Karlovy Vary

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23144 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: misacinkaisova
  • Datum přidání: 10. ledna 2007
  • Zobrazeno: 5709×

Příbuzná témata



Karlovy Vary

Vznik a vývoj Karlových Varů byl vždy nerozlučně spjat s blahodárnými léčivými účinky jejich teplých minerálních pramenů. Poznamenaly dějiny, architekturu, ekonomiku a celkového ducha města. Ony prameny fascinovaly člověka a podněcovaly jeho fantazii již od nejstarších dob. Do říše fantazie musíme odkázat populární pověst, podle níž byly karlovarské prameny objeveny v půli l4. století českým králem a římským císařem Karlem IV. při lovu jelena. Založení lázeňského městečka na soutoku řek Ohře a Teplé za panování Karla IV. jistě nebylo tak náhodným a romantickým počinem, jak o tom vypráví stará pověst, nýbrž téměř zákonitým vývojovým rezultátem pro dávno známé místo s léčebnou tradicí.

Přesné datum založení města není známo. Vznik stálého osídlení u Vřídla je třeba klást do doby kolem roku 1349. Stopy člověka v blízkém okolí Karlových Varů jsou však mnohem staršího data. Archeologické výzkumy prokázaly na území dnešního města několik sídelních lokalit z období pravěku (Tašovice, Dvory, Drahovice). Z mladší doby nám pobyt dávných obyvatel krajiny dokládá hradiště v Drahovicích, kde žili lidé v pozdní době bronzové. Slovanské osídlení máme v blízkosti Karlových Varů doloženo např. v Tašovicích a Sedleci. V nejbližším okolí pozdějších Karlových Varů žili lidé prokazatelně již ve l3. století. Předpokládáme, že již tehdy dobře znali léčivé účinky karlovarských termálních vod a že jich využívali k léčbě.

Psaná historie vřídelního města začíná l4. srpnem l370, kdy Karel IV. udělil již stávajícímu sídelnímu místu svobody a práva, jakých v té době požívalo blízké královské město Loket. O výsadním postavení Karlových Varů jakožto lázní svědčí i početná jim udělená privilegia, průběžně potvrzovaná panovníky Čech až do roku l858. Karlovarská lázeňská léčba sestávala od středověku až do sklonku l6. století převážně z koupelí. Pitná kúra se u Vřídla začala výrazněji prosazovat až na popud lékaře Václava Payera, který roku l522 vydal v Lipsku první odbornou knihu o karlovarské léčbě. V ní doporučil vedle koupelí i pití zřídelní vody. Dalšími horlivými propagátory pitné kúry se v Karlových Varech stali po roce l600 místní lékaři Michael Reudenius a Johann Stephan Strobelberger. V l7. století začala pitná léčba převažovat nad koupelemi a vyústila až v extrémy, kdy se kolem roku l750 v některých případech popíjelo denně 50 - 70 koflíků vody.

Prosperita a stavební vývoj lázní byly koncem l6. a začátkem l7. století neblaze ovlivněny dvěmi živelnými pohromami. Dne 9. května l582 byly Karlovy Vary postiženy velkou povodní. Dne l3. srpna l604 bylo města zcela zničeno požárem, při němž ze l02 domů shořelo 99 stavení. Ani Karlovým Varům, byť měly jakožto lázně výsadní postavení, se nevyhnuly útrapy třicetileté války. V jejím průběhu bylo město několikrát vystaveno řádění vojsk, požárům, nemoci a hladu. Neklidná doba a nepříznivé hospodářské následky válečných let se projevily zejména v citelném poklesu lázeňské návštěvnosti a tudíž i celkového hospodářského růstu města. . To vedlo k tomu, e si karlovarští museli hledat vedle lázeňství i jiné zdroje obživy. Tak došlo v l7. století postupně k rozvoji typických karlovarských řemesel - cínařství, puškařství, jehlářství a nožířství. Výraznější oživení lázeňského života nastalo až koncem l7. století přílivem bohatých šlechtických návštěvníků z okruhu saského a později i ruského a polského panovnického dvora. Velkou propagací byly pro Karlovy Vary dva lázeňské pobyty ruského cara Petra Velikého v letech l7ll a l7l2.

Až do sklonku l7. století si Karlovy Vary zachovaly sevřený gotický ráz s městskými branami a těsnou zástavbou kolem Vřídla. Dominantou městečka byla gotická věž někdejšího loveckého hrádku Karla IV. na skále nad tržištěm. Pod ní byla v roce l520 postavena radnice, vedle stála městská lékárna a naproti špitál Svatého Ducha z roku l53l. Na pravém břehu Teplé nad Vřídlem stál pozdně-gotický hrázděný kostel Maří Magdaleny, prvně zmiňovaný roku l485. Kolem roku l500 byl v úbočí vrchu U tří křížů vysvěcen kostelík sv. Ondřeje. Domy byly většinou hrázděné, se šindelovými střechami.

Osmnácté století přineslo vřídelnímu městu dlouhá desetiletí rozkvětu a slávy. Roku l707 potvrdil císař Josef I. Karlovým Varům všechna privilegia, přičemž je výslovně označil za královské svobodné město. V první polovině l8. století se Karlovy Vary těšily obzvláštní přízni Habsburků, zejména císařovny Marie Terezie. Loajální vztahy města k vídeňskému dvoru se kladně projevily ve finančních dotacích na stavební rozvoj města a ve zdokonalení jeho správy. Městská rada vydala roku l7l9 zvláštní městské zákony, jimiž se do detailů řídil veškerý život lázní. V roce l739 byl přijat nový městský řád \"Instructio politica\". V souvislosti s rozvojem lázeňství byla postavena řada společenských a lázeňských staveb, v roce l70l např. Saský sál, v roce l728 Český sál. Na místě těchto sálů později vznikl Grandhotel Pupp. Roku l7ll byly na místě dnešního Mlýnského pramene vystavěny Mlýnské lázně, první veřejný lázeňský dům v Karlových Varech. Město se začalo počátkem l8. století rozrůstat do stran, došlo k zástavbě Staré louky, jež se stala centrem společenského života lázeňských hostů. V roce l7l7 měly lázně již svou první skromnou divadelní scénu. V letech l732-l736 byl na místě původního gotického kostela postaven podle plánů architekta Kiliana Ignáce Dienzenhofera nový barokní chrám sv. Maří Magdaleny.

Zásadní význam pro modernizaci karlovarské balneologie mělo celoživotní působení dr. Davida Bechera (l725-l792), nejzasloužilejšího lékaře města. Zavedl řadu nových léčebných medod (pití vody u pramenů, vycházky jako součást terapie, vyváženost pitné a koupelové kúry aj.) a přispěl též k výstavbě Karlových Varů.

Slibný rozvoj lázní v l. polovině l8. století byl dne 23. května l759 přerušen katastrofálním požárem, který zničil 224 domů. Následky požáru však byly v poměrně krátké době překonány. Následná výstavba města po požáru byla prováděna plánovitě a velkoryse. Namísto původních hrázděných staveb byly budovány kamenné domy s více patry, s bohatými štukovými fasádami, kryté prejzovými střechami a značně výstavné.

Nebyly již obnoveny původní městské brány, které brzdily rozrůstání města. Do obnoveného a vzhledného města přijíždělo stále více lázeňských hostů. S rostoucí návštěvností bohatlo karlovarské měšťanstvo a mohlo stále nákladnějšími stavebními úpravami zlepšovat tvářnost města. Financování těchto úprav zajišťoval i výnos z lázeňské taxy, jež byla zavedena roku l795. V roce l762 byly modernizovány Mlýnské lázně. Roku l777 byl zřízen moderní Vřídelní sál, který byl odrazem uplatňování léčebných zásad dr. Davida Bechera, jež zdůrazňovaly pití vody přímo u pramene. Od roku l764 byla v Karlových Varech, rovněž z popudu dr. Bechera, vyráběna a exportována vřídelní sůl. Z peněz získaných jejím prodejem byla zčásti financována stavba nového divadla roku l788. V roce l79l bylo vybudováno oblíbené výletní místo lázeňských hostů Poštovní dvůr, jenž později proslul koncerty orchestru Josefa Labitzkého a četných slavných hudebníků. O rok později zřízená dřevěná kolonáda Nového pramene byla první stavbou svého druhu v Karlových Varech. Poskytovala lázeňským hostům možnost pobývat u pramenů i za nepříznivého počasí. V roce l8ll byla kolonáda přestavěna dráždanským stavitelem Giesslem. Nejvyhledávanějším společenským střediskem šlechty se koncem l8. století stal Český sál, který roku l775 zakoupil cukrář Johann Georg Pupp a položil tím základ k rozvoji největšího karlovarského restauračního a hotelového provozu Grandhotel Pupp. Růst lázeňské návštěvnosti vedl i k pořizování seznamů hostů. Nazývaly se Kurlisty. První dochované seznamy jsou již ze sklonku l7. století. Až do roku l794 byly psané ručně, od roku l795 začaly Kurlisty vycházet tiskem v místním nakladatelství Franieck.

Počátek l9. století přinesl Karlovým Varům další rozmach lázeňství. Prosperitu lázní příliš neohrozily ani neklidné doby napoleonských válek. Davidem Becherem stanovený léčebný způsob byl v l. půli l9. století dále rozvinut řadou vynikajících karlovarských lázeňských lékařů. Největší zásluhy příslušejí dr. Jeanu de Carro (l770-l857), dr. Rudolfu Mannlovi (l8l2-l863) a dr. Eduardu Hlawaczkovi (l808-l879).

Štědrost a okázalost zámožných návštěvníků Karlových Varů umožnily rychlé rozšiřování sítě vycházkových cest v okolí lázní. Významným mecenášem a milovníkem vřídelního města byl kolem roku l800 skotský lord J.O.Findlater. Financoval výstavbu četných lesních promenád. Do l. světové války dosáhla souhrnná délka lázeňských vycházkových cest kolem Karlových Varů l30 km.

Společnost scházející se v Karlových Varech v l8. a na počátku l9. století získávala stále více mezinárodní charakter. Vedle aristokracie se k Vřídlu ráda sjížděla i evropská kulturní elita. Návštěvy vynikajících osobností jsou tradičním specifikem Karlových Varů a výrazně poznamenaly kulturní dějiny města. Z nejvýznamnějších návštěvníků přelomu l8. a l9. století připomeňme Johanna Wolfganga Goetha, Friedricha Schillera, Theodora Körnera, Ludwiga van Beethovena, Fryderika Chopina a Nikolu Paganiniho.

Od druhé třetiny l9. století začala určovat povahu karlovarské lázeňské společnosti bohatá měšťanská klientela. Vlivem francouzské revoluce postupně z lázeňské scény mizí šlechta. Karlovy Vary se staly oblíbeným dějištěm četných politických a diplomatických jednání. V roce l8l9 se u Vřídla sešla významná ministeriální konference, jíž předsedal rakouský kancléř K.V.L. Metternich.

Důležitým momentem karlovarské historie se stal rok l844, kdy se začala ve velkém vyvážet zřídelní voda. Zásluhu na prosazení exportu vody mimo Karlovy Vary měli chemik Adolf Martin Pleischl a lázeňský lékař Eduard Hlawaczek. Rozesílatelství minerální vody a zřídelních produktů bylo pro město vydatným zdrojem příjmů.

Po roce l860 se v do té doby ryze německých Karlových Varech začala utvářet malá komunita Čechů, kteří získali v Karlových Varech práci a trvale se zde usadili. Reprezentantem české menšiny v Karlových Varech se stal spolek Slovanská beseda, založený v roce l88l. V čele Slovanské besedy působili v průběhu 40 let vynikající čeští lékaři Emanuel Engel, František Zatloukal, Vincenc Janatka a Milan Mixa.

Poslední třetina l9. století byla pro Karlovy Vary obdobím rozsáhlých stavebních prací a budování moderních lázeňských objektů. Tato výstavba dala městu jeho dnešní architektonickou tvářnost, nesoucí výraznou pečeť historismu a secese. Vznikly tak vlastně v pořadí již čtvrté Karlovy Vary, jejichž krásu obdivujeme dodnes. První, gotické a renesanční město zaniklo požárem roku l604. Barokní Karlovy Vary poničil požár l759. Zastaralé a maloměstsky působící rokokové, klasicistní, empírové a biedermaierovské domy byly v rámci imposantní přestavby města v letech l8700-l900 postupně zbořeny. Na jejich místě vznikly moderní a komfortně vybavené novostavby velkoměstského rázu, které okázale hlásaly význam města, jež se mezitím stalo nejslavnějším lázeňským místem Evropy. Byly postaveny dominantní lázeňské stavby Vojenského lázeňského ústavu (l855), Vřídelní kolonády (l879), Mlýnské kolonády (l87l-l88l), Tržní kolonády (l883), Lázní III. (l866) a honosný objekt Císařských lázní (l895), dále pak nové městské divadlo (l886), anglikánský kostel (l877), synagoga (l877) a ruský pravoslavný kostel (l897). Na stavební ráz lázní měla určující vliv vídeňská architektura, zosobněná v Karlových Varech stavitelskou dvojicí Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Ti vyprojektovali pro Karlovy Vary na 20 významných staveb. Rozsáhlá stavební innost byla před l. světovou válkou završena zbudováním mezinárodního velkohotelu Imperial (l9l2).

Zásadní význam pro další rozvoj města mělo jeho napojení na evropskou železniční síť roku l870, kdy byl zahájen provoz na trati Karlovy Vary - Cheb. O rok později začal jezdit vlak na lince Praha-Karlovy Vary. Kolem roku l900 byla regionální železniční síť doplněna lokálními tratěmi z Karlových Varů do Mariánských Lázní (l898), Johanngeorgenstadtu (l899) a Merklína (l902). Železniční spojení znamenalo výrazné oživení hospodářského života a nebývalý růst návštěvnosti . Ta začala po roce l860 velice rapidně vzrůstat také vlivem úspěšné léčby cukrovky v Karlových Varech. Prosperita lázní koncem minulého století byla tak výrazná, že se pro toto období vžilo označení Zlatý věk Karlových Varů. Jediným stinným datem této slavné éry se stal 24. listopad roku l890, kdy bylo centrum Karlových Varů velmi těžce poškozeno mohutnou povodní.

V souvislosti s modernizací lázeňských zařízení doznala dalšího rozpracování také teorie a praxe karlovarské balneologie. Přínosné studie k její problematice napsali místní lékaři Leopold Fleckles, Paul Cartellieri, Edgar Gans, Emerich Hertzka a V.N. Kronser. Mnoho pozornosti bylo věnováno aplikaci karlovarských vod při léčbě cukrovky, nemocí z povolání a otylosti.

Genius loci Karlových Varů před rokem l900 byl výrazně ovlivňován pobyty předních představitelů evropské kultury, vědy a politiky. U Vřídla pobývali v l9. století např. N.V.Gogol, F.Lizst, S.Freud, J.Barrande, H.Schliemann, T.Fontane, A.Dvořák, K.Marx, J.Brahms, R.Wagner, E.Grieg a řada dalších slavných osobností.

Těsně před první světovou válkou dosahovaly Karlovy Vary nejvyššího počtu lázeňských hostů ve své historii. Např. v roce l9ll se tu léčilo 70 935 osob.

První světová válka znamenala tečku za vzestupnou křivkou vývoje vřídelního města, byla koncem tzv. starých dobrých časů spjatých s duchem rakousko-uherské monarchie. Narušila příliv lázeňských hostů a tím vážně ochromila celý život Karlových Varů. Na evropských bojištích padlo 5l5 karlovarských mužů. Zhoršené zásobování znamenalo i pro privilegované lázně nouzi a hlad. Pro válečné účely byly sejmuty zvony z kostelů, zabaveni psi vhodní k tažení břemen a zaveden lístkový příděl potravin, mýdla a kuřiva. Došlo i k sociálním nepokojům, např. ve dnech l7.-l8. července l9l8 se u Vřídla konala hladová demonstrace žen. Po první světové válce byl sice karlovarský lázeňský život rychle obnoven, město však už zdaleka nedosáhlo předválečné návštěvnosti. Válka byla tragickým mezníkem, který změnil život Evropy. Zánik Rakouska-Uherska nepříznivě ovlivnil prosperitu všech lázní na jeho bývalém území, tj. i Karlových Varů. Po vytvoření Československé republiky v roce l9l8 nastala v jejím pohraničí složitá situace. Po staletí zde žijící Němci ve snaze uhájit své navyklé národnostní, hospodářské a politické pozice se v rámci ČSR pokusili vytvořit z pohraničních území autonomní provincii Deutsch-Böhmen s plným právem na sebeurčení německého etnika. Tento pokus byl i v Karlových Varech zlikvidován zásahem československé armády a policie. Ve dnech 4.-5. března l9l9 se v Karlových Varech konaly velké demonstrace německých obyvatel za právo na sebeurčení. Došlo přitom ke střetům demonstrantů s českými vojáky. Tragickou bilancí těchto střetů bylo 6 mrtvých Němců. Osudný karlovarský březen roku l9l9 neblaze předznamenal následující dvacetiletí, jež se v pohraničí vyznačovalo národnostními třenicemi mezi Čechy a Němci. Nelze zastírat, že rozpory byly v zájmu politických ambicí občas uměle živeny z nacionalistických kruhů obou stran. Německé národnostní hnutí vyvrcholilo v roce l935 založením Sudetoněmecké strany, jejímiž předáky se v Karlových Varech stali Konrád Henlein a Karl Hermann Frank.

Ani Karlovým Varům se ve třicátých letech nevyhnula vleklá hospodářská krize, jež sužovala celou Evropu. V té době nesmírně vzrostla zadluženost zdejších majitelů hotelů a penzionů. Pro malé podnikatele a obchodníky měla krize drastické následky v podobě bankrotů. Jen v roce l936 bylo v Karlových Varech provedeno přes tisíc soudních exekucí. Město se muselo v zájmu svého přežití vysoce zadlužit u státu. I přes tíživou ekonomickou depresi bylo v Karlových Varech mezi světovými válkami provedeno několik nákladných staveb. Z nich měla největší význam údolní přehrada na řece Teplé v Březové (l936), která od města navždy odvrátila hrozbu velkých záplav. Lázeňské kapacity byly v roce l927 rozšířeny moderním objektem Lázní VI. Ozdobami obchodní ásti Karlových Varů se staly budovy nemocenské pojišťovny (l93l) a klášterního kostela redemptoristů (l933). Řeka Ohře byla v roce l932 překlenuta směrem k tzv. Hornímu nádraží technicky obdivuhodným železobetonovým mostem. Karlovarští balneologové Buxbaum, Ritter, Simon, Hendrych, Stransky a jiní rozpracovali některé dílčí problémy lázeňské léčby.

Druhá světová válka uvrhla lázeňské město po počáteční euforii jeho německých obyvatel do neutěšených hospodářských problémů. Provoz lázní doznal v důsledku války četných omezení. Už v roce l940 nastaly první vážné problémy se zásobováním potravinami. Ubývalo lázeňských hostů a mnohé lázeňské domy byly přeměněny na vojenské lazarety. V říjnu l938, po návštěvě říšského vůdce Adolfa Hitlera, byly Karlovy Vary obsazeny německým vojskem a jako součást tzv. Sudetské župy připojeny k tzv. \"třetí říši\". Krátce předtím opustili město poslední Češi, vesměs státní zaměstnanci. Ve dnech l2. září l944 a l7. a l9. dubna l945 byly Karlovy Vary cílem několika náletů spojeneckých bombardérů, kteří těžce poškodili Horní a Dolní nádraží. Mnoho škod utrpělo i předměstí Rybáře a severní okraj lázeňského města. Při náletech zahynulo několik set lidí.

Dne 6. května l945 byl v Karlových Varech ustaven Český revoluční národní výbor, který o 2 dny později bezkonfliktně převzal za asistence americké armády správu města. Rudá armáda vstoupila do Karlových Varů ll. května l945.

Léta l945-l946 přinesla německým obyvatelům Karlových Varů na základě Postupimské dohody odsun, tj. vysídlení z jejich domovů. Souběžně s vysidlováním Němců probíhal složitý proces osidlování pohraničí českým obyvatelstvem. Češi zde postupně nacházeli nový domov. V souvislosti s odsunem Němců a se zavedením komunistického režimu po roce l948 došlo v padesátých a šedesátých letech v okolí Karlových Varů, zejména v hornatých oblastech Krušných hor, Doupovských hor a Slavkovského lesa k devastaci a zániku četných vesnic a památek. Také v samotném lázeňském městě došlo k mnohým neuváženým demolicím domovního fondu.

Lázeňská léčba v Karlových Varech byla po roce l948 centralizována a zestátněna. Léčivé minerální zdroje a lázeňská zařízení byly znárodněny.V Karlových Varech se začala uplatňovat celoroční komplexní lázeňská léčba. Dnešní karlovarská léčba, vypracovaná na základě staletých praktických zkušeností a aktuálních vědeckých poznatků z oboru balneologie, dosahuje vynikajících výsledků. Novodobou teorii a praxi lázeňské léčby významně obohatily práce Výzkumného ústavu balneologického,jenž působil v Karlových Varech téměř 40 let. Důležité poznatky přinesly po roce l945 výzkumy a studie balneologů J. Joachima, K.Bureše, J.Bendy, A.Frieda, J.Hanycze, J.Kolominského, A.Weisse, J. Miesslera, V. Křížka, P. Šolce a jiných.

Stavební rozvoj Karlových Varů v období tzv. budování socialismu (l948-l989) se projevil především mohutnou bytovou výstavbou. Nová sídliště zprvu z cihel a později z panelových prefabrikátů vznikla ve Dvorech, Tuhnicích, Drahovicích, ve Staré Roli, v Rybářích na Růžovém vrchu a na Čankovské ulici. Historická stavební substance Karlových Varů byla bohužel celá desetiletí zanedbávána, což postupně přivodilo mnohdy kritický stav některých objektů. Částečné zlepšení tohoto stavu nastalo až v nových ekonomických a majetkových poměrech po roce l989.

Moderní architektura je v Karlových Varech prezentována sanatoriem Thermal (l977) a Vřídelní kolonádou (l975). Z dalších staveb vzniklých v lázeňském městě v uplynulém třicetiletí jmenujme např. komplex lázeňských domů v Kostelní ulici (l978-l982), sanatorium Švýcarský dvůr (l97l), sanatorium Sanssouci (l97O), zimní stadión (l983), Domovy mládeže v Drahovicích (l982), obchodní centrum Perla (l986), sanatorium Bristol, jakož nové budovy České spořitelny (l994)/ a České pojišťovny / l994). Rozsáhlou modernizací prošla většina karlovarských průmyslových firem - sklárna Moser, porcelánky, Becherovka, Sedlecký kaolin , zřízeny byly i četné nové podniky - např. výrobní družstvo Vřídlo, panelárna v Otovicích, teplárna v Bohaticích, Elektrosvit, výrobní družstvo Stavba aj. Po roce l990 byla řada významných historických a lázeňských objektů nákladně renovována, rekonstruována či nahrazena replikami (Tržní kolonáda, Sadová kolonáda, Poštovní dvůr, Malé Versailles, Grandhotel Pupp, hotel Bristol, Hlavní pošta, lázeňské hotely Imperial, Švýcarský dvůr, Richmond, dům Felix Zawojski, dům Mozart, dům Petr, Mozartův park, Vyhlídka Karla IV., hotely Aberg, Venus, Jean de Carro, Dvořák, Vyšehrad, Eliška, Villa Ritter, Sirius, Kolonáda, sanatorium Kriváň-Slovan, Zámecké lázně, zámek v Doubí aj.).

Rok l989 se stal počátkem nové nadějné éry svobodného rozvíjení lázeňství, kultury, cestovního ruchu a podnikatelských aktivit v údolí Vřídla na soutoku Teplé s Ohří.

Nejslavnější české lázně Karlovy Vary jsou dnes stejně jako v minulosti oblíbeným dostaveníčkem nemocných i zdravých lidí z celého světa, čímž pokračují v tradici započaté již před staletími za panování moudrého krále Karla IV. Mezinárodnost Karlových Varů a renomé jejich léčivých pramenů dávají pevnou naději, že vřídelní město zůstane i v 2l. století vedle Prahy nejznámějším a nejnavštěvovanějším místem České republiky.

PhDr. Stanislav Burachovič



Katka | 05. listopadu 2009
Napište sem prosím o válce. Jinak to strácí smysl. díky:)
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby