Prezident Spojených států amerických

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23162 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Prezident Spojených států amerických

George Walker Bush
Prezident Spojených států amerických

43. Prezident USA
Úřadující
Přijal funkci:
20. ledna 2001
Viceprezident Richard Cheney
Předchůdce William Jefferson Clinton

Narození 6. červenec 1946
Connecticut New Haven, Connecticut
Politická strana Republikáni
Manžel/ka Laura Bush
Děti Barbara Bush a Jenna Bush
Sídlo Crawford, Texas
Alma mater Yale University
Harvard Business School
Zaměstnání obchodník (ropný průmysl)
Náboženství Evangelická církev metodistická
Podpis Prezident Spojených států amerických, podpis
Pečeť (znak) prezidenta Spojených států

Prezident Spojených států amerických (angl. President of the United States of America, POTUS) je hlavou státu v USA. Podle Ústavy Spojených států je šéfem exekutivy federální vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil.
Spojuje v sobě pravomoce, které se v evropských zemích obvykle dělí mezi prezidenta (či jinou formální hlavu státu) a premiéra. Vzhledem k jeho silné pozici se tak mluví o prezidentském systému - tzv. severoamerickém prezidencialismu.
Výkonná moc je striktně oddělena od moci zákonodárné. To znamená, že Kongres je všemocný v oblasti legislativy, ale nevlastní žádné exekutivní nástroje. Naopak prezident je vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných možností. Navíc je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci, což znamená, že jmenuje členy vlády a všechny úředníky (v praxi až 14 000). Důležité také je, že spolu s vládou není odpovědný Kongresu. V prez. systému neexistuje institut vota důvěry či vota nedůvěry a zastupitelský orgán nemůže politickou cestou odstranit hlavu státu ani vládu. Prezident zase nemůže zákonodárný sbor rozpustit.
Podstatou systému je tedy oddělení částí moci a politická neodpovědnost moci výkonné vůči zákonodárné. V praxi jsou tato pravidla realizována prostřednictvím systému tzv. brzd a protivah (checks and balances) čili vzájemného omezování tří mocí (soudní, výkonné, zákonodárné). Vzhledem k velmocenskému postavení USA je v současné době vnímán jako nejmocnější osoba na Zemi.



Obsah

Prezidentský volební systém

Jedno funkční období trvá 4 roky a nikdo nesmí být zvolen kandidovat na víc, než dvě volební období (na rozdíl např. od Česka toto ustanovení není omezeno tím, že by bylo zakázáno být zvolen pouze dvakrát za sebou, zákaz je absolutní). Toto ustanovení bylo ratifikováno v roce 1951 jako XXII. dodatek Ústavy. Do té doby šlo pouze o tradici nastolenou prvním prezidentem Georgem Washingtonem, proto mohl být Franklin Delano Roosevelt zvolen prezidentem čtyřikrát (1932,1936,1940,1944). Důvodem vícenásobného zvolení byla 2. světová válka.

XX. dodatek Ústavy (1933) zakotvil zkrácení přechodného období mezi listopadovými volbami a složením prezidentského slibu. Ústava byla vyhlášena 4. března 1789. První prezident nastoupil do úřadu 30. dubna v New Yorku. Na výročí vyhlášení Ústavy, tedy 4. března, pak skládali přísahu všichni nově zvolení prezidenti. Od roku 1937 je prezidentský slib skládán 20. ledna.

V případě úmrtí prezidenta se úřadu pro zbytek funkčního období ujme jeho viceprezident volený současně s ním. Pravomoce získá po prezidentské přísaze.

Prezidentský volební systém USA je nepřímý. Prezident je volen sborem volitelů nominovaných jednotlivými státy Unie podle výsledku prezidentských voleb na principu vítěz bere vše (tj. vyhraje-li v dotyčném státě, získá všechny jeho volitele). Volitelé daného státu jsou určeni součtem počtu zastupitelů dolní a horní komory Kongresu. Vyjímku tvoří 2 státy Nebraska a Maine, které rozdělují hlasy podle vítězství kandidátů ve svých volebních obvodech. Prezidentem se může stát jen ten, kdo získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy 270.

538 volitelů = 535 volitelů (jako je členů Sněmovny reprezentantů) + 3 volitelé za District of Columbia + 100 volitelů (jako je členů Senátu, 2 za každý stát).

Současný stav počtu volitelů států Unie (2008).
Současný stav počtu volitelů států Unie (2008).

Volitelé za District of Columbia jsou garantováni XXIII. dodatkem Ústavy. Počet volitelů daného státu se odvozuje od počtu obyvatel, kteří v něm žijí. Proto se počet volitelů konkrétního státu může v čase měnit, ale celkové množství zůstává konstantní (k aktualizaci dochází po 10 letech). Jedním z důsledků tohoto systému je fakt, že vyhrát může i kandidát s menším počtem hlasů voličů, jsou-li tito výhodně rozmístěni ve volebních obvodech - v tomto případě státech Unie (viz gerrymandering).
V dějinách, tak Spojené státy poznaly více než 10 prezidentů, kteří obdrželi méně než polovinu hlasů od voličů a 4 prezidenty, jejichž protikandidát získal více hlasů voličů. Naposledy k tomu došlo v prezidentských volbách roku 2000, kdy Albert Gore porazil George W. Bushe o 539 947 hlasů voličů, ale prohrál v poměru volitelů 269:271.

Volebním dnem je vždy první úterý po prvním pondělí v listopadu prez. volebního roku. Následně volitelé v první pondělí po druhé středě v prosinci vyhodnotí ve svých státech výsledky a svoje hlasy pošlou do Washingtonu,D.C.( tj. XII. dodatek Ústavy). Tam se uskuteční 6.ledna společná schůze obou komor Kongresu a předseda Senátu (tj. viceprezident USA) přečte nahlas hlasy jednotlivých volitelů. Po sečtení je znám budoucí prezident USA. Pokud by došlo k rovnosti hlasů volitelů, je prezident zvolen na schůzi Sněmovny reprezentantů, kdy každý stát má právo udělit 1 hlas a vítězem se stává kandidát, který obdržel většinu všech hlasů. Osoba, která obdržela druhý nejvyšší počet hlasů se stává viceprezidentem USA. K takové události došlo v roce 1800, kdy došlo k rovnosti počtu volitelů. V roce 1824 dolní komora také volila prezidenta, protože žádný kandidát ve volbách nezískal nadpoloviční většinu volitelů.

Prezidentské zajímavosti

1789 - sídlo prezidenta bylo v New Yorku, 1790-1800 ve Philadelphii, od r.1800 do současnosti je ve Washingtonu, D.C. (Bílý dům).
1793 - pronesl George Washington vůbec nejkratší inaugurační projev v historii.
1800 - dva kandidáti Demokratické republikánské strany (předchůdkyně Demokratické strany) Thomas Jefferson a Aaron Burr získali stejný počet volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila až při 36. hlasování (17.2.1801) prezidentem Jeffersona, Burr se stal viceprezidentem. Stále v tomto úřadu vyzval bouřlivák Burr na souboj prvního amerického ministra financí Alexandra Hamiltona, který se odehrál 11.7.1804 a smrtelně ho postřelil. Hamilton druhý den zemřel.
1824 - ve volbách žádný ze 4 kandidátů Demokratické republikánské strany nezískal většinu všech volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila Johna Quincy Adamse za prezidenta, ikdyž získal o 45 000 hlasů voličů méně než Andrew Jackson.
1829 - 1. demokratický prezident Andrew Jackson
1841 - 4. března přednesl nově zvolený prezident William Henry Harrison nejdelší inaugurační projev historie, který trval jednu a půl hodinu. V ten den byl mráz, přesto si ve svém zaujetí odmítl navléct zimník. Krutě na to doplatil, neboť ulehl s těžkým zápalem plic a jako 1. prezident zemřel v úřadu 4. dubna téhož roku. Navíc tedy strávil nejkratší dobu ve funkci (1 měsíc).
1841 - po léta člen Demokratické strany John Tyler nastoupil do úřadu jako whig, poté co předtím přijal nominaci této strany na viceprezidenta. Několik měsíců poté se však i s whigy rozešel a zůstal "bezpartijní".
1849 - Prezident Zachary Taylor použil poprvé termín "první dáma" v pohřební řeči Dolley Madison, manželky exprezidenta Jamese Madisona.
1861 - 1. republikánský prezident Abraham Lincoln, který byl zavražděn hercem Johnem Wilkesem Boothem (14.4. atentát,15.4. umírá).
1865 - po zavraždění Lincolna nastoupil do úřadu jediný unionistický prezident v historii USA Andrew Johnson. Byl také prvním, kdož podstoupil proces odvolání tzv. impeachmentu. 5. března 1868 o jediný hlas nebyl odvolán.Za jeho prezidenství nebyl jmenován žádný viceprezident.
1876 - většinu hlasů ve volbách získal demokrat Samuel Tilden, ale v některých státech udávaly volební komise soupeřících stran odlišné výsledky, což vedlo k ustavení zvláštní volební komise. Ta prohlásila za vítěze rozdílem jednoho hlasu republikána Rutherforda Hayese, kterého ovšem volilo o 250 000 voličů méně.
1885 - jediný člověk Grover Cleveland se stal prezidentem dvakrát, ale nikoli po sobě. Byl tedy 22. a 24. v pořadí. Proto je rozdíl mezi počtem prezidentů (n=43) a počtem fyzických osob v tomto úřadě (n-1=42). Viceprezident umřel v roce 1885 a do roku 1889 nebyl jmenován nový.
1886 - se vůbec nejmladší první dámou v dějinách USA stala druhá žena prezidenta Grovera Clevelanda Frances Folsom Clevelend, které tehdy bylo 21 let.
1901 - 14.září umírá poslední veterán Občanské války zvolený za prezidenta USA William McKinley na následky střelného zranění atentátníka a novým 26. prezidentem se stává vůbec nejmladší muž v úřadě 42 letý Theodore Roosevelt.
1933 - nejdéle sloužícím prezidentem byl Franklin D. Roosevelt od 4.3.1933 do 12.4.1945, 4x zvolený.
1961 - nejmladším zvoleným a jediným římskokatolickým prezidentem se stává ve věku 43 let John F. Kennedy, který je zavražděn 22.11.1963 v Dallasu.

Ronald Wilson Reagan.......... 40. prezident USA
Ronald Wilson Reagan.......... 40. prezident USA

1974 - 9. srpna odstoupil prezident Richard Milhous Nixon, aby se vyhnul procesu impeachmentu.
1981 - se rozhodl Reagan porušit tradici inauguračních ceremoniálů a přenesl slavnostní uvedení z východní části Kapitolu na západní schody. Jednak chtěl uctít svůj stát Kalifornii, ale také chtěl zvýšit počet diváků na několik desítek tisíc.
1981 - do úřadu je uveden nejstarší prezident vůbec 69 letý Ronald W. Reagan, na kterého je po 69 dnech v Bílém domě (31.3.1981) spáchán neúspěšný atentát. Střelcem byl John Hinckley, fanoušek a obdivovatel herečky Jodie Foster, která ho zaujala ve filmu Taxikář. Nedařilo se mu vzbudit její pozornost, a tak se rozhodl k velkému činu - atentátu na prezidenta. Jedna kulka minula srdce o méně než palec a s průstřelem hrudníku byl Reagan odvezen do nemocnice.
1998 - započal impeachment s Billem Clintonem, kterému nebyla prokázána vina.
2005 - George W. Bush je 1. prezidentem v historii jehož znovuzvolení se dožili oba rodiče. V těchto volbách obdržel absolutně největší počet hlasů voličů od r.1789 - přesně 62 040 610 hlasů voličů.
2005 - byly podány Kongresu USA dva návrhy ve formě dalšího dodatku Ústavy. Jejich obsahem je zrušení podmínky narození kandidáta ucházejícího se o mandát prezidenta či viceprezidenta USA na území Spojených států. Tedy připouští, aby se do těchto pozic dostali naturalizovaní Američané. První návrh počítá s minimální délkou amerického občanství 20 let, druhý s délkou 35 let. Zatím ovšem nedošlo v této věci k žádné akci Kongresu .
2008 - Právník Ralph Nader oznámil, že hodlá znovu kandidovat v listopadových volbách na úřad prezidenta USA jako nezávislý.
2008 - Z hlediska realistických předpokladů by se měl příštím 44. prezidentem USA stát buď demokratický kandidát Barack Obama, nebo republikánský kandidát John McCain.

Prezidentská limuzína Cadillac One
Prezidentská limuzína Cadillac One

Od Občanské války se v prezidentském klání utkalo 7 důležitých tzv. třetích kandidátů:
1892 - James Weaver, vyhrál ve 4 státech (22 volitelů).
1912 - Theodore Roosevelt, který oslabil republikánského kandidáta Williama Tafta a vyhrál v 6 státech (88 volitelů), Taft zvítězil jen ve 2 státech (8 volitelů) a prezidentem se stal demokrat Woodrow Wilson.
1924 - Robert M. La Folette vyhrál v 1 státě (13 volitelů).
1948 - Strom Thurmond triumfoval ve 4 státech (39 volitelů)
1960 - Harry F. Byrd, přestože se vlastní volby nezůčastnil získal 15 volitelů ve 3 státech.
1968 - George Wallace vyhrál v 5 státech (46 volitelů).
1992 - Ross Peret, ačkoli nezískal ani jeden hlas volitelů, celkově nasbíral 19 % hlasů voličů.

  • Jediní 2 prezidenti, kteří nebyli v prvních padesáti letech znovuzvoleni jsou otec (2.prez.,1797-1801) a syn (6.prez.,1825-1829) stejného jména John Quincy Adams. JFK o nich píše v knize Profily odvahy jako o morálních autoritách.



  • 31 ze 42 prezidentů sloužilo v armádě.
  • Všichni prezidenti mají předchozí zkušenost se členstvím v Kongresu, vládě, guvernérstvím nebo jako generálové armády.
  • Stranická příslušnost prezidentů: 2 federalisté, 4 "starorepublikáni" (členové Demokratické republikánské strany), 4 whigové, 1 unionista, 15 demokratů, 18 republikánů.
  • Celková délka mandátu u republikánských a demokratických prezidentů byla při nástupu G.W,Bushe v roce 2001 shodná - 80 let. (Nepočítaje prezidenty Tylera a A. Johnsona, bývalou stranickou příslušností demokraty, zvolené na kandidátkách jiných stran, kteří v době mandátu nebyli demokraty.)
  • Dva po sobě jdoucí prezidenti, kteří byli oba znovuzvoleni jsou W.J. Clinton a G.W. Bush (výměna v roce 2001). Naposledy předtím se taková výměna odehrála před 184 lety nazpět u prezidentů J. Madisona a J. Monroea (výměna v roce 1817).
  • Dosud 8 prezidentů zemřelo v úřadě (W. Harrison-1841, Z. Taylor-1850, W. Harding-1923, F.D. Roosevelt-1945), z toho 4 byli zavražděni (Lincoln-1865, Garfield-1881, McKinley-1901, Kennedy-1963).
  • 90.roku života se dožili 4 prezidenti: John Q. Adams, st. /1735-1826/; Herbert Hoover /1874-1964/; Ronald W. Reagan /1911-2004/, Gerald Ford /1913-2006/.

K dopravě prezident využívá upravenou limuzínu Cadillac DTS zvanou jako Cadillac One (první jízdou byla cesta na inauguraci 20.1.2001). Pro přepravu vzduchem jsou připravena dvě stejná letadla Boeing 747 známá jako Air Force One. Pokud je prezident na palubě jakéhokoli letadla, toto se stává automaticky Air Force One a má absolutní přednost. Na kratší cesty využívá helikoptéru námořnictva tzv. Marine One.

Podmínky volitelnosti

Nově zvolená senátorka Hillary Clinton skládá přísahu do rukou viceprezidenta Gorea.

Podmínky pro zvolení za prezidenta upravuje Ústava Spojených států, konkrétně:

"Volitelnou na úřad prezidenta může být jen osoba, která získala občanství Spojených států zrozením či měla toto občanství v době přijetí ústavy, dosáhla věku třiceti pěti let a bydlí alespoň čtrnáct let ve Spojených státech."
(Ústava, článek II., odd. 1.)

Viceprezident musí splňovat stejné podmínky, neboť v případě úmrtí prezidenta nastupuje na uvolněné místo. Navíc je ze svého titulu předsedou Senátu USA bez hlasovacího práva. Hlasovat může jen při rovnosti hlasů. Do jeho rukou skládají 3. ledna slavnostní slib nově zvolení senátoři.

Prezidentský slib

"Slavnostně přísahám (nebo slibuji), že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit Ústavu Spojených států." (Ústava, článek II., odd.1)

Je složen 20. ledna podle XX. dodatku Ústavy. Obvykle je přísaha vykonána na Bibli, nicméně to není vyžadováno. Chester Arthur v roce 1881 a Theodore Roosevelt roku 1901 Bibli odmítli.
Ústava neříká, kdo vykonává inauguraci. Existuje tradice, že vykonavatelem je předseda Nejvyššího soudu USA. První prezident vykonal 1. inauguraci do rukou starosty New Yorku.


Impeachment

Monica Lewinsky - hlavní osoba  Clintonova impeachmentu.
Monica Lewinsky - hlavní osoba Clintonova impeachmentu.

Jedná se o jediný nástroj jak odvolat prezidenta Spojených států z úřadu. Prezident je po dobu výkonu funkce chráněn imunitou. Článek I. a II. Ústavy hovoří o typech provinění (těžký zločin, zpronevěra, vlastizrada...), procesu obžaloby (impeachment) a soudním řízení.

Pro odvolání je nutné:
1) vyšetření Sněmovnou reprezentantů či její komisí
2) obžaloba, kterou může vznést jen Sněmovna reprezentantů. Pro obvinění je nutné nadpoloviční většiny všech členů Sněmovny.
3) Soudním tribunálem je pak Senát , kterému předsedá předseda Nejvyššího soudu. Prezident je zbaven úřadu, pokud hlasují pro vinu alespoň 2/3 všech senátorů.

Procesu odvolání - impeachmentu byli podrobeni 2 prezidenti: Andrew Johnson (1868), William Clinton (1998), (R. Nixon se mu vyhnul svým odstoupením).



XXV. dodatek Ústavy

Tento dodatek Ústavy Spojených států byl ratifikován 10. února 1967. Má 4 oddíly a mj. upravuje předání pravomoce prezidenta USA.

"V případě zbavení prezidenta úřadu nebo v případě jeho smrti nebo rezignace stane se prezidentem viceprezident." (XXV.dodatek, oddíl 1.)

"Kdykoli prezident postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, a dokud jim nepředá písemné prohlášení o opaku, vykonává takové pravomoci a povinnosti viceprezident jako úřadující prezident." (XXV.dodatek, oddíl 3.)

K jeho využití došlo dosud šestkrát:

Nixonův dopis v němž oznamuje svojí rezignaci.
Nixonův dopis v němž oznamuje svojí rezignaci.

1) 12. října 1973 Nixon nominoval na viceprezidenta michiganského kongresmana Geralda Forda po rezignaci Spiro Agnewa.
2) 9. srpna 1974 rezignoval Richard Nixon na post prezidenta USA.
3) 20. srpna 1974 nový prezident Ford nominoval na post viceprezidenta bývalého guvernéra New Yorku Nelsona Rockefellera.
4) 12. července 1985 se na časový úsek, kdy Ronald Reagan podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA G. Bush st..
5) 29. června 2002 se na časový úsek (7:09 - 9:29 hod), kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA R. Cheney.
6) 21. července 2007 se na časový úsek (7:16 - 9:21 hod), kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA R. Cheney.

Podle právníků, byl XXV.dodatek (4. oddíl) naplněn i v čase atentátu 31. března 1981 na prezidenta Reagana, kdy se stal de iure úřadujícím prezidentem USA G.Bush.
V roce 1997 prezident Bill Clinton odmítl celkovou anestézii při operačním výkonu přišití utrženého čtyřhlavého stehenního svalu právě proto, aby nemusel přenést své pravomoce na viceprezidenta Gorea.

Související články

{{{3}}} Související články obsahuje:
Portál Spojené státy americké


Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!