Planety

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23170 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 27. července 2006
  • Zobrazeno: 1864×

Příbuzná témata



Planety

Slunce:

Slunce leží poblíž galaktické roviny ve vzdálenosti asi 10 kiloparseků od jádra mléčné dráhy. Výpočty ukazují, že Slunce vzniklo kondenzací příslušné protohvězdy před 4,6mld let. Poloměr slunce je 696000 Km. Teplota v jádře slunce 14 000 000kelvinů a hustota plynu 167tun v m3 . Sluneční plyn v jádru je 9x hustší než zlato v pozemských podmínkách. Hmotnost slunce je zhruba 2000 kvadriliónů tun. Slunce nemůže potkat katastrofa jako černá díra a výbuch supernovy. Víme zcela bezpečně, že stejně bude Slunce zářit zhruba ještě po dobu 5 – 6mld. let. Tím je zároveň vymezen čas, po který se život na Zemi může rozvíjet bez obav z nějaké kosmické katastrofy.


Merkur:

Obíhá kolem Slunce v průměrné vzdálenosti 58mil. KM, a to vždy za 88dní. Kolem své osy se otočí za 59dní. Je to nejmenší planeta sluneční soustavy – má poloměr 2440 KM. Průměrná teplota na osvětlené straně dosahuje 420°C. Jsou tam kopce a údolí s relativním rozdílem výšek kolem 1 KM – na Merkuru nejsou moře, proto není možné definován, odkud máme výšky či hloubky měřit. Povrch Merkura je rozryt mělkými krátery. Krátery vznikly meteoritickým bombardováním planety. Merkur má slabé, ale měřitelné pole. Je asi 100x slabší než magnetické pole Země. Merkur má zřejmě železo – niklové jádro, které je nejspíš roztavené. Některé zvláštnosti chemického složení merkurova povrchu naznačují, že část materiálu na Merku napadala až po jeho utvoření a pochází z chladnějších oblastí sluneční soustavy. Merkur je vyprahlým světem bez atmosféry, proto tam povrch zůstal zachován tak, jak vypadal před miliardami let.


Venuše:
Venuše má hustou atmosféru, takže až do nedávna jsme měli jen kusé informace o jejím povrchu. Venuše obíhá kolem Slunce v průměrné vzdálenosti 108mil. KM, a to vždy jednou za 225 dní. Doba rotace Venuše je delší než její oběžná doba, což znamená, že Slunce tam vychází na západě a naopak.Poloměr Venuše-6050 KM-je blízký poloměru naší Země.Teplota povrchu je 480°C a atmosférický tlak je 9 megapascalů.Venuše má několik oblačných vrstev, sahajících až do výše 70 KM nad povrchem. Atmosféru tvoří převážně 95% kysličníku uhličitého. Oblaka obsahují koncentrovanou kyselinu sírovou – což je nevábná představa pro budoucí kolonizátory planety, jež byla považována za rodnou sestru Země.


Země:
V pořadí další planetou je naše Země.
Země se utvořila před 4,6mld. let a ještě tak dlouho trvat bude.
Její astronomický význam je nepatrný, jak to případně vystihl americký astronom J. Mullholand, když prohlásil, že „Hlavní astronomická důležitost Země spočívá v tom, že ji obývají všichni nám známí astronomové“
Pro plynulost našeho přehledu o planetách musíme na tomto místě uvést, že Země je od Slunce vzdálená 149 597 900 Km.
Tato vzdálenost je ve sluneční soustavě jakýmsi astronomickým metrem.

Nazývá se astronomická jednotka. Země oběhne Slunce za rok(365dní) a její oběžná rovina se jmenuje EKLIPTIKA. K ekliptice pak vztahujeme polohy všech ostatních těles sluneční soustavy. Hmotnost Země činí 5,98 Kvadramiliónů Kilogramů, a hustota 5520 Kg m-3.Měl tedy pravdu Jan Neruda, když napsal, že „ze Slunce že by nastrouhal na 300 000 Zemí“.


Mars:
Mars se dlouho považoval za planetu nejzáhadnější. Dnes je naopak prozkoumána nejpodrobněji. Obíhá kolem Slunce po výstředné elipse s poloosou 228mil. KM a s periodou 1,88 roku. Má poloměr 3400 Km a kolem osy se otočí za 24,6hod, takže den na Marsu je zhruba stejně dlouhý jako pozemský. Průměrná teplota povrchu je 240 – 310 Kelvinů (-30- +40 °C) a v oblasti polárních čepiček je nižší. Střední hustota planety činí 3900Kg m –3 . Mars má poměrně řídkou, ale rozsáhlou atmosféru, v níž se tvoří podnebí. Podnebí se v dějinách Marsu velmi výrazně změnilo. K formování povrchu Marsu přispívají výrazně i vnitřní vlivy, sopečná činnost planety, trvající už 3milr let. Na Marsu ční do výše 25Km nejvyšší sopka celé sluneční soustavy, zvaná Olympus Mons je stará asi 100mil. Let. Průměrná tloušťka litosféry dosahuje 200Km, je tedy 4x větší než tloušťka kůry zemské. Na Marsu byla nalezena vyschlá neandrovitě se vinoucí koryta, která prozrazují, že na marsu byla voda.
Mars nemá magnetické pole, neboť mu chybí železné jádro. Prodělal velkou bombardovací éru někdy před 3,5 – 4milr let. Atmosféra obsahuje kyslič. uhlič., vodní páru a ledové krystalky. Kolem pólu se vzácně vyskytuje i ozón. Teplota atmosféry se směrem od povrchu až do výše 40Km nemění a činí 350 kelvinů (+80°C). Nad póly je však jen 200 – 240 kelvinů (-70 až -30°C). Rychlost větru při písečné bouři dosáhla až 275Km/hod-1.V roce 1971. Mars má velmi malé měsíce Phobos a Daimos a jsou to vlastně nepravidelné skály o rozměrech 12 a 5 Km. Byly patrně zachyceny až dodatečně, pocházejí nejspíš z pásma asteroidů.


Jupiter:
Je to největší planeta sluneční soustavy, která se nalézá za pásmem asteroidů ve vzdálenosti 778mil Km od Slunce. Oběhne kolem něj za 11,9 roku. Je nejen největší (jeho poloměr 71400Km), ale současně i nejrychleji rotující planetou – rotační perioda činí 9,8hod). Jeho prům. hustota je 1330Kg m-3, takže Jupiterem počíná řada poměrně řídkých planet, jež jsou složeny převážně z vodíku a hélia. Jupiter je 318x hmotnější než Země. Teplota se zde pohybuje kolem 130kelvinů (-140°C). Radiové záření je v dekametrovém pásmu vysíláno v záblescích, jejichž celková energie je srovnatelná s energií megatunové vodíkové pumy. Na povrchu Jupitera dosahuje intenzita magnet. pole 10-3 teslů. Jádro je složeno ze železa, nebo z kovového vodíku. Kolem celé planety se do vzdálenosti několika set tisíc Km prostírají mohutné radiační pásy. Měření infračerveného záření Jupitera i přímá měření sond Pioneer prokázala, že vyzařuje 2,5x více energie, než kolik jí od slunce dostává. Podle toho není Jupiter čistou planetou, ale spíše nepovedenou hvězdou. V roce 1979 byl objeven tenký prstenec v rovině jupiterova rovníku.


Saturn:
Je nejkrásnější planetou v naší sluneční soustavě. Obíhá kolem Slunce ve vzdálenost 1,3milr Km jednou za 29,5 roku. Je po jupiteru 2.největší planetou, má poloměr 60 000Km. Rychlostí rotace Jupitera téměř dosahuje – jeho rotační perioda činí 10,2hod. Je obklopen tenkým prstencem, který je oddělen od vrstvami od sebe vzdálených 13 – 70 000Km od povrchu planety. Tloušťka prstenců je překvapivě malá snad jen necelý 5Km. V horní atmosférické vrstvě dosahuje teplota 100 kelvinů(-170°C), tvoří methan a čpavek, že střední hustota planety je nízká – pouze 680Kg m –3. Saturn je tedy v průměru řidší, než voda 100Kg m –3. Přesto je však 95x hmotnější než Země. Saturn má rovněž slušný počet satelitů. Známe jich kolem 25.


Uran:
Zbývající tři planety slun. Soustavy lze pozorovat pouze dalekohledem. Roku 1781 objevil W. Herschel planetu Uran, která je od Slunce vzdálená 2,87Milr. Km a oběhne kolem Slunce za 84let. Má poloměr 26450Km a je 14,6x hmotnější než Země. Její hustota činí 1130Kg m –3. Rotační Perioda je 10,8hod. a osa rotace leží v rovině ekliptiky. Uran vydává záření, kolik ho od Slunce přijímá: jeho průměrná teplota je 55kelvinů(-218°C). V atmosféře uranu pozorujeme methan, čpavek, plynný vodík a helium. Kolem planety obíhá 5 satelitů. Uran je obklopen prstencem z balvanů a prachu, podobně jako Saturn. Objev uranových prstenců je dokladem toho, že ani při studiu nejbližšího vesmíru nelze vyloučit nečekaná překvapení.


Neptun:
Objev Neptuna byl největším triumfem nebeské mechaniky 19.stol. Z drobných odchylek ploch uranu od vypočtené dráhy odvodili nezávisle U. J. Leverrier a. J. C. Adams, že příčinou těchto rozdílů je hmotná planet, nacházející se ještě za drahou Uranu. Tuto planetu objevil Galle roku 1846. Neptun obíhá ve vzdálenosti 4,5milr. Km s periodou 165let. Má poloměr 24300 Km a hmotnost 17x větší než Země. Jeho hustota je 1700Kg m –3. Jeho povrchová teplota je 57kelvinů(-216°C). Kolem Neptuna obíhají dva měsíce: Triton a Nereida.


Pluto:
Je nejvzdálenější planetou naší sluneční soustavy, objevený roku1930 C. Tombaughem. Obíhá po výstředné dráze o poloose 5.9 mld. Km, v periodě 248let. Díky velké výstřednosti v letech 1979-1999 ke Slunci blíže než Neptun. Jeho poloměr 1400Km a rotační perioda 6,4dne. Pluto má měsíc nazvaný Charon. Hmotnost Pluta činí 0,002 hmotnosti země. Hustotou 1200Kg m –3. se blíží hustotě vody.
K tomu, abychom mohli počítat kolísání periody dostatečně přesně, musíme totiž znát s vysokou přesností, jak je poloha pozorovatele na Zemi rušená přitažlivostí planet – a tak nám nejistota ve stanovení síly, jíž Pluto „cloumá“ se Zemí, skutečně vadí.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!