Jemen

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: moniksa
  • Datum přidání: 06. června 2006
  • Zobrazeno: 2866×

Příbuzná témata



Jemen

Rozloha: 536 869 km2

Počet obyvatel: 13 milionů

Hlavní město: Sana´a (950 tisíc obyvatel)

Úřední řeč: arabština

Náboženství: islám

Měna: Jemenský Rial (YR) = 100 filů

V Jemenu je zvykem nosit zbraně. Něco jako u nás mobilní telefony.

Pouze s tím rozdílem, ze v České republice připadá jeden mobilní telefon na asi 2 obyvatele (včetně kojenců), zatímco v Jemenu připadají zhruba 4 zbraně na jednoho obyvatele (včetně kojenců).

Samopaly se kupují v obchodech.

Jemenci mají své zbraně radi.

Nosí je při nákupu, na trzisti, v obchodech, v hospodě, ve městě, cestou domu, půjčují je dětem.

Dojde-li střelivo, koupí se na tržišti.

Na tržišti se ovšem kromě nábojů prodává třeba i koření.

Koupit zde lze i hranolky, podobně jako u nás u McDonalda.

Vzdycky je ovšem na tržišti rušno. Dále zde lze sehnat kuřata, ovoce, zeleninu, melouny.

Jemenci jsou přátelští, dělí se však na vzájemně nepřátelské kmeny.

Dobří přátelé se drží za ruce, což skutečně nevyjadřuje nic jiného než přátelství.

I když v průvodci varují před rozzuřenými obyvateli shazujícími fotoaparáty ze skály, lze vcelku říci, že Jemenci se radi fotografují.

Výsledné snímky jsou ale často poněkud kýčovité.

Majitelé obchodů jsou pyšní na své krámky, trhovci jsou pyšní na svou zeleninu, děti jsou stydlivé. A jsou všude.

Jemenci nosí tradiční zahnuté dýky zvané jambie. Nosit jambii patří k společenské slušnosti. Podobně jako u nás kravata.

Tradiční oblečení jsou dlouhé sukně.

V dešti je ale nutné dávat na ně pozor.

Naprosto základní věcí je pro Jemence droga zvaná kat. Je to listí, které se žvýká a střádá v tváři, následkem čehož všichni vypadají jako křečci.

Prodává se všude, většinou rovnou z auta. A žvýká se taky všude.

Ženy chodí důsledně zahale Kdo by se domníval, že toto jsou jakési kupy hadrů, mýlí se. Hromady hadrů by přece nemohly prodávat.

V Jemenu jezdí pouze Toyoty. Obvykle dobře vytěžované.

Jemenská architektura připomíná kombinaci hradů z písku a perníkových chaloupek.

Jako stavební materiál se používá hlína. Samozřejmě zpevněná slámou.

V průvodci doporučují vzít si s sebou do hlavního města San\'a dvakrát více filmů než si myslíte, že budete potřebovat. Mají pravdu. Měl jsem třikrát více filmů.

Všudypřítomné elektrické vedení celkový dojem trochu ruší.

Místní pekárna.

Na cestu ze San\'a do S\'ada je povoleno se vydat pouze v koloně s vojenským doprovodem.

Podaří-li se ovšem velitele uplatit dvěma panáky Fernetu (pro tyto účely se Fernetu říká Whisky), lze vyjet s jedním osobním strážcem. Ten je potom s námi všude, venku, vevnitř.

Kolem města S\'ada blízko hranic se Saudskou Arabií jsou hradby a za nimi už jen poušť.

Před cestou pouští je nutné načerpat benzín, podhustit pneumatiky a muze se jet (pokud možno za svítání)

Ke každé správné jízdě pouští patří zapadnutí v písku a rozpustilá jízda v dunách.

Zastávka u nomádů, kde následuje pozvání na čaj, který připravila místní beduínka v příjemném stínu beduínského obydlí.

Důležité je mít vak s dostatečnou zásobou vody.

Doprovází-li auto při přejezdu pouští ze San\'a do Hadramautu ozbrojení a dobře zaplacení beduíni, nemohou již toto auto přepadnout.

Jednoduše geniální, geniálně jednoduché.

Shibam v Hadramautu je známý svými hliněnými mrakodrapy. Sice jen 7-mi patrovými, ale na hlínu to stačí.

Ovšem i tato místa zastihla chaotická elektrifikace.

Ženy zde nosí tradiční praktické (?) klobouky.

Dělba práce je zde vyspělá a rozumná. Pracují výhradně ženy, zatímco muži odpočívají (aniž by ovšem kdy pracovali), diskutují a žvýkají kat.

Ženy také obstarávají zásoby a vůbec dělají spoustu užitečných věcí.

Hlavní branou se dostaneme do centra mesta Amran. Opět z hlíny.

Z oken domů je zřejmě pěkný výhled.

Do teď si nesjem přesně jist, zda toto bylo skutecně vězení (v centu mesta). Podle následného konfliktu s kamerou ale soudím, že ano.

Koupaliště uprostřed města je jistě dobrý nápad.

Kohlan patří mezi nádherné horské vesnice.

Děti si zde vyhrají. Pod bedlivým dozorem babiček.

Cestu do horské vesnice Shiharah lze absolvovat pouze místními beduínskými Toyotami s ozborojeným doprovodem (jako ostatně všude).

Nenechte se mýlit, tato Toyota nemá maskovací nátěr, je pouze tak rezavá.

Na dotazy některých cestovatelů, zda v Jemenu je také tolik psů jako v Argentine, lze odpovedet: jen málo. Kromě toho v denním horku nelze s jistotou poznat, zda jsou živí.né



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby