Madagaskar

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 05. října 2006
  • Zobrazeno: 2438×

Příbuzná témata



Madagaskar

MADAGASKAR
Madagaskarská republika


Madagaskar je velký ostrovní stát u jihovýchodního pobřeží Afriky naproti Mozambiku. Jeho obyvatelé a jejich kultura se velmi odlišují od ostatní Afriky a země má také jedinečnou a bohatou přírodu.

Přírodní poměry

Madagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.
Většinu ostrova vyplňuje rozsáhlá náhorní plošina rozčleněná tektonicky a říčními toky do řady středně vysokých horských masívů. Nejvyšším je vulkanický masív Tsaratanana s vrcholem Maromokotoro na severu země. Vyskytují se zde jezera v kráterech vyhaslých sopek a oblast je seismicky aktivní. Na severu a jihu spadají hory prudce ke skalnatému pobřeží, na východě zlomovým svahem do úzké pobřežní nížiny s lagunami lemované korálovými plážemi. Pouze na západě náhorní plošina postupně klesá do rozsáhlejších pobřežních nížin. Řeky z východního úbočí prudce stékají do Indického oceánu, na západě ostrova delší řeky jako Betsiboka, Tsiribihina, Mangoky, meandrují a vytvářejí úrodné náplavové nížiny.
Podnebí se mění s expozicí a výškou. Na horách je subtropické až mírné, na pobřeží je tropické. Sever a východ je pod vlivem pasátových dešťů velmi vlhký (přes 3 000 mm srážek), zatímco ve středních částech náhorní plošiny a na jihu je podnebí sušší a dalop vzniknout savanám. A6 do nedávné doby byl téměř celý ostrov pokryt hustými lesy, buď tropickými pralesy, nebo vždy zelenými a listnatými horskými lesy. Velké plochy lesů byly pro zemědělskou půdu vymýceny a zalesněny, zůstávají jen některé horské a vzdálené oblasti s četnými endemickými druhy. Rozsáhlé plochy země trpí intenzivní erozí půdy. Rostlinstvo i živočišstvo tvoří přechod mezi Afrikou a Asií.
Na Madagaskaru díky jeho izolaci přežila jedinečná a bohatá zvířena. Mezi endemické zástupce patří hmyzožravý bodlín bezocasý(tenrek), rozmanité a krásně zbarvené poloopice lemuři. Žijí zde i krokodýli, chameleoni, cibetky a velké množství ptáků a motýlů. Charakteristickými mořskými živočichy jsou bodlinatý ježík tygrovaný a proslulá „živoucí fosílie“ latimérie podivná, která se vyskytuje pouze ve zdejším moři. Podivuhodná fauna byla těžce poškozena vybíjením a ničením celého přírodního prostředí. Některé vzácné druhy lemurů vyhynuli a mnohé jsou ohroženy. Ochrana přírody je v začátcích a přestože nevláda snaží devastaci krajiny zastavit, zdá se, že už je pozdě.

Lidé a dějiny

Madagaskar byl osídlen v 10. – 6. století př.n.l. Indonésany, Melanésany a Polynésany, kteří se smísili s původními Křováky a později s bantuskými kmeny, které na ostrov pronikali z východní Afriky. Od 7. století zakládají muslimští Arabové na severu a na západě obchodní osady. Obyvatelé Madagaskaru, Malgaši, proto tvoří zvláštní etnickou směs, ale jejich jazyk je prokazatelně indonéského původu.
Francouzi zde v 16. století založili svou obchodní stanici, ale protože madagaskarské pobřeží bylo cílem mnoha pirátských útoků, většina obyvatel přesídlila do vnitrozemí. Tam také vznikly první státní útvary. Nejmocnější bylo království Merinů ve střední části země, které založil král Andrianampoinimrina (vládl 1787-1810). Ten si s pomocí francouzských zbraní, které získával výměnou za otroky, podmanil ostatní kmenové státy. Jeho syn Radama I. (vládl 1810-1828) se spojil s Angličany ze sousedního ostrova Mauritius a společně skoncovali s obchode s otroky a vyhnali Francouze. Radamovi nástupci je však opět povolali zpět a soupeření katolických Francouzů a protestantských Angličanů o vládu nad ostrovem pokračovalo. Konflikty v 80. letech vyústili ve francouzsko-merinské války.
V roce 1890 Britové znovu uznali Madagaskar za francouzský protektorát, v roce 1895 bylo povstání Merinů potlačeno a Madagaskar se stal francouzskou kolonií. Francouzská kultura pak významně ovlivnila místní tradice. Byl zahájen hospodářský rozvoj země včetně programu zdravotní péče. Během 2. světové války Madagaskar okupovaly britské a jihoafrické jednotky, ale v roce 1946 se stal francouzským zámořským územím. V roce 1947 vypuklo protifrancouzské povstání a v roce 1858 Malgaši v referendu podpořili vznik autonomní Malgašské republiky. Úplná nezávislost byla vyhlášena v roce 1960 a prezidentem se stal Philbert Tsiranana (nar.1912) V roce 1972 moc převzala armáda a posléze generálmajor Gabriel Ramanatsoa (nar. 1906) anuloval smlouvu o spolupráci s Francií a snažil se navázat úzké kontakty se sovětským blokem. V roce 1976, po řadě státních převratů, se vlády zmocnil korvetní kapitán Didier Ratsiraka (nar. 1936) a prohlásil se prezidentem nově nově vytvořené Malgašské demokratické republiky, kterou ovládala Nejvyšší revoluční rada. Socialistická orientace vedla k ekonomické stagnaci, vzniklé problémy přinutili prezidenta zmírnit vládní restrikce a roku 1990 opět povolit znik politických stran.
Většina obyvatel je soustředěna na náhorních plošinách a více než 75% stále žije na venkově.

Hospodářství

Hospodářství země utrpělo vážné škody zavedením státního plánování po revoluci roku 1975. Teprve v roce 1989 dochází k zásadním změnám a ke zvýšení zahraniční hospodářské pomoci. Největším obchodním partnerem zůstává Francie.
Madagaskar je silně závislý na svém tradičním zemědělství. Zemědělskou výrobou se zabývá 75% pracujících. Zaváděním družstevního hospodářství po roce 1975 narazilo na odpor a mělo za následek pokles výroby. Základní potravinou je rýže, která se však musí dovážet, a kasava. Dále se pro domácí potřebu pěstují sladké brambory, kukuřice a rozmanité ovoce. Pro vývoz se produkuje káva, vanilka, hřebíček, pepř, cukrová třtina, podzemnice olejná a sisal. Na rozsáhlých pastvinách dominuje významný chov skotu. Roste význam rybolovu, pro export se loví zejména garnáti. Začínají se obnovovat lesy, převážně výsadbou cizích druhů dřevin.

Na export se těží chrom a grafit, také menší množství zlata a drahých kamenů. Velké jsou zásoby bauxitu, uranové a železné rudy, vzácných kovů a slídy. Přes polovinu elektrické energie vyrábějí hydroelektrárny, zbytek generátory na dovážené palivo. Průmysl zpracovává převážně zemědělské suroviny, vyrábí se cement, mýdlo, textil, sisalová lana, cukr, palmový olej a další potraviny. V hlavním městě Antananarivo jsou tiskárny a montážní závod na motorová vozidla. Na Francii připadá více než ¼ zahraničního obchodu. Obrovský potenciál cestovního ruchu není vůbec využíván.
Pouze asi 10% silnic je zpevněných, dvě úzkorozchodné železnice spojují města ve vnitrozemí s pobřežím. Největší význam má námořní doprava s hlavními přístavy Toamasima, Mahajanga a Antsiranana. Důležité služby poskytuje mezinárodní i vnitrostátní letecké spojení (50 letišť s pravidelným spojením). Základní vzdělání je bezplatné a povinné; zajišťuje je stát společně s protestantskou a katolickou církví. Úroveň vzdělanosti je, i přes zvyšující se gramotnost (80%), stálé velmi nízká. Zdravotní péče je dostupná hlavně lidem žijícím ve městech, na venkově je na nízké úrovni. Úspěchem je vymícení endemických onemocnění.


ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Podnebí: nad. moř. průměrné teploty roční úhrn
výška leden červenec srážek
Antananarivo 1310 m 13,4°C 13,4°C 829 mm
Toamasina 4 m 26,8°C 21,4°C 3256 mm
Nejvyšší hora: Maromokotro 2876 m
Nejdelší řeka: Mangoky 560 km
Počet obyvatel (1994): 13 725 000
Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
Ozbrojené síly: celkem 21 000, pozemní vojsko 20 000, námořnictvo 500, letectvo 500
Největší města: Antananarivo (hlavní město): 1 350 000, Toamasina: 175 000, Fianarantsoa: 145 000, Mahajanga: 135 000
Úřední jazyk: malgaština a francouzština
Etnické složení: Malgašové 99% (skupiny: Merina 27%, Betsimisaraka 15%, Betsileo 11,5%, Tsimihety 7%, Sakalava 6%) ostaní 1%
Náboženská příslušnost: tradiční africká víra 47%, řím. Katolíci 26%, protestanté 23%, ostatní křesťané 2%, muslimové 1,5%
Měna: 1 madagaskarský frank (FMg) = 100 centimů
Hrubý domácí produkt (HDP, 1993): 2,95 mld. US dolarů
Hrubý domácí produkt na osobu (1993): 225 US dolarů
Naděje na dožití při narození: muži 54 let. Ženy 57 let
Struktura HDP: zemědělství a rybolov 40%, těžba 5%, průmysl 13%, stavebnictví 4%, služby 38%



sfdfsfds
dsf | 10. května 2016
adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.adagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě. Vznikl asi před 50 000 000 let odtržením od afrického kontinentu.
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby