Máchova doba

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23172 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 23. září 2006
  • Zobrazeno: 1809×

Příbuzná témata



Máchova doba

Úvod

Ve své seminární práci bych chtěla zjistit, jak významná byla Máchova doba pro naše a další století, ale zároveň byla-li významná už ve „své době“ nebo jsme ji významnou udělali až my a pozdější vývoj dějin. Zajímá mě, jaký byl životní styl tehdejších lidí, a to nejen těch, kteří byli na výsluní slávy, ale i těch obyčejných. Jak žili, chodili do práce, co je zajímalo, jak se oblékali, jaká byla tehdejší mentalita. A samozřejmě se ve své práci chci zabývat politikou, uměleckými díly i samotnými umělci, v první řadě Máchou, ale i jeho přáteli, z nichž mnozí byli z řad známých osobností.
Dále bych se chtěla zabývat tím, co se dělo i v jiných zemích, jaké převraty se udály ve vědě za Máchova života. Podívám se i na události, které většina z nás zná z hodin dějepisu, jen si je neumíme dát dohromady s datem Máchova života. To znamená války, důležitá panovníci, či jinak důležité dění v zahraničí.
Možná se mi nepodaří zodpovědět všechny zde naznačené otázky, ale pokusím se o to s velkou snahou ukázat nám, jakou dobou vlastně prošel jeden z našich nejvýraznějších spisovatelů.


Kdo byl Mácha?
Karel Hynek Mácha-narodil se 23.4.1836 v Praze jako chlapec z řemeslnické rodiny. Byl sečtělý, neboť rád četl polské , německé či anglické romantiky a filozofické spisy. Navštěvoval svatopetrskou farní školu a novoměstské gymnázium i Jungmannovy české přednášky, na právnické fakultě dostudoval roku 1836. Navštěvoval staré hrady, zámky a zříceniny, miloval divokou a nespoutanou přírodu. Proto velmi rád chodil všude pěšky; vychutnával tak ticho, nechával se inspirovat krásami přírody. Pěšky navštívil Krkonoše, ale i velmi vzdálenou Itálii.
Jako každý jiný i on vedl tzv. soukromý život Miloval přírodu, umění a svojí přítelkyni Eleonoru Šomkovou, matku jeho předčasně zesnulého syna. Avšak osud k němu obrátil svou špatnou tvář… Prochladl při hašení požáru a umírá dne 6.11.1836 velmi mladý. Ironií zůstává, že byl pohřben v den plánované svatby- 8.11.
Ale pojďme časem ještě kousek zpět, kdy byl Mácha ještě mlád a pln života.Své první verše psal německy, až poté začal hlouběji poznávat český jazyk a české dějiny se učil od Jungmanna. Účastnil se také projevů společenského života. Hrál ochotnické divadlo a pokoušel se psát původní české hry, které se nám však zachovaly pouze ve zlomcích. Silně na Máchu a jeho vrstevníky zapůsobila různé formy vlasteneckého hnutí, mj. výlety po českých hradech i do vzdálených zemí, revoluce v Paříži v roce 1830 a Polská národní revoluce 1830-1831. V tomto období hledání vytvořil umělecký jazyk a styl, kterým proměnil svou tvorbu v osobní zpověď. Vyplývají z ní nejistoty a pochybnosti, kladl si otázky po smyslu života, jeho vzniku a promítal své sny. Tím vybočil z dosavadního obrozenského kulturního programu.
Mácha patří k největším a nejoblíbenějším českým básníkům. Jeho dílo. Které bylo přetrženo jeho předčasnou smrtí, bylo nepochopeno soudobou kritikou, ale naopak bylo nadšeně přijímáno mladou generací. Je představitelem tzv. revolučního romantismu, tj. směru pokrokových spisovatelů. V jeho díle se objevuje hluboký rozpor mezi revoluční představou o lepším životě, o lepším vztahu mezi lidmi a mezi tím, jaká skutečnost opravdu je. Na rozdíl od preromantické literatury, která se elegicky smířlivě a sentimentálně obracela k ideálu dávné minulosti, vyslovil ve své tvorbě s romantickou rozervaností, vycházeje z vlastní životní zkušenosti, rozpor mezi individuální touhou po dosažení absolutního ideálu krásy a svobody a protichůdnou, osudově tragickou skutečností zmaru a smrti. Ovlivněn revolučním hnutím ve svých dílech zobrazuje revoluční hrdinské činy.
V tomto duchu je psáno také jeho hlavní dílo, v němž jsou vyjádřeny všechny jeho základní myšlenky- MÁJ. A tímto dílem bych se chtěla zabývat v další kapitole.


Máj – Máchovo hlavní dílo
Jelikož Mácha bez Máje je jako oceán bez vody, bylo by nesprávné se alespoň chvíli nezabývat jeho nejznámějším dílem, jehož slávu už si ale on nevychutnal. Pro lepší představu by bylo, myslím, dobré, uvést menší ukázku z tohoto pokladu české literatury:
I
Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdličin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžin jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucími tam co slzy lásky.
I světy jich v oblohu skvoucí
co ve chrám věčné lásky vzešly;
až se - milostí k sobě vroucí
změnivše se v jiskry hasnoucí -
bloudící co milenci sešly.

V této básni Mácha ukazuje všem nedůvěřivcům, že i slovy jde „malovat“. Dokáže v člověku probudit obrovskou představivost velmi dobře volenými slovy. Jen se začtete, otevírá se před vámi úžasný příběh, krajina se svými typickými zvuky. Možná je to i krajinou, kterou si autor pro svou hru se slovy zvolil. Děj zasadil do okolí Doks, hradu Bezdězu, prostě romantické Čechy 19. století. V žánru se zde schází lyricko-epická báseň s byronskou povídkou a poémou. Z hlediska kompozice je báseň rozdělena na 3 zpěvy a 2 intermezza. Děj je minimální, odsunutý do pozadí, objevuje se pouze v náznacích pouze v náznacích a zkratkách. Střídá se zde kontrast a antiteze (krásná příroda x tragédie lásky), personifikace („o lásce šeptal tichý mech”), oxymóron („mrtvé milenky cit”), opakování. Revolučnost - ateizmus (po smrti není nic), materialismus (ze země vyšel a zase se do ní vrací). Samozřejmě se tu objevují i pravé znaky romantismu: výjimečný hrdina, protiklad, obraznost a citovost, tajemný původ hrdiny, nešťastná láska, vyvrženec společnosti, spleen.
Jazyk, jak už jsem zmiňovala, je výjimečný svou zvukomalebností. Zařazen je tu rým obkročný a střídavý.
Hlavní myšlenkou je kontrast doby májové přírody a doby lidského života. A mottem? „Dalekáť cesta má! marné volání!”
Obsahem básně je osud Viléma, strašného lesu pána, který zabil svůdce své dívky Jarmily. Svůdcem, aniž by věděl, byl vlastní otec. Za tento čin byl vsazen do vězení, kde tráví poslední noc svého života. Ráno je z vězení vyveden na popraviště a tam popraven. Děj není však hlavní. Básník K. H. Mácha zde oslavuje krásu májové přírody. Jarmila v podvečer prvního májového dne, kdy příroda hýří krásou a svěžestí, očekává na břehu jezera svého milence. Místo něho však přichází jeden z jeho druhů a přináší poselství o Vilémově smutném osudu. Ve druhém zpěvu vložil básník do Vilémových myšlenek všechny své vlastní pochybnosti proti soudobé společnosti. Tato společnost donutila Viléma svou krutostí Viléma k tomu, aby násilím mstil její zlobu.
Ve třetím zpěvu se Vilém ještě před popravou vyzná ze své lásky k vlasti. Je to vyznání materialistického světového názoru.
V závěru básně přichází básník na místo popraviště, vidí zbytky Vilémova těla a báseň končí zvoláním: „Hynku, Viléma, Jarmilo“, čímž básník naznačil, jak se ztotožňuje s Vilémovými revolučními výtkami společnosti.
Mezi zpěvy vložil básník 2 intermezza. V prvním se chystá příroda přijmout mrtvého, ve druhém Vilémovi druhové truchlí nad smrtí svého pána.

Události
Jak už jsem zmiňovala v úvodu, chtěla bych se zabývat nejen věcmi nám známými, věcmi, které si můžeme přečíst snad v každé encyklopedii u jména Karel Hynek Mácha, ale i těmi událostmi, které si ne všichni dáme dohromady s datem 1810-1836 – Máchovou dobou. Možná další odstavce budou trochu připomínat hodinu dějepisu, ale dle mého názoru jde o důležité věci, které jistě měly vliv na Máchův život.
Roku 1814 se Napoleon ocitá v exilu na Elbě, aby o rok později utekl a tím se počalo „stodenní císařství“ a stejného roku byl též poražen u Waterloo. Mezitím se také sešel vídeňský kongres, aby jednal o míru. V letech 1820-1830byl britským králem Jiří IV., r.1825 bylo potlačeno povstání děkabristů v Rusku. I to určitě Máchu ovlivnilo, neboť na něj mely vliv velké revoluce. R. 1830 nahradil na britském trůnu Jiřího IV. Vilém IV. a v ten stejný rok se dostal do čela Francie Ludvík Filip. Vilém IV. zrušil r. 1833 otroctví v britském impériu a o 4 roky později ho vystřídala Viktorie, která na trůnu servala až do roku 1901.

Umění
Ale život se netýkal pouze změn osobností na jednotlivých panovnických pozicích, i v té době lidé žili uměním. Nebo aspoň někteří. Roku 1810-14 namaloval Goya Hrůzy války. Bratři Grimmové o sobě dali vědět svými pohádkami, Mary Shellyová vynikla s Frankensteinem. Walter Scott napsal vynikající román Ivanhoe, Beethoven zase notoricky známou 9. Symfonii (chorál). 1827 pořídil Niépce první známou fotografii, o čtyři roky později vydává román Červený a černý Stendhal. Gogol píše Revizora a Charles Dickens Olivera Twista.


Věda
Ve vědě se za tak krátkou dobu objevila spousta nových přístrojů, pro dnešní dobu tak potřebných a důležitých: Parkinson popsal nemoc, později nazvanou jeho jménem Michael Faraday vynalezl první elektromotor, Charles Babbage navrhl první počítací stroj.A znovu Faraday- tentokrát objevil princip elektrického dynama. Isaac Pitman přišel s těsnopisem , na vodu byl spuštěn Brunelův parník „Velká západní“ a v Británii začali používat první elektrický telegraf.


Všední život
Zatím jsme si telegraficky shrnuli velké okamžiky těch několika málo let Máchova života. Pro někoho možná nudně a nezajímavě, ale i o tom byla Máchova doba, která je také tématem této seminární práce. A jak to bylo se všedním životem? Ulehčilo alespoň něco život obyčejným lidem, kteří vedli úplně obyčejný život?? Myslím, že ano. Důležitým počinem byl roku 1819 zákon o továrnách, který omezil pracovní dobu dětí. Jak všichni víme, děti z chudých rodin často nechodili do školy, jen aby pomohli rodičům udržet rodinu při životě. Až do roku 1823 lidé neznali takovou maličkost, jakou je nepromokavý plášť – vyrobil ho Macintosh. Roku 1825 se lidé v Anglii poprvé přepravili osobním vlakem. A o čtyři roky vymyslel pan Braille písmo pro nevidomé. To se užívá až dodnes a velmi ulehčuje život spoustě nevidomých lidí, mnohdy je vlastně vrací do normálního běhu života. A od r. 1829 se lidé v Londýně začali cítit bezpečně – Peel založil metropolitní policii.
Ať už se nám to všechno zdá jako zbytečnost, či by nám to vůbec nestálo za povšimnutí, před lety to pro lidi znamenalo opravdu hodně. A nám – ač se nám to zdá nemožné- některé z těch vynálezů zůstalo do dnes. My už je bereme jako samozřejmost, spíše je pro nás překvapením, že takové věci musel někdo vymyslet…


A co lidé?
Zdá se vám ta otázka býti nepodstatnou??? Právě naopak! Lidé vždy byli, jsou a budou tím nejpodstatnějším, co by nás na společnosti mělo zajímat. Vždyť jak už nás i ve společenských vědách učí – rodina je základ národa. A co je základem rodiny? Člověk. Proto je důležité zajímat se, zda-li lidé měli pro své životy stejné podmínky, jako máme my dnes. Mnoho pamětníků si doby minulé pochvaluje se slovy: „A bude hůř…“ A nám se to nezdá. My za nejlepší časy považujeme „svou“ dobu. Takže je to věčný koloběh: Každý z nás tvrdí: Naše doba je ta nejlepší. Proto nejspíš pro lidi z 19. století bylo nejlepší století jejich. Mysleli možná jinak, ale i to se mění s přicházející dobou. A ta se zrychluje. S ní i my. Někdy je to škoda, nevychutnat si ty časy a okamžiky…
Takže usuzuji, že lidé se měli stejně, jako my dnes. Tedy co se týče jejich psychiky. A poměry mezi vrstvami či o peníze se zde zajímat nechci. Ne nadarmo se říká: „Peníze- metla lidstva“… Nebo neříká? Pokud ne, stejně je to tak. Lidé jsou především živé osobnosti, na kterých by nám mělo záležet. A na kterých lidem dříve skutečně záleželo.


Závěr
Co říci závěrem? Zda jsem spokojená se svou prací? Já poměrně ano, ale tom jistě slova do závěru nejsou…Pokud bych měla zhodnotit, zda jsem spokojena se svou detektivní prací v pátrání po odpovědích na otázky z úvodu, jsem na vážkách. Určitě se mi nepodařilo vše, co jsem chtěla a má seminární práce není taková, jakou jsem si představovala, že bude, ale zároveň si myslím, že není ani tak nepovedená. Co se týká umění, objevů důležitých, či méně důležitých, myslím, že jsem „vypíchla“ to nejdůležitější z dané doby.
Máchova doba byla vážně významná už ve své době, i když to bohužel nebylo dáno Máchou- jeho čas přišel později. A jak se říká- „ pozdě, ale přece“! Ještě, že jeho čas přišel. Mnoha lidem pomohl uvědomit si, co od života chtějí, jaký ho chtějí mít…

Obsah
Strana:
1. titulní strana
2. úvod
3. Kdo byl Mácha
5. Máj- Máchovo hlavní dílo
7. Události
8. Umění
9. Věda
10. Všední život
11. A co lidé?
12. Závěr
13. Obsah
14. Rejstříky: Jmenný
15. Rejstříky: Věcný
16. Použité zdroje


Rejstříky

Jmenný

Braille- 10
Brunel- 9
Babbage Charles- 9
Dickens Charles- 8
Michael Faraday-9
Goya- 8
Grimmové, bratři- 8
Jiří IV.- 7
Jungmann- 3
Mácha, Karel Hynek- 2, 3, 5, 6, 7,
Macintosh- 10
Napoleon- 7
Niépce- 8
Parkinson- 9
Peel- 10
Pitman, Isac- 9
Sccot, Walter- 8
Shelyová, Mary- 8
Stendhal- 8
Eleonora Šomková- 3
Viktorie- 7
Vilém V.- 7


Věcný

Anglie- 10
Bezděz- 6
Červený a černý- 8
Doksy- 5
Elba- 7
Frankenstein- 8
Hrůzy války- 8
Itálie- 3
Ivanhoe- 8
Krkonoše- 3
Londýn- 10
Oliver Twist- 8
Polská národní revoluce- 3
Praha- 3
Revizor- 8
revoluce v Paříži- 3
Rusko- 7
Waterloo- 7

Použité zdroje:
internet:
www.referaty.cz
ftacek.hyperlink.cz/referaty/macha.doc
www.macha.cz
literatura.kvalitne.cz/maj.htm
jasanek.webpark.cz/basne4.html



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!