Klementinum

Kategorie: Dějepis (celkem: 620 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 05. října 2006
  • Zobrazeno: 4653×

Příbuzná témata



Klementinum

Klementinum

Osnova

I) Historie Klementina
1) Stavební vývoj
2) Historický vývoj
II) Úloha Klementina v roce 1848
III) Úloha jezuitů


Historie Klementina

J Stavební vývoj
Klementinum bylo budováno v letech 1578 - 1730. Do roku 1774 to byla kolej staroměstských jezuitů. Budova byla vystavěna na místě bývalého dominikánského kláštera a více než dvaceti měšťanských domů a zahrad. Klementinum má čtyři dvory a zahrnuje tři svatyně: sv. Salvátora, Vlašskou kapli P. Marie a kostel sv. Klimenta. Po zrušení jezuitského řádu tu byl do roku 1928 seminář, od toho roku je tu Státní knihovna.
Na stavbě kostela sv. Salvátora se vystřídalo mnoho vynikajících architektů. Věže při kněžišti z konce 16. století byly dostavěny roku 1714 Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Osmiboká kupole je od Francesca Carattiho z roku 1648.
Vlašská kaple P. Marie byla postavena v letech 1590 - 1600. Architekt je neznámý, ale patrně to byl římský architekt.
Architektem kostela sv. Klimenta je opět František Maxmilián Kaňka. Kostel vznikl v letech 1711 - 1715. Sochařská výzdoba chrámu a plastiky varhan jsou pak díla známého sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Interiér tohoto kostela je výjimečně slohově jednotný, vyzdobený freskami Jana Hiebla.
Bývalý refektář Klementina byl postaven roku 1660 architektem Fr. Carettim. V tomto sálu je nyní odborná čítárna Státní knihovny.
Matematický sál vznikl kolem roku 1730. Architektem je opět František Maxmilián Kaňka. Původní štukatury a malby alegorického obsahu jsou z druhé poloviny 18. století.
V Klementinu se nacházela i činná astronomická observatoř. Hvězdárenskou věž byla vystavěna v letech 1721 - 1723 architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Dodatečná úprava pak proběhla podle pánů Anselma Luraga v roce 1748. Na vrcholu věže je olověná socha Atlanta s armilariem z roku 1722.

J Historický vývoj
Klementinum byl původně dominikánský konvent na Starém Městě pražském. Od roku 1556 to bylo sídlo jezuitské koleje. Od roku 1722 byla v Klementinu činná astronomická observatoř. V Klementinu také sídlila teologická a filosofická fakulta Karlo - Ferdinandovy university. Nyní je budovy používána jako sídlo Státní knihovny a Státní technické knihovny.

Úloha Klementina v roce 1848
Během čtyřicátých let narůstala v habsburské monarchii nespokojenost s poměry. Sílící měšťanstvo se začínalo domáhat podílu na politické moci, část aristokracie usilovala o posílení práv českých sněmů, poddaní na venkově se toužili zbavit přežilé závislosti na feudálních vrchnostech, námezdní pracující měli zájem o zlepšení sociálního postavení a v neposlední řadě sílilo i národní hnutí. Všechny problémy umocnila hospodářská krize a opakované neúrody od poloviny čtyřicátých let. Na počátku roku 1848 byla již situace kritická a strnulý systém absolutistické monarchie v čele s neschopným panovníkem nebyl schopen reforem.
Krizová situace byla v mnoha evropských zemích. V lednu 1848 vypuklo povstání v Království obojí Sicílie a stalo se rozbuškou pražského revolučního hnutí. V únoru povstala Paříž, v březnu Mnichov, Vídeň, Budapešť, Poznaň a Madrid, v dubnu propukly rozsáhlé demonstrace i v Londýně a revoluční vlna pokračovala i do dalších zemí. Cílem revolucí byla změna politických poměrů v duchu liberalismu.
Již od počátku roku se v české měšťanské společnosti objevovaly známky neklidu. Za začátek revoluce v českých zemích je považováno shromáždění pražského lidu v sále Svatováclavských lázní v podvečer 11. března 1848.Toto shromáždění bylo svolané z iniciativy tajného politického spolku Repeal. Zde byl předložen návrh petice k císaři, ve které požadovali vytvoření státoprávního celku ze zemí Koruny české, rovnoprávnost Čechů a Němců ve všech oblastech veřejného života, všeobecný výkup roboty a zrušení poddanství, zavedení obecní samosprávy, svobodu tisku, shromažďování, náboženského vyznání aj. Petici vypracoval právník a publicista František August Brauner. Tuto petici poté zmírnil a upravil zvolený Svatováclavský výbor.
Do 28. března bylo vídeňskou vládou uznáno zrovnoprávnění češtiny s němčinou ve státní správě, školách, slíbila rozšíření zemského sněmu o měšťany a sedláky a také zrušeno nevolnictví. V této době byl Svatováclavský výbor zrušen a přejmenován na Národní výbor.
Na jaře 1848 se konaly troje volby. Volby do frankfurtského parlamentu, do zemského sněmu a do rakouské říšské rady, kde měla být projednána a schválena ústava.
Od počátku června začal kníže Alfréd Windischgrätz jako vojenský velitel Čech okázale předvádět svou vojenskou sílu. Proti vojsku se zdvihla vlna protestů a obyvatelstvo Prahy bylo studenty pozváno na demonstraci. Ta se konala 12. - 17. června 1848. Začala sbratřovací mší na Koňském trhu za účasti několika tisíc lidí ze všech společenských vrstev. Z Koňského trhu se lidé vydali k zemskému vojenskému velitelství v Celetné ulici, aby demonstrovali své požadavky. Zde došlo k prvním ozbrojeným střetnutím a v Praze propukly boje.
Klementinum byl centrem studentské revoluce a pevností proti Windischgrätzovým vojskům.

Úloha jezuitů
Jezuitský řád byl založen roku 1534 španělským rytířem Ignácem z Loyoly.
České země vždy inklinovaly k protestantství. Proto Ferdinand I. Habsburský povolal v roce 1556 jezuity ze Španělska do Čech. Jezuité měli dohlížet na čistotu víry. Habsburkové svou moc zakládali na katolicismu. Pokud národ vyznával jiné náboženství, ztrácel panovník vliv na touto zemí.
Jezuité nejprve zakládali gymnázia, organizovali síť škol. Jejich systém výuky byl oblíbený, zejména pro styl, jakým učili. Jezuité také založili vlastní vysokou školu - kolej u sv. Klimenta, která sídlila v Klementinu.
Postupně však tento řád získával větší a větší moc. To se panovníkovi samozřejmě nelíbilo, a proto se snažil činnost řádu omezit. Například osvícenská panovnice Marie Terezie se řád snažila zatlačit více do pozadí, její syn a nástupce Josef II. pak začal některé kláštery, které však nepatřily jen tomuto řádu, rušit. Omezovali tak moc církve, která se snažila být i mocí světskou.
Barokní sloh, v té době velmi populární, se někdy nazýval slohem jezuitským. Tento sloh se totiž snaží vnutit člověku katolickou víru, ať už je to výzdobou uvnitř kostelů nebo jejich samotnou architekturou.
Působení jezuitského řádu mnohem více zesílilo po třicetileté válce, tedy po westfálském míru. Ten totiž zaručoval navrácení všech poměrů do předválečné doby. To znamenalo ještě tvrdší vlnu rekatolizace, která si samozřejmě vynutila množství emigrací. Jedním z těchto emigrantů byl i Jan Amos Komenský.
V roce 1773 podepsal papež Kliment XIV. bulu, kterou jezuitský řád zrušil. Řád byl znovu obnoven po porážce Napoleona v roce 1814. I tak řád nenabyl svého původního vlivu.
Posláním řádu bylo tedy čelit krizi v katolické církvi.


Seznam použité literatura:
Karel Plicka, Eduard Poche Procházky Prahou
Jitka Lněničková České země v době obrození



Trapaaaas
Kikča | 11. prosince 2007
Vy jste uplně vyjebaně trapniii. :P:/ jak to může někdo čííst....
Re: Trapaaaas
Jake | 09. května 2012
Víš někteří z nás na to třeba mají mít ve škole referát, jak už název stránky napovídá. Ovšem podle toho jak se vyjadřuješ je ti tak deset, takže to ty asi ještě neznáš...
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!