Husitství

Kategorie: Dějepis (celkem: 620 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 24. července 2006
  • Zobrazeno: 6097×

Příbuzná témata



Husitství

7.
Husitství
1)společenské rozpory + Husovi předchůdci:
- hluboká společenská krize přelomu 14. a 15. století byla přisuzována především církvi a jediným východiskem byl návrat církve k pův. poslání – šíření ideálu božího zákona a život v souladu s biblickými přikázáními
(období vlády Václava IV. _ 1378 – 1419)

- za Husovi předchůdce jsou považováni lidoví kazatelé:
Konrád Waldhauser – pozván Karlem IV. , kázal v němčině › minimální dopad na prosté ob.
Jan Milíč z Kroměříže – pro něj založena Betlémská kaple; žil podle svých slov – zal. „ústav pro padlé dívky“
Jeruzalém (za Týn. chrámem)
John Wyclif – angl. reformní myslitel; oxfordský prof. – nikdy nepůsobil v Čechách!
- popíral božský původ papežství
- požadoval zrušení odpustků ( nástroj ďábla) a sekularizaci ( zbavení církve světské vlády a světského
majetku, pozemků)
Jeroným Pražský – přítel Mistra Jana Husa; podíl na Dekretu Kutnohorském (1409); pronásledován za kacířství – r. 1416 upálen v Kostnici
Tomáš Štítný ze Štítného – nebyl knězem ( nedostudoval); psal traktáty ( učená pojednání ) na filozofické otázky –
Řeči besední, Knížky šestery; psal česky! ; překládal – svými slovy
Matěj z Janova
Jakoubek ze Stříbra

2) Husovy názory na církev a společnost:
- reformu požadoval okruh mistrů – Jeroným Pražský, Jakoubek ze Stříbra, Jan z Jesenice, Mistr Jan z Jičína
Mistr Jan Hus (1370 – 1415)
* v Husinci u Prachatic
- psal latinsky, později česky
- mistr artistické fakulty pražské univerzity › rektor
- od r. 1402 kázal v Betlémské kapli –otevřená kritika církve
názory:
- byl inspirován Johnem Wiclifem, jehož myšlenky se promítaly v Husově tvorbě
- navrhoval nápravu církve státem reprezentovaným panovníkem a šlechtou, sekularizaci círk. majetku
- zpočátku neusiloval o odtržení od katolické církve, ale jen o její reformu
- prosazoval počeštění univerzity
Husův program:
1) hlavou církve není papež, ale Ježíš Kristus ( - papeže označil za nemravného)
2) jediná norma lid. života je Boží zákon (Bible)
3) zbavení církve polit. vlivu a pozemkového majetku
4) poddaný nemusí poslouchat vrchnost a kněží žijící v hříchu
- jeho názory odsoudila římsko-katolická církev jako kacířské x › podpora Václava IV. (do kritiky odpustků)
- r. 1409 – Dekret kutnohorský ( změna poměru hlasů na UK 3:1 )
- r. 1410 – vydal arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka příkaz spálit Wiclifovy spisy ; nad Husem byla pap. kurii uvalena klatba ( vykáz. ze všech soukr. kaplí mimo farní kostely) › H. neuposlechl a kázal dále › arcibiskupem dán do vyšší klatby
- r. 1412 – pražská odpustková bouře – H. vystoupil proti prodeji odpustků, jež byly zdrojem zisku panovníka a hlavně papeže – potřeba peněz na války s protivníkem (exkomunikovali se, prohl. se za antikristy) ›
nad Prahou vyhlášen interdikt › H. odchází na venkov ( hrad Krakovec u Rak. , Kozí Hrádek)
z této doby: Knížky o svatokupectví, O Šesti bludiech, O Církvi, Postilla, Dcerka,
- r. 1414 byl M. J.H. králem Zikmundem pozván na koncil do Kostnice, kde odmítl odvolat své názory, a proto byl 6. 7. 1415 jako kacíř upálen
- r. 1416 – v Kostnici za kacířství upálen Jeroným Pražský

3) počátky husitského hnutí:
- kostnický koncil (1414 –1418) byl považován za úspěšný – vyřešil papežské schizma (›jediný papež Martin V.)
- Husovo učení nevedlo k proměně církve, ale k vyhrocení společenských problémů a revolučnímu výbuchu
- Husovi přívrženci = husité: spol. požadavek: zrušení světské moci církve, zabavení jejího majetku; spol. znak – kalich = symbol přijímání pod obojí způsobou - kališníci (utraquisté)


- dalším programem hnutí se staly 4 artikuly pražské (stanoveny na Čáslav. sněmu r. 1421):
1) svoboda kázání slova Božího a výkladu Bible
2) právo přijímat z kalicha
3) zákaz světské vlády kněží, zbavení církve majetku
4) zákaz a spravedlivé trestání smrtelných hříchů

- pouti na hory - bibl. jména (Oreb…)

30. 7. 1419 – 1. Pražská defenestrace – útok pražské chudiny pod vedením Jana Želivského na Novoměstskou radnici
› Husité ovládli Prahu ; začíná revoluce
16. 8. 1419 – zemřel Václav IV.

Hlavní husitské směry:
- na základě rozdílného chápání božího zákona se husité rozdělili:
1) umírnění – husitské panstvo, nižší šlechta – jejich cílem bylo provést sekularizaci, obsadit nejdůl. úřady
- Husovi přátelé a žáci, kteří chtěli pouze obhajovat Hus. myšlenky, ne jejich překročení
- souhlasili s rovností při bohoslužbách, nikoli v politickém životě
- výbuch revoluce znamenal konec jejich výsadních pozic
2) Pražané – husitský střed – sledovaly pouze zájmy hl. města
3) radikálové – nebyli sice jednotní, ale spojovala je touha co nejrychleji učinit boží zákon jedinou normou
mezilidských vztahů
- chtěli návrat k apoštolské chudobě
- 3 hlavní směry:
a) orbité – východ – centrum v Hradci Králové – vyvýšenina Oreb u Třebechovic
- po smrti Žižky 1424 - sirotci
- pravdu božího zákona chtěli prosadit vojenskou silou
b) táboři – jižní a jihozáp. Čechy, hora Tábor
- 1420 – zal. Hradiště Tábor – obec bratří a sester, odmítající nedokonalé lidské zákony a řídící
se slovem božím
- Adamité (pikarti) – spol. majetek a ženy – vyhnáni Žižkou - pobiti
- zpočátku chiliasmus – víra v blížící se konec světa a v příchod tisícileté říše Kristovy (rovnost)
c) severočeští husité – Žatec, Louny
x katolická strana – opory:Plzeň, Č. B., hrady Oldřicha z Rožmberka

4) průběh husitských válek:
- 2 fáze:
1) 1419 – 1421 – převaha radikálů, Pražané vedeni Janem Želivským
- počátek = 1. Pražská defenestrace 1419 ; smrt Václava IV. – nastupuje Zikmund – nepřítomný poč. událostem, husité ho odmítali – přesto mu byl r. 1420 vydán Hrad - korunován
1. bitva – 1420 u Sudoměře – Jan Žižka v čele táboritů poráží jihočeské katolíky ( na hrázi 2 rybníků)
5 křížových výprav:
1 ) 7. 1420 – bitva na Vítkově – Zikmund prohrál
1420 – b. na Vyšehradě – porážka křižáků orebity - Zikmund se stáhl do Kutné Hory
2) 1421 – do konce – hegemonie voj. městských svazů
- 6. 1421 – Čáslavský sněm – projednáván zákl. husit. program – 4 artikuly pražské ; Zikmund sesazen z českého trůnu
› místo něho zvolena 20-členná zemská vláda ( 5 pánů, 7 rytířů, 8 zástupců měst)
- zvolili králem Zikmunda Korybutoviče
2 ) 10. 1421 – bitva u Žatce – vítězí husité
1. 1422 – bitva u Habrů a u Německého Brodu – Zikmund poražen Žižkou
- Jan Želivský r.1422 zákeřně vylákán na Starom. Radnici – zajat a popraven
- 1423 – rozpory v Táboře › Žižka odchází k orebitům – zal. tzv. Menší Tábor
- Žižka vydává „ Žižkův vojenský řád“ – seznam povinností vojáků, bezp. kázeň polních vojsk
- zbraně: vozová hradba; cep, řemdich, palcát, sudlice, kopí; pavéza – štít
- 1423 – koalice proti Žižkovi na svatohavelském sněmu – r. 1424 poražene v bitvě u Malešova ( vozy s kamením)
› tažení na Prahu –přemluven knězem Janem Rokycanou
11. 10. 1424 Jan Žižka u Přibyslavi umírá › novým vůdcem Prokop Holý –spojil husity pod vedením Tábora
Prokůpek –vůdce sirotků , Jan Rokycana - pražané

 

3 ) 6. 1426 – b. u Ústí nad Labem
4 ) 8.1427 – b.u Tachova – k boji nedošlo – křižácké vojsko se rozprchlo
5 ) 8. 1431 – b. u Domažlic – kardinál Julian Cezarini (100 000) x Prokop Holý + polský oddíl ( 50 000)
- chorál Ktož sú boží bojovníci
- spanilé jízdy ( rejsy) – výpravy do sousedních zemí – odveta, propagace – šíření manifestu s husit. programem
1431 – 1439 – koncil v Basileji – ochota jednat o mír
- 1432 – Soudce Chebský – dokument ustanovující jednání na zákl. rovnosti
- 1433 – obléhání Plzně – neústupnost x přání uzavřít mír › přeskupení sil ( pražané + umírnění + katolíci x táborité, sirotci)
› 30. 5. 1434 – bitva u Lipan – sirotci a táborité poraženi, 2 tisíce husitů upáleno, padl Prokop Holý

výsledky:
1435 – Jam Rokycana zvolen kališnickým duchovenstvem pražským arcibiskupem
1436 – na jihlavském sněmu českých stavů vyhlášena tzv. basilejská kompaktáta = dohoda:
- legalizace dvojí víry, ponechání majetku
- na rozdíl od koncilu papež kompaktáta neuznal
›Zikmund znovu přijat za českého krále –přestěhoval se do Prahy
odporoval pouze H. K. – od jara 1437 jen Jan Roháč z Dubé – hejtman
- 8. 1437 – popraven v Praze
- Zikmund odjíždí do Uher – 12. 1437 – va Znojmě umírá

- počeštění husitských měst
- země pod správou landfrýdů – branně-politické spolky: J – Oldřich z Rožmberka
V – Hynek Ptáček z Pirkštejna
Stř. – velitel Jiří z Poděbrad – z rodu pánů z Kunštátu
pražský purkrabí – Menhart z Hradce

5) myšlenky Petra Chelčického:
- filozof a kritik společnosti, představitel křes´tanského humanismu,
- před r. 1419 velmi blízko k táborům, byl však proti válce a násilí, proto se s tábority rozešel a kritizoval je stejně ostře jako ostatní husitské směry a katolíky
- vystupoval ostřeji než Hus – byl na jednom Husově kázání v Praze
- dílo: - psal česky
- O boji duchovním - pacifismus, Sie´t viery pravé, O trojím lidu – odmítl rozdělení do stavů - označil stát
za organizované násilí a odmítl společenskou nerovnost jako jev odporující Kristovu zákonu
6)vznik Jednoty bratrské:
- 1457 v Kunvaldu u Žamberka; - zakladatel Řehoř Krajčí
- 1. reformační církev v českých zemích
- hnutí J. b. se vyvíjí z učení Petra Chelčického
- příslušníci se chovali v souladu s Novým zákonem; odmítali obchod, většinu řemesel i zisk
- nepřijímali lidi z vyšších vrstev
- vzdělání prohlašovali za zbytečné vyjma četby a studia Bible
xxx
- od 16. Století přijímala bohaté šlechtice a kladla veliký důraz na vzdělání

- nebyla přijímána ani katolíky ani Husity



:)
Marti | 17. listopadu 2016
super:) moc díky
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!