Lucio Battisti

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23167 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Lucio Battisti

Lucio Battisti
Narození
Datum: 5. března 1943
Místo: Itálie Poggio Bustone, Itálie
Úmrtí
Datum: 9. září 1998
Místo: Itálie Milán, Itálie

Lucio Battisti je jedním z nejúspěšnějších a nejznámějších italských skladatelů a interpretů konce šedesátých a průběhu sedmdesátých a osmdesátých let. Narodil se 5. března 1943 v obci Poggio BustoneLaziu, zemřel za nejasných okolností 9. září 1998 na milánské klinice.

Obsah

Tvorba

Začátky

1962 - 1965 - Začátky a setkání s Mogolem

Roku 1947 se přestěhoval s rodiči do Milána. Battisti se od začátku šedesátých let učí hrát na kytaru. Byl samouk. Roku 1962 poté, co získal diplom z elektrotechniky, odchází do Neapole, kde spolupracuje se skupinami I Mattatori a I Satiri. Po čase se vrací do Milána a hraje s I Campioni. Tou dobou píše píseň Se rimani con me, která je později přetextována Mogolem na Non chieder? la carit? a ta o pár let později na Mi ritorni in mente. 14. února 1965 se setkává s básníkem, ale především textařem, se kterým spolupracuje až do roku 1980, s Giuliem Rapettim známým pod pseudonymem Mogol. Toto setkání zařídila hledačka talentů, Francouzka pracující v Miláně pro vydavatelství Ricordi, Christine Leroux. Od roku 1966 vystupuje sám (a proto velké akce v roce 2006 při výročí 40 let jeho sólového vystupování). Prvními vydanými písněmi byly Per una lira a Dolce di giorno, které měly průměrné prodeje.

1967-1968 - Úspěch 29 settembre a Balla Linda

Roku 1967 dvojice napsala pro skupinu Equipe 84 velký hit 29 settembre. Mogol začíná spolupracovat i s jinými skladateli stejně starými jako Battisti. Roku 1968 vychází další LP s písněmi Luisa Rossi a Era. ve stejném roce se účastní s písní Balla Linda hudební soutěže Cantagiro, kde skončí čtvrtý. Tato píseň, přeložená do angličtiny jako Bella Linda a interpretována The Grass Roots, se však stává v anglofonních zemích úspěšnější a vede chvíli americkou hitparádu. To Battistiho trochu naštve. Také cover verze písně Il paradiso od Amena Cornera zaznamenala ve Velké Británii úspěch.

1969 - Uvedení ve známost široké veřejnosti

Roku 1969 se účastní s písní Un'aventura hudební soutěže Festival Sanremo, kde se nedostane ani na přední příčky. Přesto to pro něj byl začátek neobvykle úspěšného roku. Vychází Non ? Francesca a Acqua azzurra, acqua chiara. S tou se umístí na Cantagiru třetí a první na Festivalbaru. Pro skupinu Formula Tre, ve které nachází budoucí kapelníky při dalších nahrávkách, píše píseň Questo folle sentimento. Konečně vychází i Mi ritorni in mente, ale hlavně koncem roku jeho první album s jednoduchým názvem Lucio Battisti.
V tomto roce také poprvé potkává svou stejně starou budoucí (1976) manželku Grazii Letizii Veronese.


70. léta

1970 - Úspěch ze spojení s Mogolem

Roku 1970 podruhé vítězí na Festivalbaru s písní Fiori rosa, fiori di pesco. Začíná spolupráce se zpevačkou Minou, pro kterou píše nejprodávanější single roku Insieme a také Emozioni, podle níž je pojmenováno jeho další album Emozioni.
Začíná se čím dál častěji objevovat v televizi, především v pořadech pro mladé. Tou dobou si buduje svou image, nosí dlouhé vlasy ve stylu afro a indiánské košile s šátkem kolem krku. Přesto se Battisti nestává populárním jen mezi mladým publikem, ale i mezi starším, které oceňuje jeho návaznost na tradiční melodičnost italské hudby a podání v novém a moderním provedení. Z části za to mohou i romantické a při tom snadno zapamatovatelné Mogolovy texty.

V tomto roce se také dvojice odmítne zúčasnit Festivalu v Sanremu a Canzonissimy. Battisti uskutečňuje turné s Formula Tre a prohlašuje, že se usazuje a že turné budou vzácná. Chtěl si tak vytvořit více prostoru pro svůj soukromý život. Také zakazuje veškeré své nedovolené fotografování a fotografování je povoleno jen na obaly jeho alb. Ty obvykle vytváří fotograf vydavatelství Numero Uno Cesare Monti

Ve stejném roce si oba, Battisti i Mogol, pořizují domy v Dosso di Coroldo, v provinci Brianza. V létě podnikli společně právě z tohoto místa v Lombardii cestu koňmo až do Říma. Tato pouť se stala ikonou dvojice a fotografie z této cesty se dostala i na kompilaci Le avventure uspořádanou Mogolem v roce 2005.

1971 - Numero Uno

Tohoto roku se dvojice rozhodla přejít pod značku vydavatelství Numero Uno, které již roku 1969 založil Mogol s přispěním svého otce dirigenta Mariana Rapettiho. S nimi přestupují i známí, např. Formula Tre, ale i jiní mladí hudebníci ze stáje Ricordi. Své objevy představuje vydavtelství v televizním pořadu Tutti insieme.

Vychází veleúspěšný single Pensieri e parole zpívaný dvojhlasně a také album Amore e non amore. Na LP vychází i Era, píseň v jednom akordu. Píše další písně i pro jiné kolegy z Numero Uno a také velký hit, který sám nikdy nevydal, jen se skupinou Formula Tre, Eppur mi son scordato di te. K této písni se váže historka, kdy Battisti přijel do Říma zahrát v televizním studiu právě tuto píseň. Protože měl dlouhou chvíli, sedl si s kytarou na nadráží Termini a očekával, že mu kolemjdoucí za to budou dávat peníze. Zůstal však prý bez povšimnutí.

Na konci roku vychází album Lucio Battisti Vol. 4 a LP s písní La canzone del sole, která se svou jednoduchostí (tři akordy) stala velice populární u začínajících kytaristů.

1972-1973 - Růst popularity a diskografie

Roku 1972 vychází poslední výtvor ve vydavatelství Ricordi, Elena no. V Numero Uno vychází nové album Umanamente uomo: il sogno. Především píseň I giardini di marzo dokazuje, že Battisti už nepíše jen jednoduché, ale i velice procítěné skladby.
O rok později vychází další album Il mio canto libero. Stejnojmenná píseň byla nabídnuta i Mině. Ta ji odmítla a musela později litovat, protože album se stalo nejprodávanějším v celém roce 1973 a tato píseň se dodnes považuje za jednu z nejlepších z italské poválečné scény. Je vidět, že Battisti neponechává nic náhodě a velice se soustředí i na výběr hudebních nástrojů. Používá především akustickou kytaru, klávesy, baskytaru a bicí. Již téhož roku vychází další album Il nostro caro angelo, na němž však lze spatřit i první Battistiho experimenty, např. s dechovými a smyčcovými nástroji. O názvu písně Il nostro caro angelo a stejnojmenného alba kolují dvě zvěsti. První říká, že Il nostro caro angelo (náš drahý anděl) má ve skutečnosti znamenat „il nostro caro figlio“ (náš drahý syn) a reagovat tak na narození jediného Battistiho syna Luky (Luca Battisti). Druhá říká, že se jedná o Mogolovu kritiku tehdejší katolické církve. Toto ablum se stalo druhým nejprodávanějším v celém roce hned po předešlém Battistiho albu.

1974-1975 - Postupné odloučení od publika

Roku 1974 vychází album Anima latina. Je inspirována cestou, kterou dvojice Battisti-Mogol podnikla po Jižní Americe. Některé písně mají nádech jihoamerických rytmických tanců. Jiné poukazují na chudobu, jaká se tou dobou v těchto zemích vytvářela. Mogol píše zcela nezvyklé texty, už nejsou ze všedního života, ale mají nádech mystična a jsou plné metafor a přirovnání. Také Battistiho hlas není tak jasný, ustupuje do pozadí řadě exotických nástrojů a místy se stává nesrozumitelným. Text samotné písně Anima latina, je podle vlastních Mogolových slov ten nejlepší, co kdy napsal. V dalším roce nevychází žádné nové album, možná i kvůli sporům mezi vydavatelstvími Numero Uno a RCA.

1976-1977 - Rozloučení s publikem

Roku 1976 vychází dlouho očekávané album La batteria, il contrabbasso, eccetera. Velkým hitem se stává Ancora tu, vydaná s velkým úspěchem i ve španělštině jako De nuevo tu a s malým úspěchem v angličtině jako Baby it's you. Dvojice začíná spolupracovat s jednou z nejúspěšnějších italských zpěveček Patty Pravo.
Ve stejném roce Battisti šokuje hned dvakrát. Zaprvé se žení se svou přítelkyní, se kterou už má tou dobou 3letého syna, Grazií Letizií Veronese, a zadruhé prohlašuje: „Non parler? mai pi?, perché un artista deve comunicare con il pubblico solo per mezzo del suo lavoro.“ (Již nikdy nebudu mluvit, protože umělec musí komunikovat s publikem jen prostřednictvím své práce.) O rok později vychází album Io, tu, noi, tutti. Chvíli poté i jeho anglická verze Images. Obě jsou registrovány v Americe. Zatímco první mělo v Itálii očekávaný úspěch, jeho anglická verze určená především pro americký a britský trh se stává prvním neúspěchem v Battistiho produkci. Zřejmě za to může nedokonalá Battistiho výslovnost i neumělé Mogolovy překlady z italštiny.

1978-1980 - Poslední úspěchy a krize dvojice

Roku 1978 vychází ablum Una donna per amico. Tentokrát registrované v Anglii. Battisti se stále snaží zaujmout i anglosaské publikum, i když už ve svém rodném jazyce. Písně se pomalu dostávají do žánru disco. Přestože spolupracoval s Bee Gees, album se stane populárním opět jen v Itálii, kde se stane nejprodávanějším albem v celé Battistiho kariéře.

V tomto období tráví Battisti stále více času v Římě. S Mogolem si písně a texty vyměňují poštou. V tvorbě je to znát. Roku 1980 vychází poslední produkt spolupráce Battistiho s Mogolem, album Una giornata uggiosa. Je to zlom v Battistiho kariéře. Zřejmě už nikdy se nedá s Mogolem dohromady, naposledy nahraje píseň s vlastní hrou na kytaru.

Po Mogolovi

1981-1985 - Rozchod s Mogolem

Po úspěchu alba Una giornata uggiosa se z nejasných důvodů dvojice rozchází. Spekuluje se, že za to můžou sousedské spory v Brianze, finanční neshody, kdy Battisti nadále vydělával mnohem více než Mogol, ale nejspíše se neshodli na další tvorbě. Battisti chtěl čím dál tím více experimentovat, inovovat, zatímco Mogol už asi ne. Výsledkem bylo, že Mogol píše podobné texty jako předtím pro Riccarda Coccianteho a později i pro jiné a Battisti vydává roku 1982 další album: E gi?. Všechny nástroje jsou elektronické, zvuky syntetické, zcela chybí strunné nástroje. Texty napsala manželka Grazia Letizia Veronese, ale podle kritiků jí s tím velice pomohl samotný Battisti. Album celkově působí „jako doma udělané“, syn Luca navíc nakreslil přebal. Toto album bylo pro fanoušky trochu šokem, nezaznamenalo takový úspěch jako ta předešlá, možná pro to, že Battistimu se nelíbila jakkákoli placená reklama, přesto se na chvíli stalo opět nejprodávanějším.

1986-1994 - Spolupráce s Pasqualem Panellou

Po čtyřech letech odmlky se Battisti vrátil na pulty s novým albem Don Giovanni. Texty od té doby pro Battistiho píše výhradně italský básník Pasquale Panella, který už má s textováním zkušenosti z dřívějška. Tyto nové texty už nejsou tak snadné na pochopení a ještě méně na zapamatování. Album je kritikou velice chváleno (viz podrobněji) a zaznamená poměrně slušnou prodejnost. Naposledy.

Další album L'apparenza (1988) navazuje na předešlé. Kritice se opět velice líbí, přesto prodeje jsou ve srovnání se zlatou érou 70. let zanedbatelné. Battisti se v tomto albu přibližuje techno hudbě. To dobou vydělává jen autorských právech k písním ze 70. let astronomických 50 biliónů italských lir, které dnes odpovídají asi 3 mil. eur.

Opět o dva roky později vychází La sposa occidentale. Už nevychází pod značkou Numero Uno, ale u společnosti CBS. Roku 1992 vychází předposlední album nazvané Cosa succeder? alla ragazza. Vydavatelem je Sony/Columbia. V roce 1994 vyjde poslední Battistiho album Hegel. Dodnes je jeho nejméně prodávané, přestože je považováno za lepší než Cosa succeder? alla ragazza a L'apparenza.

Říká se, že po roce 1994 se Battisti začal opět stýkat s Mogolem a že připravovali nové album, přesto od roku 1980 oficiálně nevyšlo žádné společné dílo. Battisi umírá 9. září 1998 ve věku 55 let. Je pohřben na hřbitově v obci Molteno. Obřadu se tehdy zúčastnilo asi 20 lidí včetně Mogola.

Souhrn

Za svou kariéru složil Battisti asi 160 písní. V roce 1969 a 1970 vyhrál Festivalbar. Celkem 13 písní se stalo prvními v italské hitparádě, většina dalších se dostala alespoň do první desítky. Je známo mnoho nevydaných singlů, především variací v cizím jazyce. Dodnes prodal přes 20 miliónů desek a je tak asi desátým nejprodávanějším italským zpěvákem.

Diskografie

Vydal celkem 20 alb. Od roku 1971 obsahují zpravidla 8 písní. Dodnes bylo vydáno mnoho kompilací a cover verzí.

Zajímavosti

  • Podle Battistiho otce Alfiera Battistiho je nejlepším synovým dílem píseň Non e' Francesca.
  • Battisti byl velice rezervovaný. Jen ojediněle se objevoval na veřejnosti, spíše vystupoval v televizních show.
  • Byl fanouškem fotablového klubu Lazio Řím.
  • Při zahajovacím ceremoniálu Zimních olympijských her v Turíně 2006 byla při nástupu italské výpravy slyšet jedna z Battistiho písní.
  • Čestným předsedou jeho fanklubu je jeho otec Alfiero Battisti (* 1913). Tento fanklub v den výročí jeho smrti 9. září každoročně pořádá malý festival, kde se představují mladé talenty.
  • Po Battistiho písni Giardini di marzo je pojmenován park v rodném Poggio Bustone. Zpěvákovi zde byla vztyčena i socha.
  • V současnosti se objevují pofidérní interpreti jeho tvorby, většinou Italové, ale je znám i případ rusky zpívající Rusky

Publikace

  • Gianfranco Manfredi, saggio (pagg. 9-35) in Lucio Battisti - Canzoni e spartiti, edizioni Lato Side 1979
  • Tullio Lauro e Leo Turrini, Emozioni - Lucio Battisti vita mito note, 1995
  • Luciano Ceri, Lucio Battisti - Pensieri e parole, 1996
  • Gianfranco Salvatore, Mogol-Battisti, l'alchimia del verso cantato. Arte e linguaggio della canzone moderna, 1997
  • Castellani Lidia e Snyder Florian, Lucio Battisti. La leggenda della musica italiana, 1998
  • Andrea Mariotti e Maurizio Macale, Lucio Battisti - Davanti a me c'? un'altra vita - Storia di un'anima di musica, 1998
  • Silvio Sabatini, Lucio Battisti, 1998
  • Amodio Alfonso e Ronconi Mauro, Lucio Battisti. Al di l? del mito, 1999
  • Gianfranco Salvatore, L'arcobaleno. Storia vera di Lucio Battisti vissuta da Mogol e dagli altri che c'erano, 2000
  • Filippo Angora, Nel cuore, nell'anima. Omaggio a Lucio Battisti, 2000
  • Maurizio Bianco, Emozioni. In memoria di Lucio Battisti, 2002
  • Pino Casamassina, Lucio Battisti. Il mio canto libero, 2002
  • Roby Matano, Battisti - Cos? ? nato il sogno, 2003
  • Amodio Alfonso, Gnocchi Italo e Ronconi Mauro, Lucio Battisti. Innocenti evasioni. Una bio-discografia illustrata, 2003
  • F. Bellino, Non sar? un'avventura. Lucio Battisti e il jazz italiano, 2004
  • Marco Rossi, Battisti-Mogol - Tradizione spirituale ed esoterismo, 2005
  • Domanin Igino, Gli ultimi giorni di Lucio Battisti 2005
  • Marchetti Francesco, Dieci canzoni per te. Raccontare Lucio Battisti, 2006


Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!