitám v oddílech sokolské všestrannosti a kulturní činnosti, především ve folklórních a loutkářských souborech.
ČOS se řadí k nejstarším spolkům tohoto typu na světě. Myšlenkově vznikla z emancipačních snah českého národa v 19. století. Program všestranného psycho-fyzického rozvoje člověka ji vtiskl Dr. Miroslav Tyrš, profesor Univerzity Karlovy a podnikatel Jindřich Fügner.
Sokolský program
Zakladatelé Sokola Tyrš s Fügnerem vytvořili program organizace na základech starohelénské kultury těla a ducha (kalokagathie)t.j. na zásadách, které přivedly starověký řecký stát k nejvyššímu rozkvětu.Rozvoj sokolstva v téměř stoleté historii (do doby jeho zákazu) ukázal, že na ideje a pokrokové tradice lze navázat a dále je rozvíjet. Při tom je nutné hledat nové cesty, metody a pojetí, k čemuž nabádá i Tyrš ve svém programovém spise : Náš úkol, směr a cíl.
Sokol má tedy pevné kořeny v etických a filosofických myšlenkách, převzatých z antiky, ale obohacených dalšími mysliteli našeho národa, počínaje Komenským, přes K.H. Borovského až po T.G. Masaryka, jenž sokolstvu vtiskl pečeť nezlomné víry v demokracii, vlastenectví a humanismus. Sokolstvo ve své historii vždy vedlo své členy k národnímu sebevědomí
Ve své činnosti vychází Sokol z trvalých kulturních a mravních hodnot, vyznává úctu k pravdě, věrnost danému slovu, úctu k osobnosti a názorům druhého, zásadovost, kulturnost v jednání a vystupování, uvědomělost a ukázněnost.
Základním principem sokolského programu je všestrannost. Úkolem všestranné sokolské výchovy je zdokonalování tělesné zdatnosti, tj. zušlechťování pohybové kultury, rozvoj výkonnosti, síly, vytrvalosti a obratnosti, ale i zdokonalování kultury ducha..
Sokol jako první formuloval a ve své činnosti uváděl v život zásadu tělesné výchovy a sportu pro všechny, která dnes nachází výraz v celosvětovém hnutí "Sport pro všechny" v souladu se zásadami Evropské charty sportu.>


Antická idea kalokagathie rozvinutá Dr. Miroslavem Tyršem a jeho následovníky dala základ společenskému hnutí, které se spojilo se vznikem a dalšími osudy Českého ( Československého) státu. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti omezen válkami nebo totalitními režimy. Žil v zahraničí, v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa. V roce 1990 byl znovuobnoven. Navázal na programové tradice, spojené s výchovným ovlivňováním člověka odpovědného za sebe, za obec, za demokratický stát.Česká obec sokolská modernizuje, při vstupu do nového století, svůj program. Bude podporovat sportovní výkon v 57 sportech, které jsou v ČOS organizovány. V gymnastice, házené, basketbalu, v judu i v atletice vykazují sokolští sportovci ligovou až reprezentační úroveň. ČOS zabezpečuje nové sporty, jejichž příkladem může být akrobatický rokenrol s tituly mistrů světa.
Nejpočetnější složkou ČOS je odbor sokolské všestrannosti, ve kterém se vytváří program pohybových aktivit a rekreačních sportů pro všechny lidi, včetně zdravotně postižených. Sokolské organizace v župách a v jednotách významně ovlivnily rozšíření humanitárního běhu Terryho Foxe v České republice, která zaujímá, spolu s Kanadou, v počtu účastníků čelné místo na světě.
Vyvrcholením činnosti ČOS je slet, společensko-sportovní přehlídka veškeré činnosti za šest let. XIII. všesokolský slet v roce 2000 je výrazem historické kontinuity a zařazení současného Sokola do kontextu vývoje sportu pro všechny ve světě.
ČOS je organizovaná ve 43 župách pokrývajících území České republiky. Ústředí je v Tyršově domě v Praze. Je nejpočetnější organizací Světového sokolstva.

Historie Sokola

Sokol vznikl 16.2.1862 založením první sokolské jednoty, která nesla název Tělocvičná jednota pražská. Založení Sokola se účastnili významní představitelé demokratické části české měšťanské společnosti, nevětší zásluhy se však přisuzují Dr. Miroslavovi Tyršovi a Jindřichu Fügnerovi, který také byl zvolen prvním starostou (Miroslav Tyrš prvním náčelníkem). Od počátku byl zaváděn do dění spolku pevný řád,což se týkalo uspořádání tělocvičny, cvičebního rozvrhu, rozdělení družstev, řádu cvičitelského sboru, řádu manipulace se spolkovými písemnostmi, jednacího řádu atd.
Po vzoru pražské jednoty se rychle rozrůstal počet jednot v celých Čechách. Český národ pocítil v Sokolu oporu ve svém národně-osvobozeneckém úsilí. Velký význam v rozvoji sokolství měla Tyršova programová stať "Náš úkol, směr a cíl", kterou autor publikoval v časopise SOKOL v r. 1871. Její myšlenky mají v hlavních rysech pro Sokol platnost dodnes.
I Sokol ovšem postihl od počátku sedmdesátých let přechodný útlum v důsledku určité malátnosti celé společnosti, způsobené vnitropolitickým vývojem. Teprve sjezd sokolských jednot v červnu 1882, spojený s 1. sletem sokolstva na Střeleckém ostrově znamenal překonání vnitřní krize a opětné zpevňování organizace. Vznikají první župy a v r. 1889 i Česká obec Sokolská. V r. 1896 potom též Svaz českoslovanského Sokolstva. Od té doby se stal vzestup sokolského hnutí již nezadržitelný. Určitými programovými předěly byly t.zv. valné sjezdy (kterých se v historii Sokola zatím uskutečnilo v nepravidelných intervalech celkem 8) a také všesokolské slety, které se postupně konaly v letech 1882, 1891, 1895, 1901, 1907, 1912, 1920, 1926, 1932, 1938, 1948 a konečně po více než 40letém přerušení v r. 1994.
Sokolové byli oporou boje za národní a státní samostatnost v obou světových válkách. Jejich oběti nelze spočítat. V l. světové válce hráli nezastupitelnou úlohu v legiích, bojujících v Rusku i Itálii. Při vzniku republiky v r. 1918 převzali odpovědnost za organizaci občanského pořádku a kázně v době, kdy dosud neexistovala policie samostatné republiky. Ve 2. světové válce byli sokolové zatýkáni hned v prvých dnech okupace. Přesto se významně podíleli na vnitřním odboji. Nejznámější odbojovou skupinou byla organizace nazvaná "Jindra". Významná byla i účast sokolů v zahraničním odboji - mezi letci ve Velké Británii i v naší jednotce, bojující v řadách armády bývalého Sovětského svazu.
Morální a společenská autorita Sokola získaná protifašistickým odbojem i výrazným protifašistickým odporem v době před okupací národa způsobila v tříletém poválečném období největší rozmach sokolstva v celé jeho historii, který vyvrcholil nevídanou mnohasettisícovou účastí na XI. všesokolském sletu, uskutečněném v r.1948. Také zde působila jistě předzvěst neblahých let totalitního režimu, kterému se svobodymilovní sokolové neskrývaně stavěli na odpor. Vítězství tohoto režimu potom způsobilo potlačení a praktické rozehnání organizace po více než 40 let.
Jen velmi pomalu sevšak tehdejším vládcům národa dařilo potlačit sokolské vědomí v myslích a srdcích lidí. Sokolství zde přežívalo ještě nejméně 20 let všude, kde se podařilo udržet alespoň základní všestranné cvičení, byt' pod jiným označením (nejprve ZTV, později ZRTV). Proto se ještě v r. 1968 při částečném vnitropolitickém uvolnění podařil pokus o obnovu Sokola sjezdem na Slovanském ostrově. Tento pokus však díky známému vnějšímu zásahu a nástupem doby t.zv. normalizace ztroskotal.
Po r.1989 se pamětníci slavných dob Sokola pokusili znovu organizaci, tentokrát úspěšně, obnovit. 7.1.1990 se konal ve veletržním paláci ustavující sjezd. Další sjezdy pak následovaly v r. 1991, 1993,1995 a 1998.
V roce 1994 se uskutečnil XII. všesokolský slet, první po téměř 50tileté odmlce. Jeho nadšené přijetí dávalo naději rychlejší obnovy sokolského života i vědomí o existenci obnovené organizace v myslích občanů národa. Ovšem starosti se splácením sletového dluhu, vzniklého především malou zkušeností organisátorů, tyto naděje značně utlumily.
Další slet se má uskutečnit v roce 2000 v rámci Národních dnů kultury a sportu. V současné době již začaly intenzivní přípravy.
Současný Sokol převzal jako dědictví minulých let mnohem více sportovních oddílů vyšších výkonnostních tříd než měl v minulosti. Této skutečnosti se zatím těžko přizpůsobuje. K ošetření tohoto stavu zřídil dříve neexistující odbor sportu, který zabezpečuje metodické i jiné potřeby odvětví. V jeho řadách se proto objevuje i více vynikajících sportovců než tomu bylo dříve.
Dřívější historie zaznamenávala úspěchy především sokolských gymnastů (Hudec, Gajdoš, družstvo žen na olympiádě v r. 1948).
Sokol obnovuje i tradice podniků, směřujících ke zdokonalování tělocvičné a sportovní činnosti (různá školení, cvičitelské srazy, semináře o nových formách tělocviku a další), ale i kulturně-společenských činností. Významnou úlohu v to hraje obnovená Ústřední škola ČOS, ale i župní náčelnictva a vzdělavatelské sbory v celé republice.
Po celou dobu totality uchovávali sokolské tradice i sokolské ideje především zahraniční sokolové. Ti se sdružili po obnovení Sokola v domovské zemi do Světového svazu sokolstva. Ten sice žije zcela nezávisle na ČOS, ale s ČOS udržuje velmi těsné kontakty jak na úrovni vedení, tak na úrovni náčelnictva a ostatních sborů ČOS, ale i na úrovni členské (účast našich cvičenců na každoročních sletech některé ze zahraničních žup).
Sokolu se sice podařiloorganizačně "postavit na nohy", cestu k uplatnění sokolských idejí, morálních zásad i sokolského vědomí v myslích svých členů v současnosti však stále ještě hledá.


zahraniční sokolstvo

Zprávy o úspěších a rozvoji Sokola se brzy po jeho vzniku rozšířily do zahraničí všude, kde se nacházely české kolonie vystěhovalců, kterých bylo z důvodů hospodářských i politických v té době nemálo. Tito emigranti pocítili možnost organizace ke vzájemnému styku i k možným návštěvám své vlasti a začali proto vytvářet i sokolské jednoty všude, kde se jich soustřeďovalo větší množství. Ale i pod vlivem silného panslavismu druhé poloviny 19. a počátku dvacátého století, který byl ctěn i v Sokole, vznikal Sokol postupně téměř ve všech slovanských státech. V roce 1908 byl založen první nadnárodní sokolský spolek - Svaz Slovanské sokolstvo, který sdružoval osm organizací ze slovanských zemí. Počínaje VI. sokol. sletem v r. 1912 se delegace těchto zemí pravidelně sletů účastnily.
V USA vznikaly sokolské jednoty zprvu neorganizovaně, avšak v r. 1917 vznikla zastřešující organizace Americká obec sokolská, působící dodnes. Po první světové válce se Sokol rozrostl do dalších zemí : Rumunska, Francie(zde pouze v Paříži), Rakouska, Kanady a mnoha dalších.
Největší rozvoj činnosti zahraničního sokolstva se uskutečnil po r. 1948, především posílením emigrace rozsáhlou emigrační vlnou zaviněnou nástupem komunismu. Sokolské jednoty vznikají v mnoha dalších zemích např. v Austrálii, Maroku, Švédsku atd.). Protože však postrádaly organizační spojení, vzniká nejprve v r. 1950 Ústředí čs. sokolstva v exilu, které se v r. 1951 přejmenovalo na Ústředí čs. sokolstva v zahraničí. Prvními představiteli se stali starosta dr. Ant. Hřebík, náměstek starosty dr. Juraj Slávik a náčelnice Marie Provazníková.
Další posílení organizace nastalo s přílivem nové vlny emigrace po r. 1968.
Kromě místních a oblastních veřejných vystoupení uspořádalo Ústředí 7 samostatných sletů : ve Vídni (1962, 1972, 1982), v Curychu (1976, 1986), v Montrealu (1967) a v Paříži (1990). Tato sokolská aktivita byla jakousi manifestací demokratických exulantů a krajanů v zahraničí a lze bez nadsázky říci, že udržela sokolské ideály na živu v období hlubokého sokolského temna doma.
Znovuzrozené sokolstvo po roce 1989 na tuto morální pomoc v zahraničí nezapomnělo. Hned od počátku se snažilo o navázání těsné spolupráce. Ale i zahraniční sokolstvo pomohlo v těžkých počátcích obnovené sokolské organizaci doma především finančními dary z dobrovolných sbírek. Vzájemné kontakty vyústily ve vznik Světového svazu sokolstva 30.10.1993. Na ustavující schůzi byl ustaven jeho řídící orgán "Rada Svazu". Zakládajícími organizacemi Svazu se staly Americká obec sokolská, Česká obec sokolská, Slovenská tělocvičná jednota Sokol v USA, Sokol na Slovensku a Ústředí čs. sokolstva v zahraničí, které sdružuje sokol. župy v Africe, v Severní i jižní Americe, v Austrálii a v Evropě. Hlavním úkolem Svazu je koordinace činnosti, projednávání vzájemných vztahů a styků a rozšiřování sokolského programu Počet organizací, sdružených ve Svazu není uzavřen a je otevřen všem nově vzniklým sokolským organizacím kdekoliv na světě.



jama | 09. května 2011
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!