Objednejte si podklady pro seminární práce, referáty, slohové práce a jiné odborné texty na www.seminarkybezprace.cz

Chcete si přivydělat psaním popisků na webu Puzzle-prodej.cz? Napište nám na adresu media@inak.cz

Nacistické ideologie a ti kteří ji vykonávali (základní věci o SA ,SS atd.)

Kategorie: Dějepis (celkem: 618 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata

Vytisknout referátPřidat referát do záložek

Nacistické ideologie a ti kteří ji vykonávali (základní věci o SA ,SS atd.)

Nacistické ideologie a ti kteří ji vykonávali

Jednotky SS:Začala jako malá vybraná skupina rváčů, která chránila Hitlera a nejvyšší představitele NSDAP před protivníky na politických schůzí v Německu ve dvacátých letech.Oddíly SS vyrostly do armády jejíž síla na konci 2.světové války dosahovala jednoho milionu mužů.

Členství v SS:Po dvou letech základní vojenské služby v brané moci se čekatel vracel do jednotek SS, pokud se ovšem nerozhodl zůstat v brané moci jako poddůstojník z povolání.Čekatel musel absolvovat speciální školení z nacionálně – socialistické rasistické ideologie včetně zásad pro vstup do manželství a osvojit si kodex jednání mužů SS.Pokud splnil náročné požadavky, byl přijat do jednotek SS při slavnostním ceremoniálu, konaném vždy 9.listopadu.Ve 35 letech mohl být na svou žádost převeden do záložního seznamu SS.Pro vstup do tělesné stráže Adolfa Hitlera nebo do pohotovostních jednotek SS musel být uchazeč vysoký nejméně 180 cm, později dokonce 184 cm, a být ve věku mezi 17 a 22 roky. Pro příslušníky Umrlčích lebek SS byla stanovena minimální výška 171 cm. Později byla snížena na 170 cm s horní věkovou hranicí 26 let. Vzdělání nebilo předepsáno, takže před rokem 1938 mělo 40 procent branců ukončeno vzdělání na úrovni prvního stupně základní školy. Důležitější bylo dokázat árijský původ, mít čistý rejstřík a být v dobré fyzickém a duševním stavu.Umrlčí lebky byla elitní jednotka SS která sloužila v koncentračních táborech.
Další elitní jednotky SS: Leibstandarte,Waffen – SS podřízni pouze Hitlerovy, Wiking, Das Reich.

NSDAP – Národně socialistická německá dělnická strana,německy Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei:německá politická strana založená v roce 1920 Adolfem Hitlerem s programem všestranné opozice proti demokratickému a versailleskému systému.Propagoval teorii “čisté árijské rasy“, převzal pruský extrémní militarismus a velkoněmecký nacionalismus. Ideologii kanonizoval Adolf Hitler v díle Mein Kampf ( 1925, v mnoha rysech shodná s italským fašismem). Úspěch strany v Německu byl spojován s překonáním beznaděje za hospodářské krize a s nadějemi na zajištění nového místa pro Německo v Evropě a ve světě. Nacistický systém byl vnucen okupované Evropě v letech 1938-1945. Po druhé světové válce byla NSDAP zrušena a rozpuštěna; ústavou Německa je její obnova zakázána.

Mein Kampf: Můj Boj – dílo Adolfa Hitlera, které vzniklo ve vězení v Landsbergu, uveřejněné v roce 1925. Programový spis vysvětluje a zdůvodňuje vedoucí roli Germánů v hledání životního prostoru (lebensramu). Světovláda Německého národa se opírá o důsledný antisemitismus, rasovou čistotu, ekonomickou soběstačnost a potření komunismu.

Himmler Heinrich:narozen 7.10.1900 – 22.5.1945 německý politik. V roce 1922 vstoupil do NSDAP a 1923 se účastnil puče. 1927 – 1930 zástupce říšského propagandy NSDAP, od roku 1929 říšský vedoucí SS, od roku 1930 poslanec říšského sněmu. 1934 řídil noc dlouhých nožů ( likvidace tzv. Rohmova puče ).Od roku 1936 říšský vedoucí SS a šéf německé policie; velení SS podřídil i koncentrační tábory. Odpovědný za brutální zásahy a germanizaci na zabraných územích i za vyhlazování Židů, za útok raket V2 a organizaci Vokssturm. Od srpna 1943 říšský ministr vnitra, od července 1944 velitel tzv. náhradní armády. V lednu 1945 se pokusil sjednat mír se západními spojenci, 28.4.1945 na Hitlerův rozkaz zbaven všech funkcí, zatčen a vyloučen z NSDAP. Koncem května 1945 padl do britského zajetí ( spáchal sebevraždu ).

Rohm [ rém ] Ernest: 28.11.1887 – 30.6.1934 německý politik, voják z povolání. Účastník nacistického puče 1923, poté z armády propuštěn. 1928 – 30 důstojník bolivijské armády. Od roku 1930 člen NSDAP od 1931 velitel SA. Po převzetí moci nacisty se pokusil uplanit vlasní představy ( přebudování SA v lidové milice a spojení s armádou ), zastřelen během noci dlouhých nožů.

[Géring] Herman: 12.1.1893 – 15.10.1946:německý politik,říšský maršál od roku 1940. 1922 vstoupil do NSDAP, předák SA. Účastnil se mnichovského puče v roce 1923, poté uprchl. 1928 se vrátil do Německa, stal se poslancem říšského sněmu, 1933 říšský ministr, pruský ministr vnitra a pruský předseda vlády, komisař pro letectví, poté vrchní velitel Luftwaffe. Od roku 1936 řídil čtyřletý hospodářský plán zaměření na vyzbrojení Německa. 1939 oficiálně ustaven Hitlerovým nástupcem. Organizoval brutální akce proti opozici, s Himmlerem připravily plány na zařízení koncentračních táborů. V dubnu 1945 odvolán Hitlerem ze všech funkcí za pokus navázat styky se spojenci. V norinberském procesu odsouzen k trestu smrti jako válečný zločinec, před vykonáním rozsudku se otrávil.

SA:úderné oddíly – polovojenské organizace NSDAP založená 4.11.1921, zdroj teroru v politickém boji. Ve 20. Letech sloužila jako ochrana strany a jejích předáků. Od roku 1926, kdy byly založeny oddíly SS, ztráceli politický vliv. Protože se v SA šířily kritické názory na vývoj nacistického hnutí, bylo její vedení likvidováno v noci dlouhých nožů 30.6.1934.


Zákon o říšském občanství
§ 1
(1) Státním příslušníkem je ten, kdo náleží do ochranného svazku Německé říše a je jí za to zvláště zavázán.
(2) Státní příslušnost se získá podle ustanovení zákona o říšské a státní příslušnosti.
§ 2
(1) Říšským občanem jest pouze státní příslušník německé nebo příbuzné krve, který dokazuje svým chováním, že je ochoten a schopen věrně sloužit německému národu a říši.
(2) Říšského občanství se nabývá propůjčením listiny o říšském občanství.
(3) Říšský občan je jediným nositelem v zákonech stanovených plných politických práv.
Zákon o ochraně německé krve a německé cti
Proniknut poznáním, že čistota německé krve je předpokladem další existence německého lidu, a prodchnut neochvějnou vůlí, zabezpečiti německý národ pro všechnu budoucnost, usnesl se říšský sněm jednohlasně na následujícím zákoně, který se tímto vyhlašuje:
§ 1
(1) Sňatky mezi židy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve jsou zakázány. Manželství uzavřená proti tomuto zákonu jsou neplatná, i když byla k obcházení zákona uzavřena v cizině.
(2) Žalobu na prohlášení manželství za neplatné může podat pouze státní návladní.
§ 2
Mimomanželský styk mezi židy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve je zakázán.
§ 3
Židé nesmějí ve své domácnosti zaměstnávat státní příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve mladší 45 let.
§ 4
(1) Židům se zakazuje vztyčovat říšské a národní vlajky a užívání říšských barev.
(2) Užívati židovských barev je jim naproti tomu dovoleno. Výkon těchto oprávnění je pod státní ochranou.
§ 5
(1) Kdo jedná proti zákazu § 1, bude potrestán káznicí.
(2) Muž, který jedná proti zákazu § 2, bude potrestán vězením nebo káznicí.
(3) Kdo jedná proti ustanovení §§ 3 nebo 4, bude potrestán vězením až do jednoho roku a peněžitou pokutou, nebo jedním z
Nařízení k zákonu o říšském občanstvím
§ 2
(2) Židovským míšencem je ten, kdo pochází od jednoho nebo dvou prarodičů, podle rasy plně židovských, není-li podle § 5, odst. 2, židem. Za plně židovského se bez dalšího pokládá prarodič, když příslušel k židovskému náboženskému společenství.
§5
(1) Židem je ten, kdo pochází při nejmenším od tří prarodičů, podle rasy plně židovských. Platí (tu) § 2, odst. 2, věta 2.
(2) Za žida se také pokládá státní příslušník, je-li židovským míšencem, pocházejícím od dvou plně židovských prarodičů,
a) když v době vydání zákona příslušel k židovskému náboženskému společenství nebo potom do něho byl přijat,
b) když v době vydání zákona byl v manželství se židem nebo potom do něho vstoupil,
c) když pochází z manželství se židem ve smyslu odstavce 1, jestliže bylo toto manželství uzavřeno za účinnosti zákona o ochraně německé krve a německé cti ze dne 15. září 1935,
d) když pochází z mimomanželského styku se židem ve smyslu odstavce 1 a narodil se nemanželsky po dni 31. července 1936.

Vytisknout referátPřidat referát do záložek

ideologie
live___Esc | 04. prosince 2006
Ideologie Ideologie je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, světonázorových nebo podobných zájmů určité skupiny. V politické a společenské praxi se ideologie vládnoucí skupiny projevuje např. ve formě filosofie, práva či morálky, obecně se skrze svou subjektivitu snaží o formulaci celkového výkladu společnosti a člověka jako takového. V angloamerickém prostředí je obvyklé i užívání termínu ideologie pro neutrální označování ucelené soustavy myšlenek a výpovědí. V evropském prostředí má termín častěji pejorativní vyznění a vyjadřuje též uzavřenost, jednostrannost a iracionální a propagandistické rysy soustavy označované jako ideologie Politické ideologie mají čtyři základní funkce: · napomáhají v objasňování politických jevů a politické praxe · umožňují identifikaci s komplexním systémem hodnot · umožňují identifikaci s danou sociální skupinou · poskytují základní východiska pro formulaci politického programu a jeho cílů Termín ideologie poprvé zmínil Francouz Antoine Destutt de Tracy roku 1795 v souvislosti s učením o idejích, které mělo napomoci k vytvoření politických, morálních i vzdělávacích pravidel. Termín následně dostal negativní význam jako soubor iracionálních, nepraktických či falešných představ o světě. Např. marxismus ideologii chápe jako prostředek k legitimizaci daného společenského řádu a odmítá ji jako idealistickou a spekulativní. Ve 20. století se zkoumání ideologie věnovala především sociologie vědění. Pro západní demokracii měl od 19. století zásadní význam vliv konzervativní, liberalistické a sociálně-demokratické ideologie. V evropském prostoru se výrazně uplatnily též ideologie komunismu, fašismu nebo anarchismu. Dělení Politické ideologie je možné dělit podle různých hledisek, např. dle vztahu k pravici či levici nebo podle vztahu k demokracii. Z hlediska politického spektra · Pravicové ideologie (obhajoba soukromého vlastnictví) o Konzervatismus o Liberalismus § Klasický liberalismus § Libertarianismus § Neoliberalismus · Levicové ideologie (kritika soukromého vlastnictví) o Socialismus § Sociální demokracie § Komunismus § Bolševismus § Stalinismus § Trockismus § Maoismus o Environmentalismus o Liberalismus § Moderní liberalismus · Ideologie, jejichž zařazení na pravo-levé ose je sporné o Anarchismus o Nacismus o Fašismus Z hlediska vztahu k demokracii · Demokratické ideologie o Konzervatismus o Liberalismus § Libertarianismus o Socialismus (sociáldemokratismus) o Environmentalismus o Feminismus o Anarchismus · Nedemokratické ideologie o Fašismus o Komunismus § Bolševismus § Stalinismus § Maoismus o Nacismus o Rasismus Konzervatismus Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace, Hledání Konzervatismus nebo konzervativismus je vedle liberalismu a socialismu jeden ze tří demokratických politických směrů. Jeho podstatou je důraz na řád a pořádek. Často je asociován s pravou částí politického spektra, je ovšem mnohem starší než toto politické dělení a v mnoha ohledech se mu vymyká. S liberalismem má konzervatismus společný důraz na soukromé vlastnictví, se socialismem důraz na hodnotu každého člověka ve společnosti, tedy sociální zabezpečení. Konzervatismus v relativním slova smyslu je označení ideologie, politické filozofie či hnutí, jejichž hlavní charakteristikou je otevřená tendence bránit se rychlým změnám a podporovat tradiční normy. Konzervativci jsou pak protějškem radikálů a revolucionářů Ideologie Soustava názorů a teorií , které se soustředí na problematiku společnosti Fce. - vysvětlující hodnotící(vyjadřuje žebříček hodnot) orientační(příslušnost ke skupině) programová vznik pojmu ideologie- z doby osvícenství(měli snahu ovlivnit veřejné mínění) v dem. Státech existuje více ideologií-některé jsou podporovány a jiné je snaha odstranit. ty je třeba rozeznávat a vyhýbat se jim. Liberalismus Libertas – svoboda /vznik v ang. 17. Stol Ústřední hodnotou je svoboda jedince svoboda od autorit (stát církev)nestaví však hranice jednání a člověk a chápe jako sobce pro , kterého je důležitý jen vlastní prospěch. Stát zajišťuje obranu proti vnějším útokům a vnitřní pořádek. Liberální koncepce se zabývají ochranou osobnosti a spol. a ekonom. Systému .Je zaměřen na odstraňování b ariér podnikání(snižování daní,antimonopolní zákony) méně se zabývá soc. dopadem.-nezaměstnanost Konservativismus Conservare-zachovávat /vznik v ang. Reakce na osvícenství a lib. Reakce na chaoz po fr. Revoluci.je založen na zachovávání hodnot a osvědčených principů. V 19.st. byl namířen proti lib. a dem. (ohrožuje stabilitu masovostí politiky).dnes přebírá prvky lib. Tzn . lib. Názory na ekonomiku a stabilní polit. systém a právní řád(Teacherismus,Reganismus) Socialismus a Komunismus Založené na úplné rovnosti a soc. spravedlnosti .odsuzují kapitalistický ekonom. systém a lib. Chtěli odstranit vykořisťování lidí. Názory na společenskou rovnost se vyskytovali již od středověku a jsou Nazývány utopickými názory.v 19.st. se touto myšlenkou zabývali K.MARX a B.ENGELS dospěli k názoru, Že vykořisťování lze odstranit pouze tím ,že se výrobní prostředky stanou společným majetkem , Dělnická třída zvítězí v soc. revoluci ve které svrhne vládnoucí kapitalisty a zestátní výrobní prostředky. Od 90.let 19.st. se marxismus rozdělil na dva směry-socialismus-předpokládá ,že formou reforem a konpromisů Lze zlepšovat postavení středních a nižších vrstev Společnosti -komunismus-trvá na socialistické revoluci ,diktatůře proletariátu a vedoucí úloze kom. Str. Fašismus Fascio-svazek Zdroje-názory na stát jako silný organizovaný celek,neomezené moc vladaře,elita-skupina odborníků podporující vladaře je proti lib. a dem. ,něm. Fašismus pojal i prvky nacionalismu a rasismu,oslovuje-horní vrstvy(Frankismus ve špaň.) -střední -„-(Hitlerismus) -nižší (Perónismus) Nacionalismus Nacio-národ Je přesvědčen o výmečnosti vlastního národa .národní cítění začíná v fr. V době revoluce a v 19.st. v něm. a ital. Národní hnutí usiluje o sjednocení národa s područí národa jiného.snaha obou směrů vytvořit národní stát Opírají se o společný jazyk,tradice,zvyky.V existujících národních státech se národní hnutí projevuje reformními Změnami(Švédsko)
Reagovat
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?


Na-mobil.cz

Spřátelené weby