Kompaktní disk

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23174 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Kompaktní disk

CD
CD

Kompaktní disk (obvykle nazývaný prostě CD podle zkratky anglického názvu compact disc; hovorově cédéčko, řídce podle anglického hláskování [sídý]) je optický disk určený pro ukládání digitálních dat. Data jsou uložena ve stopách na jedné dlouhé spirále začínající ve středu média, která se postupně rozvíjí až k jeho okraji. Každá stopa může obsahovat digitální zvukovou nahrávku (tzv. audio CD) nebo (počítačem čitelná) data (CD-ROM). Příčný odstup stop je 1,6 ?m. Pro čtení kompaktních disků se používá laserové světlo s vlnovou délkou 785 nm.

Na rozdíl od většiny diskových zařízení (pružné disky, pevné disky, ZIP disky, magnetooptické disky apod.) nejsou data ukládána do soustředných kružnic, ale do jedné dlouhé spirály podobně jako na gramofonové desce. Spirála začíná u středu média a rozvíjí se postupně až k jeho okraji. Záznam (spirála dat) je přístupný pouze ze spodní strany disku, tj. záznam na CD je jednostranný. Délka celé spirály je zhruba 6 km a hustota dat v ní uložených je konstantní.

Obrázek kompaktního disku (tužka přiložena jako měřítko)
Obrázek kompaktního disku (tužka přiložena jako měřítko)

Běžné CD má průměr 12 cm, existuje ale i menší varianta o průměru 8 cm (občas se vyskytují i verze seříznuté na formát vizitky). Disk má tloušťku 1,2 mm. Avšak na disk se zapisuje pouze od 23 mm do 58 mm poloměru.

Různé formáty CD byly postupně specifikovány ve standardech, označovaných anglicky jako „knihy“ různých barev:

  • červená kniha (red book) - Audio CD
  • žlutá kniha (yellow book) - CD-ROM - pro záznam dat, pouze pro čtení
  • zelená kniha (green book) - CD-I - interaktivní CD
  • oranžová kniha (orange book) - CD-R („zapisovatelné CD“; vyrábějí se prázdná, lze zapsat jednou na každé místo, tzn. je možné např. nejdříve zapsat jen jednu stopu a dopsat další později, pokud je médium ponecháno „otevřené“) a CD-RW („přepisovatelné CD“; lze zapisovat opakovaně)
  • bílá kniha (white book) - Video CD
  • modrá kniha (blue book) - Enhanced CD, CD plus a CD-G
  • béžová kniha (beige book) - PhotoCD
  • šarlatová kniha (scarlet book) - SACD

Pro data na médiu se obvykle používá souborový systém ISO 9660. V případě CD-RW medií s přímým zápisem (packet writing) se může použít i novější formát UDF.

Médium, ze kterého je možno nabootovat nejen jádro, ale celý operační systém včetně aplikací (a které tedy nevyžaduje, aby byl zmíněný operační systém na daném počítači nainstalován), se nazývá Live CD.

Audio CD

Audio CD je nejstarším formátem CD. Pro záznam zvuku na audio CD se používá vzorkovací frekvence 44,1 kHz a 16bitový stereofonní záznam bez komprese (viz PCM). V této podobě zabere jedna minuta záznamu 44100 · 16 · 2 · 60 : 8 = 10 584 000 bajtů . Tento systém je označován jako COMPACT DISC DIGITAL AUDIO (CDDA)

K jednoznačné identifikaci alba slouží kód UPC (anglicky). Jako identifikátor hudebních skladeb se používá kód ISRC (anglicky), ten se skládá se z 12 znaků a je přidělován místní registrační autoritou.

V souvislosti se systémem kompaktního disku jako audionosiče se u něj uvádějí také základní technická data o záznamu, střihu i výsledném záznamu. Jsou uváděna těmito zkratkami:
DDD - Původní záznam, střih i výsledný záznam zvuku digitální
ADD - Původní záznam analogový, směšování a výsledný záznam digitální
AAD - Původní záznam, směšování a střih analogové, výsledný záznam digitální

Historie, další vývoj

Kompaktní disk vyvinuly roku 1979 firmy Sony a Philips jako způsob věrného uchovávání a reprodukce hudby. Původně se na ně měl vejít zvukový záznam v délce 60 minut (délka analogového dlouhohrajícího „elpíčka“), ale firma Sony trvala na 74 minutách, aby se na jedno CD vešla celá Beethovenova Devátá symfonie. Dnes jsou CD nejčastěji osmdesátiminutová, ale existují i varianty s délkou devadesát devět minut. Disky delší než 80 minut však nemusí být čitelné na všech přehrávačích.

Na přelomu 80. a 90. let spolu s klesající cenou přehrávačů a disků kompaktní disk zcela vytlačil předtím rozšířené dlouhohrající gramofonové desky s analogovým záznamem zvuku tzv. „elpíčka“ (z anglické zkratky LP, long play).

CD se také brzy začala používat ve světě počítačů jako obecné datové médium, s kapacitou původně 656 MB (74minutová), dnes nejčastěji 700 MB (ve skutečnosti se na ně vejde 701 nebo 702 MB - 80minutová). Menší osmicentimetrové disky mají kapacitu 184-210 MB, tzn. 21-24 minut.

CD-formát začíná být vytlačován diskem DVD, s jeho klesající cenou a klesající cenou rekordérů. DVD disk je přímým pokračovatelem CD nejen svojí vnější podobou ( CD je od DVD laickým pohledem prakticky nerozeznatelné ), ale i digitální technologií záznamu dat. Kapacita běžných DVD je oproti klasickému CD zhruba šestinásobná.

Související články



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!