esej - Zelená svatozář

Kategorie: Filozofie (celkem: 141 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 18. září 2006
  • Zobrazeno: 5933×

Příbuzná témata



esej - Zelená svatozář

Autor eseje: Andrea Exnerová (a.exnerova@seznam.cz)

Zelená svatozář – Erazim Kohák

Již při čtení této knihy jsem byla naplněna velmi protichůdnými pocity. Některé názory se ztotožňují s mými, ale jiné jsem zase musela striktně odmítat. Nevím co čekáte, že v této eseji napíšu, ale musím popsat svoje názory a myšlenky, které ve mě tato kniha vyvolala.

Kniha Zelená svatozář od autora Erazima Koháka je napsaná velmi pěkně a poutavě a zcela přesně ukazuje na problémy, které se kolem nás dějí a ukazují také směr, nad kterým by se měl každý zamyslet. Tuto knihu bych doporučovala každému člověku, aby si jí přečetl, protože by každého z nás donutila uvědomit si všechny skutečnosti a nebrat vše jako samozřejmou věc, když každý z nás má možnost a povinnost podílet se na udržení života na Zemi.

Hned při čtení první části knihy „O lidech a (ostatních) zvířatech jsem byla překvapena některými uvedenými skutečnostmi i názory. Zcela se ztotožňuji s názory, že svévolné týrání zvířat je barbarské, přímo odporné a pro mě zcela nepřípustné. Jsem člověk, který má rád zvířata a nikdy jsem žádnému z nich vědomě neublížila a už vůbec ne, abych ho týrala.

Také odsuzuji pokusy prováděné na zvířatech například kosmetickými firmami. Nelíbí se mi, že kvůli marnivosti některých lidí zbytečně trpí zvířata. Proto také takové výrobky nekupuji. Upřednostňuji výrobky s označením „Tento výrobek nebyl testován na zvířatech“. Na druhé straně zase chápu i když to neschvaluji, že některé lékařské pokusy na zvířatech jsou nevyhnutelné a také nutné. Jak je uvedeno v knize je potom rozhodující zda je tento pokus skutečně podložen argumenty a jeho přínos musí být jednoznačně zásadní a bez pochyb. Nechápu také přístup zákonodárců, že nedovolí testování na lidech, ale na zvířatech jim to nevadí. Pokud by byl nějaký dobrovolník z lidí, který je nemocen a jeho jedinou nadějí je právě ten konkrétní výzkum, tak proč by nemohlo testování proběhnout na tomto dobrovolníkovi? Třeba by mu ten lék pomohl a nemusel by čekat na to až přijde na trh a pak by už třeba také mohlo být pozdě. Je přeci evidentní, že to testované zvíře se musí nejdříve nakazit nebo uměle vyvolat onemocnění a pak teprve můžu testovat nový lék.

Další kapitola v knize se zaměřuje na potravu. V knize je ostře kritizováno pojídání masa spojené s týráním zvířat. Také patřím k lidem, kteří jedí maso a mám ho na svém jídelníčku pravidelně, ale to neznamená, že schvaluji postupy masného průmyslu. Ano je pravdou, že by se se zvířaty, kteří nám poskytují svou smrtí potravu mělo zacházet lépe a s úctou. Také jsou v knize napadáni lidé za svou apatii vůči daným problémům. No někdy tomu tak doopravdy je, ale také je pravdou, že lidé často ani netuší v jakých poměrech jsou tyto zvířata pěstována a chována. Není žádná informovanost. Možná by se měla média více zajímat o tyto skutečnosti a ukázat lidem jak to opravdu vypadá a třeba by mohlo dojít i k nějaké změně. No možná by se naši politici mohli přestat hádat o maličkosti a mohli by se zaměřit na mnohem důležitější problémy. Podle mého názoru sice není možné odbourat maso z jídelníčku lidí, ale je možné novými legislativními úpravami zajistit zvířatům lepší zacházení.

V knize se také píše o tom, že by lidé měli být vegetariáni a už by nemuselo trpět žádné další zvíře. Tento názor se mi ovšem vůbec nelíbí. V knize se stále uvádí, že se člověk sám postavil do pozice jako nadřazená rasa a že by to tak nemělo být, ale v podstatě názor nejezte zvířata, ale rostliny je úplně stejný. Takže teď by měly být rostliny ta nižší rasa???? Proč? Podle mě jsou rostliny stejně živé jako všechno ostatní co na planetě Zemi žije. Proč si tedy někdo myslí, že rostliny nic necítí? Jenom proto, že nemají žádné oči, které by se vyčítavě a bázlivě dívaly nebo proto, že nemluví a ani nevydávají žádné zvuky, které by nás děsily nebo proto, že jejich krev není červená??? Tak to bychom se zase vrátili zpátky na začátek. Potrava je přeci velmi důležitá pro každého. Každý živočich, každá rostlina, každý organismus na Zemi má přece nějaký zdroj potravy. Ptáci – hmyz, kočka – hlodavci, kráva – tráva, a tak bychom mohli jmenovat spousty dalších druhů, ale nikdo je za to neodsuzuje. Prostě to považujeme za přirozené. A taky že to přirozené je, udržuje se rovnováha v přírodě. Odborně se tomu říká potravní řetězec. Tak proč tedy vidíme problém v tom, že lidé jedí maso?? Tak co by tedy měli jíst??? Problém není v tom co jedí, ale v tom jak s tím zacházejí. Každý člověk by se měl zamyslet nad tím co jí a že to není žádná samozřejmost, ale dar. A také by se měl podle toho k přírodě jako celku chovat.

Není správné ukazovat na jednotlivce, ale zaměřit se na myšlení všech lidí. Velmi chybí vzdělávání o ekologii. Už odmalička bychom měli děti vést k ochraně přírody, aby to pro ně bylo samozřejmostí po celý jejich život, ale to bohužel u nás i ve světě chybí. Odmalička dětem říkáme, že kravička dává mléko a maso, takže v podstatě se na krávu dívají jako na zdroj potravy. Já si pamatuju, že jsme jako děti chodili čistit lesy, sbírat odpadky a poznávat krásy přírody, nazývalo se to „otevírání studánek“. Ne každý tam chodil dobrovolně a rád, ale byl alespoň zájem vést mládež v úctě k přírodě. Někteří učitelé přírodopisu nám ukazovali a vysvětlovali jak to funguje např. v mraveništi, jak mravenci žijí, jak se chovají, co jedí, už to prostě nebyla jenom hromada jehličí, ale byl to jejich domov a život. Kde jsou teď ti pedagogové, kteří píšou knihy, které si přečte jen málokdo, proč své názory neříkají veřejně obyčejným lidem, určitě by to vyvolalo spoustu diskusí a třeba by to i prospělo a vytrhlo lidi ze své lhostejnosti. Proč děti nejezdí do škol v přírodě jako dřív a proč je výuka ve školách pouze informativní a není motivující??? Myslím, že to je ten základní problém od kterého by se mělo začít.

Další téma v knize se zabývá lidmi a přírodou a jejich vzájemným vztahem mezi sebou. Musím souhlasit s autorem, že lidstvo je hlavní příčinnou současného stavu. I když určitě to lidé dělali ku prospěchu své rasy (např. stavby velkých měst, silnic, přehrad), tak tím vytlačovali ostatní rasy z jejich přirozeného prostředí. Nemyslelo se na to, že zvířata, která žijou v tom určitém místě jsou tam doma a jinde třeba ani žít nemůžou nebo se přestanou rozmnožovat. Tím se lidstvu pomalu podařilo vyhubit spousty živočichů a tím byla narušena rovnováha v přírodě. Jak je známo, tak každý tvor má svého přirozeného predátora, který zajišťuje, aby nedošlo k přemnožení jednoho druhu. Tím, že člověk těmto tvorům narušil jejich přirozené prostředí, tak vlastně narušil celý koloběh života. I člověk má svého predátora a tím jsou viry a bakterie. Je pravdou, že lékařským výzkumem jsme docílili částečně ochrany proti těmto nejmenším tvorům a tím se vlastně stalo to, že se lidé jako rasa začali přemnožovat. Toto přemnožení vidím jako největší problém celé planety Země a proto se domnívám, že zase jenom lidé musí najít způsob jak najít trvale udržitelný způsob života na Zemi.

A úplně nejvíc mi vadí názory, které slyším kolem sebe, že už je pozdě a že už se nedá nic napravit. To je přece nesmysl nebo možná jen alibismus, aby se nemuseli vynakládat velké finanční částky na záchranu Země. Nikdy přece není pozdě začít něco dělat. Je jasné, že napravit se nic nedá ze dne na den, ale že je to otázka několika desetiletí nebo i staletí, ale proč to alespoň nezkusit?? Vždyť máme spousty chytrých lidí, kteří jsou schopni najít nějaké řešení, tak proč pořád jenom mluvíme o problému, ale nic neděláme. Vždyť přeci každý chce žít svůj život co nejlépe a také chceme dát šanci další generaci, která začíná už našimi dětmi. Co jim tady po sobě chceme vlastně zanechat, když ne Zemi na které by se dalo žít…

 



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby