Mobilní telefon

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23173 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Mobilní telefon

Mobilní telefon Siemens M65
Mobilní telefon Siemens M65

Mobilní telefon (zkráceně mobil) je zařízení fungující jako normální telefon, ale s možností použití ve velkém prostoru (na rozdíl od bezdrátového telefonu fungujícího jen na omezenou vzdálenost). Mobilní telefony umožňují spojení s pevnou telefonní sítí přímo volbou telefonního čísla na vestavěné klávesnici. Nejnovější mobily používají kombinaci přenosu radiových vln a konvenčního telefonního přepojování okruhů, i když přepojování paketů je už používáno v některých částech mobilní sítě, zvláště pro služby jako internetový přístup a WAP.

Mezi největší producenty mobilů patří Alcatel, Audiovox, Kyocera (předtím mikrotelefonní divize Qualcommu), LG, Motorola, Nokia, Panasonic (Matsushita Electric), Philips, Samsung, Sagem, Sanyo, BenQ Mobile (dříve Siemens), SK Teletech a Sony Ericsson.

Existují i specializované komunikační systémy související s mobilní komunikací, ale odlišné od mobilů - např. satelitní telefony a profesionální mobilní rádio.

Obsah

Světové rozmístění

Vnitřek mobilního telefonu (plošný spoj s procesorovou jednotkou)
Vnitřek mobilního telefonu (plošný spoj s procesorovou jednotkou)

Mobily mají dlouhou historii, která sahá do počátku 70. let 20. století. Pro nízké zaváděcí náklady a rychlé rozmístění se mobilní sítě rychle rozšířily po světě a předstihly růst pevné telefonie. Mobilní sítě mohou často profitovat i s malým počtem zákazníků, protože náklady mobilní sítě většinou souvisí s objemem hovorů, zatímco telefonie pevných linek má mnohem vyšší náklady spojené s každým účastníkem sítě.

Ve většině Evropy, rozvinutější části Asie a Austrálie jsou mobily už prakticky univerzální u většiny dospělých, dospívajících a i dětská populace je často používá. Trochu méně obvyklé jsou v USA — i když široce používané, tržní penetrace (průnik) je nižší než v dalších rozvinutých zemích (asi 66 procent populace USA v roce 2003). Mezi důvody patří nekompletní pokrytí, směs nekompatibilních technických standardů (Mnoho evropských zemí a některé asijské země přijaly GSM standard zákonem pro všechny telefony, zatímco jiné asijské země přijaly standardy CDMA. V USA i Kanadě podobný zákon není a každý poskytovatel si standard vybere), relativně vysoké minimální měsíční poplatky (asi 30 USD) a dostupnost relativně levných pevných sítí (asi 30 USD za neomezené lokální hovory). Předplacené telefonní hovory (měsíční paušál) nebo předplacené karty pro mobily, obvyklé jinde, jsou v USA méně obvyklé a jsou dražší než porovnatelné služby v jiných zemích. Zkrácení telefonních čísel a nedostatek neregionálních speciálních telefonních čísel pro mobilní služby - to vše značí, že cenový systém používaný jinde (hovory stojí víc do mobilní sítě, ale přijímány jsou bezplatně) nemůže být použit, a proto uživatelé platí za přicházející hovory, co odrazuje od použití mobilů. Některé technické problémy postihují mobilní telefonii v Kanadě, protože používá stejnou směs nekompatibilních standardů jako USA a je též součástí severoamerického plánu číslování (North American Numbering Plan - NANP).

Charakteristiky mobilů

Standardy
mobilních telefonů
0G
  • PTT
  • MTS
  • IMTS
  • AMTS
  • AMR
0.5G
  • Autotel/PALM
  • ARP
1G
2G
2.5G
2.75G
3G
3.5G
3.75G
  • HSUPA
Pre-4G
  • WiMAX

Mobily jsou navrženy fungovat v celulárních sítích a obsahují standardní sadu služeb GSM, která umožňuje telefonům různých typů a v různých zemích vzájemně komunikovat.

Před použitím telefonu je nutné zařídit si předplatné u mobilního operátora (poskytovatele přenosu). Pro telefony v sítích GSM operátor vydá SIM kartu, která obsahuje unikátní účastnické a autentizační (ověřovací) parametry pro daného zákazníka. Případně operátor vloží zákazníkův identifikátor mikrotelefonu do jeho účastnické databáze, aby mikrotelefon mohl realizovat hovory do sítě. Po vložení SIM karty do telefonu jsou služby přístupné. Mobily nepodporují jen hlasové hovory, ale mohou též posílat a přijímat data a faxy (je-li připojen počítač), posílat a přijímat krátké zprávy (nebo „textové zprávy“, víc v článku SMS), přistupovat na WAP a poskytovat kompletní internetový přístup použitím technologií jako GPRS. Mobily obvykle mají hodiny, kalkulátor a často umožňují hrát nějaké hry.

Mnoho operátorů podporuje službu 'roaming' (cestování). Ta stejnému mobilu umožňuje použití ve více zemích. Mobilní operátoři obou zemí v takovém případě musí mít dohodu o roamingu.

Novější modely též umožňují posílání a příjem obrázků, takzvaně MMS. Většinou také mají zabudovaný digitální fotoaparát, co podnítilo určité otázky kolem soukromí z pohledu možného focení, např. při bazénech. Proto Saúdská Arábie zakázala prodej mobilů s fotoaparátem (i když země umožňuje poutníkům na Hajj vzít si mobil s fotoaparátem). Jižní Korea požádala výrobce mobilů aby zajistili, že při každém snímku fotoaparátu je slyšet charakteristický zvuk.

Přijímače GPS (lokalizační služby) se začínají objevovat integrovány nebo připojené (např. přes Bluetooth) k mobilům. Primárně jsou určeny na pomoc pracovníkům záchranné služby a službám pro odtahování vozidel. GPS v mobilu ale lze s vhodným navigačním softwarem použít i při osobní navigaci.

Novější modely obsahují mnoho vlastností pro personalizaci, jako uživatelem definované a stáhnutelné zvonící melodie a loga a vyměnitelné kryty, které pomohly k průniku na trh dospívajících. Obvykle si uživatel může vybrat jako signál zvonící melodii, vibrace mobilu nebo kombinaci obou.

U nejnovějších telefonů lze dokonce jako vyzvánění nastavit také jakoukoliv píseň, většinou ve formátu MP3 nebo WMA.

Multimodální mobily

Multimodální (tedy dvoupásmové - dualband, třípásmové triband nebo čtyřpásmové quadband) mobily jsou telefony navržené fungovat na víc než jedné radiové frekvenci GSM. Multimodální případy se vyskytují nejvíc v GSM síti, která začínala v pásmu 900, ale expandovala i do pásem 1800 a 1900 MHz. Některé multimodální telefony mohou fungovat i v analogových sítích (např. duální pásmo, tri-mód: AMPS 800 / CDMA 800 / CDMA 1900).

Multimodální telefony byly užitečné pro umožnění roamingu, ale teď jsou nejdůležitější při zavedení WCDMA (celulární sítě 3. generace) bez toho, aby se zákazníci museli vzdát mobilů se širokým pokrytím GSM. Téměř každý prodaný opravdový telefon 3G (třetí generace) je v současnosti WCDMA/GSM dualní mobil. To platí i o telefonech 2.75G založených na CDMA-2000 nebo EDGE.

Speciální požadavky zahrnuté v produkci multimodálních mobilů je nalezení způsobu, jak sdílet komponenty mezi různými standardy. Obvykle telefonní klávesnice a displej mohou být sdíleny. Navíc existují požadavky na každém stupni integrace. Složitost těchto požadavků závisí na rozdílech mezi systémy. Různé varianty systémů GSM mají jen různé frekvence a proto nejsou považovány za pravé multimodální telefony, ale raději za multi-pásmové telefony. Co se týče multimodálních telefonů IS-95/GSM nebo telefonů AMPS/IS-95, základní pásmové zpracování se mezi jednotlivými systémy velmi liší. To vede k reálným problémům při integraci složek a tedy k objemnějším telefonům.

Zajímavý speciální případ multimodálních telefonů je telefon WCDMA/GSM. Radiová rozhraní se od sebe velmi liší, ale posílání zpráv z mobilní do centrální sítě je velmi podobné, což značí, že software pro sdílení je dost jednoduchý. Asi důležitější je, že vysílací rozhraní WCDMA bylo navrženo s ohledem na GSM kompatibilitu. Má speciální mód operace, nazývaný přerušovaný mód, v kterém namísto souvislého přenosu je mobil schopen na krátký čas stopnout posílání a zkoušet hledat zdroje signálu GSM v okolí. Tento mód umožňuje bezpečné mezifrekvenční předání s kanálovými měřeními, které mohou být jen aproximovány použitím „pilotních signálů“ v jiných systémech založených na CDMA.

Další zajímavý případ se týká mobilů v sítích DS-WCDMA a MC-CDMA - 3G varianta CDMA-2000. Původně čipová rychlost těchto telefonů byla nekompatibilní. Částí projednávání souvisejícího s patentem byla dohoda o použití kompatibilních čipových rychlostí. To by mělo znamenat, že i když vysílací a systémové rozhraní jsou dost různé, i na teoretické úrovni, většina hardware pro každý systém v telefonu má být společná a rozdíly budou nejvíc v software.

Jak vyplývá z uvedeného, většina současných mobilních sítí používá jeden z dvou standardů - GSM nebo CDMA. Třetí standard iDEN se používá exkluzivně v Severní Americe a je omezen na použití v síti Nextel. Předpokládá se, že tato síť bude zrušena po fúzi firmy Nextel a Sprint PCS, která provozuje síť CDMA. Podobně firma AT&T Wireless se sítí TDMA v Severní Americe po fúzi s firmou Cingular pomalu nahrazuje TDMA sítí GSM.

Zdravotní otázky

Jako s mnoha novými technologiemi, i tady vznikly otázky o účincích používání mobilů na zdraví. Existuje malá vědecká evidence o zvýšení případů určitých typů nádorů při dlouhodobém pravidelném používání mobilů. Novější panevropská studie poskytla důležité důkazy o poškození DNA za určitých podmínek. Ale expertní skupina (Task Force on EMF effects on health), kterou pověřila Světová zdravotnická organizace, nemá definitivní závěr o platnosti těchto tvrzení (víc v článku Nebezpečí elektromagnetické radiace). Ale obecně se míní, že radiové pole není schopno produkovat víc než tepelné účinky, proto je považováno za neionizující radiaci, jinými slovy, že nemá energii na poškození molekulárních vazeb jaké se vyskytují u genetických mutací.

Dá se ovšem říci, že každý rok s sebou přináší nové výsledky vědeckých výzkumů, které prokazují jak škodlivost, tak neškodlivost záření mobilního telefonu. Aby mobilní telefony eliminovaly možná rizika, existují přísné normy určující jejich maximální hodnotu záření, která se udává jako Specific Absorption Rate (SAR). Maximální hodnota SAR je u nynějších mobilních telefonů stanovena maximálně na 1.6 W/kg na jeden gram živé tkáně.

Další kontroverzní, ale asi víc vážná zdravotní otázka, je souvislost používání mobilních telefonů s automobilovými nehodami. Některé země zakázaly držet mobil během jízdy nebo požadují použití systémů „hands-free“. Mnoho evropských zemí a New York už požaduje „hands-free“ zařízení pro použití mobilů ve vozidlech a ostatní státy USA je následují.

Jak technologie pokračuje kupředu a datové požadavky na mobilní síť rostou, posledním rozruchem jsou vyšší pásmové stožáry sítě 3G. Síť podnítila mnoho zdravotních námitek a společenských sporů. Bylo málo komunikace mezi vládami a skupinami poskytujícími informace o zavedení technické aktualizace na sítě 3.generace (3G upgrade). Instituce ACA (Australian Communications Authority) a ARPANSA (Australian Radiation Protection And Nuclear Safety Agency) oznámily, že stožáry 3G způsobují méně radiace než už zavedená síť 2G. Průměrný radiační výkon jsou 3 watty. Není dostupné žádné vládní vyjádření a je otázkou, zda současné stožáry uvolňují víc radiace. Ale jisté je, že použití dalších stožárů nevyhnutně značí víc zamořenou oblast.

Bezpečnostní záležitosti

První mobily byly velmi jednoduché a hlavní bezpečnostní problém bylo „klonování“, varianta odcizení identity, která je mnohem složitější u nových digitálních systémů. Mnoho uživatelů nepochopilo, že mobil je doslova jednoduchá přenosná vysílačka s nějakými počítačovými elementy. Radiové skenery datované do roku 1996 nebo 1997 typicky mohou zachytit staré analogové celulární telefony jednoduše jako se dá poslouchat radio FM. Ale po letech technologie určila pro mobily gigahertzové pásmo nad rozsahem většiny konvenčních skenerů. Navíc většina současných mobilů je zabezpečena mnohými digitálními šifrovacími systémy. Existují též nové prostředky digitální komunikace jako textové zprávy a e-mail. Od roku 2004 i základní mobily mohou posílat a přijímat textové zprávy, které je dělají přístupnými na útoky červů a virů. Lepší mobily provozující e-mail mohou být napadeny viry, které se mohou šířit posíláním zpráv přes telefonní adresář. Důležitý problém je, že virus může dovolit cizím uživatelům přístup do mobilu pro nalezení hesel nebo firemních dat uložených na zařízení. Navíc viry mohou být použity na realizaci hovorů nebo posílaní zpráv na cizí účet. Na rozdíl od počítačů, které jsou omezeny jen na několik operačních systémů, mobily používají mnoho systémů vyžadujících separátní antivirové programy.

Mobilní operátoři v Česku

Pozn.: po 15. lednu 2006, kdy byla zavedena přenositelnost mobilních čísel, už tyto předvolby nemusí platit. Mobilní operátoři ale nabízejí několik možností, jak zjistit, k jaké síti dané číslo patří.

Prodej ve světě

Podle statistických údajů se v roce 2006 na celém světě poprvé prodala více než 1 miliarda přístrojů. Hlavní nárůst trhu je zaznamenáván v Asii, především v Číně. V roce 2005 bylo prodáno 833 miliónů mobilních telefonů.

Prvenství v prodeji drží společnost Nokia, která zaznamenala meziroční růst prodeje o 26 % a ovládá přibližně 36 % celosvětového trhu. Na druhém místě je Motorola, která však uvádí meziroční nárůst prodeje o 47 % s celkovým podílem na celosvětovém trhu asi 22 %. Třetí místo patří společnosti Samsungu Electronics, ovládajícímu 11 % trhu, na čtvrtém místě je Sony Ericsson, pátá skončila korejská LG Electronics.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!