Podnikání ve stavebnictví

Kategorie: Právo (celkem: 74 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 27. července 2006
  • Zobrazeno: 9783×

Příbuzná témata



Podnikání ve stavebnictví

Podnikání ve stavebnictví.
Živnostenský zákon a druhy živností, podmínky a postup při založení živnosti v oboru stavebnictví.
Co jsou to vybrané činnosti ve výstavbě ?
Lze vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě na základě živnostenského oprávnění ?
Lze provozovat živnost bez živnostenského listu ?
Lze podnikat bez živnostenského listu ?
V oblasti stavebnictví lze podnikat několika způsoby:
1. volná živnost - Jde o podnikání na základě živnostenského listu, a to podle § 19, odst. c, zák.č. 455/1991 Sb. u těch činností, u kterých není pro provozování živnosti stanovena žádná podmínka. Např. lakýrnické, malířské a natěračské práce.
2. řemeslná živnost - Jde o podnikání na základě živnostenského listu, a to podle § 19, odst. a, zák.č. 455/1991 Sb. u těch činností, u kterých je pro provozování živnosti stanovena odborná způsobilost (viz. § 21) v příloze číslo 1, výučním listem a vysvědčením o požadovaném vzdělání.
3. vázaná živnost - Jde o podnikání na základě živnostenského listu, a to podle § 19, odst. b, zák.č. 455/1991 Sb. u těch činností, u kterých je pro provozování živnosti stanovena odborná způsobilost uvedená v příloze číslo 2.
4. svobodné povolání (není živností) - platí pro autorizované inženýry, a to na základě § 15, zák.č. 360/1992 Sb., v souladu s § 2, odt. 2c, zák.č. 513/1991 Sb.
5. kombinace těchto výše uvedených možností - např. několik různých živnostenských listů a navíc svobodné povolání.
Poznámka: Zaměstnanecký poměr u fyzické nebo právnické osoby není podnikáním viz. zákon číslo 513/1991 Sb., § 2. Od 01.01.2000 musí být i odpovědný či statutární zástupce právnické nebo fyzické osoby v pracovněprávním vztahu u osoby, kterou odborně zastupuje, viz. § 11, zák.č. 455/1991 Sb.

Vybrané činnosti ve výstavbě definuje § 46a, zákona číslo 50/1976 Sb. Je to projektová činnost a realizace staveb.

Při podnikatelské činnosti v oboru stavebnictví je třeba důsledně rozlišovat pojmy “oprávnění k vybraným činnostem ve výstavbě” a “oprávnění k provozování živnosti”.
Oprávnění k vybraným činnostem ve výstavbě – tuto problematiku řeší zákon číslo 50/1976 Sb. §§ 44-46 a zákon číslo 360/1992 Sb. Fyzická osoba totiž může být oprávněna k výkonu vybraných činností ve výstavbě § 46a, zák.50/76 (má autorizační zkoušku), ale nemusí mít registraci na živnostenském úřadě, tedy nemá oprávnění k provozování živnosti. Tzn., že vůbec nemusí mít živnostenský list a přitom na základě svého oprávnění k činnosti ve výstavbě může činnosti ve výstavbě vykonávat. např. jako odpovědný zástupce jiné osoby, která má činnost ve výstavbě registrovanou a má oprávnění k provozování živnosti.
Oprávnění k provozování živnosti – tuto problematiku řeší zákon číslo 455/1991 Sb. Jde o registraci činnosti ve výstavbě na živnostenském úřadě, který vydá pro tuto činnost živnostenské oprávnění § 10 (to však není oprávnění k vybraným činnostem ve výstavbě, ale pouze oprávnění k provozování živnosti). Na vydaném živnostenském listu je uvedeno identifikační číslo organizace (IČO), pod kterým je živnost zaregistrována. Oprávnění k provozování živnosti však nenahrazuje oprávnění k vybraným činnosti ve výstavbě. Je mnoho osob, které mají sice oprávnění k provozování živnosti (živnostenský list) pro činnost v investiční výstavbě, ale protože nemají oprávnění k vybraným činnostem ve výstavbě, nemohou tuto činnost vykonávat samostatně, ale musí si na výkon této činnosti najmout odpovědnou osobu, která toto oprávnění má a převezme za činnost odpovědnost.
Optimální je získat nejprve oprávnění k vybraným činnostem ve výstavbě a potom ještě oprávnění k provozování živnosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že na otázku zda lze vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě na základě živnostenského oprávnění je správná odpověď. Nelze, protože samotné živnostenské oprávnění není oprávněním k vybraným činnostem..
Na otázku zda lze provozovat živnost bez živnostenského listu je jediná odpověď. Nelze.
Na otázku zda lze podnikat bez živnostenského listu je jediná odpověď. Ano lze. Existují totiž podnikatelské činnosti, které nejsou živnostmi, a proto na jejich výkon není potřeba živnostenský list. Viz. dále.
V této souvislosti je nutné uvědomit si zásadní rozdíl mezi pojmy “podnikání” a “živnostenské podnikání”.
Podnikání – tuto problematiku upravuje zákon číslo 513/1991 Sb., § 2, který říká, že “podnikáním se rozumí činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku”. Podmínkou pro podnikání není vlastnictví živnostenského listu nebo koncesní listiny, podnikat je možné i bez živnostenského listu a koncesní listiny. Jde o ta podnikání, která nejsou živnostmi. Jsou uvedena v § 3, zákona číslo 455/1991 Sb. (tzv. svobodná povolání)
Neoprávněné podnikání – k jakékoliv podnikatelské činnosti (poskytování služeb, výrobní nebo jiné výdělečné činnosti) musí být podnikající osoba oprávněna. Podnikání bez oprávnění je trestným činem podle § 118 - neoprávněné pdnikání, zákona číslo 140/1961 - Trestní zákon. Osoba, která neoprávněně podniká může být potrestána odnětím svobody ve výši jednoho roku. V případě značného prospěchu, nebo využití jiných pracovníků pro podnikání je trest odnětí svobody až tři roky.
Živnostenské podnikání – je podnikání prováděné podle živnostenského zákona (viz. druhy živností). Nejde tedy o podnikatelské aktivity provozované podle jiných právních norem (§ 3, 455/91). V § 2, zák. 455/1991 Sb. je definována živnost takto: Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Druhy živností.
Základní druhy živností jsou živnosti ohlašovací a koncesované (§ 9, zák. 455/91 Sb.). Ohlašovací živnosti se dále dělí na řemeslné, vázané a volné (§ 19, zák. 455/91 Sb.).
Živnosti řemeslné - podmínkou provozování živnosti je odborná způsobilost uvedená v § 21 a 22, odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje zejména dokladem o vyučení v oboru a dokladem o praxi v oboru (vzdělání a praxe v oboru - § 21), dále pak “náhradním” způsobem, tj. dokladem o odborné způsobilosti získané v příbuzném oboru (vzdělání a praxe v příbuzném oboru) včetně osvědčení o rekvalifikaci a dokladu o vykonání kvalifikační zkoušky (§ 22), řemeslné živnosti jsou uvedeny v příloze č. 1 živnostenského zákona, obsahové náplně jsou uvedeny v nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností.
Živnosti vázané - podmínkou provozování živnosti je odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 živnostenského zákona, živnosti vázané jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona, obsahové náplně jsou stanoveny nařízením vlády č. 469/200 Sb.,
Živnosti volné – k provozování živnosti se nevyžaduje prokázání odborné ani jiné způsobilosti (k získání živnostenského oprávnění musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti – viz § 6), seznam oborů volných živností je stanoven nařízením vlády č. 140/2000 Sb., obsahové náplně jsou stanoveny nařízením vlády č. 469/2000 Sb.
Živnosti koncesované - jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 živnostenského zákona, odborná způsobilost pro koncesované živnosti je upravena zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 3 zákona nebo stanovena touto přílohou.

Postup při zakládání živnosti - je možné shrnout do několika základních kroků.
1. Vystavení živnostenského listu na Živnostenském úřadě. Živnostenský úřad je zřízen na úrovni okres. Je nutné obrátit se na ŽU příslušný pro sídlo žádající osoby (něco jiného je sídlo provozovny, provozoven může mít osoba více v různých místech). Poplatek za vydání živnostenského listu je 1000 Kč (koncesní listina 2000 Kč), a to podle zákona číslo 368/1992 Sb. zákon o správních poplatcích. Vydáním živnostenského listu získáme identifikační číslo organizace IČO.
2. Po vydání živnostenského listu je nutné přihlásit se na Finančním úřadu, rovněž příslušném podle sídla osoby, jako plátce daní. Vybereme zde, které daně budeme platit kromě daně z příjmu. Např. silniční daň, daň z přidané hodnoty, daň z nemovitostí, spotřební daň, apod. Pokud se chceme stát dobrovolnými plátci DPH, je třeba vzít sebou alespoň jeden daňový doklad s DPH, protože registrace k této dani vyžaduje provedenou účetní operaci týkající se DPH. Vydáním Osvědčení o registraci získáme daňové identifikační číslo DIČ. Toto přihlášení je nutné provést do 30 dnů.
3. Pokud jsme plátci DPH, je nutné založit si běžný podnikatelský účet u některého peněžního ústavu a jeho číslo sdělit finančnímu úřadu. Finanční úřad má právo kontroly a případně i zablokování tohoto účtu.
4. Dále je nutné zaregistrovat se (přihlásit) u zdravotní pojišťovny kde se musí odvádět zdravotní pojištění (příspěvek do státní pokladny na zdravotnictví).Toto přihlášení je nutné provést do 8 dnů od zahájení činnosti.
5. Dále je nutné zaregistrovat se (přihlásit) u okresní správy sociálního a důchodového zabezpečení kde se musí odvádět pojistné, což je příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (pro nezaměstnané), důchodové pojištění (pro důchodce) a také nemocenské pojištění (pro nemocné). (viz. § 13, zákona číslo 589/1992 Sb. zákon o pojstném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Toto přihlášení je nutné provést do 8 dnů od zahájení činnosti.

Účetnictví - každá samostatně výdělečná osoba (podnikatel) se podle zákona o účetnictví stává samostatnou účetní jednotkou a je povinna vést průkazné účetnictví vypovídající o jejím hospodaření. Tyto osoby účtují podle § 9, zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. v návaznosti na obchodní zák.č. 513/1991 Sb., § 37. Povinnost účetnictví je možné splnit třemi způsoby:
1. Vedení jednoduchého účetnictví - vedou jej osoby nezapsané v obchodním rejstříku.
2. Vedení podvojného účetnictví - vedou jej osoby, které se dobrovolně zapíší do obchodního rejstříku podle § 3, zák.č. 513/1991 Sb. nebo osoby, které se musí zapsat do obchodního rejstříku povinně, tedy pokud výše jejich čistého obratu překročila v posledních dvou účetních obdobích částku 40 mil.Kč, což zakládá povinnost nechat ověřit účetní uzávěrku auditorem.
3. Záznamní povinnost - vedou osoby, které uplatňují výdaje (náklady) procentním podílem z příjmů podle § 7, odst. 9, zák.č. 586/1992 Sb. zákon o dani z příjmu.
Provozování živnosti průmyslovým způsobem (§7a). Živnost je provozována průmyslovým způsobem, jde- li o činnost, která zahrnuje v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti, a která využívá organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů, zejména od řídících a obchodních prací a členění těchto prací, postupů nebo úkonů podle jednotlivých profesí. Pro provozování živnosti průmyslovým způsobem je nutné prokázat skutečnost charakterizující provozování živnosti tímto způsobem.
O provozování živnosti průmyslovým způsobem rozhodne na návrh podnikatele a po předložení potřebných dokladů příslušný živnostenský úřad. Podnikatel přitom není vázán názvy živností, jak jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 zákona s tím, že předmět podnikání však musí být vždy vymezen s dostatečnou určitostí a jednoznačností. Oprávnění k provozování živnosti průmyslovým způsobem zahrnuje oprávnění k provozování všech činností, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby a jsou pouze dílčím prvkem technologického procesu. Pokud některá z těchto činností vyžaduje koncesi, může ji podnikatel vykonávat jen za předpokladu, že mu byla příslušná koncese udělena. U ohlašovacích živností provozovaných průmyslovým způsobem se pro získání živnostenského oprávnění nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti. Podnikatel odpovídá za odbornost provozování živnosti a je povinen zajistit provozování živnosti odborně způsobilými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti podle § 21 a 22 a přílohy č. 2, jestliže zvláštní zákon nestanoví jinak, o těchto osobách vede evidenci a po dobu minimálně tři roky uchovává kopie dokladů prokazující jejich odbornou způsobilost. Přílohou průkazu živnostenského oprávnění (živnostenského listu) pro živnost provozovanou průmyslovým způsobem je seznam ohlašovacích živností vymezující rozsah živnostenského oprávnění. Provozování živnosti průmyslovým způsobem zohledňuje především specifické podmínky velkých podniků, zpravidla provozujících multiprofesní činnosti a využívající oddělení samotného výkonu jednotlivých prací, úkonů a postupů od činností řídící, organizační a obchodní. Z hlediska předmětu podnikání jsou živnosti obchodní, výrobní a poskytující služby. Toto členění má význam zejména pro posouzení rozsahu živnostenského oprávnění. Rozsah živnostenského oprávnění představuje konkrétní činnosti, které je podnikatel oprávněn vykonávat v rámci živnostenského oprávnění, rozsah oprávnění se posuzuje podle obsahu živnostenského listu nebo koncesní listy.
Obchodními živnostmi se pro účely živnostenského zákona rozumí zejména koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (maloobchod nebo velkoobchod), provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy, provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí (rozsah oprávnění - § 34).
Službami se pro účely živnostenského zákona rozumí poskytování oprav a údržby věcí, přeprava osob a zboží, provozování cestovních kanceláří, poskytování ubytování, hostinská činnost, provozování zastaváren a jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb (rozsah oprávnění - § 44)
Výrobní živnosti (rozsah oprávnění - § 42) podnikatel je oprávněn výrobky vyrábět, opravovat a prodávat.
Všeobecnými podmínkami provozování živnosti
Jsou
1. dosažení věku 18 let,
2. způsobilost k právním úkonům,
3. bezúhonnost,
4. předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky (doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad), u právnické osoby musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce.


Dosažení věku 18 let – prokáže žadatel předložením průkazu totožnosti – občanského průkazu, rodného listu.
Způsobilost k právním úkonům – žadatel musí být svéprávný, není možné aby živnostensky podnikal občan, který nemá vlastní právní odpovědnost, má právního zástupce.
Bezúhonnost – živnostenský zákon stanoví jako jednu z všeobecných podmínek provozování živnosti bezúhonnost. Podle současné platné právní úpravy se za bezúhonného pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu, odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, lze rozumět především trestné činy hospodářské (§ 118 až 152 tr. zákona). Dopustí-li se podnikatel, resp. odpovědný zástupce, trestného činu souvisejícího s podnikáním, za nějž je pravomocně odsouzen, nelze jej pro účely živnostenského zákona považovat za bezúhonného, jde o překážku výkonu živnostenského oprávnění pomine v případě, že trest uložený za takový trestný čin je zahlazen za podmínek trestního zákona a na podnikatele (odpovědného zástupce) se pohlíží tak, jako by nebyl odsouzen (§ 69 a § 70 tr. zákona).
Zvláštními podmínkami provozování živnosti
jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. U vybraných živností, jejichž seznam bude uveden v nařízení vlády vydaném podle § 73a odst. 2 živnostenského zákona, je podnikatel povinen zajistit výkon činností pouze fyzickými osobami, které splňují požadavky odborné způsobilosti.
Živnostenské oprávnění (oprávnění provozovat živnost) vzniká právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního rejstříku nezapisují, a fyzickým osobám u ohlašovacích živností (má-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46 živnostenského zákona, podnikatel splňuje podmínky stanovené zákonem a netrvá-li překážka provozování živnosti) dnem ohlášení, příp. pozdějším dnem vzniku živnostenského oprávnění uvedeným v ohlášení, u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese, zahraničním osobám, které se zapisují do obchodního rejstříku. Zákon umožňuje vydat na žádost podnikatele vedle živnostenských listů a koncesních listin také osvědčení o všech průkazech živnostenského oprávnění v působnosti jednoho živnostenského úřadu. Živnostenský list, rozhodnutí o udělení koncese, koncesní listina a osvědčení jsou veřejnými listinami.
Odpovědný zástupce, jehož prostřednictvím může podnikatel provozovat živnost, je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů při tomto provozu a musí se zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu (vůči třetím osobám nese za provoz živnosti odpovědnost sám podnikatel, odpovědný zástupce plně odpovídá za provoz po odborné a živnostenskoprávní stránce a může být za nesplnění povinností, které mu ukládá živnostenský zákon, živnostenským úřadem rovněž postihnout, ze zákona nelze nikterak dovodit, že by odpovědný zástupce odpovídal za provoz podniku jako celku, tato odpovědnost zůstává na podnikateli). Potřebný rozsah účasti odpovědného zástupce na provozování živnosti je dán charakterem konkrétní živnosti, přičemž hlediskem bude nepochybně také to, zda může dojít k ohrožení životů a zdraví lidí a bude posuzován podle okolností jednotlivého případu až v rámci případné kontrolní činnosti. Stanovení rozsahu účasti odpovědného zástupce na provozování živnosti je plně na podnikateli. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti, musí mít bydliště na území České republiky a musí prokázat znalost českého nebo slovenského jazyka. Zákon stanovuje, kdy je odpovědný zástupce ustanovován povinně, a to podle typu podnikatelského subjektu a druhu živnosti. Právnická osoba stanovuje odpovědného zástupce vždy, primárně člena statutárního orgánu nebo statutární orgán, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce, nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanoví podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než dva podnikatele.
Ve vztahu k živnostenskému úřadu je podnikatel povinen oznámit příslušnému živnostenskému úřadu u živností ohlašovacích i koncesovaných ustanovení odpovědného zástupce i ukončení výkonu jeho funkce, a to do 15 dnů od vzniku těchto skutečností.
Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může svou funkci vykonávat, pokud splňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem, ode dne ustanovení. Ustanovení odpovědného zástupce pro koncesované živnosti podléhá schválení živnostenského úřadu s tím, že ustanovení nabývá účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o jeho schválení. Jestliže přestane odpovědný zástupce svoji funkci vykonávat nebo nesplňuje podmínky provozování živnosti, je podnikatel povinen nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce, pokud není živnostenské oprávnění postaveno, nebo neoznámil-li podnikatel živnostenskému úřadu, že je provozování živnosti dočasně přerušeno. Živnostenský úřad může v průběhu provozování živnosti povolit její provozování bez odpovědného zástupce na dobu určitou, nejdéle však na šest měsíců, za předpokladu, že tím nemůže dojít k ohrožení životů a zdraví lidí.
Provozovnou - se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Podnikateli se stanovuje povinnost prokázat na žádost živnostenského úřadu vlastnické nebo jiné užívací právo k objektům nebo místnostem, v nichž je provozovna umístěna. Pokud je provozovna umístěna v bytě a podnikatel není jeho vlastníkem, může v něm podnikatel provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka, spoluvlastníka, správce bytu nebo nemovitosti, jejíž je byt součástí. Zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně, která není uvedena v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi, je podnikatel povinen oznámit písemně nejméně tři dny předem příslušnému živnostenskému úřadu. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla pro provozování živnosti způsobilá podle zvláštních předpisů (např. stavebních, hygienických bezpečnostních apod.), byla řádně označena, a aby pro každou provozovnu byla ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny. Způsobilost provozovny pro provozování živnosti je podnikatel povinen doložit, resp. prokázat při provozování živnosti kontrolnímu orgánu. Koho podnikatel ustanoví jako osobu odpovědnou za provoz provozovny, je plně na něm. Může to být podle okolností podnikatel sám, odpovědný zástupce, zaměstnanec atd. s tím, že je však vždy třeba rozlišit, jaké je v konkrétní situaci postavení osoby odpovědné za provoz provozovny (povinnosti odpovědného zástupce se určitě nebudou v plném rozsahu překrývat s povinnostmi osoby odpovědné za provoz provozovny). Ustanovení § 17 živnostenského zákona ukládá podnikateli povinnosti ve vztahu k provozovně a jejímu označení, kdy povinností podnikatele je označit provozovnu obchodním jménem a identifikačním číslem, přičemž oba údaje musí být uvedeny vždy trvale, zvenčí a viditelně, provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb musí být kromě obchodního jména a identifikačního čísla podnikatele označeny i jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny a též provozní dobu určenou pro styk se spotřebiteli, přičemž tyto údaje musí být uvedeny vždy trvale, zvenčí a viditelně.
Poznámka:
Za provozovnu pro provozování živnosti “provádění staveb ” nelze považovat zařízení staveniště. Zařízení staveniště (soubor stavebních objektů a výrobních, manipulačních a dopravních strojů a zařízení umístěných v prostoru staveniště) je zřizováno vždy pouze pro účely dodávky konkrétní stavby a je k tomu často využíváno všemi subjekty, které se na výstavbě podílejí, doba užívání zařízení staveniště je přitom vždy předem omezená podle doby výstavby. Zařízení staveniště zřizuje zpravidla podnikatel, ale může to být i osoba nepodnikající (u staveb prováděných svépomocí). Označení a evidence se vztahuje na stavbu, resp. prostor staveniště jako celek. Zařízení staveniště resp. jeho součást, však může být za určitých okolností provozovnou, například v případě, když podnikatel, který stavbu provádí, vyrábí a dodává např. betonovou směs apod. za úplatu jiným subjektům.
Příjímání písemností –podnikatel je povinen zajistit v místě podnikání, v sídle a v místě organizační složky zapsaném do obchodního rejstříku příjímání písemností, pokud tak neučiní, dopustí se tím porušení živnostenského zákona se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Obchodní firma - (dále jen firma) je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě, právní úkony je povinen, činit, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem.
Firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení (dále jen jméno). Firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání.
Firma obchodní společnosti nebo družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Firmou právnické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku na základě zvláštního právního předpisu a která vznikla před tímto zápisem, je její název. Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu.
Živnostenské podnikání ve stavebnictví
Podnikání v oblasti stavebnictví je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. V příloze č. 1 živnostenského zákona, skupina 113, jsou uvedeny řemeslné živnosti, v příloze č. 2, skupina 213, jsou uvedeny vázané živnosti voblasti stavebnictví. Volné živnosti jsou uvedeny v nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živnosti volných, obsahové náplně jednotlivých živností stanovuje nařízení vlády č. 469/2000 Sb.
Živnosti vázané a autorizace
Projektová činnost ve výstavbě
Jako odborná způsobilost je stanovena autorizace v příslušném oboru podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění, nebo splnění podmínek stanovených v § 34 téhož zákona, to je atestační zkouška zvláštní způsobilosti k činnostem ve výstavbě složená podle vyhlášky číslo 8/1983 Sb.
Provádění staveb, jejich změn a odstraňování
Podle zák.č. 455/91 Sb. je jako odborná způsobilost obecně stanoveno vysokoškolské vzdělání stavebního směru a 5 let praxe v provádění staveb, nebo středoškolské vzdělání stavebního směru a 8 let praxe v provádění staveb, nebo autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
Zákon číslo 50/1976 Sb. však v § 46a upřesňuje, že kvalifikace bez autorizační zkoušky (vysokoškolské vzdělání stavebního směru a 5 let praxe v provádění staveb, nebo středoškolské vzdělání stavebního směru a 8 let praxe v provádění staveb) postačuje pouze na realizaci jednoduchých a drobných staveb a jejich změn (§ 46a, odst.3, písm. b). Na všechny ostatní stavby musí být autorizace podle zákona číslo 360/1992 Sb.
Odpovědný zástupce
Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenských předpisů a která, nejde-li o manžela nebo manželku podnikatele, je v pracovněprávním vztahu k podnikateli. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce zástupce pro více než dva podnikatele.
Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti, musí mít bydliště na území České republiky a musí prokázat pohovorem před živnostenským úřadem znalost českého jazyka nebo slovenského jazyka prokáže, jestliže je schopen plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání, umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku.
Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánů této právnické osoby, dále fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle § 8 živ. zákona. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru živnosti nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 až 4 živ. zák., a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7), nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem, podnikatel, který je zahraniční fyzickou osobou a nemá na území České republiky povolen pobyt, podnikatel, který je právnickou osobou se sídlem v České republice, do funkce odpovědného zástupce ustanoví člena statutárního orgánu nebo statutární orgán, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona, nelze-li odpovědného zástupce z jiných osob, podnikatel, který je zahraniční právnickou osobou, do funkce odpovědného zástupce ustanoví vedoucího organizační složky umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona, nesplňuje-li vedoucí organizační složky tyto podmínky, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu příslušnému podle § 45 do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala.
Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení,splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem.
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu, ustanovení nabývá účinnosti dnem,kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci, ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí živnostenskému úřadu příslušnému podle § 50 do 15 dnů od ukončení výkonu funkce.
Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce, to neplatí, je-li živnostenské oprávnění pozastaveno, nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 7 ž. z.).
Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. Na jeho ustanovení se vztahuje § 11 obdobně s výjimkou odstavce 8 živ. zák. Živnostenský úřad může v průběhu provozování živnosti povolit provozování živnosti bez odpovědného zástupce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu 6 měsíců, nemůže-li tím dojít k ohrožení životů a zdraví lidí.
Vztah mezi odpovědným zástupcem a podnikatelem. Nejde-li o manžela nebo manželku podnikatele, je odpovědný zástupce podle nové právní úpravy v pracovněprávním vztahu k podnikateli. Tímto vztahem se rozumí pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ve smyslu ust. § 27 a násl. zákoníku práce, dohoda o provedení práce ( § 236 zákoníku práce, ) a dohoda o pracovní činnosti ( § 237 zákoníku práce).
V pracovní smlouvě je organizace povinna dohodnout druh práce, na který je pracovník přijímán, místo výkonu práce, den nástupu do práce, případně lze ve smlouvě sjednat další podmínky. Pracovní poměr lze sjednat na dobu určitou nebo neurčitou. Zákoníkem práce je organizaci uložena povinnost uzavřít pracovní smlouvu písemně, nejde-li o sjednání pracovního poměru na dobu kratší než jeden měsíc.
Dohodu o provedení práce lze uzavřít pouze v případě, že předpokládaný rozsah práce ( pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do tohoto rozsahu se přitom započítává také doba práce konané pracovníkem pro organizaci v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce ( pro tento účel se tedy hodnotí pouze doba konaná mezi týmiž účastníky organizací a pracovníkem). Dohoda o provedení práce může být uzavřena písemně nebo ústně. V dohodě musí být uvedeno přesné vymezení pracovního úkolu, který se pracovník zavazuje splnit a dále také doba, v níž má být pracovní úkol proveden. Dohoda o provedení práce zaniká především tehdy, jestliže pracovník řádně a včas splnil pracovní úkol a splnila-li své povinnosti organizace.
Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena, i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 100 hodin, to znamená i tehdy, když jsou dány podmínky pro uzavření dohody o provedení práce, ale nelze vyloučit, že v průběhu kalendářního roku dojde k opakovanému výkonu práce, který by mohl přesáhnout v součtu 100 hodin. Dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít bez ohledu na předpokládaný rozsah práce, ne však na vyšší než poloviční pracovní úvazek. Na základě této dohody nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Rozsah pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena vždy písemně je neplatná. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, tj. pracovní činnost, kterou se pracovník zavazuje vykonávat, sjednaná odměna za vykonanou práci a sjednaný rozsah pracovní doby. V dohodě o pracovní činnosti, kterou lze uzavřít jak na dobu určitou, tak i neurčitou, lze sjednat i způsob jejího zrušení ( V případě dohody o provedení práce zaměstnavatel neplatí sociální a zdravotní pojištění, pracovník je samoplátcem, v případě dohody o pracovní činnosti platí zaměstnavatel jak sociální, tak zdravotní pojištění).
Poznámka:
Ze zaměstnání pracovníků na základě uzavření dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce) plynou zaměstnavateli četné povinnosti, z nichž je zejména nutno upozornit na registrační a odvodovou povinnost vůči místně příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně (tato povinnost není u příležitostných činností na základě dohody o provedení práce).



projekt ohlášené stavby
Ing. Ivan Lettovský | 29. listopadu 2007
Může stavební Inženýr se zkouškou zvláštní způsobilostí a živnostenskýn listem na projektovou činnost ve výstavbě zpracovat projekt ohlášené stavby - přestavba podkroví na byt.jednotku a následně provádět stavební dozor ?
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby