Kanada

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 17. srpna 2005
  • Zobrazeno: 12382×

Příbuzná témata



Kanada

Úvodní stránka ………………………………………………….1

Obsah…………………………………………………….……….2

Základní údaje……………………………………..……………..3

Přírodní poměry a poloha ………………………………………..4

Obyvatelstvo, Sídla …………………………………………….5

Hospodářství……………………………………………..……….6

Doprava…………………………………….…………………….7

Ostatní……………………………………………………….…...8

Použitá literatura…………………………………………..……..9

-

Základní údaje:

Název: Kanada
Rozloha: 9 976 139 km2 (včetně vnitřních vodních ploch)
Počet obyvatel: 27 296 859 (sčítání 4. 6. 1991)
nezávislý federální stát, člen britského Společenství
Správní rozdělení: 10 provincií a 2 teritoria

Provincie, teritoria Rozloha v km2 Počet obyvatel (v tis.,1991) LidnatostObyv./km2 Hlavní město
Northwest Territories 3 379 682 57,6 0,02 Yellowknife
Québec 1 540 680 6895,9 4,5 Québec
Ontario 1 068 582 10 084,9 9,4 Toronto
British Columbia 948 596 3 282,1 3,5 Victoria
Saskatchewan 651 905 988,9 1,5 Regina
Manitoba 650 086 1 091,9 1,7 Vinipeg
Alberta 611 185 2 545,6 3,8 Edmonton
Yukon Territory 536 324 27,8 0,05 Whitehorse
Newfoundland 404 517 568.5 1,4 St. John´s
New Brunswick 73 437 723,9 9,9 Fredericton
Nova Scotia 55 491 899,9 16,2 Halifax
Prince Edvard Island 5 657 129,8 22,8 Charlottetown

Hlavní město: Ottawa 313 987 obyv. (s aglomerací 920 857)
Hustota zalidnění: 2,9 obyvatele na 1km2
Úřední jazyky: angličtina a francouzština
Měna: 1 kanadský dolar = 100 centů


Přírodní poměry a poloha:

Rozlohou je Kanada po Rusku druhým největším státem světa. Kromě Aljašky zabírá celou severní polovinu severoamerického kontinentu. Od Atlantského po Tichý je široká asi 5500 kilometrů, od severu k jihu měří 4600 kilometrů. Její vnitrozemské vody mají plochu asi 755 000 km2,což znamená, že se v Kanadě nachází třetina světových sladkovodních zásob. Voda také stanovuje její přirozené hranice. Na severu Severní ledový oceán, na východě Atlantský oceán a na západě Tichý oceán. Jižní hranici se Spojenými státy americkými tvoří Hořejší j., Huronské j., Erijské j. a Ontarijské jezero, od provincie Manitoba až po Britskou Kolumbii vymezuje hranici 49. stupeň severní šířky.
Na pobřeží tichého oceánu se táhne od severu k jihu pohoří Kordiller s nejvyšší horou státu Mt. Logan (6 050 m) a souběžně s ním se tyčí Skalisté hory s nejvyššími vrcholky Mt. Robson (3 954 m) a Mt Columbia (3 747 m). Mezi těmito pásy se rozprostírá vysoká náhorní plošina. Na východě podél Hudsonova zálivu se rozprostírá Laurentinská plošina s četnými jezery, přecházející až na poloostrov Labrador. Na severu je rozsáhlá Arktická nížina pokryta tundrou a téměř neobydlena.
Území kanady je bohaté na velké množství řek, a hlavně jezer. Hospodářsky nejdůležitější je řeka sv. Vavřince 3 058 km dlouhá, vytékající z Velkých jezer. Ústí do zálivu sv. Vavřince. Po celé délce toku je splavná. Do Hudsonova zálivu ústí mnoho řek, které odvádějí vodu z východní části státu. Největší z nich je Nelson, vytékající z Winnipežského jezera. Do Beaufortova moře se vlévá řeka Meckenzie, která se svou pramennou řekou Athabaskou, protékající jezerem Athabaska a Velkým Otročím jezerem, je druhou nejdelší řekou Severní Ameriky (4 240 km). Na území Kanady pramení a v délce 900 km teče aljašský veletok Yukon. Do Winnipežského jezera teče řeka Saskatchewan, vznikající spojením Severního a Jižního Saskatchewanu. Všechny tyto řeky přestože mají velké množství vody, nemají význam pro dopravu, protože jsou značnou část roku zamrzlé. Zato jsou velkým energetickým zdrojem pro výrobu elektřiny.
Z celkové rozlehy státu připadá více než 600 000 km2 na plochu jezer. Na jihu leží skupina Velkých jezer, jejichž jižní část leží na území USA. Je zde druhé největší jezero na světě – Hořejší jezero o rozloze 82 388 km2, dále jezero Huronské (59 596 km2), Michigenské (58 016 km2), Erijské (25 745 km2) a jezero Ontario (19 529 km2). Mezi Erijským jezerem a Ontariem je vodopád Niagara (60 m vysoký a 1,5 km široký). Ve vnitrozemí je mnoho jezer dalších jezer. Největší jsou Velké Medvědí (31 792 km2), Velké Otročí (28 438 km2), Winnipežské (24 514 km2), Athabaska a Sobí.
Podnebí Kanady je vzhledem k velké rozloze značně rozdílné v jednotlivých oblastech. Celkově je zde podnebí vnitrozemské, chladné. Na severu je rozsáhlá oblast polárního podnebí, ovlivňovaná Severním ledovím oceánem. Zimní teploty na polárním kruhu klesají až na -48°C. Vliv Antarktidy zasahuje hluboko k jihu hlavně při východním pobřeží, kde zemi ochlazuje studený Labradorský proud. Ve střední části Kanady až ke hranicím USA je pás mírného vnitrozemského proudění. S drsnou a dlouhou zimou, ale teplím a slunným krátkým létem.Při východním pobřeží je pásmo vlhkého přímořského podnebí. Také při západním pobřeží je pásmo přímořského podnebí s velkým množstvím srážek, ale vlivem teplého Severopacifického proudu je zde tepleji než ne východě. V horských oblastech je vysokohorské podnebí. Místní zvláštností je takzvaný chinook v Albertě: Tento vítr dokáže zvednout teplotu během jedné hodiny až o dvacet stupňů Celsia.
Řídce osídlenou zemi tvoří krajiny pokryté ledem, tundra, tajga a úrodné roviny, které jsou intenzivně kultivovány a využívány pro pěstování obilí.V Kanadě bylo založeno na 40 národních a provinciálních parků. Vzhledem k trvalému mrazu (permafrostu) se v arktické oblasti na chudé půdě daří jen mechy, kapradiny, nízké keře a bobuloviny, které jsou potravou jelena karibu a pižmoně amerického.Směrem k jihu následuje lesní tundra porostlá jehličnany, jako jsou smrk kanadský bílí a smrk černý, a přerušovaná jezery. Tato oblast je ideálním životním prostředím medvědů černých, bobrů, jelenů a losů. Dál k jihu se prostírá rozsáhlá lesnatá tajga, která zvolna přechází v parkový pás. Pro pobřežní deštný les jsou typické vysoké cedry a smrky. Na jihu států Alberta, Saskatchewan a Manitoba se pak rozkládají travnaté stepi a zemědělská půda. Tyto končiny byli kdysi pastvinami nepředstavitelných stád buvolů a bizonů, jejichž počet se ze 40 mil. v roce 1830 snížil na několik tisíc na počátku 20. století. Od té doby se však situace zlepšila a dnes se v kanadských rezervacích opět pasou velká stáda těchto zvířat.


Obyvatelstvo, Sídla

Největší část obyvatelstva tvoří potomci kolonizátorů – Anglokanaďané (asi 45%; 9 735 tis.) a Frankokanaďané (asi 30 %; 6 419 tis.). Frankakanaďané jsou soustřeďeny především na východě státu Frankokanaďané jsou soustředěni především na východě státu a chrání svůj francouzský jazyk a tradice – např. provincie Québec je z 80% francouzská. Ostatních je původem nejvíce Němců (897 tis.), Italů (710 tis.), Ukrajinců (420 tis.), Číňanů (360 tis.), Holanďanů(352 tis.), ale i Čechů a Slováků (57 tis). Z původního obyvatelstva zbylo asi 250 000 indiánů a 15 000 Eskymáků. Indiáni jsou povětšinou lovci kožešin zvěře a rolníci žijící v rezervacích. Eskymáci jsou kočující lovci a rybáři, žijící na severu a na východním pobřeží labradoru. Přes 90 % obyvatelstva je sou středěno v poměrně úzkém pásu podél jižních hranic. Mimo tyto oblasti jsou jenom osamocené farmy, osady horníků a rozptýlená sídla Eskymáků a indiánů. Díky tomu má Kanada velmi malou hustotu zalidnění – 2,9 obyvatele na km2.
Hlavní město Ottawa leží v provincii Ontario. Největší města jsou velkými průmyslovými a dopravními středisky. Největší je Montreal kde žije 1018 tis. obyvatel (s aglomerací 3 127 tis.).Dále pak Toronto 635 tis. (3 893 tis.), Winnipeg 617 tis. (652 tis.), Edmonton 617 tis. (840 tis.), Vancouver, London aj.


Hospodářství

Kanada je zemí velkého nerostného bohatství a zemí s nesmírným bohatstvím dřeva. Podílí se zhruba 3 % na průmyslové výrobě vyspělých ekonomických států a v jejich pořadí zaujímá 3. místo na světě objemem zemědělské výroby. Zaujala v letech 1987/88 1.místo v těžbě uranu (34 % světové těžby), zinku (19,6%) a ve výrobě papíru (63%). Nejdůležitější odvětví průmyslu jsou hutnictví, těžba rud a paliv, energetika, strojírenství, potravinářský a dřevozpracující, papírenský a textilní průmysl. Největší střediska hutního průmyslu jsou v Hamiltonu (železné hutě a ocelárny), v Arvidě, Kitimatu a Shawinghanu se vyrábí hliník. Ve Flin flon zinek, měď kadmium, v Trailu olovo a kadmium. Nikl se zpracovává v Thompsonu, Port Colborne a Ft. Saskatchewanu, největší závod na zpracovávání uranu je v Port Hope. Střediska těžby jednotlivých nerostů (1988, v tis. t): nikl (199) - provincie Ontario (Sudbury), Manitoba (Thompson); zinek (1347) - Québec (Matagami), Brit. Kolumbie (Fort Nelson), Manitoba (Flin Flon); azbest (705) - Québec (Azbestos); molybden (13) - Brit. Kolumbie (Endako Mines); stříbro (1 371 t) - Brit. Kolumbie (Kimberley), Ontario (Timmins), Québec (Noranda); platina (13 500 kg) - Ontario (Sudbury), Manitoba (Thompson); kobalt ( 2764 t) - Ontario (Cobalt); zlato (130 487 kg) - Ontario (Kirkland Lake), Yukon (Klondike); uran (12 400 t) - Ontario (Elliot Lake), Saskatchewan (Uranium City); ropa (79 249) a zemní plyn - Alberta; draselné soli (8 190) - Saskatchewan; olovo (367) - Brit. Kolumbie (Fort Nelson,Altin); černé uhlí (38 585) - Alberta, N. Skotsko; měď (756) - Ontario (Copper Cliff), Québec (Noranda).
Pro vyspělý průmysl je vybudována řada elektráren jak tepelných, tak vodních a atomových. Skoro 70% vyrobené elektřiny připadá na vodní elektrárny; největší jsou La Grande (5 328 MW) v Québeku, Ottawa River a Niagara-Qoeenstown v Ontariu, Peace River a Columbia River v Brit. Kolumbii a Mastaquac v Novém Brunšviku. Největší atomové jsou Bruce-Tiverton (2 984 MW) a Kincardie v Ontariu.
Strojírenský průmysl vyrábí osobní a nákladní automobily (Toronto), letadla (Montreal, Toronto), lodě (Halifax, Sydney, Montreal), obráběcí, důlní, zemědělské stroje (Toronto, Montreal, Québec), střediska elektrotechnického průmyslu jsou Montreal a Toronto. Velké bohatství poskytuje dřevo, hlavně k výrobě novinového papíru a celulózy.Největší papírny jsou v Corner Brooku, Thunder Bay, Ottawě a Port Alberni. V Québeku a Ontariu je textilní průmysl, vyrábějící hlavně bavlněné a vlněné tkaniny a tkaniny ze syntetických vláken. Ve velkých průmyslových střediscích je vybudován potravinářský průmysl. Chemický průmysl vyrábí kyselinu sírovou, umělá hnojiva, syntetický kaučuk a zpracovává ropu.
Kanadské zemědělství je velmi vyspělé a téměř veškerá zemědělská výroba je soustředěna do vysoce mechanizovaných farem. Z celkové rozlohy státu připadají na ornou půdo 4% na louky a pastviny 2%. Hlavní oblast zemědělské výroby je na jihu státu, Kde v prérijních oblastech provincie Manitoba, Saskatchewan a Alberta jsou rozsáhlé plochy orné půdy.je to část tzv. severoamerické obilné komory. Pěstuje se zde hlavně pšenice, dále oves, ječmen kukuřice a brambory, tabák ovoce a zelenina. Vedle obilnářství je významný chov dobytka a mléčný průmysl, soustředěný hlavně na jihovýchodě státu. Chová se skot, vepři, ovce a koně. Hlavním centrem zemědělského průmyslu je Winnipeg s největší pšeničnou burzou na světě, dále Calgary a Edmonton. V oblastech jehličnatého lesa se loví kožešinová zvěř, která se zde chová také na farmách. Dalším důležitým kanadským zdrojem je rybolov. Zpracování ryb patří k důležitým průmyslovím oborům.
Mezi hlavní problémy v Kanadě patří vysoká nezaměstnanost a vysoký zahraniční dluh.

Doprava

Doprava vychází z velké rozlohy státu,přírodních podmínek a hustoty zalidnění.Nejhustší železniční a silniční síť je na jihu a na jihovýchodě státu. Nejdůležitější jsou dvě "pacifické" dráhy vedoucí od Atlantského oceánu k Tichému: z přístavu Halifax do Vancouveru a druhá do přístavu Prince Rupert. Velkou železniční křižovatkou je Vinnipeg, odkud vede důležitá trať do přístavu Churchill v Hudsonově zálivu, kde navazuje na námořní trať do Evropy. Značně rozvinutá je silniční doprava. Za St. Johan˘s na Newfoundland vede transkanadská dálnice 7 820 km dlouhá do Victorie na ostrově Vancouver. Za druhé světové války vybudovali Američané aljašskuo dálnici, která spojuje USA s Aljaškou přes Kanadu a je součástí panamerické dálnice vedoucí Severní a Jižní Amerikou. Vodní doprava využívá sítě řek a průplavů. Hlavní tepnou vodní dopravy je řeka sv. Vavřince. Propojená s velkými jezery v délce 3 670 km. Je to jedna z nejvýznamnějších vodních cest na světě. Spoje námořní dopravy směřují převážně do Evropy. Nejvýznamnějšími přístavy jsou ticho-mořský Vancouver, a na východě pak Montreal, Step-Iles, Thunder Bay, Hamilton, Port Cartier, Halifax, Québec, Toronto a St. John˘s. Při tak velké rozloze má důležitou roli doprava letecká, která je v severní částí státu jediným dopravním spojem. Hustá je síť vnitrostátních leteckých linek i mezinárodních spojů do spojených států a do zaoceánských zemí. Největší letiště jsou v Montrealu, Torontu, Vancouveru a pro linky do Evropy je velmi důležité letiště na ostrově Newfoundland. Naleziště ropy jsou spojena s průmyslovím jihem spojena ropovody. Byl vybudován také trans kontinentální ropovod z Vancouveru do Toronta celková délka ropovodů je skoro 20 000 km.


Ostatní

Cestovní ruch
Cestovní ruch se zařadil mezi osm nejdůležitějších hospodářských odvětví země a zaměstnává desetinu obyvatel. Niagarské vodopády a Skalnaté hory jsou známé v celém světě. Turisty přitahuje také historické město Québec, staré čtvrti Montrealu, moderní Toronto s telekomunikační věží, nejvyšší volně stojící stavbou na světě. Cestuje se převážně automobilem nebo letecky. Železnice se využívají převážně pro nákladní přepravu, pro osobní přepravu se kromě oblasti Montreal - Toronto - Windsor využívají minimálně. Výjimkou jsou oblíbené tratě přes Skalnaté hory, zejména Jasper - Vancouver. Kanada je také atraktivní zemí pro trempy, kteří si sem jezdí splnit své dětské sny. Mohou si tu postavit srub u jezera, uprostřed lesů, a živit se chytáním ryb a lovem zvěře. Stále navštěvovanější jsou také místní divoké řeky. Ty lákají hlavně turisty hledající nevšední zážitek v adrenalinových sportech. Jako příklad za všechny bych chtěl upozornit na knížky Leoše Šimánka Kanada - Divočinou severu a Kanada - Aljaška.

Národní parky
Mezi nejznámější národní parky patří:
NP JASPER - Národní park Jasper, obklopený ledovci a vysokými horami, se rozkládá na ploše 4 199 čtverečních mil v jihozápadní části Alberty a od Edmontnu je vzdálen 370 km. NP má typicky horské vzezření 1000 - 3 747 m. n. m. Charakterizují jej úzká, hluboká údolí, skalní útesy, jezera ledovcového původu, a význačné ledovce mezi nimiž je i ledovec Columbia, jehož povrch má plochu asi 300 km2. Parkem protéká řeka Athabasca, jejíž vody přispívají k impozantnímu růstu okolního rostlinstva a stromů. Ve vyšších polohách přechází hustá vegetace v alpinská vřesoviště a prérijní flóru. V těchto podmínkách žije množství živočišných druhů jako je medvěd baribal, medvěd grizzly, los, karibu, jelen ušatý, ovce tlustorohá, horská koza, svišť a zajíc. Park hostí také 260 druhů ptáků, včetně orla skalního a bělokura. NP Jasper má turistická zařízení a mnoho kempovacích a míst, aby zabezpečil návštěvníky v kteroukoliv roční dobu.
NP BANFF - NP Banff, který je umístěn v kanadské provincii Alberta, pokrývá plochu 6 638 km2 a je tvořen kanadskou částí Skalistých hor. Banff je vzdálen 130 km od města Calgary což umožňuje snadný přístup autem i autobusem. Díky objevení horkých pramenů a následné komercializace byly ohroženy přírodní krásy tohoto místa. To vedlo k počátečnímu vytvoření 26 km2. Tím, že byl založen roku 1885, je Banff nejstarším národním parkem Kanady. Mezi nejkrásnější jezero oblasti patří Lake Louise, nazývané "diamant Skalistých hor", které je obklopeno jehličnatými lesy a dominuje mu ledovec Victoria. V bokaté vegetaci převládají topoly, javory, borovice i jedle. Lesy jsou domovem medvědů, losů, jelenů vapiti,vlků, kojotů, rysů a lišek.
MEZINÁRODNÍ PARK MÍRU - Tomuto parku vévodí hory, které zaujímají 4 597 km2 ploch Montany v USA a Alberty v Kanadě. Oblast je dosažitelná z Lethbrige po silnici autem i autobusem. Vegetace parku je z velké části tvořena jehličnatými lesy a alpinskou florou s hořci a bílými liliemi. Oblasti obývá více než 60 druhů savců, včetně grizzlyho, medvěda baribala, losů a jelení zvěře. Park je také útočištěm mnoha ptáků bažantovitých, drozdovitých, vran a orlů bělohlavých.


Použitá literatura:

- Jiří Kalousek, Josef Šubrt, Alena Vandová - S malířem kolem světa
V Praze 1988
- Odpovědný redaktor PhDr. Josef Žatkuliak - Lexikon zemí ˘96
Fortuna Print, Praha 1995
- Giuseppe Grazzini - Národní parky světa
Nakladatelství Slovart, Praha 1996
- Leoš Šimánek - Kanada - divočina severu
Praha
- Odpovědný redaktor RNDr. Jiří Novotný - Kapesní atlas světa
Kartografie Praha, 1994, 1995



| 16. listopadu 2005
cake
| 13. prosince 2005
idiote!thumbs_down
| 13. prosince 2005
bliklightbulb
| 17. března 2006
šmajrá takový šmejdi
Luky4u | 11. května 2006
devil_smiledevil_smiledevil_smiledevil_smiledevil_smileangry_smileangry_smiledevil_smiledevil_smilesad_smilesad_smileshades_smileshades_smileomg_smileenvelopeenvelopeenvelopeconfused_smilefa
| 16. května 2006
moc fajn seminárka regular_smilewink_smile
FiSt0 | 31. října 2006
No jo ale mam to mit v anglictine tak jdu prekladat :(
Díííky
Lucka | 21. ledna 2007
Dík, zachránili jste mě. Konečně jsem našla něco o national parks in Canada... :-)
Polibte mi prdel
Pičus | 24. ledna 2007
Všichni jste kreténi a nečjvětší buzny na světě a hovno umýte. Ani prdel si neumíte utřít a natož si vyhonit špejli.
Re: Polibte mi prdel
tereza | 04. února 2008
di do hajzlu ty debile
ja | 02. listopadu 2007
halo
ja | 02. listopadu 2007
hahahahahahaha
Kelly | 11. listopadu 2007
Pičus: šmarjá ty seš taky inteligent tak si vyhoň tu tvoji špejli a neotravuj. Zato ty ani neumíš pořádně češtinu že píšeš \"umýte\" xD xD
| 15. dubna 2008
ŽanetQa | 20. listopadu 2010
Hej mno tvl docela mi to pomohlo při referátu dííkess
niky | 09. prosince 2010
hezký
nikyyy | 26. května 2011
ou jéé referat hotovej ted jenom aby prosel !!!!!! :D
:)
MadeInCanada | 07. února 2013
Děkuju :) Hezká práce. Zítra píšem ze zemáku a nic neumím takže mi to strašně pomůže díky jo a Pičus - jsi namyšlenej debil co nic neumí di se zahrabat! :)
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby