Křesťanství
Kategorie: Filozofie (celkem: 142 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 27. července 2006
- Zobrazeno: 3984×
Příbuzná témata
Křesťanství
Křesťanství vzniklo v 4. desetiletí n. l., částečně navazovalo na judaismus (Židé čekali příchod mesiáše, křesťané mesiáše přivítali, víra se posouvá dál) První křesťané pocházeli z židovského prostředí a objevili se také první nepřátelé = Židé, tím vznikaly spory o víře.
R. 33 n.l. křesťané uznávají vzkříšení Kristovo.První křesťané se nazývali apoštolové (Kristovi učedníci), kteří dále šířili víru.
Po Ježíšově smrti začali jeho učedníci kázat sami.Nejaktivnější v tom byla sekta známá jako nazaréni, vedená Petrem a Jakubem.Protože tvrdili, že Ježíš je král, představovali hrozbu pro Římany i židovské vládnoucí vrstvy.Na nazarény se proto konaly štvanice, v nichž obzvláště vynikal jistý Saul (Šavel) z Tarsu.Když se opět jednou vypravil, aby zničil další křesťanskou komunitu,zažil na cestě do Damašku náhlé a dramatické obrácení na víru a stal nazarénem.Šavel za svých pozdějších cest vešel ve známost pod svým římským jménem Pavel. Za svého čtrnáctiletého působení – v letech 43-57 n.l.- zahájil Pavel svou vlastní revoluci.V Pavlově pojetí se Ježíš stal čistě duchovním vůdcem.Jidášova zrada umožnila učinit za Ježíšovu smrt zodpovědnými Židy, a nikoli Řím. To popudilo křesťany v Jeruzalémě a způsobilo rozpor mezi Pavlem a nazarény.Křesťané byli považováni za zvláštní odnož judaismu,dokud je r.64 n.l. císař Nero neobvinil ze založení požáru, který zničil velkou část Říma. V tomto období možná také zahynuli i Pavel a Petr. To ovšem nijak nezabránilo dalšímu rozkvětu křesťanství. Evangelia se objevila v druhé polovině 1.století. Byla napsána řecky a určena jak pro židovské křesťany, tak pro Římany a Řeky.Evangelia byla oporou křesťanským menšinám po příští dvě století.
Téměř 300 let po Ježíšově smrti přežívalo křesťanství jako víra utlačované menšiny uvnitř římské říše, ale 28.října roku 312 se jeho osud změnil. Za několik let od toho dne se stalo oficiálním náboženstvím celé římské Evropy. Tuto ohromující proměnu způsobil císař Konstantin.Kolem roku 324,kdy dobyl východořímskou říši, se Konstantin prohlásil křesťanem Konstantin legalizoval odkazy majetku církvi a vyhlásil neděli veřejným svátkem. Přestože bylo křesťanství v prvních třech stoletích po Ježíšově smrti přijato po celém Středomoří, počet jeho vyznavačů nikdy nepřevýšil deset procent z celkového počtu obyvatel říše. Protože to bylo náboženství hluboce zakořeněné a zároveň menšinové, přitahovalo pronásledovatele. Judaismus Řím toleroval jako starobylou, váženou víru. Zpočátku se toto dostávalo i křesťanům, protože byli považováni za Židy. Avšak po Ježíšově smrti Židé a křesťané začali zdůrazňovat rozdíly mezi sebou. Křesťané přestali obětovat císaři, který ztělesňoval římský stát. To bylo hodnoceno jako velezrada a prohlášeno za nezákonné. Z tohoto pak vyrůstaly římské předsudky vůči křesťanům Zatímco Židé často přestavovali významné členy společnosti, křesťané byli chudí, a stávali se proto snadnými obětmi pronásledování. Slova pronášená při křesťanském obřadu přijímání vzbuzovala dojem, že jeho účastníci jedí lidské maso a pijí lidskou krev. Tyto ďábelské věci vedly samozřejmě k pohromám. Oblíbeným římským úslovím se stal výrok „To vinou křesťanů neprší.“ První velké vzplanutí protikřesťanských nálad došlo v 60.letech 1.století za Nerona, když hořel Řím. Nejoblíbenější císař hledal obětního beránka, na kterého by požár svedl, a vybral si křesťany. Dal je věznit, mučit a zabíjet po stovkách. Někteří byli ubodáni býky, jiní ukřižováni či zapáleni jako lidské pochodně.
Ve 2.století stačilo k tomu, aby člověka odsoudili k smrti, jenom být křesťanem.Avšak ve skutečnosti byl tento zákon neuplatněný.Také císař Trainanus pronásledování křesťanů zrušil. Roku 303 Diocletianus znovu rozpoutal velké pronásledování křesťanů, když jim nařídil, že musejí obětovat římským bohům, jinak je čeká mučení,věznění či smrt.
Křesťanství mělo čtyři mimořádné rysy:
1, učilo, že je jediný bůh
2,mělo kořeny v historické skutečnosti
3,bylo všeobecné a demokratické,oslovovalo obě pohlaví, všechny třídy i všechny národy
4,z jediného zdroje uspokojovalo citové potřeby, které dříve muselo naplňovat množství různých kultů