Rakousko

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 23. září 2006
  • Zobrazeno: 4234×

Příbuzná témata



Rakousko

čerpala jsem z: Všechno o Zemi (Reader´s Digest Výběr)
Rodinná encyklopedie (Ikar)
Lidové noviny- článek ze soboty 11. května 2002
www.MATURITA.cz


Zemi dominuje pohoří Alpy (60% rozlohy) a řeka Dunaj. Pro samotné Rakušany, kteří jsou konzervativním katolickým národem, jsou hory nenahraditelnou hodnotou, jíž ochraňují před přehnanou modernizací. Rolníci například dostávají subvence na udržování tradiční podoby krajiny. Mnoho vesnic přijímá velmi přísná stavební opatření, aby novostavby odpovídaly místnímu stylu dřevěných chalup se širokým průčelím. Chráněná území a národní parky zaujímají plochu přes 11 000 km² (asi 13% státu). K tomu je ještě nutno připočítat ještě 2500 km² (3% území) přírodních rezervací, z nichž největší je Karwendel v Tyrolských Alpách. Ovšem nejvýznamnější je biosférická rezervace na Neziderském jezeře na rakousko-maďarských hranicích o rozloze 400 km². V tomto bodě
tak Rakousko dosáhlo prvenství v Evropě.
Lesy pokrývají přes 39% rakouského území, což je více než v kterékoliv jiné evropské zemi s výjimkou Švédska a Finska.
Co se týče průmyslu, vyznává Rakousko filozofii německého ekonoma Ernsta Sumachera, že co je malé to je hezké. Průměrný počet pracujících v jednom podniku dosahuje 61.
Ocelářská města Linec a Donawitz dala své jméno jednomu z nejmodernějších technologických postupů na světě, protože hutnictví malého Rakouska nemůže soupeřit s velkými německými výrobci, musí se snažit vymýšlet stále nové a lepší způsoby výroby oceli.
Dnes pracuje v průmyslu čtyřikrát více Rakušanů než v tradičních odvětvích. Většina cizinců se mylně domnívá, že rakouské hospodářství stále spočívá na horském zemědělství. Příjmy ze zemědělství však rychle klesají a bez příjmů z agroturistiky by mnoho zemědělců nepřežilo. Lépe se daří rolníkům v podhůří Alp a v okolí hlavního města Vídně, kde se pěstuje obilí, ovoce a vinná réva.
Protože 85% obyvatel jsou římští katolíci, má církev v zemi velký vliv. Kříže a mariánské sochy jsou nepřehlédnutelným znakem rakouské krajiny, zejména u horských vesnic. Ve venkovských oblastech můžeme také vidět tradiční stavení, jejichž podoba se v různých oblastech mění. Např. V Innsbrucku pod hřbetem Nordkette, který je jednou z mnoha lyžařských oblastí Tyrolska, si můžete prohlédnout barevné domy ze 16. století lemující severní břeh řeky Inn. (Toto město, jež turisté navštěvují v zimě i v létě, hostilo v letech 1964 a 1976 zimní olympijské hry.) Všechny typy venkovských budov jsou zastoupeny v rakouském přírodním muzeu u Štýrského Hradce.
V Rakousku leží třetí nejhlubší jeskyně světa, která má hloubku 1320 m. Je tu také osmý nejvyšší vodopád světa Krimmler na řece Krimmler Ache vysoký 380 m.
Rakousko je třetí v pořadí na světovém žebříčku v počtu vězňů, na 100 000 obyvatel je to 87,5, avšak je první zemí na světě, kdo zrušil trest smrti a to roku 1787.
Také mají druhý nejlepší poměr žáků na učitele (6 žáků).
Státním svátkem je 26. říjen, výročí přijetí neutrality. Slaví se Nový rok, 6. leden (Tři králové), Velikonoční pondělí a další pohyblivé křesťanské svátky, 1.listopad, 8. prosinec a Vánoce 25. a 26. prosince.

Silniční a železniční síť (5767 km),jsou vedeny údolími převážně západovýchodního směru.
Díky horskému terénu musely být pro spojení s Německem a jižní Evropou vybudovány tunely a další komunikační stavby.Nejdůležitější dálnice vede z Německa přes Brennerský průsmyk do Itálie, další překonává Taury dlouhým tunelem.Železnice jsou státní a více než z poloviny elektrifikovány.Vodní doprava (po Dunaji) slouží ke spojení s Německem a Černým mořem. Největší přístavy jsou ve Vídni a Linci.Domácí letecká doprava obstarává spojení mezi městy Vídeň, Linec, Salzburg, Innsbruck, Štýrský Hradec a Klagenfurt a využívá mezinárodní letiště 19 km od Vídně. Pro cestování po Rakousku po železnici je výhodné zakoupit Auastrian Rail Pass s možností neomezené přepravy po čtyři dny z deseti.Slevy jsou pro mládež a důchodce.
Objem dovozu činí 628 900 mil. šilinků (1994) a zaujímá 18. místo na světě. Skladba dovozu: 50% spotřební zboží, 23% investiční programy, 14% poloprodukty, 8% nerostné suroviny, 5% potraviny.
Největší obchodní partneři: Německo 40%, Itálie 9%, Francie 5%, Japonsko, Švýcarsko, USA 4%, Belgie, Velká Británie, Nizozemsko 3%.
Poloha země zajišťuje její významné postavení v mezinárodním obchodě. Rakousko se změnilo z agrární země na stát s vyspělým průmyslem a rozvinutými službami. Tyto aspekty řadily v r.1996 Rakousko do první světové desítky v důvěryhodnosti vložených investic (9. místo) s 85,9 %.
Rakousko je rozděleno do devíti spolkových zemí s 99 okresy.

Vídeň – město hudby
Vídeň každoročně navštěvuje přes 6,5 milionu turistů, což je dvakrát více, než činí počet obyvatel hlavního města. V návštěvnosti se celé Rakousko stále pohybuje v první desítce zemí na světě (8. místo v r.1993), celkové příjmy z turistiky jsou ve světovém měřítku ještě výše (6. místo).V r.1994 zemi navštívilo 17,8 milionu cizinců, příjem činil 150,3 mld. šilinků. K nejnavštěvovanějším památkám ve Vídni patří paláce Hofburg a Schonbrunn, kostely sv.Štěpána a sv. Karla Boromejského. Velkému zájmu se těší budova opery, kde se konají tradiční honosné plesy a kde se zrodil světoznámý vídeňský valčík, který proslavili skladatelé Johann Strauss a jeho syn.
Město hudby inspirovalo i další skladatele: Mozarta, Beethovena, Brahmse, Schuberta, Haydna, A. Brucknera a Mahlera, kteří tu prožili část svého života. V 17. a 18. století se Vídeň stala jedním z center operního umění.
Vídeň má i skromnější pozoruhodnosti, např. útulné kavárny, kde jsou vždy k dispozici poslední vydání deníků, a malé, přátelské vinné sklípky na statcích v okolí hlavního města, kde se podává tzv. Heuriger, mladé víno.
V roce 1703 zde byl vytisknut nejstarší novinový deník na světě –Vídeňské noviny.
Dalším významným hudebním městem je Salcburk na řece Salzach u hranic s Německem. Zde se roku 1756 narodil skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, jehož rodný dům ve městě stále stojí. Střed města je lákavou spletí úzkých uliček s malými krámky, kde si kromě jiného můžete koupit i tradiční pánské kožené kalhoty Lederhosen, decentní alpský klobouk, který je často zdoben perem, či tradiční ženský kroj dirndl se širokou sukní a přiléhavým živůtkem. (mimo Salcburku je seženete úplně všude).
Hudba zní Salcburkem především v srpnu, kdy se tam koná tradiční hudební festival.

Rakouská kuchyně zaujímá mezi ostatními světovými kuchyněmi své zvláštní,specifické místo.Vyplívá to z možností nejrůznějších vlivů,které ji během staletí spoluvytvářely a také z rozdílných topografických,historicko-politických, společensko-sociálních a hospodářských podmínek jednotlivých spolkových zemí,z nichž se Rakousko skládá.A těch zemí je celkem devět.S výjimkou Vídně převládá v těchto zemích poměrně dlouho kuchyně venkovská,která vycházela z potřeby nasytit početnou rodinu i čeleď po namáhavé práci pokud možno s vlastních zdrojů.
Systém pěti denních jídel,který oproti jiným evropským zemím v Rakousku přetrvává,vyplynul také z potřeb venkovského lidu,jehož pracovní den začínal někdy už ve 4 hodiny ráno a končil o deváté večer,takže dopolední a odpolední svačiny byli nezbytné – zda je tomu tak i v současné době,to je ovšem otázka.
Salcbursko: patří k těm méně rozhledným spolkovým zemí,většinou hornatým,kde šestina půdy nemůže být zemědělsky využita.Horské pastviny dávají dobrý předpoklad k chovu dobytka.Z toho také vyplývá skladba stravy,založená hlavně na mléce a mléčných výrobků.V selských domácnostech se denně snídalo svařené osolené mléko,k nedělní snídani pak mléčná polévka,která také často byla prvním chodem večeře.

Salcburské hovězí na pivě: 750 g zadního hovězího masa,
150 g šunky,
1 cibule,
1/2 l černého piva,
Jemně nasekanou cibuli zpěníme na másle,přidáme maso se šunkou nakrájené na hranolky o tloušťce 1 cm a opečeme.Poprášíme moukou,krátce
osmahneme,zalijeme pivem,osolíme,opepříme,okořeníme tymiánem,petrželkou,bobkovým lstem a přikryté poklicí dusíme
do měkka.Nakonec dochutíme trochou cukru a octa.
Příloha: těstoviny.


Na břehu Bodamského jezera v Bregenzu je obrovské hlediště pro 6500 diváků. Na hladině se staví neméně obrovské jeviště pro operu, která se každé dva roky obměňuje.Minulý rok a další dva roky tu byli 2 expresivní scény (kostlivec s knihou ,viz fotky, a automobilová skládka). Uváděli tu třeba Nabucca, Aidu, či Hoffmanovy povídky. Letos to bude Bohéma. Hodně diváků přijíždí na lodích a po představení je zase odvážejí. V roce 1999 tu byla vůbec poprvé uvedena první verze opery Bohuslava Martinů Řecké pašije.
Ve Feldkirchu (městečko poblíž Bregenzu) strávil spisovatel James Joyce několik měsíců. Své stopy tu zanechal i další spisovatel, „otec“ Sherlocka Holmese, sir Arthur Conan Doyle. Přidejme ještě Thomase Manna a Ernesta Hemingwaye, i ti zde byli. Na tak malé místo, slušný počet slovutných návštěvníků. Na statcích v okolních horách si můžete koupit domácí mléčné výrobky, Voralberg je znám dobrým sýrem.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby