Slepýš křehký
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 3690×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Slepýš křehký
 Slepýš křehký |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Slepýš křehký
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Anguis fragilis Linné, 1758 |
Slepýš křehký (Anguis fragilis) je představitel beznohých ještěrek. V ČR je silně ohrožen a jeho stavy poslední dobou klesají.
Obsah |
Taxonomie
Rozeznávají se dva poddruhy slepýše křehkého:
- Anguis fragilis fragilis, Linné 1758; je rozšířen po celé Evropě
- Anguis fragilis colchicus, Nordmann 1840; vyskytuje se v Íránu a na Kavkaze a v jihovýchodní Evropě. K nalezení je i na východním Slovensku a velice vzácně se objevuje i na jihovýchodě Moravy.
Areál rozšíření
Je rozšířen prakticky po většině území Evropy, od Pyrenejského poloostrova až po Kavkaz a Ural. V Irsku, na Krymu, na jihu Španělska a některých středomořských ostrovech se nevyskytuje, chybí též v severní Skandinávii a Laponsku. Mimo Evropu se vyskytuje v severním Turecku, Íránu a severní Africe.
Slepýš křehký žije téměř na celém území ČR, od nížin až po víc jak 1000 m n. m., nejpočetnější populace však vytváří zhruba od 400 do 700 m. n. m.
Vzhled
Dorůstá obvykle délky 30 cm, maximálně do 45 cm. Zbarven je nenápadně hnědě, s jedním, dvěma, nebo i třemi tmavými pruhy a modročerným břichem u samic, samci mívají břicho spíše břidlicově šedé, často se žlutavou kresbou. Slepýš však může být svým zbarvením i kresbou značně variabilní, někteří jedinci mají nádech spíše do žluta, jiní naopak přecházejí až do červenavého odstínu mědi. Někteří samci mají nádherné blankytně modré skvrny na bocích. Pohybuje se plazením jako hadi, ale není tak mrštný.
Stanoviště
V Česku se běžně vyskytují v lesích na pasekách, v křovinatých stráních i na loukách od nížin až do horských poloh. Slepýši žijí skrytě, přes den se ukrývají pod kameny, v pařezech, pod listím a teprve za soumraku vylézají ven. Objevují se zejména po dešti, kdy na zemi pátrají po dešťovkách a slimácích. Také březí samičky lze zastihnout při slunění.
Etologie
Slepýš přes zimu hibernuje a vylézá na jaře, koncem března až počátkem května (záleží na podnebí a počasí).
Rozmnožování
Páření probíhá krátce po probuzení ze zimního spánku, ke kladení vajec (rození mláďat) dochází na přelomu července a srpna, výjimečně k němu může u některých populací dojít až počátkem září. Samice mohou mít až 15 mláďat, výjimečně i více. Slepýš křehký je vejcoživorodý, vaječný vývoj probíhá v těle samice a mláďata se klubou při průchodu vejce kloakou.
Potrava
Potravou slepýšů jsou z větší části žížaly a slimáci, případně i různí členovci, larvy a červi přiměřené velikosti.
V případě nebezpečí slepýš může odlomit část ocasu, který sebou ještě nějakou chvíli mrská. Slepýši ocas po čase částečně regeneruje.
Význam
Slepýš je zcela neškodná ještěrka, která však bývá neznalými zaměňována s hadem a preventivně likvidována. Je to nejen nesmyslné, ale také nezákoné, neboť je chráněn jako silně ohrožený druh.
