Slovinsko

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 23. září 2006
  • Zobrazeno: 3257×

Příbuzná témata



Slovinsko

Základní údaje:
· Počet obyvatel: 2 000 000 (Rozum do kapsy, 1995)
1 930 000 (Zeměpisná encyklopedie, 1992)
1 950 000 (Zeměpis světa, 1995)

· Rozloha 20 251 km2 (Rozum do kapsy, 1995)
20 240 km2 (Zeměpisná encyklopedie, 1992)

· Průměrná teplota (293 m)
leden –1,6° C
červenec 20, 7° C

· Nejvyšší hora: Triglav (2 894 m)

· Nejdelší řeka: Sáva, 940 km (na území Slovinska 180 km)

· Hlavní město: Ljubljana (325 000 obyv.)

· Úřední jazyk: Slovinština

· Národnostní složení: 88% Slovinci, 3% Chorvaté, 2% Srbové, 7% ostatní

· Náboženství: 75% římsko katolíci, 20% ostatní křesťané

· Měna: 1 Slovinský tolar = 100 stotinek (do r. 1992 dinár)

· Hrubý domácí produkt: 13,5 miliard US $

· Hrubý domácí produkt na osobu: 6 750 US $

· Struktura HDP: služby 53%, těžba a průmysl 36%, rybolov a zemědělství 6%,
stavba 5%

· Šance na dožití: muži 69, ženy 77


Přírodní poměry:
Větší část Slovinska zabírají hory. Z Rakouska a z Itálie sem zasahují vápencové Alpy. Nejvyšší jsou Julské Alpy s masivem Triglav (2 864 m). Na severní hranici tvoří Karavanky (2554 m). Na východ vybíhá masiv Pohorje. Na jihu se rozkládá oblast Kras, která dala jméno krasovým územím světa. Pohoří Javorníky zde dosahuje výšky až 1796 m. Krajina se snižuje k jihovýchodu. V místě kde řeky Sáva, Dráva a Mura vytékají ze státu, jsou malé nížiny. V západní části Slovinska je spíše středomořské klima (teplá léta, silný déšť v září a říjnu), v jižní části převládá podnebí kontinentální.

Lidé a země:
První lidé na území Slovinska byly nejspíš kmeny Ilyrů (2. Tis. Př. n. l.). V prvním až druhém století před naším letopočtem se Slovinsko stalo součástí říše Římské. V 6. století se ve Slovinsku usídlili Slované. V 9. století připojil Karel Veliký Slovinsko k Francké říši. V dalším období zde vládli rakouští vévodové. Kolem 15. století uniklo Slovinsko turecké okupaci, protože bylo součástí Rakouska (až do konce 1. světové války). Roku 1918 je Slovinsko zakládající člen Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (předchůdce Jugoslávie). Během 2. světové války část slovinského území bylo zabaveno Itálií a Německem. Po válce byla území vrácena až na malou část, která je dodnes součástí Itálie. Na tomto území je i město s velkým přístavem - Terst. V roce 1991 (25. červen) navrhlo Slovinsko odtržení od Jugoslávie. Po desetidenních konfliktech navrhly některé ostatní země (Rakousko, Německo …) 3 měsíční ultimátum. Ale již 7. října se Slovinsko definitivě odtrhlo.

Hospodářství:

Před rozpadem Jugoslávie bylo Slovinsko nejvyspělejší zemí svazové republiky Jugoslávie a produkovalo 20% z celkového hrubého domácího produktu. Odtržení a konflikty (byť jen desetidenní) postihly jinak zdravou Slovinskou ekonomiku. Výrazně klesl zejména turistický ruch (lyžařská střediska, přímořská letoviska), který byl důležitým zdrojem Slovinských příjmů. Ale i dnes se podílí na hrubém domácím produktu asi 5%. V důsledku toho, se zvýšila závislost na průmyslu a zemědělství. Ve Slovinsku se chovají prasata a skot. Pěstují se zde brambory, kukuřice, pšenice, ovoce a cukrová třtina. Také se dosud pěstuje tradiční vinná réva (v povodí Drávy) a pohanka.
Asi neznáte slovinskou pověst o Kurentovi. Tento hrdina zachránil člověka před potopou světa. Zachráněný přislíbil, že bude v úctě a lásce chovat dvě posvátné rostliny – vinnou révu a pohanku. A pohanka, slovinsky ajda či hajdina, v dobách minulých jí zvali paganou, se stala nejpěstovanější plodinou ve Slovinsku. Pekli z ní koláče, buchty, nebo také obřadní „dvojbarevný chléb“. A víte jak se připravovalo tradiční slovinské tradiční jídlo ? Tady je:
Žgance (halušky)
To se vezme 600 g pohankové mouky, kterou vaříme 10 minut v litru osolené vody, promícháme, a pak ještě 15 minut vaříme. Odlijeme zbývající vodu. Lžící vykrajujeme halušky, na talíři je omastíme škvarky nebo polijeme mlékem. Toto byla každodenní potrava pro chudé.

Elektřinu zajišťuje především jaderná elektrárna Krško (43%), z jedné třetiny se podílejí tepelné elektrárny a zbytek elektřiny vyrábějí elektrárny vodní. Ve Slovinsku se těží hnědé uhlí, lignit, rtuť a olovnato-zinková ruda. Největším podnikem v tomto malém státě je montáž automobilů Renault (Novo mesto). Pro dopravu jsou důležité hlavně spoje do Rakouska, Italského Trestu(původně patřícímu Slovinsku) a do přístavu Koper.


Postřehy ze Slovinska:
Ve Slovinsku jsem byl. No, vlastně jsem jím jen projížděl, ale něco jsem si zapamatovat stačil. Na severozápadě Slovinska, kde jsme se trochu zdrželi, mi krajina hodně připomínala Podkrkonoší. Projížděli jsme také Ljubljanou. Je to hezké, poměrně malé město (alespoň jako hlavní město se mi zdálo malé - 325 000 obyv.), ale ve Slovinsku je to největší město. Zajímavé bylo, že skoro všude na obzoru byly hory. Ve Slovinsku jsme našli ještě jednu velmi zajímavou věc: starý opevněný statek (možná to mohlo být i něco jiného) s kruhovým půdorysem, poměrně vysoký. Budovy, které vytvářely prstenec kolem kruhového nádvoří, byly asi třípatrové. Okénka byla malá, mohla sloužit jako střílny. V nejvyšším patře už byly normální velikosti (jako u chaloupky). Bylo vidět, že je právě v rekonstrukci. Myslím, že byl z takového 15.–16. století (očekávali zde snad nájezdy Turků ?).

Ukázka jazyka:

Slovinština patří do stejné jazykové skupiny jako čeština – je to slovanský jazyk. Ale na rozdíl od češtiny, patří slovinština do jižní větve slovanských jazyků. Jako ukázku jsem vybral slovinskou vánoční koledu:

Přišli so přišly zdaleka přišli

Přišli so přišli Z daleka přišli
sveti tri kralji: svatí tři králové
Gašpar, Miha Kašpar, Melichar
Boltežar Baltazar

našli so štalco našli ve stáji
notri Mariji, Pannu Marii
dete pa vjaslih v jeslích dítě
mirno spi tiše spí

zdaj pokleknili V prachu poklekli
trije so kralji sklonili hlavy
in počastili vzdali poctu
jesusa Ježíši

Slovinská vlajka:


Použitá literatura:
Rozum do kapsy. Albatros 1995
Jaroslav Koutský: Vánoce v Evropě. Tomáš Houška 1995.
Carol Varleyová – Lisa Milesová:Zeměpisná encyklopedie. Mladé letá 1992.
Evropa a SSSR. Albatros 1983.
Zeměpis světa. Columbus 1995.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby