Kriminalita mládeže

Kategorie: Právo (celkem: 74 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 05. října 2006
  • Zobrazeno: 52615×

Příbuzná témata



Kriminalita mládeže

Jedním z nejzávažnějších problémů v boji s kriminalitou je trestná činnost mládeže. Mladí pachatelé rozšiřují okruh osob, potenciálních nositelů nebezpečí páchání trestné činnosti i v budoucnosti.

Kriminalita mládeže, jako součást kriminality vůbec, je negativní sociální jev charakterizovaný porušováním právního řádu, jehož subjekty jsou mladí lidé….
Trestná činnost mládeže (mám na mysli trestná činnost mladistvých a činy jinak trestné, spáchané nezletilými) je vážným společenským problémem a jejímu snížení a omezování by se proto měla v budoucnu věnovat ještě větší pozornost než doposud.

Motivy, pohnutky a příčiny, které vedou mládež k takovéto činnosti, protispolečenskému chování, jsou různorodé.

Základem boje s trestnou činností mládeže je výchova v rodině. Zejména zde se vytvářejí počátky poznání a chápání složitých vztahových otázek jak v samotné rodině, tak i ve společnosti. Odtud pramení a utvářejí se názory a morální kvality každého jedince.

V prvém, velmi odpovědném období člověka přísluší rodině rozhodující role při výchově plně hodnotného člena společnosti. Od toho, jak prošlo dětství, kdo vedl dítě za ruku v dětských letech, co se dostalo do jeho rozumu a srdce z okolí. Jež je obklopovalo, od toho závisí v rozhodující míře, jakým člověkem se stane v dospělosti.

Není, a nikomu ani nemůže být, lhostejné, vychovává-li rodina dítě s pokrokovými názory na život ve společnosti, nebo morálně i charakterově nestálého jedince s deformovanými názory na život v naší společnosti a svým způsobem tedy člověka, u kterého se tak mohou vytvořit předpoklady vedoucí k nerespektování a v krajním případě k porušování zákonů. Proto výchova v rodině nemá a ani nemůže mít soukromý charakter, ale je vážnou společenskou funkcí, plněním zodpovědné občanské povinnosti.
Velmi často v důsledku nesprávného pochopení cílů metod výchovy rodiče slepě dítě obklopují pohodlím, ochraňují jej od elementárních zátěží, snaží se dítěti maximálně ulehčit život a plnit mu jakákoliv přání. V důsledku toho vychovávají z dítěte samolibého člověka, snažícího se dosáhnout pohodlného života, postrádajícího jakékoliv pracovní návyky, neprojevujícího snahu čestně pracovat a čestně žít, a naopak se snahou dosáhnout pohodlného života, a to i za cenu porušení zákona.

Proto výchova dětí v rodině především žádá, aby byl v rodině vytvořen harmonický soulad mezi rodiči a samozřejmě i mezi rodiči a dětmi. Příklad rodičů je totiž nejlepším výchovným prostředkem, který může v každém směru ovlivnit výchovu a tím i formování názorů na život v rodině, v kolektivu a společnosti.

Naopak rozpory v rodině, a ještě hůře její rozpad, působí u dítěte vážné psychologické krize, oslabují rodičovský dohled nad výchovou a vytvářejí podmínky pro působení škodlivých vlivů na dosud ne zcela zformované názory dospívající mládeže a představy o vzájemných vztazích mezi lidmi, o morálních cennostech a úkolech jedince nebo kolektivu v podmínkách společnosti.

Naše společnost vynakládá značné prostředky a úsilí na výchovu mládeže, mladé generace. Výchova a formování společenských postojů mládeže, jejího správného politického a angažovaného přístupu k budování společnosti je nesnadnou a významnou povinností nejen rodičů, ale i vychovatelů, učitelů a všech lidí, kteří mladou generaci obklopují. Proto nesmíme nic ponechat náhodě, nic zanedbat při jejich výchově na život a vedení společnosti.

Vedle rodiny, školy, pracovního kolektivu, které formují harmonický vývoj společnosti, hrají neméně vážnou roli ve výchově člověka takové faktory, jako je VLIV PROSTŘEDÍ, ve kterém tráví svůj volný čas, a osoby, se kterými se stýká.

Vedle recidivy trestné činnosti z hledisky společenské nebezpečnosti je nejzávažnějším problémem četnost, dynamiky a struktura trestné činnosti mladé generace (dětí ve věku 6 – 15 let, mladistvých od 15 do 18 let, přičemž nesmíme zapomínat na mladé dospělé od 18 do 30 let). Harmonický a nerušený rozvoj každé společnosti a její další budoucnost jsou zajištěny právě zdravým, harmonickým a nedelikventním vývojem mladé generace. Výchovný proces a formování mladé generace pozitivním směrem neprobíhá a ani nemůže probíhat automaticky, a to ani za ideálních společenských podmínek. Této problematice musí být věnována soustavná pozornost ze strany všech státních, hospodářských a společenských orgánů, organizací a institucí.

Příčiny a podmínky delikvence dětí, kriminality mladistvých i kriminality mladých jsou obdobné jako u kriminality dospělých, ale existují zde některé zvláštnosti ovlivňující kriminalitu dětí, mladistvých i mladých dospělých. Je nutno konstatovat, že kriminalita dětí, mladistvých i mladých a do jisté míry i mladých dospělých má svá specifika, která zvláště vystupují do popředí, ve velkých městech a průmyslových aglomeracích. Proto také v boji proti kriminalitě mladé generace, kde musí být nesporně využito všech dostupných a účinných forem boje proti kriminalitě vůbec, vyžadují tyto obecné formy boje ve vztahu k mladé generaci, zejména dětem a mladistvým, aby se při jejích využívání (praktické aplikaci) uplatňovaly specifické přístupy.
Zvláště významné je pak hledání nových specifických forem prevence, profylaxe a výchovného působení na úseku boje proti kriminalitě celé mladé generace, zejména pak dětí a mladistvých.
Z tohoto zorného úhlu je také nutné přistupovat ke každodennímu řešení úkolů Policie a v rámci ní pak i úkolů kriminální služby Policie v boji proti delikvenci dětí, mladistvých a kriminalitě mladých dospělých. V neposlední řadě vystupuje v této souvislosti do popředí i otázka boje proti kriminalitě páchané mládeží, otázka ochrany mládeže před alkoholovou, ale zejména pak nealkoholovou toxikomanií a otázky ochrany mladé generace před negativními jevy (včetně ochrany ideologické).


Faktory a podmínky spjaté se subjektivním projevem dítěte, mladistvého:
 charakter práce a zaměstnání
 volný čas a forma jeho trvání
 charakter činnosti neformálního kolektivu dítěte, mladistvého
 vliv dospělé generace na společenskou aktivitu dítěte, mladistvého

Faktory a podmínky institucionálního charakteru:
 rodina
 škola, učiliště
 pracoviště
 bydliště nebo hromadné ubytování (internát, kolej)

Z hlediska příčin a podmínek delikvence dětí a mladistvých můžeme vyvodit tento závěr:
1. Děti a mladiství “…s normálním psychologickým vývojem, u nichž převládají poruchy chování vyvolané nevhodnými vlivy sociálního prostředí…”
2. Děti a mladiství “…jejichž delikventní činnost je převážně projevem pubertální a adolescenční nevyrovnanosti…”
3. Děti a mladiství “…u nichž se převážně projevují poruchy rozumových schopností…”
4. Děti a mladiství “…jejichž delikvence je výrazně ovlivňována psychopatickými poruchami…”
5. Mladiství (v ojedinělých případech i děti) “…s výrazným podílem alkoholismu (toxikomanie) na vzniku trestné činnosti…”
ALKOHOLISMUS

Mezi skutečnostmi, které vytvářejí podmínky pro páchání trestné činnosti zaujímá zvláštní místo ALKOHOLISMUS. Je všeobecně známo, že v důsledku požívání alkoholu je pácháno mnoho závažných trestných činů.

Boj s alkoholismem je vážným směrem v boji s trestnou činností obecně. Zde je nutno využívat celé škály opatření, počínaje rozjasňovací činností, protialkoholní propagandou až po využití tvrdých opatření státního donucení používaných v boji proti alkoholismu, včetně nucené ústavní protialkoholní léčby.

Zneužívání alkoholických nápojů se nyní stalo celospolečenským problémem. Je to jev, který se uznává za charakteristiky pro současnou rozvíjející společnost. K rozšíření pití alkoholických nápojů přispívají i rozsáhlé společenské přeměny, industrializace a urbanizace životního prostředí, které jsou příčinou migrace obyvatelstva, zpřetrhání dosavadních společenských vazeb, změn v hodnotových systémech, odmítání dosavadních příkazů a zákazů. To, že nové, pozitivní životní modely a vazby vznikají ve velkých skupinách obyvatelstva příliš pomalu, vede k nárůstu spotřeby alkoholu. Vezme-li se v úvahu, že alkohol je v lidské kultuře hluboce zakořeněn, není omezení této tendence snadným úkolem.

Autoři řady vědeckých publikací poukazovali na negativní následky požívání alkoholu u mládeže. Zejména zdůrazňovali škodlivý vliv alkoholu na řádný průběh biologického, psychického a společenského rozvoje mladého pokolení. Publikované výsledky výzkumů zdůvodnily formulování poznatků o působnosti určitých závislostí mezi požíváním alkoholu nezletilými a jejich opožďováním ve školním vzdělání, tuláctvím, útěky z domova, prostitucí, narkomanií, výskytem chorob přenášených pohlavním stykem, sebevražedností a trestnou činností.

Podstatu výše uvedeného problému je třeba vidět v takových projevech společenské patologie, jako je požívání alkoholu nezletilými a trestná činnost nezletilých. Literatura k této otázce dovoluje tvrdit s naprostou určitostí, že spojitost pití alkoholu a jeho zneužívání s trestnou činností obecně a v tom i s trestnou činností nezletilých nelze spatřovat v kategorii příčiny skutku. Je třeba vzít v úvahu, že v mnoha případech může mít požívání alkoholu a trestná činnost společný základ v podobě syndromu osobnostních a společensko-kulturních změn. Nejobecněji lze říct, že trestnou činnost nezletilých vyvolávají jednak hlavně negativní činitelé tkvící v mikroprostředích pachatele, zejména v prostředí rodiny a rovněž školy, a jednak určité poruchy osobnosti. V genezi požívání alkoholu nezletilými vystupují rovněž společenské a biopsychologické faktory. Je samozřejmé, že kvalitativní rozdíly jednotlivých analyzovaných jevů nutí sledovat jen některé jim vlastní determináty. Pomocí výzkumů se objasnilo, že u nezletilců má jak na požívání alkoholu, tak na jejich trestnou činnost rozhodující vliv kulturně výchovná úroveň rodinného prostředí.

Dosud uvedené úvahy dovolují formulovat obecně platný závěr, že kvalitativně stejní činitelé, kteří působí negativně v rodině, vyvolávají i jevy trestné činnosti nezletilých a požívání alkoholu nezletilými. Téměř identické jsou i mechanismy působení rodiny na vznik trestné činnosti a alkoholismu nezletilých.

Při zkoumání kriminogenní role alkoholu je třeba věnovat pozornost i jeho rozmanitému charakteru. Spojení mezi alkoholem a trestnou činností se projevuje v tom, že alkohol může vystupovat jako okolnost upevňující předchozí záměr a rozhodnutí spáchat trestný čin, nebo dovést k trestné činnosti člověka, který by se jí v střízlivém stavu nedopustil.

Toto spojení je zjevné také z toho, že se podnapilé osoby často stávají obětmi trestné činnosti. Lze zvážit, zda je možno zformulovat určitá porovnání případné vazby při opačném situování těchto činitelů. Jde především o odpověď na otázku, zda je trestná činnost stimulátorem požívání alkoholu nezletilými. Zdá se, že můžeme dát kladnou odpověď. Výzkumy totiž ukazují, že první spáchané krádeže vedou k počátkům požívání alkoholu nezletilými. Vezme-li se v úvahu, že ve skladbě trestné činnosti nezletilých zaujímají krádeže přední místo, má tvrzení o předstihu trestné činnosti v poměru k požívání alkoholu nezletilými velký význam. Podle toho je také třeba situovat jak vliv alkoholu, tak trestnou činnost při posuzování fází a etap projevů procesu společenského “vybočení” nezletilých. Ze zásady se totiž v tomto procesu uvádějí postupně za sebou zanedbávání školní docházky a působení výchovných potíží, tuláctví, útěky z domova, pití alkoholu, přebývání ve společnosti zdemoralizovaných vrstevníků, zařazování do “part” a páchání krádeží.

Takové projevy společenské patologie mezi nezletilými, jako je vyhýbání školním povinnostem, tuláctví, útěky z domova, užívání omamných prostředků jiných než alkoholu a trestná činnost.

Podle mého názoru je boj s alkoholismem ve značném rozsahu bojem s trestnou činností a jinými projevy společenské patologie vyskytujícími se mezi mládeží, a opačně.
NEJRYCHLEJŠÍ ZPŮSOB ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍTOMNOSTI ALKOHOLU V KRVI
K prvním pokusům o důkaz alkoholu v dechu patří Hargerova zkouška. Od ní se přešlo k detekčním trubičkám, které byly později opatřeny ryskou určující hranici hladiny alkoholu v krvi 0,80 ‰. Průchodem vydechovaného vzduchu obsahující alkohol se mění zabarvení náplně trubičky. Vzhledem k tomu, že podobnou reakci mohou způsobit i jiné reagující látky, které eventuálně mohou být v dechu obsaženy, slouží toto stanovení jen k orientačnímu zhodnocení ve vydechovaném vzduchu.

 

TOXIKOMANIE

Drogová závislost představuje v současné době závažný celospolečenský problém, jehož řešení je záležitost řady oborů. Těžko napravitelné zdravotní i společenské důsledky nealkoholové toxikomanie vyžadují, aby bylo boji proti tomuto negativnímu jevu věnováno zvýšené úsilí.
Od roku 1970 do současné doby byla přijata řada opatření směřujících k prohloubení prevence kriminality mládeže. O těchto opatřeních hovoříme proto, že nealkoholová toxikomanie je především problematikou kriminality mládeže. Usnesení vlády o zvýšení účinnosti ochrany mládeže před protispolečenskou činností byly vytvořeny předpoklady pro zvýšení činnosti, resp. Jejích jednotlivých forem, mezi státními a společenskými organizacemi při řešení otázek souvisejících s úsilím o omezování kriminality mládeže a zvyšování její ochrany před protispolečenskou činností. Tato snaha byla odrazem existujícího stupně poznání struktury a vývoje kriminality mládeže. Stále častěji se projevuje vliv nealkoholové toxikomanie na páchání trestné činnosti mládeže. To souvisí především se zvyšujícím se počtem osob zneužívajících omamné látky a se způsoby a formami jejich zneužívání.

V odborné literatuře se setkáváme s tzv. širším a užším pojetím drogových deliktů. Drogovými delikty v širším smyslu rozumíme zneužívání drogy, určité formy přípravných jednání, jejichž cílem je vytvořit konkrétní podmínky pro nedovolené získávání omamné látky. V užším smyslu představují drogové delikty trestnou činnost spočívající v nedovoleném zacházení s omamnými prostředky a zahrnující poměrně širokou paletu trestných jednání. Trestnou činnost páchanou v souvislosti s nealkoholovými toxikomaniemi lze rozdělit do dvou základních oblastí: na trestnou činnost páchanou s cílem získat návykovou drogu a trestnou činnost páchanou po jejím požití.

V posledních letech se mezi mládeží velmi výrazně zvyšuje výskyt případů nealkoholové toxikomanie. Jde o vysoce společensky nebezpečný jev, ohrožující zdravý fyzický a především psychický a mravní vývoj mladé generace. Velmi často je tento jev i kriminogenním faktorem, váže se k němu trestná činnost především příživnického, majetkového a mravnostního charakteru. Převážná část mladých pachatelů provozujících některou formu nealkoholové toxikomanie se rekrutuje z řad osob ve věku 14 – 20 let.

Rozšiřuje se sociální spektrum v toxikomanských “partách”. Do dosahu těchto “part”, které jsou pro mládež provozující nealkoholovou toxikomanií typické, se dostávají zejména dosud nezasažení učňové a studenti středních škol. Snižuje se věk členů těchto “part”, nezřídka se v nich objevují i nezletilci od 14 do 15 let.
Od prostých a technicky nenáročných forem aplikace toxických látek (např. inhalování toxických kapalin) přecházejí mladí toxikomané k aplikaci náročné a komplikované. V poslední době se vyskytuje zejména aplikace vodných roztoků léčiv pomocí injekcí. Zdrojem injekčních stříkaček na jedno použití jsou zdravotnická zařízení, převážně pak jejich odpad, kde lze nalézt stříkačky plně způsobilé k požití. Injekční stříkačky se k nám dostávají i z volného prodeje.

Z těchto skutečností vyplývá nutnost věnovat zvýšenou pozornost bytům kriminálně závadových osob na sídlištích. Dalším místem, kde toxikomané ovlivňují dosud nezasaženou mládež, jsou i diskotéky, na nichž se často formují toxikomanské “party”. Přitom jde např. o diskotéky mimo restaurace, a to v mládežnických klubech a kulturních zařízení. I zde zneužívali mladí toxikomané vodné roztoky léků injekcemi, zejména v prostorách WC. Zde je zapotřebí soustavnější kontroly ze stran pořadatelů i místních územních součástí Policie.

V oblasti prevence na daném úseku máme dobré zkušenosti s besedami, které provádíme v posledních ročnících základních škol a na SOU a středních školách. Je bezpodmínečně nutné, aby besedu vedl příslušník znalý věci, který může podat kvalifikovanou informaci s ohledem na rozdílný věk posluchačů a který nezdůrazní vzrušující a přitažlivé detaily, ale naopak vyzdvihne obecné a odstrašující znaky nealkoholové toxikomanie u mládeže.

Dnešní život z aspektu vědeckotechnického rozvoje sám o sobě přináší vedle nesporných výhod i některá rizika a nebezpečí. Jsou jimi i jedy, kterými jsme obklopeni, ať již je to smog z výfukových plynů, průmyslové exhalace, konzervační prostředky, průmyslová hnojiva a další jedy, jejichž škodlivá působení je nutno omezovat. Přes tato nebezpečí a boj proti nim při dobrých adaptačních schopnostech člověka se však navíc řada jedinců vrhá dobrovolně do rizik podobného a často mnohem závažnějšího druhu: “požívání” jedů – nealkoholové toxikomanie. Požívání návykových látek, vyvolávající pocity opojení, otupení či povzbuzení a pro jedince řadu nových a dosud nepoznaných pocitů a prožitků a současně poskytující i úlevu od tělesných a duševních potíží, je známo již od starých vyspělých kultur.

Od šedesátých let našeho století dochází v západním světě k explozi požívání návykových látek s řadou nových a společensky závažných znaků. Rapidně narostlo skupinové zneužívání návykových – omamných látek osobami, které si nemohou stěžovat na utlačování, hlad, nouzi či nedostatek základních biologických prostředků.

Nejzávažnější je skutečnost, že u konzumentů došlo k věkovému přesunu v mladších věkových skupinách. K adolescentům, jedincům plně somatosexuálně vyspělým, ale emociálně a sociálně nevyzrálým, psychicky snadno zranitelným. Průměrný věk pacienta závislého na nealkoholových drogách je okolo dvaceti let.

Velice obtížné je přesně analyzovat příčiny a podmínky vzniku a vývoje nealkoholové toxikomanie u nás. Důvody, které vedou k tomu, že toxikoman propadne požívání drog, lze charakterizovat několika faktory:
1. osobnostní vlastnosti toxikomana – začátečníka
2. snadná dostupnost návykových látek
3. komplex vlivů sociálního prostředí – rodina, škola, kolektiv

Mládež, pokud zneužívání návykových látek přiznává, uvádí jako nejčastější důvod: zvědavost, touhu prožít něco zvláštního, neobvyklého, najít nové prožitky, uniknout nepříjemným situacím, tvrdé realitě, nepříjemným stavům, dosáhnou dočasné úlevy, uniknout samotě, do které je uváděna svými problémy, které si nezavinila sama, protest proti autoritě.

Základní poznatky o příčinách a podmínkách vzniku drogových závislostí mohou zprostředkovat jednotlivé vědní obory zabývající se problematikou nealkoholové toxikomanie. Vlastní příčiny drogových závislostí je třeba hledat v individuálním vývoji života jednotlivce, v obecných sociálních a kulturních podmínkách, ve spouštěcích mechanismech a dalších faktorech.
Hovoříme tedy v zásadě o čtyřech základních faktorech vzniku toxikomanie:
 farmakologickém = droga
 somatickém a psychickém = osobnost
 enviromentálním = prostředí
 precipitujícím = podnět
Problematika zneužívání drog je stále aktuálnější. Není dnes již jen individuální záležitostí, ale stává se negativním sociálním jevem. Tyto skutečnosti potvrzují nejen oficiální, kriminální statistiky o počtu pachatelů stíhaných pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných prostředků a jedů, ale signalizují to i poznatky zdravotnických pracovišť.

Droga je definována jako jakákoliv látka s potenciálně psychotropními vlastnostmi, která může vyvolat závislost a být škodlivá jednotlivci i společnosti. Formy drogové závislosti mohou být různé a vyvíjejí se obvykle pozvolna jako důsledek periodického nebo soustavného používání drogy. V řadě případů dochází k postupnému přizpůsobování organismu na zneužívanou látku, která – buď sama nebo její metabolity – se stává nezbytnou součástí buněk a výměny látkové (tělesná závislost). V těchto případech se rozvíjí tolerance organismu k droze (snižuje se účinek drogy), což vede k neodolatelné potřebě dávku stále zvyšovat. Pak také dochází vlivem dlouhodobých toxických účinků k tělesnému i duševnímu chátrání organismu. Při snížení nebo vysazení dávek drogy dochází k vzniku abstinenčního syndromu.

Světová zdravotnická organizace rozděluje drogy, které nějakým mechanismem ovlivňují psychiku člověka, na tyto hlavní typy:
a. typ opiátový (morfin, heroin, kodein aj.)
b. typ kokainový
c. typ hašišový
d. typ barbiturátový
e. typ stimulační (amfetamin, pervitin = metamfetamin, efedrin, fenmetrazin)
f. typ khatu (výtažky rostliny Catha edulis)
g. typ halucinogenů (lysergamid, mezkalin, psylocybin)
h. typ alkoholový
i. typ inhalační )organická rozpouštědla)

Z praxe víme, že vlivem požívání omamných prostředků dochází v současné době k velkému množství trestné činnosti páchané zejména mládeží. Nealkoholová toxikomanie, podobně jako alkoholová, je přímou živnou půdou pro protispolečenské jednání, a tím i malým krůčkem k trestné činnosti.

Toxikomanie svými škodlivými účinky nejenom negativně ovlivňuje tělesný a duševní rozvoj mládeže, ale i ohrožuje její morální výchovu a rodinné vztahy.
Z těchto důvodů vedeme proti toxikomanii tvrdý a nesmlouvavý boj, a to společně se zdravotnickými pracovníky. Cílem je zamezit pronikání toxikomanie do naší společnosti, zejména do řad mládeže.

Začínající toxikomanii jsme zaznamenali i v místech, kde se převážně soustřeďuje “závadová” mládež. Nemusí to být pouze “parta” mládeže z ulice, ale jde tu i o mládež v internátech s nedokonalým a nedostatečným pedagogickým dozorem. Zjištěné nedostatky se zde zakrývají, místo aby byla okamžitě informována Policie.
Mezi příčiny nealkoholové toxikomanie u mladých lidí je možno zařadit i nesprávné využívání volného času. Statisticky lze doložit, že větší procento toxikomanů je z řad městské mládeže, kde nedostatek vytížení po škole nebo zaměstnání, nedostatek sportovišť a možnosti zájmové činnosti vede k vytváření různých part. Pak je již jen otázkou času páchání protispolečenské činnosti, včetně zneužívání omamných látek.

V řadách venkovské mládeže není výskyt nealkoholové toxikomanie závadnější, což je mimo jiné vysvětlováno i tím, že tito mladí lidé mají po skončení školy nebo návratu ze zaměstnání další povinnosti i lepší možnosti ke sportovnímu nebo rekreačnímu vyžití a zejména se neprosazuje anonymit prostředí – lidé se vzájemně znají a je všeobecná kontrola.

 

VANDALISMUS

Vandalismus je úmyslné poškozování cizího majetku (např. náhrobní desky, škola, dopravní prostředky..)

Vandalové jsou většinou lidé podprůměrné inteligence nebo pod vlivem alkoholu. Naše společnost vynakládá nemalé prostředky na vybudování obecně prospěšných zařízení na zkrášlování životního prostředí občanů. Na vybudování takovýchto zařízení se mnohdy podílejí brigádnickou činností i občané, a nelze se proto divit, když v nich vyvolává poškozování nebo zničení jejich práce oprávněné rozhořčení.

V praxi jde např. o vysazování zeleně, budování zastávek, umístění dopravních značek, budování dětských hřišť, umisťování odpadkových košů apod. Tato zařízení mají sloužit nám všem, a přesto se vždy najdou lidé, kteří z nepochopitelných důvodů tato zařízení úmyslně poškozují nebo ničí. Na první pohled by se mohlo zdát, že škody nebývají vysoké, ale domnívám se, že tímto problémem je postiženo každé větší město nebo vesnice a v souhrnu pak škody dosahují vysokých částek. Každý si snad položí otázku, co vede určité jedince nebo skupinky osob k tomuto jednání, z jakých řad se rekrutují.

 

POČÍTAČE A KRIMINALITA

Automatizace a její realizační prostředky – elektronika a výpočetní technika – jsou významným nástrojem všeobecného rozvoje výrobních sil naší společnosti. Konkrétní užitečný efekt technického prostředku závisí na jeho technické úrovni, stejně jako na poznání a rozvoji jeho funkcí, které se projevují především v oblasti změn a forem práce.

V současné době je vědeckotechnický a sociální rozvoj v čase a prostoru silně nerovnoměrný. V průmyslově nejvyspělejších zemích je dosahováno vysoké úrovně techniky, automatizačních prostředků, počítačů a elektroniky při zachování starých, zaostalých výrobních vztahů. Naproti tomu v naší zemi byly nastoleny zatím nejpokrokovější společenské vztahy zatímco zaostáváme ve vědeckotechnickém rozvoji.

V důsledku rychlého rozšiřování výpočetní techniky se začíná v západních zemích projevovat řada nových jevů, mezi něž patří také “počítačová” forma kriminality.
Rubem této nové “pracovní činnosti” lidí jsou nové formy kriminálních činů. Podle objektu zájmu pachatelů se projevují dvě formy této činnosti: První je přímá krádež peněz. Druhá, snad ještě závažnější, zcizování informací, přičemž může jít o formu průmyslové špionáže (vědecké, technické a ekonomické informace) nebo o její modifikovanou formu – zcizování počítačových programů.

Zvlášť obtížné je odhalování všech možností průmyslové špionáže a usvědčení pachatelů z trestného činu. Zcizení dat a programů se všeobecně považuje za nejrozšířenější ze všech “počítačových” zločinů. Velmi málo se jich však oznamuje, neboť zcizení informace se mnohdy ani nepozná.

Jeden z hlavních problémů boje proti tomuto druhu kriminality vyplývá z vysoké odbornosti pachatelů a nesnadnosti pochopit způsob provedení “počítačového” zločinu. Odborníci říkají: “Pokuste se porotě vysvětlit, jak někdo pronikl do počítačového systému, a hned jich polovinu unese.”

“Počítačoví” zločinci jsou vesměs mladí, vysokoškolsky vzdělaní jednotlivci, kteří vědí, jak využít technologie nejenom ke spáchání zločinu, ale i k zničení důkazů.

PROBLEMATIKA OSOB ROMSKÉHO PŮVODU

Velká migrace obyvatelstva ve velkých městech s sebou přináší soustřeďování kriminálně závadných osob, z nichž specifickou skupinu tvoří osoby romského původu.

Jejich trestná činnost je závažným celospolečenským problémem. Část romského obyvatelstva je společensky nepřizpůsobivá a páchá trestnou činnost, pro níž jsou typické některé trestné činy a přečiny, jako např. loupeže, rvačky, výtržnosti, ublížení na zdraví, pohlavní zneužívání, pašování, spekulace, krádeže vloupáním, příživnictví, okrádání podnapilých osob, kapesní krádeže apod.

Trestnou činnost páchají Romové organizovaně ve skupinách, což klade zvýšené nároky na usvědčování pachatelů a dokázání trestné činnosti.

Převýchově romského obyvatelstva věnuje naše společnost už téměř 50 let mimořádnou pozornost. Naše stranické a státní orgány při hodnocení této otázky kontaktují, že dosažené výsledky nejsou ještě úměrné vynakládanému úsilí, že resocializace této části obyvatelstva se neubírá takovým tempem, jak se žádá. Ani nám nemůže být lhostejná skutečnost, že zatímco jedna část romského obyvatelstva se poctivě zapojila do pracovního procesu, vykazuje příslušný stupeň pracovní a osobní disciplíny, etiky, morálky a kultury, druhá část se nadále snaží využívat poskytovaných výhod, žít příživnickým způsobem na úkor společnosti, páchat závažnou trestnou činnost a ohrožovat mravní výchovu vlastních dětí a mládeže vůbec.



| 09. ledna 2008
di nekam
Lucka | 18. dubna 2008
Hezky opsané ale trošku starý a velmi stranický zdroj, že?
piškotka | 26. září 2008
pořád stejný, samý alkohol a vandalismus, dost ohraný.
Re:
Nikuš | 01. června 2012
tak se podívej, co všichni ty "spratci" způsobili jenom za letošní rok ;) a jestliže se bavíme o kriminalitě, no tak musíš uznat, že i do ní patří alkohol a vandalismus, tohle není "ohraný", to je realita :)
Re:
Nikush | 17. ledna 2013
Ne jenom realita, to je primo sukajici zajic!
Re:
Ondrej Suchy | 17. ledna 2013
Dobry den Nikush, toto prirovnani jsem za cely svuj zivot neslysel,jsem uz starsi a pomaham sinovi s referatem,nicmene me vas vyrok velice pobavil,ovsem nekteri nejsou tak zly,treba kdyz chodim domu z prace,potkavam kluky co kouri marihuanu pres nejakou sklenenou dymku a reknu vam ze i kdyz jsou ti kluci pod vlivem konopi, chovaji se velice slusne a laskave.
Re:
| 26. ledna 2016
jana | 05. října 2008
a kde jsou uvedeny zdroje? přejela sjem to teda zběžně, ale nikde sjem je neviděla
alkohol
milašek | 17. února 2010
pořád stejný všechno pořád dokola
| 09. ledna 2011
zastaralé
Jindra | 12. března 2013
Ja si mislim že s touhle demokracií to je začarovaný. Co jsem cetl z vasich citatu tak asi by jste s tím taky určitě nesouhlasily z klauzovou demokracií??? souhlasíte s semnou že???
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby