Rusko (Čečensko)

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 27. července 2006
  • Zobrazeno: 4118×

Příbuzná témata



Rusko (Čečensko)

Rusko-historie
Rusko je největší stát světa,rozkládající se ve východní Evropě a v severní části Asie, zaujímá více než 1/10 povrchu Země.Na území Ruska žilo v polovině 90.let 128 etnických skupin.Rusové sice představují 81,5%, tedy většinu obyvatelstva,na mnohých území však jsou menšinou.Díky vymezení hranic ve stalinském období se každý národ na svém území střetl se silnou menšinou sousedních národů.Národnostní a náboženské konflikty potlačované za komunistického režimu vypluly na povrch po rozpadu SSSR.
19.a 20.století:
.1867 prodali Rusové Aljašku Američanům za 7,2 milionů dolarů
.1904-1905 -Rusko-japonská válka,vedla k ruské revoluci r.1905,car byl donucen slíbit politické svobody a svolat Zákonodárnou dumu(parlament).
.1917-vyhrocování Ruské politiky(únorová revoluce,abdikace cara Mikuláše II. v březnu, pokus o levicový převrat v červenci,pokus generála Kornilova o převrat v září,v listopadu provedli bolševici vedení Leninem revoluci a zavedli teror).
.1918-vyvražděna carská rodina
.1918-1920-na celém území Ruska proběhla občanská válka
.1918-leden-vyhlášena Ruská SFSR(Sovětská federace socialistických republik) - ta se sta la 30.12.1922 součástí SSSR
.1940-válka s Finskem-územní zisky v Karélii
.1954 -území Krymu předáno Ukrajinské SSR
Za sovětské éry získalo Rusko dominantní úlohu v rámci SSSR
. 1990-první svobodné volby-Jelcin-představitel opozice a další nacionalisté a reformátoři zvoleni do parlamentu
.12.6.1990-ruská SFSR vyhlásila svrchovanost na SSSR
.12.6.1991-Jelcin zvolen ruským prezidentem
.25.12.1991-Ruská SFSR přijala název Ruská federace
.26.12.1991 se stala zakládajícím členem SNS
.31.3.1992 podepsalo 18 republik Ruské federace z 20 novou smlouvu federace, podepsat ji odmítli pouze Čečensko a Tatarstán
.1.1.1994-Jelcin se stává prezidentem SNS
.červen 1994-Rusko se připojilo k vojenské a politické spolupráci s NATO
.17.12.1995-volby do Státní dumy(dolní komora parlamentu)-zvítězili komunisté před
Žirinovského liberálními demokraty,stranami Náš dům a Jabloko
.duben 1994 podepsali prezidenti Ruska a Běloruska v moskevském Kremlu smlouvu o vytvoření unie Společenství svrchovaných republik(společná zahraniční politika,společný postup při ochraně státních hranic,bezpečnosti obou států a potírání zločinnosti), mohou disponovat armádou druhého státu,chtějí upevnit celní unii a zavést společnou měnu.
.volby 15.-16.6.1996-1.kolo -
dosavadní prezident Boris Jelcin 35,28%hlasů
komunistický kandidát Gennadij Zjuganov 30,04%hlasů
generál v.v. Alexandr Lebeď 14,52%hlasů
bývalý sovětský prezident Michael Gorbačov pouze 0,51%hlasů
Protože žádný kandidát nezískal nadpoloviční většinu hlasů,konalo se druhé kolo voleb.
.3.7.1996-druhé kolo-v něm zvítězil s převahou více než 13% hlasů Boris Jelcin(53,7%) nad komunistou Zjuganovem(40,4%)
Vláda Borise Jelcina
Po převzetí vlády po MIchaelu Gorbačovovi se okamžitě snažil přeměnit centralizované komunistické hospodářství na kapitalistické hospodářství volného trhu.Následovaly potížev podobě inflace,korupce,zločinnosti a politické nestability.Ale přes všechny nástrahy se v Rusku zakořenila demokracie.Tento vnitropolitický boj za demokracii je však v přímém rozporu s potlačováním jakékoli snahy o samostatnost ze strany národních republiktvořících Ruskou federaci.Příkladem je ruská agrese vůči Čečensku v letech 1994-1996.

VÁLKA PROTI ČEČENSKU
V prosinci 1994 vydal prezident Boris Jelcin rozkaz vojensky intervenovat v Čečensku,které v říjnu 1991 vyhlásilo na Rusku nezávislost.Čečenský prezident Džochar Dudajevprojevil několikrát ochotu k jednání,ruská vojska však postupovala dále do vnitrozemí.Kavkazské národy v Rusku a sousední státy mobilizovaly dobrovolníky na podporu Čečenska.Obsazení hlavního města Grozného ruskými jednotkamí počátkem února 1995nebylo možno zabránit.Boje se poté přesunuly do ostatních částí země.

Pozadí války
Čečenci kladli od 18.století největší odpor ruské nadvládě.V 19.století bojovali na straněmuslimů ve válce kavkazských národů proti Rusům.V roce 1936 se Čečensko stalo autonomní republikou v rámci RSFSR.V roce 1944 nechal Josef V.Stalin deportovat Čečence do Střední Asie a Kazachstánu za údajnou kolaboraci s německými okupantyza druhé světové války.Teprve Stalinův nástupce Nikita Sergejevič Chruščov umožnil čečenskému národu návrat,byla obnovena autonomní republika.
V říjnu 1991 vyhlásilo Čečensko nezávislost, Džochar Dudajev se stal prezidentem a představitelem hnutí za nezávislost.
8.11.1991 vyhlásilo Rusko nad Čečenskem výjimečný stav.
2.8.1994 se uskutečnil neúspěšný násilný pokus o převrat,který byl podporován ruskou vládou
15.9.1994 vyhlásil Dudájev válečný stav
25.11.1994 zahájila opozice útok na hlavní město Groznij
27.11.1994 ztroskotal pokus o svržení Dudajeva
Boris Jelcin hrozil invazí a předložil bojujícím stranám ultimátum.aby během 48 hodin složily zbraně. Ultimátum vypršelo bez výsledku.
30.11.1994,po vypršení ultimáta k zastavení bojů zaútočila ruská vojenská letadla na Groznyj.
12.2.1995 ruská vojska dobyla Groznyj,boje se přesunuly na východ do oblasti města Argunu.

Současný stav
V roce 1996 byl zabit prezident Džochar Dudajev ruskými vojáky,při náletu na jeho kryt.Po dohodě s Ruskem,konkrétně s generálem Alexandrem Lebeděm,ruská vojska opustilačečenské území.Stav je nevyřešen,na venek zavládl klid zbraní.

Zdrženlivá kritika ciziny
Okolní země se zpočátku dívaly na ruské útoky na Čečensko jako na vnitřní záležitosti.Avšak po opakujících se útocích na čečenské civilisty a obytné domy zesílila z cizinykritika Jelcina.Země východního bloku jako Polsko a pobaltské státy se vyjádřily vůči ruskému postupu s obavami.Spatřovaly v něm ohrožení demokracie v Rusku a tudíži své vlastní bezpečnosti.

Vnitropolitické napětí
V Rusku se na situaci s Čečenskem pohlíželo různě.Většina složená z komunistů a nacionalistů se přimlouvala za vojenský zásah proti odpadlé autonomní republice a zachování Ruské federace.Demokraté hovořili o návratu ruské politiky k diktatuře a obávali se,že právě válka o Čečensko si vyžádá rozpad Ruské federace.
Samozřejmě Čečensko nebylo jediné,kdo se pokoušel o nezávislost.Až do zániku SSSR se Rusko dělilo na 16 autonomích republik, 5 autunomních oblastí a 10 národnost-ních okruhů.Vyhlášení státní suverenity Ruska v roce 1990 přimělo i dílčí republiky před-kládat prohlášení nezávislosti.Počátkem roku 1995 bylo v Rusku 21 autunomních republika 59 autonomních oblastí,z nichž stále více jich usilovalo o nezávislost.

Samostatný Tatarstán
Autunomní republika Tatarstán vykazovala v roce 1994 největší samostatnost.Již v roce 1992 přiznalo Rusko Tatarstánu smluvně právo disponovat zdroji na jeho území a obchodní autonomii.Tatarstán se v prosinci 1993 zdráhal účastnit se voleb do ruského parlamentu. 14.2.1994 zústal Tatarstán jako stálý člen ve federaci ,je však suverénním státem s vlastním ministerským předsedou,prezidentem a parlamentem.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby