Ruchovci a Lumírovci

Kategorie: Literatura (celkem: 308 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 27. července 2006
  • Zobrazeno: 4449×

Příbuzná témata



Ruchovci a Lumírovci

V roce 1868 vychází almanach Ruch,vydaný k oslavě položení základního kamene Národního divadla.Na rozdíl od almanachu Máj je z něj cítit nadšení, vlastenectví a znovu v něm ožívá myšlenka slovanské jednoty.

Zatímco Máj se dožadoval poevropštění literatury,mladí básníci kolem Ruchu podřídili cíle literatury národnímu zápasu.Májovci se zajímali o přítomnost, kdežto Ruchovce zajímala historie,samozřejmě česká.Dále se zajímali o domov a to převážně o venkov a selství.Na venkově hledali ideál mravní neporušenosti a utíkali k němu před skutečností sociálního rozvrstvování.Snažili se působit literaturou na společnost psaním veršů o svobodě či o boji s otroctvím.Ruchovci psali do časopisu Květy,který znovu obnovil Svatopluk Čech.

V roce 1873 obnovil Neruda časopis Lumír,který od roku 1887 vydával Josef Václav Sládek.Ten kolem tohoto časopisu soustředil mladé průbojné autory, především Jaroslava Vrchlického a Julia Zeyera,kteří obraceli pozornost k vyspělým západním literaturám.Lidem kolem Lumíru se říkalo Lumírovci. Postupem času se začalo vyhrocovat napětí mezi tzv.směrem „národním“ a směre „kosmopolitním“. Spor vznikl,když kritička Eliška Krásnohorská uveřejnila v Časopise Českého muzea stať, v níž jménem obrozeneckých ideálů podřizovala literaturu plně službám národního úsilí.Kritizovala hlavně Vrchlického,za něhož se pochopitelně postavil Lumír.A jelikož za Krásnohorskou se postavil další z předních časopisů,Osvěta,spor byl na světě.Vydavatelé Osvěty odmítali realismus a naturalismus a vymysleli ideální realismus,v němž se snažili vychovávat k vlastenectví.

Autoři,kteří byli zhnuseni sporem mezi Osvětou a Lumírem, psali do Květů. Osvětu s Lumírem nakonec sblížil Neruda,který prohlásil ať oba něco napíší a až pak se uvidí,kdo je lepší.
Základní znaky ruchovsko-lumírovské poezie:
Děj se odehrává v konkrétním prostředí, snaha zachytit obyčejný život(hledají však nevšedního člověka- snílka), užívání řečnického patosu(snaha dojmout),opisného verše, inverze(přehazování slov ve verši),mnoha básnických prostředků, vzývání ideálů, básník by měl být věštcem a kazatelem, důležitá je láska(k přírodě,vlasti,člověku).
Nejoblíbenější byl epos(vycházeli z čes.pověstí,hrdinských písní, starofrancouzských pověstí, překládali z ciziny),dále užívali sonet či Villónskou baladu.
Poezii chápali jako křídlo,na kterém jde přeletět současnost.Prozaici pěstovali realismus.
Próza byla venkovská (Holeček,Klostermann, Stašek) a historická(Jirásek,Winter).


Jakub Arbes
Věnuje pozornost technickým vynálezům,10 let působil v Národních listech, vynalezl romaneto-krátká novela s něčím fantastickým-počátek české sci-fi, byl považován za českého Poa
Josef Václav Sládek
Studoval přír.vědy a jazyky,cestoval do Ameriky a VB, od roku 1877 vydával Lumír,po návratu do Čech přednášel o Americe a vyučoval angličtinu, přeložil celého Shakespeara,sám psal o českém venkově.
Tvorba: sbírky: Básně- prostoupeno prožitkem smrti 1.ženy,která zemřela při porodu,reaguje
na poměry v Americe
Jiskry na moři,Ze života - vlastenecká lyrika
Sluncem a stínem - meditativní verše o zákonitosti smrti a o věčném koloběhu
lidských osudů
Selské písně a české znělky - ukazuje nám obraz pracujícího rolníka a jeho
životní postoje(což je blízké Sládkovi,jelikož přilnul k venkovu)
V zimním slunci, Za soumraku, Léthé a jiné básně- zamýšlí se nad smyslem
života,práce,bolesti,smrti a hledá oporu v Bohu
Zlatý máj,Skřivánčí písně,Zvony a zvonky - pro děti


Svatopluk Čech
Přispěl do almanachu Ruch, byl členem spolku Ruch, později se stáhl do ústraní.Byl ovlivněn básněmi Walta Whitmana.
Jeho dílo má 3 proudy: Veršovaná epika,Politická lyrika,Próza
Tvorba: verš.epika: Ve stínu lípy – podobné Canterburským povídkám, vzletný styl
Václav z Michalovic – historický epos
Lešetínský kovář – satira o kováři, chránícím svou půdu před něm.kapitalistou
polit.lyrika: Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka
próza: fejetony,cestopisné črty,humoresky,arabesky
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – paroduje spisovatele utíkající od soudobých
společenských otázek
Nový epochální výlet pana broučka,tentokráte do XV.století – srovnává bezzásadovost
pražského měšťáka a zanícení a vlastenectví husitských předků.


Jaroslav Vrchlický
Vl.jménem Emil Frída,byl profesorem všeobec.literatury na Univerzitě Karlově, byl rozporuplný, napsal mnoho sbírek básní, překládal např. Huga,Danteho,Goetheho.
Tvorba: sbírky: Poutí k Eldorádu – vynalezl slovo bezdno
Okna v bouři – je zde zřejmá krize v životě, objevují se melancholické tóny
Ke konci života přechod ke hloubavým,filosof.dílům:
Strom života - opájí se přírodou
Meč Damoklův – vydáno posmrtně, komunikuje zde se smrtí
Epika: Zlomky epopeje – objevuje se zde vývoj jeho názorů,
víra v budoucnost lidstva a kritika současnosti
Bar Kochba – epos o žid.revolucionáři,který podlehne intrikám
Drama: Noc na Karlštejně – veselohra
Hippodamie


Julius Zeyer
Aristokrat z franc.rodu, neudělal maturitu, v jeho díle se objevují znaky romantiky, důležitou roli mají Praha a čeština
Tvorba: Karolínská epopeja
Román o věrném přátelství Amise a Amila – volná parafráze starofranc.skladeb
Jan Maria Plojhar – román,názor básníka na veřejné poměry,vztah k národu a umění
Dům u tonoucí hvězdy – román, částečně autobiografické
Tři legendy o krucifixu – novely
Radúz a Mahulena - drama



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby