Finsko

Kategorie: Zeměpis (celkem: 502 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 23. září 2006
  • Zobrazeno: 4051×

Příbuzná témata



Finsko

Přímořský stát v severní Evropě na pobřeží Baltského moře, Botnického a Finského zálivu. Pevninskou hranici má se Švédskem, Norskem a Ruskem.

59°46` až 70°05` s. z. š., 19°25` až 31°40` v. z. d.

Rozloha: 338 145 km2
Počet obyvatel: 5 145 000 (1997)
Hlavní město: Helsinky/ Helsingfors
Státní zřízení: republika
Úřední jazyk: finština, švédština
Nejvyšší bod: Haltiatunturi 1324 m n. m.
Nejnižší bod: hladina moře 0 m n. m.
Náboženství: evangeličtí luteráni 89%, pravoslavní 1%, ateisté 12%
Očekávaná délka života při narození: 80,2 let (Ž), 72,8 let (M) (1995)
Průměrný roční příbytek obyvatelstva: 0,5% (1991-1996)
Členství v mezinár. org.: OSN, EU, OECD
Dovoz: Strojní zařízení, surová ropa, ropné produkty, chemikálie, železo a ocel, textilie, dopravní prostředky, potraviny
Vývoz: Papír a kartón, strojní zařízení, dřevovina, dřevo, lodě, oděvy


Hospodářství

Rozvinutý průmyslově-zemědělský stát. Velké zdroje vodní energie. Ekologický způsob hospodaření. Hlavní průmyslová odvětí: dřevozpracující, průmysl celulózy a papíru, hutnictví, strojírenství (hlavně stavba lodí), potravinářský a textilní průmysl. Těžba zejména železné rudy, chrómu, mědi, niklu a kobaltu. Nejdůležitější průmyslová střediska: Helsinki, Turku, Tampere, Lahti, Kuopio, Oulu. V zemědělství je v rozhodující míře zastoupeno lesní hospodářství a poté i živočišná výroba. Lesní kultury pokrývají až ¾ rozlohy státu, orná půda pouze 8,5%. Chov skotu, prasat, ovcí, drůbeže a sobů. Pěstuje se ječmen, oves, pšenice, cukrová řepa a brambory. Rozšířená lodní (námořní i vnitrozemská jezerní) a letecká (vnitrostátní) doprava.

Zemědělství

Pouze něco přes 7% země se využívá pro zemědělské účely jako orná půda a další 1% jako pastviny. V zemědělství je zaměstnáno 9% pracujících. Hlavní plodiny, které se ve Finsku pěstují, jsou pšenice, žito, ječmen, oves a brambory. Spolu s trávou určenou na sušení zabírají tyto plodiny největší část zemědělské půdy. Ve Finsku se chová 1,4 mil. skotu, 1,3 mil. prasat, přes 6 mil. drůbeže a 364 000 sobů. Nejlepší zemědělská půda je na jihu. Ve Finsku je ¼ zemědělských usedlostí menší než 20 hektarů. V oblasti jezer jsou hospodářství obecně řečeno postavena na pasekách uprostřed lesů a majitelé hospodářství také většinou pracují jako lesníci. Produkují mléko, sýry, vejce, seno a brambory. Daleko na severu je na některých místech hlavní pracovní činností chov sobů.

Průmysl

Tam, kde řeky stékají z Finské jezerní plošiny, především v místech, kde se valí přes 180 m vysoký okraj Salpausselky, se vodopádů využívá k výrobě elektřiny. 22% veškerých dodávek energie pochází z vodních elektráren, dalších 20% z atomových a více než 50% energie je z tepelných elektráren, jejichž chod zajišťuje dovezená nafta. Nejvýznamnější průmyslová odvětí jsou spojena se dřevem nebo kovy. Kovodělný průmysl a strojírenství můžeme nalézt v Helsinkách, Tampere, Turku a jiných městech. Tato dvě průmyslová odvětí představují 30% finského vývozu. Loďařství tradičně zahrnuje výrobu ledoborců a trajektů. Další odvětí průmyslu zahrnují výrobu a zpracování kaučuku, plastů, léčiv a elektronického zařízení.

Zeměpis

Kromě Tunturijských vrchů na severozápadě je většina území Finska nízko položená. Na severozápadě se nachází Haltiatuntur, nejvyšší finský vrchol, který měří 1 328 m. Průměrná nadmořská výška Finska je 152 m, ale většina přímořských oblastí na jihu se rozkládá ve výšce 20 m nad mořem nebo méně. Finsko se ve finštině jmenuje Suomi, což znamená „země jezer“. Ve Finsku je nejméně 60 000 jezer a pokrývají přibližně 10% celého území. Většina jezer má původ v době ledové. V té době byly místy vyhloubeny kotliny, které daly vznik budoucím jezerům. Na jiných místech se ukládaly nánosy, které postupně přehradily řeky, a tak se vytvořila další jezera. Ledovce navršily velké množství morén. Nejvyšší z nich se jmenuje Salpausseka. Je to mohutný hřeben, který tvoří jakousi přehradu mezi okraji mnoha jezer jižně od Tampere. Za tímto hřebenem směrem na jih se rozprostírají nížiny, nejplodnější a nejúrodnější část Finska.

Historie

Ve 12. století se území dostalo pod švédskou nadvládu a v roce 1284 bylo připojeno ke Švédsku jako vévodství. V roce 1581 se stalo velkovévodstvím. Část území Karélie připadla Rusku v roce 1523, ostatní část v roce 1721. V roce 1809 bylo Finsko připojeno jako autonomní velkovévodství. Nezávislost na Rusku byla vyhlášena 6. 12. 1917 . Ve válce se Sovětským svazem v letech 1939 až 1940 ztratilo přes desetinu svého území.

Podnebí

Průměrná lednová teplota v Helsinkách je –6°C a teplotní průměr v červenci je okolo 17°C. Dále na severu je chladněji a v blízkosti Rovaniemi dosahuje průměrná teplota v lednu –14°C a v červenci přibližně 14°C. Na jihu leží sníh 3 až 4 měsíce, ale na severu mají sníh od října do dubna nebo dokonce do května. V zimě všechna jezera i řeky zamrzají. Na severu kolem polárního kruhu nastává dva měsíce úplná tma. V létě naopak přicházejí dva měsíce, kdy je nepřetržité světlo a dlouhé slunečné dny, a tak dochází k vyrovnání. V tuto roční dobu se nad Atlantikem vyrojí milionová hejna komárů a mušek. V Helsinkách spadne za rok v průměru 65 cm dešťových srážek. Sever je sušší s celkovým objemem srážek pod 40 cm. Více než 30% z těchto srážek je sněhových.

Lesní hospodářství

76% území Finska je pokryto stromy, převážně borovicemi a smrky, které se zpracovávají na dřevovinu a papír, a břízami, z nichž se vyrábí překližky. Finsko bylo vždy závislé na lesích jako základním zdrojem zaměstnání, surového dřeva a materiálu na vývoz. V současnosti činí vývoz dřeva a dřevěných výrobků 40% z celkového příjmu z exportu. Finsko je největším evropským dodavatelem dřevoviny, druhým největším dodavatelem papíru a třetí místo v Evropě mu zajišťuje produkce řezaného dřeva. Lesy jsou většinou v soukromém vlastnictví. Největší a nejlépe rostlé stromy se nacházejí na jihu, i když se lesy táhnou daleko za polární kruh. Lesy zabírají celkovou plochu 30-31 mil. hektarů, ale jen 19,7 mil. z nich stojí za těžení. Pily na dřevo a dřevovinu jsou postaveny u jezer nebo blízko ústí řek. Každá továrna obvykle funguje jako pila a zároveň vyrábí produkty jako je dřevovina, papír, překližky, řezané dřevo nebo dýha, které jsou určeny pro domácí trh i na export.

Nerostné bohatství

Finsko má bohatá ložiska mědi, železa, niklu, stříbra, olova, chromitu, rtuti, kobaltu,vanadu a zinku. Nemá žádná nerostná paliva, ale těží rašelinu a využívá ji v zemědělství. Měď se těží V Outokumpu od roku 1910 a je důležitým materiálem pro elektrárenský průmysl an výrobu drátů a kabelů. Druhou nejvýznamnější důlní oblastí je ve Finsku Otanmaki, kde se těží železná ruda. Vanad a kobalt se využívá k výrobě speciálních ocelí. Zaujímá šesté místo na světě v těžbě chromitu, který se také využívá při výrobě speciálních ocelí. na mnoha místech se také těží jíl určený na výrobu cihel. V okolí Helsinek je získáván speciální jíl pro místní porcelánky. Probíhá zde rovněž těžba písku na výrobu skla v Riihimaki a Lahti.

Doprava

Ve Finsku je 5 883 km železničních tratí, z toho skoro 30% elektrifikovaných. Silniční síť měří dohromady 129 246 km a 40% silnic je v soukromém vlastnictví. Finsko má 6 675 km vnitrozemských vodních cest, které zahrnují i Saimaajský kanál. Důležitá je také lodní doprava podél pobřeží a na četné ostrovy. Přes 900 000 km vodních kanálů se využívá k plavení dřeva. Většina finského trhu se stále uskutečňuje pomocí námořní dopravy a to hlavně mezi Finskem a Švédskem, který má jiný rozchod kolejnic. Obchodní loďstvo disponuje 79 loďmi, které mají tonáž 1 000 t nebo více. Protože je námořní spojení tak důležité, nejdůležitější přístavy používají v zimě ledoborce, aby zabezpečily lodím výjezd z přístavu. Největším přístavním městem jsou Helsinky. Pro vývoz prodiktů ze stavebního dřeva je velmi důležitým přístavem Kotka. Město Turku má mnoho obchodních spojení se Švédskem a také s Alandskými ostrovy.

Obyvatelstvo

Obyvatelé Finska mají skandinávsko-baltický původ. Laponci Ale pocházejí z Asie. 93% populace používá finštinu jako svůj první jazyk. V roce 1939 napadle sovětská vojska Finsko a v roce 1940 se na mírovém jednání se muselo Finsko vzdát části svého území. 89% obyvatel se hlásí k evangelické luteránské církvi a 1% k církvi pravoslavné.

Města

62% všech Finů žije ve městech, které jsou domovem pro 20% národa. Helsinky jsou z poloviny obklopené vodou. Jsou hlavním přístavem, správním centrem i největším průmyslovým městem. Tampere má 259 901 a Turku 263 308 obyvatel.

Základní fyzicko-geografické poměry

Povrch tvoří na jihu a ve střední části rozsáhlé jezerní pánve (cca 60 000 jezer, nejznámější jsou Saimaa, Oulujärvi, Päijänne), mnoho bažin a močálů. Vše je pozůstatkem pleistocénního zalednění. Členité skalní pobřeží Botnického zálivu. Ve východní části leží pahorkatina Maanselkä (výšky do 500 m n. m.). Severozápadní část (Laponsko) pokrývá Skandinávské pohoří (přesahuje 1 300 m n. m.). Chladné mírné podnebí na jihu s vlivem okolního moře a vnitrozemské subpolární podnebí na severu. Velké teplotní výkyvy v průběhu roku.

Zajímavost

Pro našince velmi známý stát podle svých typických atributů: země tisíce jezer, sauny, vodky, ledního hokeje, lyžařů a atletů. Nejdelší trasa železniční trajektu v Evropě vede z finského Hanka do německého Travemünde (1 018 km).



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby