Lucembursko

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 23. září 2006
  • Zobrazeno: 2158×

Příbuzná témata



Lucembursko

Lucembursko, Lucemburské velkovévodství, německy Grossherzogtum Luxemburg, francouzsky Grand-Duché de Luxembourg, lucembursky Grousherzogdem Letzebuerg – vnitrozemský stát v západní Evropě;
2 586 km2;
409 000 obyvatel (1995),
hustota zalidnění 158 obyv. /km2,
hlavním městem je Luxembourg (75 600 obyvatel, 1991);
úřední jazyk není definován, hovoří se francouzsky, německy, lucembursky;
měnová jednotka 1 lucemburský frank (LUF) = 100 centimů.

Administrativní členění: 12 kantonů. – Na severu zasahují výběžky Arden (nejvyšší Huldange, 559 m n. m.), jižní část je pahorkatinná až nížinná. Největší řekou je pohraniční Mosela s přítokem Sure. Podnebí je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním; průměrné teploty jsou v lednu 0,5 °C, v červenci 17,5 °C, srážky činí 740 mm ročně. – Obyvatelstvo tvoří Lucemburčané (70 %), Portugalci (11 %), Italové (5 %), Francouzi (3 %). Náboženství zejm. římskokatolické (93 %). Přirozený přírůstek obyvatel 0,4 % ročně (1993). Střední délka života mužů 73 let, žen 79 let (1992). Urbanizace 88 % (1993). – Vysoce vyspělý průmyslový stát, významné finanční centrum. Hrubý národní produkt 35 850 USD/obyv. (1993) patří k nejvyšším na světě. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel 51 % (1991), z nich 3 % pracují v zemědělství a 27 % v průmyslu. Obdělává se 23 % území, na 26 % jsou louky a pastviny, na 34 % lesy. Pěstuje se zejm. ječmen, pšenice, brambory, vinná réva. Intenzívní chov skotu. Těžba sádrovce; dobývání železných rud bylo zastaveno v roce 1981. Hlavním průmyslovým odvětvím je hutnictví železa (3,3 mil. t oceli, 1993) z dovážených rud, dále průmysl chemický, strojírenský, potravinářský. Hustá dopravní síť. – Ve starověku bylo území obýváno keltskými a germánskými kmeny a za G. I. Caesara bylo ovládnuto Římany. V 5. – 9. stol. bylo součástí franské a od roku 935 římské říše, kde se v rámci lotrinského vévodství stalo v roce 936 jedním z hrabství, dynasticky později spjatým s Limburskem. Vzestup Lucemburska začal volbou Jindřicha IV. (VII.) na říšský trůn; jeho syn Jan se stal v roce 1310 českým králem. Karel IV. povýšil v roce 1354 Lucembursko na vévodství a přičlenil ho k zemím české koruny. V roce 1441 získali Lucembursko burgundští vévodové, po smrti Karla Smělého v roce 1477 Habsburkové. Poté se Lucembursko vyvíjelo v rámci španělského Nizozemí. Ve válkách o dědictví španělské v letech 1700 – 1713/14 menší jižní oblast získala Francie, zbytek zůstal v Rakouském Nizozemí. V letech 1797 – 1814 bylo anektováno Francií, vídeňský kongres v letech 1814 – 15 obnovil nezávislost Lucemburska, ale spojil ho personální unií se Spojeným královstvím nizozemským. Po jeho rozpadu a oddělení Belgie se větší část Lucemburska (s převahou valonského obyvatelstva) stala v roce 1839 součástí Belgie. Personální unie s Nizozemskem skončila v roce 1890 a Lucembursko se definitivně osamostatnilo. Již v roce 1867 proklamovalo neutralitu, ale za 1. i 2. světové války bylo okupováno Německem. Exilová vláda v roce 1944 podepsala v Londýně dohodu o Beneluxu. 1948 a i poté stálo Lucembursko v čele evropské integrace. – Lucembursko je konstituční monarchie v čele s velkovévodou, jehož trůn je dědičný v nassavské dynastii. Zákonodárným sborem je jednokomorová Poslanecká sněmovna (60 poslanců volených na pět let). V čele výkonné moci stojí velkovévoda, uskutečňuje ji však vláda jmenovaná velkovévodou, ale zodpovědná parlamentu. Poslední parlamentní volby se konaly 12. 6. 1994. Velkovévoda Jean I. (* 5. 1. 1921).



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby