Praha - genius loci a golemové

Kategorie: Literatura (celkem: 308 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: xxx9
  • Datum přidání: 21. ledna 2006
  • Zobrazeno: 6362×

Příbuzná témata



Praha - genius loci a golemové

Praha genius loci.

Angelo Maria Ripellino: Magická Praha (Praga magica, Odeon, Praha 1992)

- Praha vedle Turína a Paříže patří podle okultních věd k magickému trojúhelníku, „magickým městem ji nazývá André Breton, ve stejném duchu k ní přistupuje i A. M. Ripellino

- neklidné srdce Evropy

- město tří národností, jejich společný přínos evropské pražské kultuře

(z textu na obálce knihy)

- staré město, dle legend jeho slávu předpověděla již kněžna Libuše

- středověký základ (křivolaté ulice, gotika), pak výrazné barokní stavby (Horyna), + samozřejmě moderní stavby (secese na židovském městě, konstruktivismus…)

- Praha uchvacovala historií, mystikou (křesť. kostely, ale hl. židovské ghetto), plná tajemství, tradice, pověsti -> Praha magická

- ale třeba poetisté (poetismus -typicky český směr) naopak uchváceni Prahou jako moderním, živým, osvětleným… velkoměstem

- Praha v próze i poezii

- Praha magická – Meyring, Kafka, Arbes – Svatý Xaverius, Zeyer

- Praha historická – Kosmas – ale fabulátor, Vita Caroli + „Praha jako idea“ -> husité: Povstaň, povstaň veliké město pražské, Budyšínský rukopis – hádání Prahy s Kutnou horou

- Praha všedního dne – Hrabě, Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí, Topol, Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka, Šabach

- Nerudovy Povídky Malostranské – velice svérázné postavičky, všední den, ale zároveň silný důraz na místo děje, kolorit Malé strany

- Praha – město poetistů – moderní metropole s množstvím nových civilizačních výdobytků se stává ideálním místem pro vzletný, smyslný a radostně bezstarostný život v parcích, bulvárech a kavárnách…

· architekt Teige – autor manifestu tohoto specificky českého směru; “Umění žít a užívat”

· Jaroslav Seifert – mnoho básní – rodný Žižkov a spousta dalších pražských míst

Všecky krásy světa – vzpomínky

Vítězslav Nezval – Ateliér pod Petřínem

- Praha i v dílech zahr. spisovatelů, i těch kteří zde nežili (Apollinaire, Ripellino, Borgés*)

Vítězslav Nezval, Franz Kafka, Gustav Meyrink, Zeyer, Arbes, Jaroslav Hašek

Apollinaire: Pražský chodec + pražské pasáže i v Pásmu

Egon Erwin Kisch – novinář, prolézal putyky, nevěstince, fascinace pro černou kronikou - Z pražských ulic a nocí, Pražský pitaval

Bohumil Hrabal – povídka Kafkárna

Karel Hynek Mácha: Márinka, Neruda: Povídky Malostranské

Topol – Anděl exit, Miloš Urban – Hastrman, Katedrála?

- doba Rudolfa II. – Praha magická -> tajemná postava Golema

- Staré pověsti pražské, Gustav Meyring, Isaac Bashevish Singer, pak i Voskovec a Werich

- Rudolf II. – výchova ve Španělsku, ryzí katolík, přesto pozval ne dvůr Keplera (evangelík), snad i přítel rabbiho Lowa

- ohniskem pražské magie je židovské město (podle císaře Josefa II. nazývané také Josefov)

- ghetto, tradice, lpění na zvycích, i po požáru z 1689 vše obn. do pův. podoby -> stále zůstávalo týmž shlukem tajemných středověkých baráčků, ty barokní jen v omezené míře (+ na úsvitu 20. století se bohatí Židé stěhují z Ghetta ven -> staví si vilky, domy např. v Bubenči, v ghettu zůst. hl. ortodoxní + holota + stahuje se sem „křesťanská“ verbeř – prostitutky, pasáci, gauneři, rváči), smrad, vlhko, odpudivá špína, zchátralost baráků -> únor 1893 Židovské město až na synagogy, radnici a hřbitov zbořeno

- Golem, jeho přítomnost je cítit v židovském městě dodnes (dnes např. restaurace U Golema?) Nezval říká: „šém rabbiho Lowa je tu vložen pod jazyk všech věcí i pod jazyk chodníku…“

- Golem – pražská legenda (podobný příběh i v Polsku) – poprvé ji nacházíme v období romantismu (nejdříve se vyskytuje ve sbírce židovských bájí, anekdot a kuriozit Sippurium v pol. 19. století, dříve o Lowově Golemovi žádné písemné prameny (jen zmínky o hliněných golemech haličských rabínů), ze Sippurimu pak čerpají všichni ostatní šiřitelé legendy od Vrchlického, přes Karáska, Jiráska až po Meyrinka

- dva významné motivy pověsti o Golemovi:

- náhlé šílenství hliněného kolosu, který málem zničí židovskou obec, celé město… svět, šém nositel života i ničivého běsnění – magický nástroj dávající Golemovi život

- motiv vzpouru loutky proti vlastnímu tvůrci (vzpoura hrubé síly proti důvtipu, revolta sluhy proti pánovi)

- Václav Cibula: Pražské pověsti – O golemovi

- rabín vytváří golema na ochranu židovského města před novou vlnou nenávisti

- obživí hliněného golema vsunutím lístku s tajemným nápisem pod jazyk

- golem se zde stejně jako u Singera jmenuje Josef

- podobal se člověku k nerozeznání, ale neuměl mluvit

- golem tropí problémy (zahodí rybu do řeky) i dobré skutky (zabrání svatbě bratra a sestry)

- pak golem ničí (okna, štíty krámů), ale rabbiho stále poslouchá -> rabbi jej pak na půdě staré synagogy zase zničí

- připojen ještě příběh o studentovi, který jej později oživí, ale špatně -> vytrhl golemovi šém a golem se již od té doby neobjevil

- Isaac Bashevish Singer: Golem

- spíš pohádka

- Singerův Golem Josef je dost odlišný (docela podobný Cibulovu, ale diametrálně odlišný od Meyrinkova), lidštější, chce pomáhat, ale je neohrabaný, nešikovný, lidé se jej bojí, císař nejprve chce aby jej rabbi zničil, pak chce Golema do armády české země, rabbi nad ním ztrácí kontrolu, golem jej již neposlouchá

- Golem se zamiluje do židovské dívky Miriam, ona do něj taky

- rabín ji však požádá, aby mu smazala z čela nápis, což ona nakonec, ač velice nerada, vykoná

- pak Miriam zmizí -> utopila se či si ji Golem odvedl tam kde se setkávají duše milenců?

- „Možná že láska má ještě větší moc než Svaté jméno. Láska jednou vyrytá do srdce se nedá ničím vymazat.“

- malá role Prahy jako tajemného místa, architektury

- Praha spíše jako centrum židovské vzdělanosti, jedna z mnoha židovských osad (Singer zde na rozdíl od Meyrinka nežil)

- Gustav Meyrink: Golem

- jeho Golem má málo společného s děsivým kolosem rabbiho Löwa, je to spíš symbol, přízrak, záhadný jev, mlžnatý a těkavý, vždy po 33 letech (délka Kristova života) se zjevuje v ulicích ghetta a budí zmatek

- přízrak sídlí v ghettu stále, ale nikdo jej nevnímá, stává se viditelným jen při určité konstelaci

- Golem projev psychózy

- Meyrinkův Golem - má mongolský vzhled, kosé hrůzostrašné asijské oči…

- Praha – velká role, mystická, židovské ghetto i chrám svatého Víta

- Voskovec a Verich: Golem

- divadelní hra, v 50. letech film, komická poloha

*Jorge Luis Borgés: pohrává si s tématem času – např. Tajný zázrak – odehrává se v Praze (Celetná ulice, Hradčany – tam se odehrává děj Nepřátel), hlavní hrdina, spisovatel, odsouzen k smrti (Židovská krev, podpis na protest x anšlusu, práce o Jakobu Boehmovi v židovském duchu…), chtěl vytvořit veršované drama Nepřátelé, došlo mu že to před smrtí nestíhá -> ale těsně před popravou, hlavně už namířeny na hrdinu, hmotný čas se zastavil, Jaroslav Hladík tak získal čas (požádal Boha o jeden rok a on mu jej dal) na dokončení svého dramatu -> stihl jej, sám pro sebe, dokončit -> ještě stihl najít i posl. vhodný přívlastek pro jednoho hrdinu a pak byl salvou sražen k zemi



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby