Operace Spojenecká síla

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23172 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Operace Spojenecká síla

Bělehrad po bombardování
Bělehrad po bombardování
Dálniční most Ostružnica po náletu
Dálniční most Ostružnica po náletu

Bombardování Svazové republiky Jugoslávie silami NATO (Operation Allied Force), v Srbsku označováno jako „Agrese NATO“ (srbsky ??????j? ????), trvalo od 24. března do 10. června 1999 a bylo součástí Kosovské války. Tento vojenský útok představoval druhé otevřené použití vojenské síly státy NATO v bývalé Jugoslávii spolu s bombardováním bosenskosrbské armády v roce 1995. Zároveň se jednalo o největší vojenský střet na území Srbska a Černé Hory od dob druhé světové války.

Motivem bombardování SRJ byla snaha přinutit jugoslávskou vládu řízenou Slobodanem Miloševićem k ukončení vyhánění a provádění násilných akcí vůči albánskému obyvatelstvu Kosova, k nimž došlo v rámci ozbrojeného konfliktu mezi jugoslávskou armádou a srbskými paravojenskými oddíly na jedné straně a albánskou Osvobozeneckou armádou Kosova (UÇK) na straně druhé. NATO požadovalo souhlas Rady bezpečnosti OSN s vojenskou intervencí, ten však nebyl poskytnut kvůli vetu Ruska a Číny.

Obsah

Zahájení útoků

NATO zahájilo své vzdušné útoky na vojenské cíle SRJ 24. března 1999. Později byly údery vedeny také proti průmyslovým a civilním objektům, jež mohly být podle NATO využity jugoslávskou armádou, ale i proti jiným cílům. Během 78 dní trvajícího bombardování byla těžce poškozena infrastruktura, mosty, průmyslové objekty, elektrárny a telekomunikační zařízení. Zničeno bylo rovněž ústředí a vysílač srbské státní televize. V některých případech došlo také k útokům proti ryze nevojenským cílům (kolona uprchlíků, osobní vlak, autobus, několik soukromých objektů, čínské velvyslanectví, nemocnice v Bělehradě atd.). V průběhu bombardování bylo zabito podle jednoho ze zdrojů celkem 528 civilistů veskrze srbské či albánské národnosti. Několik řízených střel dopadlo do Bulharska.

Z Kosova před bombardováním uprchlo 863 tisíc Albánců.

Činnost novinářů

Někteří politikové se snažili manipulovat s médii a prosazovali jednostrannou protisrbskou propagandu. Spisovatel Edward Fox odmítl na jedné straně lživou Miloševičovu propagandu, ale ktritizoval také ztrátu smyslu pro rovnováhu u médií, která se dle něho stala součástí kampaně NATO a zatemňovala dějiny a skutečnost propagandou. Žádný novinář se například neodvážil zeptat, čím to je, že počet uprchlíků od začátku bombardování vzrostl, bylo-li cílem bombardování je ochránit. Novinářům chyběla nejen analýza, ale i sama informace. Ani česká žurnalistika těmto tendencím neunikla. Přesto některá světová média dbala o stavovskou čest a informovala o dění objektivně. [1]

Vojenské ztráty Jugoslávie

Po ukončení útoku na Jugoslávii vyhlašovali vojenští velitelé, že bylo zabito 5 - 10 tisíc jugoslávských vojáků, že byla zničena většina letounů MiG-29 a třetina letounů MiG-21, že byly zničeny stovky jugoslávských tanků. Údaje první zpochybnil britský velitel jednotek v Kosovu Michael Jakson, který potvrzoval, že škody byly menší. V Kosovu bylo objeveno mnoho zničených osobních i nákladních aut a atutobusů, ale tanků pouze 14. Přitom oficiální jugoslávské údaje hovořily o 576 zabitých vojácích a 13 zničených tancích, což se více blíží realitě. Bylo zjištěno, že jugoslávská armáda s úspěchem používala makety tanků, děl a letadel, a také stavěla polyetylénové mosty, které byly opakovaně bombardovány. Generál Clark těmto údajům nevěřil, proto vyslal komisi, která však předcházející údaje o jugoslávských ztrátách potvrdila. [1]

Hospodářské a civilní ztráty

Jeden z výsledků bombardování Bělehradu
Jeden z výsledků bombardování Bělehradu

Generál Wesley Clark sice prohlašoval, že NATO útočí na vojenské cíle, ale realita byla odlišná. Byly bombardovány i takové hospodářské cíle, jako automobilka Zastava v Kragujevaci, továrna na elektrospotřebiče Sloboda v Čačaku, rafinérie v Novim Sadu, továrny na umělá hnojiva v Pančevu a mnoho dalších. Bylo provedeno několik útoků na města i vesnice, kde se nenacházeli ani příslušníci jugoslávské armády, ani tam nebyla žádná vojenská výroba. 2. května při útoku na most u Lužane zasáhl letoun autobus a sanitku přejíždějící most, přičemž bylo zabito 39 civilistů. Poté bomby z letounů NATO dvakrát zasáhly konvoj vozidel s uprchlíky na silnici Djakovica - Prizren. Na brífinku v Bruselu přiznal Giuseppee Marani pravost zvukového záznamu pilotů, kteří zaútočili proti jednoznačně civilnímu cílu a který se dostal "nedopatřením" do rukou novinářů. 19. dubna bombardovala letadla v Novem Sadu sídlo vojvodinského parlamentu, několkrát dopadly bomby NATO i na Subotnicu, centrum maďarské menšiny.[1]

Bombardování automobilky Zastava
Bombardování automobilky Zastava

Celkové číslo obětí bombardování nebylo oficiálně oznámeno, nicméně jugoslávská strana uvádí odhady 1200 až 2500 mrtvých a kolem 5000 zraněných. O práci přišly tisíce obyvatel Jugoslávie, škody pocítily nepřímo i okolní státy. Předpokládaná výše škod na jugoslávské ekonomice se pohybuje kolem částky 30 miliard dolarů.

Ztráty NATO

Dne 28. března sestřelila jugoslávská protivzdušná obrana americký letoun F 117-A Stealth, což bylo po odvysílání záběrů v televizi americkou stranou přiznáno. 6. dubna byl údajně nad oblastí Fruska Gora sestřelen další letoun F-117. 28. dubna večer se na severu Albánie asi 40 kilometrů severovýchodně od Tirany zřítil americký bojový vrtulník Hughes AH-64 Apache. 4. května došlo k obdobné havárii vrtulníku AH-64, při které oba piloti zahynuli. 1. května sestřelen americký letoun se svislým vzletem a přistáním AV-8B Harrier. 2. května byl sestřelen americký letoun F-16, údajně ve vzdušném boji s letounem MiG-29. 5. května byl poblíž města Bajina Basta patrně sestřelen další letoun NATO. Byly také sestřeleny 4 bezpilotní letouny. Další letouny byly poškozeny, některé z nich musely nouzově přistát na letištích v okolních státech.[2]

Ukončení útoku

Útok byl ukončen 10. června 1999 po podpisu smlouvy o stažení jugoslávské armády a policie z území Kosova a Metohije.


Bombardování mělo nedozírné následky na život obyvatel Bělehradu a ostatních měst. Elektřina často nešla do domácnosti několik dní a veškerá ekonomická a kulturní činnost byla v té době přerušena. Školy byly zavřené, většina lidí nechodila do práce a byl problém sehnat téměř jakékoliv zboží. Znatelná část obyvatel se zároveň skrývala v podzemních sklepeních bytů, nebo v atomových krytech. Nezanedbatelný počet malých dětí z té doby trpí silnými psychickými problémy. NATO nejprve vyvrátilo nasazení bomb s obohaceným uranem, každopádně v celém Bělehradě vzrostl počet nemocích na rakovinu, leukémii a ostatní nemoci s tím spojené.[zdroj?] Mluvčí NATO generál Giuseppe Marani však prohlásil, že „protipancéřové náboje s ochuzeným uranem byly používány piloty spojenecké armády proti srbským silám v Kosovu“ a ještě přidal, že tyto náboje „nejsou vůbec nebezpečné“ [3]

Reference

  1. ? a b c Jiří Dienstbier, Daň z krve, Nakladatelství Lidové noviny 2002
  2. ? http://www.atmonline.cz/analyzy/jugo/jugo.htm
  3. ? http://www.bulgaria-italia.com/fry/docs/fo.htm

Literatura

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Jiří Dienstbier, Daň z krve, Nakladatelství Lidové noviny 2002


Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!