Kmeny Surma (fragment demografie Etiopie)

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 08. srpna 2005
  • Zobrazeno: 4541×

Příbuzná témata



Kmeny Surma (fragment demografie Etiopie)

Kmeny Surma jsou původní kmeny Etiopie.Jediné, na čem se všichni v Etiopii shodují, je fakt, že příslušníci kmene Surma jsou velmi nebezpeční, nevypočitatelní a mají samopaly

Surmové mají podobnou řeč, tradice i zvyky jako již známý kmen Mursi. Jejich nejvýznamnějším znakem odlišujícím je od všech jiných afrických kmenů jsou „talířky“ ve rtech. Ženy kmene Surma si v době, kdy jsou připraveny na vdávání (tj. 13-16 let), rozříznou spodní ret a začnou si jej vytahovat, aby se jim tam vešel co největší talířek, stejně jako to dělají ženy kmene Mursi. Čím je talířek větší, tím je žena hezčí. Aby talířek správně držel, musí si žena vytrhnout dva spodní přední zuby. Talířky jsou keramické, vyrobené z terakotové hlíny, barvy hnědé, černé, glazurované nebo malované. Mohou být někdy i na přední straně rovné a hranaté, používají se i talířky s otvorem uprostřed. Po smrti manžela si žena ret uřízne úplně, aby se tak na znamení smutku už nemohla zdobit.Podobné talířky se vkládají i do rozříznutých ušních lalůčků. Toto činí ovšem už i muži.
Dalším výrazným znakem tohoto unikátního kmene je malování celého těla bílou hlinkou. Muži tohoto kmene chodí velmi často zcela nazí. Děti, ale i muži, nosí také na rukou a nohou rolničky. Lidé tohoto kmene mají také znatelně menší hlavy a oči než bývá obvyklé. Všichni si holí hlavy téměř dohola a vyholují si na nich hezké ozdobné ornamenty.
Podle stáří se muži dělí do 4 skupin: LUSI (mladí chlapci), TAGAJ (mladíci a bojovníci), RORI (vážení muži a stařešinové), HIRI (nejváženější starci kmene). Ženy se dělí jenom do 3 skupin: SEDDEJ (malá děvčátka), DOGOLI (mladé ženy), ROR (vdané, vážené ženy a stařeny). Polygamie je povolena, ale jen málokterý muž si ji mže dovolit. Za ženu totiž musí muž zaplatit rodině v podobě naturálních dávek.
Surmové jsou dnes pastevci a zemědělci. Chovají krávy, ovce, kozy, včely. Pěstují kukuřici, sorgam a tabák. Často kouří vodní dýmky vyrobené z plodu lahvovníku. Nejvýznamnější složkou potravy Surmů jsou sorgam (druh obilniny) a mléko. Z původních potravin zbývá ještě med. Dříve ovšem jedli plody deštného pralesa a lovili zvěř. Nyní už však znají i jiné kulturní plodiny a alternativní druhy obživy.
Nádoby používají (jako většina Afričanů) buď vypalované z terakotové hlíny, nebo z vydlabaných plodů různých druhů lahvovníku. Chýše stavějí ze dřeva a trávy. Jsou nízké a účelné (viz.ukázka č.4). Uprostřed je ohniště a nahoře jakási půda, sloužící coby skladiště. Spí na zemi na podložkách z hrubě vydělané hovězí kůže, na které nechávají srst.

Samopaly zatím u Surmů nejsou tolik rozšířené jako u dříve objevených kmenů. Zatímco u kmene Mursi mají samopaly občas i děti, u Surmů jsou spíše výjimkou. Mnoho mužů ještě stále nosí tradiční dlouhé hole, které slouží jak k opírání, tak i k nekrvavým soubojům.

Kmeny v této rovníkové části Afriky jsou velmi zajímavou monokulturní komunitou. Ještě bych snad mohl vzpomenout tzv. „žirafí ženy“, které zachovávají rovněž podobnou tradici krásy.


Ústřední literatura: Geographic Magazine Koktejl, listopad 2000, číslo 11, ročník IX.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby