Historie počítačů

Kategorie: Informatika (celkem: 137 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 04. října 2005
  • Zobrazeno: 19827×

Příbuzná témata



Historie počítačů

Historie počítačů 24.11.2001

Historie počítačů se odvíjí od historie matematiky. Už starověké civilizace měly svoje počítadla – například abakus, který se v některých islámských zemích používá dodnes pro jednoduché výpočty. Začátkem průmyslové revoluce se významní badatelé zabývali tím, jak nahradit lidské počítání strojem. První krok k mechnaické kalkulačce udělal už Leonardo da Vinci, ale první doložená kalkulačka byla od Blaise Pascala, která uměla sčítat a odčítat. Tyto kalkulačky se dále zdokanalovaly a staly se užitečnou pomůckou obchodníků.
Významný badatel v oblasti počítačů se jmenoval Charles Babbage. Už v polovině 19.století vytvořil mechanický sčítač děrných štítků a pak se snažil sestavit i univerzálnější počítač pro složitější matematické operace, ale před dokončením zemřel.
Koncem 19.století si vlády jednotlivých států uvědomily význam počítačů a začaly do této oblasti investovat. Počítače od té doby dělí na tzv. generace. Generace zatím byly čtyři. Počítače jednotlivých generací se od sebe liší především výkonem, rozměry a použitou technologií.
Počítače první generace byly velice primitivní. Operační instrukce byly "šity" vždy na objednávku, přesně na míru, podle toho, jaký specifický úkol měl ten který počítač plnit. Neexistoval žádný software alespoň minimálně sjednocený, ale každý jednotlivý počítač měl svůj vlastní program zakódovaný v konkrétním strojovém kódu, který byl uložen převážně na přenosných médiích.Z tohoto důvodu bylo programování velice obtížné a navíc tím byla omezena rychlost a všestranná použitelnost všech počítačů. Počítač mohla používat vždy pouze jedna osoba, nikdy ne více lidí najednou. Vstupy a výstupy byly prováděny pouze pomocí děrných štítků a papírové pásky rychlostí několika set znaků za sekundu na vstupu a rychlostí do třiceti znaků na výstupu. Rozměry těchto počítačů byly na celou budovu a byly díky hlavním součástkám – elektronkám byly velice poruchové. V průběhu 2.světové války vlády pro válečné účely vyvíjely šifrovací počítače a počítače pro výpočty třeba raketové trajektorie. Postupně se počítače staly spolehlivými,i když zabíraly celý dům.
Druhou generaci počítačů ovlivnil vynález polovodičů ve formě tranzistorů a diod, který nahradil neohrabané elektronky. První takovýto počítač byl sestaven ve Spojených státech a jmenoval se Tradic. Ve druhé generaci staré děrné štítky nahradily magnetické nosiče dat – magnetické pásky a disky. Ty zaznamenaly více dat a hlavně byly mnohokrát méně objemné. Objevily se i první programovací jazyky, takže už neměl každý počítač svůj programovací jazyk.
Tranzistory z druhé generace nebyly zase tak oslnivé, zvláště proto, že vydávaly velké množství tepla, které pálilo počítač zevnitř. Vědec Noyce proto vynalezl integrovaný obvod z křemíku. Nástup křemíku byl hodně pokrokový a od té doby se každý rok kapacita křemíkových obvodů zdvojnásobuje. Tento vědec založil světoznámou společnost Intel. V této době počítače zabíraly už “jenom” jednu místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly.
Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc:
První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání.
IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře.
Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc.
Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes.
S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz.
Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat.
Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”.
Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí.

David Vávra


Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz



| 30. října 2005
wink_smile
Re:
| 29. března 2006
jsem tu ja lalalalalalalalalalalala ja tady vsechny po...............................................................................................!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!blbci??????????????????????????????????????????????????????????devil_smileangry_smilewhatchutalkingabout_smileshades_smile
Re:
Rytmus | 10. května 2007
drzte hubu kkti kus
Re:
| 07. září 2007
Pííííííííčččččooooooo!!!!
Re:
... | 07. září 2007
co to plácáš?
Re:
hovado | 20. září 2007
blbci
Re:
kadlec jan ondřej | 10. září 2007
jsem ze strakonic a ty smrdíš
Re:
tak to zdarec | 04. června 2007
je to pěkně hnusný, když takhle nadavate debilove :-( svině ste ... hovada :-(
Re:
| 07. září 2007
Ty seš asi taky pěkná piča co?
Re:
| 04. října 2007
díky za tvůj referát hodně mi pomohl
ahojda
gaba | 12. října 2007
ahojda lidi jak de život písněte na imail a děte se púodívat na www.aliiiik.blog.cz
Re: zdar
zdar | 22. listopadu 2007
zdar lidi a drzte huby ve bbbbbbbbbbbbbbbbbblllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllbbbbbbbecciii
Re:
záBa | 05. května 2008
SMRRRRRDÍÍÍÍÍÍTEEEEE!!!!!! :D
Je tu někdo???????????????
beruska | 30. listopadu 2005
omg_smilewink_smileregular_smilebroken_heartbroken_heartshades_smilethumbs_downthumbs_upwhatchutalkingabout_smile
baruska36 | 06. prosince 2005
Pošlete mi prosím nějakou seminárku i s obrázky a prosím co nejdříve.děkuji.
Jdi do pici | 28. května 2006
Jdi do pici
Re:
| 07. září 2007
Tz di do pičí!!!!!!!
mno.....super
Elis.Roxy | 08. února 2007
zrovna musíme vypisovat na informatice historii počítačů tak sem tohle zrovna použila fakt díky.....:)
| 08. února 2007
Re:
| 20. září 2007
je to trapny
jj
jj | 18. března 2007
mno asi to taky pouziju jako rf..........co mi zbejwa!!!!!!!!!!!!!
vfvf | 11. dubna 2007
iofghiut nzuzýiáýt
| 17. dubna 2007
Hele jo ,kvuli tobe a tvemu ysasr.... referatu dostanu 5 takze ti mocinky dekujui ze jsi mi pomohl}}}
petra | 17. dubna 2007
diky
petula | 17. dubna 2007
diky jste skvely ja mela mit referat a mam 1
Mates | 24. dubna 2007
Taky díky, jen to musím ještě přeložit do angličtiny :)
| 26. srpna 2007
jak vymazu historiij mejlovych adres z kompu
| 07. září 2007
nasrat mě to nezajmá
Tomi | 07. září 2007
Ahoj Hroníku
Tomi | 07. září 2007
Ahoj Hroníku
| 07. září 2007
všichni jste píííči!!!
petra a jana
| 07. září 2007
co nam nadavate!!!!!!!
jana a petra
| 07. září 2007
ste blbi nebo co????
Re: jana a petra
Dusty | 16. ledna 2008
2 frigidní krávy ? ale jestli ste lesby tak zavolejte :) číslo vám dám.. někdy.. ehm možná :D
j.p.
| 07. září 2007
jestli jo tak napiste!!!
kl | 12. září 2007
nazdar
gggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggpppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppggggggggggggggggggggggggggggggggggggggppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppgggggggggggggggggggggggggpppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppggggggggggggggggg
hzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppoooooooooooooooooooooooooopppppppppppppppppppppppppppoooooooooooooooooooooooooooooooooppppppppppppppppppppppppooooooooooooooooooooooooppppppppppppppppppppppppppoooooooooooooooo | 12. září 2007
gmístnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb. místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb. místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb. místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb. místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb. místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb. místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb. ereeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeemístnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb. místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb. místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb. místnost a tyto počítače se nazývají sálové. I v dnešní době sálové počítače existují v amerických velkých firmách. Počítače se už nepoužívaly jen k výpočtům ale i k civilním účelům, třeba řízení dopravy. V této době vznikaly už první osobní počítače s jednoduchými funkcemi, ale moc se neujaly. Vynálezem čtvrté generace počítačů se staly mikroprocesory z křemíku. Jsou to vlastně hodně zmenšené a výkonější integrované obvody z třetí generace. Čtvrtá generace počítačů zaznamenává obrovský boom osobních počítačů, o kterých chci pojednat trochu víc: První počítače, které se dostaly do používání veřejnosti byly stavebnice, které byly kvůli tomu levné, ale sestavit si je mohli jen počítačový nadšenci, kteří o tom něco věděli. Firma IBM se snažila těmto počítačům konkurovat hotovými stroji, ale nedařilo se. Jeden model ale zlevnila a vše předčilo její očekávání. IBM nebylo první, v té době něco podobného vyvíjela firma Apple. 12. srpna 1981 spatřil světlo světa první IBM PC (Personal Computer - osobní počítač). Základ nového standardu výpočetní techniky byl na světě. Parametry tohoto PC jsou z dnešního pohledu legrační - procesor Intel 8088 na frekvenci 4,77 Mhz, 16 kB RAM (bylo ji možné rozšířit až na 256 kB) a disketová nebo kazetová mechanika jen u dražších modelů (žádný pevný disk). Na monochromatickém monitoru šly zobrazit pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě tvořená lasery v prostoru a umělé inteligenci, která se už teď uplatňuje v překladových slovnících celého textu. Zdá se to jednoduché, ale každé slovo má spoustu významů a počítač musí “pochopit” význam věty, aby dosadil správné slovo. Taky musí znát gramatiku a slovosled toho určitého jazyka. Proto nejsou tyto slovníky tak dokonalé a do češtiny zatím nepřekládají. Také už tu máme první realistický film s počítačovými herci – Final Fantasy a další budou následovat. Ve vývoji už existuje i čip, který je velký asi jako lidský nehet a je v něm 1,7 milionu součástek. Hustota diskrétních součástek a jejich miniaturizace je taková, že kdybychom chtěli vidět každý jednotlivý tranzistor na vlastní oči, museli bychom čip zvětšit na velikost Švýcarska. Tento čip budoucnosti bude moci být všude, třeba v oblečení nebo kdekoliv v domácnosti a tak se teď běžné věci stanou “inteligentní”. Počítače už dnes představují nepostradatelný pracovní a zábavní nástroj a jejich úloha se bude ještě zvetšovat. Hovoří se o nich jako o největším vynálezu minulého tisíciletí. David Vávra Zdroj: časopis ABC č.23 ročník 46 a http://historie.hyperlink.cz 04. října 2005 | Neznámý | Komentáře:29 | Informatika DeviceShop: profesionálně Velký výběr repasovaných notebooků, počítačů, monitorů a tiskáren.Hledáte inteligentní zábavu? Řešení je hlavolam Výroba a prodej hlavolamů nejrůznějších obtížností z rozličných materiálů. Vhodné jako dárek i reklamní předmět pro obchodní partnery.Software na zakázku Vývoj zakázkových systémů pro oblasti obchodu, výroby a služeb.
pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stal
pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stal | 12. září 2007
pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomost i u nás. Počítač měl již 10 MB pevný disk, což výrazně zjednodušilo jeho obsluhu (nebylo nutné měnit diskety s různými programy), hnal jej procesor Intel 286 a adaptér CGA uměl zobrazit 16 barev. V roce 1984 vzniká nová norma nazvaná AT (Advanced Technology - pokročilá technologie). O rok později dobývají svět procesory Intel 386 podporující multitasking (souběžné zpracovávání více úloh), první verze Windows. V jejich případě se ale nejednalo o nějakou revoluci - grafické nadstavby operačních systémů již v té době existovaly pro jiné typy počítačů a grafické adaptéry VGA, které se v podstatě vyvíjejí dodnes. S prvním rokem devadesátých let výrobní linky opouští procesor Intel 486 a spolu s ním i Windows 3.0, která se díky čtyřiosmšestce začala výrazně prosazovat. O tři roky později vzniká první procesor s vlastním jménem - Pentium. Dále to již není zase tak vzdálená historie. Vedoucí pozici disket přebrala cédéčka a kromě procesorů začaly hrát velkou roli i grafické akcelerátory. Počítače se spojily do celosvětové sítě Internet. Objevil se standard ATX, směřující k začlenění všech důležitých komponentů do základní desky, nečekaně pomalu nastupuje DVD. Intel má konečně konkurenci ve firmě AMD, která dříve vyráběla procesory nižších kategorií a z řady 486 vyždímala opravdu maximum. Vloni se frekvence přestala počítat na megahertze a objevil se první gigahertzový procesor. Ke kulatým narozeninám je tu letos Pentium pracující na 2 GHz. Vývoj však jde dál a vědci pracují na počítačích páté generace. Křemík totiž už dosluhuje, a proto se vyvíjejí počítače optické, které nevyužívají toku elektronů v obvodech, ale toku fotonů. Pracuje se také na virtuální realitě pouze alfanumerické znaky. Pro operační systém IBM oslovila velké firmy, ale těm se do toho nechtělo, tak oslovila společnost tvořenou dvěma lidmi – neznámou společnost Microsoft. Ta se po dodání operačního systému DOS 1.0 a následné další spolupráci stala gigantem a z Billa Gatese udělala multimilionáře. Stalo se to, co nikdo nečekal. Osobní počítače šly neuvěřitelně na odbyt a prodej necelého čtvrt milionu kusů, plánovaný na nejbližších pět let, byl překročen za jediný měsíc. Dva roky po nástupu prvního písíčka se objevuje standard PC XT (eXtendet Technology - rozšířená technologie). První PC, které vešlo v širší povědomo
cnkjsaghl | 14. září 2007
to už ste sem mohli nasrat pátej díl harryho pottera... (:
dostanes facku tymalei frackuU
natef | 14. září 2007
:D:Dcoze zzdarec palec :P
moan | 14. září 2007
no je to tu dost nudný a trapný
moan | 14. září 2007
je to moc dlouhy a strasne nudny a to ne neba!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Cau
| 26. září 2007
Zmrdi
hmm...
Anka | 26. září 2007
jako nebejt techreklam a toho,ze si se nakonec podepsal David Vávra,by to bylo docela dobry... :(
oou
nic a nikdo | 01. října 2007
docela to uslo ale mam lepsi
kokomrd | 02. ledna 2008
hej kokomrdi, jste fakt trapny a hlavne ten s tim mega dlouhym prispevkem, napis knihu, to se neda ani precist.....
terezka | 18. října 2011
jaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaj
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!