Drogy a předsudky
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 16. ledna 2007
- Zobrazeno: 1805×
Příbuzná témata
Drogy a předsudky
Seminární práce: Drogy a společnost
Drogy a předsudky
Obsah: 1) Vlastní teorie
2) Fakta o drogově závislých
3) Vlastní průzkum
Drogy, vzhledem k jejich vzrůstajícímu vlivu na společnost, jsou čím dál tím více diskutovaným tématem. Nehodlám se zabývat účinky drog, nebezpečím závislosti ani protidrogovou prevencí, neboť tato témata jsou podle mě již dostatečně vyčerpána. Musím zdůraznit, že následující text není z velké části prokázaným faktem. Jedná se pouze o mou teorii a domněnky.
Vlastní teorie
Mnoho z nás má určitou představu o tom, jak vypadá drogově závislý člověk, jak se drogově závislým stal, či jak se tento člověk chová. Společně s těmito myšlenkami vzniká spousta předsudků namířených proti širokému spektru zejména mladých lidí.
Většina spoluobčanů, nejen příslušníků starší generace má ve svém podvědomí určitý obraz, ke kterému přiřazuje člověka, škodícího společnosti, ohrožujícího mravní povědomí či přímo jedince samotné. Představu takového člověka již mohou více méně logicky spojit s člověkem drogově závislým. Za příslušníky této škály lidí jsou většinou považováni lidé odlišující se od ostatních svým vzhledem či jednáním. Ačkoli to může vyznít banálně, vzniká pak určité nepřátelské klima zaměřené proti těmto jedincům. Toto klima pak sebou přináší řadu problémů. V případech kdy se jedná jen o nenávistné pohledy kolemjdoucích či brebtání ostatních lidí, se tento jev dá přejít poměrně pohodlně bez jakékoliv újmy. Může ale docházet k podstatně horším projevům tohoto nepřátelského klimatu:
- Může se jednat o podstatně ztížené jednání v obchodech, na úřadech, při hledání zaměstnání.
- Některé politické a ideologické skupiny, jako neonacisté, neofašisté či příslušníci republikánské mládeže, si kladou za cíl se takových lidí zbavit i pomocí nelegálních postupů (násilí).
Někteří lidé jsou tedy kvůli svému vzhledu, oblečení či jednání společností vnímáni jako pravděpodobní drogově závislí. Jedná se především o ctitele alternativní kultury. Jako příklad mohu uvést chlapce s dlouhými vlasy, který sebou nese kytaru. Někteří lidé mohou toto označení přijmout a stylizovat se do role vyděděnce společnosti (devianta) a může tedy opravdu docházet ke zvětšení nebezpečí, že se stane drogově závislým. Toto tvrzení mohu podložit Etiketizační teorií, ke které se někteří sociologové klaní při zkoumání příčin kriminality a deviace. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších přístupů k pochopení kriminality.
Zastánci tohoto směru nevnímají deviaci jako soubor charakteristických rysů jednotlivců či skupin, ale jako proces interakce mezi deviantní a nedeviantní částí populace. Podle nich musíme zjistit, proč někteří lidé dostávají etiketu deviantů, chceme li pochopit podstatu deviace jako takové.
Hlavním zdrojem těchto etiket jsou ti, kdo představují síly zákona a pořádku, anebo jsou schopni jiným vnutit svá měřítka konvenční mravnosti. Etikety použité k vytvoření jednotlivých kategorií deviace i kontexty jejich používání tak odrážejí mocenskou strukturu společnosti.
Jakmile je dospívající ocejchován jako delikvent, zůstává mu stigma kriminálníka. Učitelé i potencionální zaměstnavatelé jej budou obvykle považovat za nedůvěryhodného (a také s ním podle toho budou jednat). Následkem toho se pak uchyluje k dalšímu kriminálnímu jednání, čímž se propast mezi ním a sociálními konvencemi dále zvětšuje. Edwin Lennert nazývá první prohřešek primární deviací. Sekundární deviace nastává tehdy, když jedinec přijme etiketu, kterou dostal, a začne sám sebe vnímat jako deviantního. Tento proces můžeme tedy také pojmenovat „proces učení se deviaci“.
Tuto teorii se pokusím aplikovat na nebezpečí drogové závislosti. Velká část populace má vytvořenu jakousi představu o vzhledu a jednání drogově závislého člověka. Podle ní pak může snadno usoudit, že nějaký člověk je drogově závislý. Je tudíž označenou jakousi etiketou, chcete li nálepkou. Někteří lidé mu tento fakt budou dávat jakýmkoli způsobem najevo, začne se tedy zvětšovat propast mezi ním a běžnými sociálními konvencemi. Může dojít k sekundární deviaci. Přijme etiketu kterou dostal, je tedy pravděpodobnější, že se stane drogově závislým. Můžeme tedy parafrázovat a tento proces nazvat „procesem učení se drogové závislosti“.
Fakta o drogově závislých
I přesto, že je, jak vyplývá z předešlého textu, nebezpečné vytvářet podobné etikety a pokoušet se zařadit lidi do takových skupin, je potřeba pokoušet se poznat skupinu toxikomanů, minimálně k potřebám účinné protidrogové prevence.
Jací jsou vlastně dnešní lidé zneužívající drogy? Jaké jsou jejich názory, postoje, životní styl? Faktem je, že o nich nevíme tolik, kolik by bylo potřebné znát. Dle mého názoru ani není možné skupinu toxikomanů přesvědčivým způsobem popsat, neboť důvody zneužívání drog i samotní toxikomani se od sebe velmi odlišují.
O jejich charakteristiku se v České republice pokoušeli na přelomu 80. a 90. let Budka a Netík z Kriminalistického ústavu Veřejné bezpečnosti v Praze. Jejich výzkum byl však zaměřen na charakteristiku osobnosti a životního stylu pouze kriminálních toxikomanů, nikoliv toxikomanů, kteří se nedostali do střetu se zákonem.
V roce 1995 byl ukončen projekt vedený M. Tyrlíkem. Jeho cílem byl popis základních psychologických a sociálních charakteristik osob užívajících drogy a zachycení vztahů mezi nimi. Sledovaný soubor tvořili lidé, kteří dlouhodobě užívali drogy. Jednalo se o 126 žen a 212 mužů z různých měst Česka, mezi něž byla zahrnuta i Opava. Respondenti byli získáváni jak mezi klienty kontaktních center a zdravotnických zařízení, tak prostřednictvím terénních pracovníků na ulici. Nejstarší z nich se narodil v roce 1943 a nejmladší v roce 1982. Jejich věkový průměr byl 22 let.
Ř Rodina: Výzkum jasně prokázal značnou úlohu rodiny při předcházení zneužívání drog. Pouze jedna třetina dotazovaných uživatelů drog vyrůstala v bezproblémovém rodinném prostředí a dobře hodnotila svoji primární rodinu. V neúplných a doplněných rodinách naopak dospívalo plných 45%. Budoucí toxikomani se často dostávali do konfliktu s novým přítelem matky. Riziková je i přílišná aktivita ze strany rodičů, která stejně jako nezájem, u dětí vzbuzovala negativní reakci.
Ř Vzdělání: Vlivem drog toxikomani často nedokáží projít vzdělávacím procesem, a proto mezi nimi převažují jednici se základní vzděláním, popř. vyučení. Ve sledovaném souboru bylo 29% respondentů bez kvalifikace a formálně měli ukončenou jenom základní školu. Tento jev však nevypovídá o nižší inteligenci toxikomanů (Jeho příčinou je aktuální snížení věkové hranice užíváni drog.).
Ř Partnerské vztahy: Užívání drog výrazně narušuje partnerské vztahy. Dlouhodobí toxikomani často nemají stálého ani přechodného partnera. Mezi těmi, kteří partnera mají, je vysoký poměr těch, jejichž protějšek bere také drogy.
Ř Přátelé: Nejčastěji se toxikomani stýkají opět s toxikomany, protože se setkávají v souvislosti s obstaráváním a užíváním drog prakticky denně. V rámci sledovaného souboru uvedlo 10% toxikomanů, že nemají žádné přátele, a dalších 10%, že mají značně vysoký počet přátel. V obou případech jde o psychopatologický znak, svědčící o tom, že daný člověk není schopen navázat intimnější vztahy s ostatními.
Ř První aplikace a motivace braní drog: Velkou pozornost vzbuzuje problém první aplikace a motivace braní drog. Důležitým faktorem, který ovlivňuje, jaká část experimentátorů, kteří v daném období poprvé užili drogu, u drogy setrvá a následně se případně dostane do problémů, je módnost drogy. Jestli že například došlo po listopadu 1989 k výraznému nárůstu popularity marihuany, která načas vytlačila z pozic iniciačních drog mnohem nebezpečnější těkavé látky a do jisté míry i pervitin, pak i při celkově obrovském nárůstu incidence se tento fakt následně neprojeví tak výrazným zvýšením počtu dlouhodobých a problémových uživatelů.
Užitá literatura: Svět drog v Čechách
Sociologie
Vlastní průzkum
Průzkum jsem prováděl pomocí dotazníků obsahujících šest otázek. Odpovězeno bylo na pět dotazníků v každé věkové kategorii.
Ř Věk 10 – 18 let:
Otázka ANO NE
1. Setkali jste se již s drogově závislým člověkem? 3 2
2. Myslíte, že dokážete rozpoznat drogově závislého podle jeho vzhledu? 0 5
3. Myslíte, že z většiny lidí, kteří zkusili nějakou drogu se stanou drogově závislí? 2 3
4. Myslíte, že existují místa, kde se mohou lidé častěji setkat s drogami? Uveďte příklad. 5příklady: většinou kluby, techno party, staré puštěné domy, diskotéky, párty, 0
5. Myslíte že drogově závislí lidé mají nějaký společný znak? Např. styl oblékání, délku vlasů apod.? 0 5
6. Považujete lidi závislé na drogách nebezpečné pro společnost nebo jedince? Jakým způsobem jsou nebezpeční? 3příklady: krádeže, šíření nemocí, nekontrolovatelnost, 2
Věk 36 a víc
Otázka ANO NE
1. Setkali jste se již s drogově závislým člověkem? 2 3
2. Myslíte, že dokážete rozpoznat drogově závislého podle jeho vzhledu? 1 4
3. Myslíte, že z většiny lidí, kteří zkusili nějakou drogu se stanou drogově závislí? 1 4
4. Myslíte, že existují místa, kde se mohou lidé častěji setkat s drogami? Uveďte příklad. 5příklady: diskotéky, ulice, herny, restaurace, kluby, školy, 0
5. Myslíte že drogově závislí lidé mají nějaký společný znak? Např. styl oblékání, délku vlasů apod.? 1příklady: názory na soužití lidí. 4
6. Považujete lidi závislé na drogách nebezpečné pro společnost nebo jedince? Jakým způsobem jsou nebezpeční? 4krádeže i jiné trestné činy, mohou být sami prodejci drog, stojí společnost peníze, 1
Věk 19 - 35
Odpovědi v této kategorii mohou být směrodatné. Odpovídali na ně lidé, kteří jsou s problematikou drog poměrně dobře seznámeni. Mimo jiné dva sociální pracovníci (sociální asistenti), pracující v oboru protidrogové prevence.
Otázka ANO NE
1. Setkali jste se již s drogově závislým člověkem? 5 0
2. Myslíte, že dokážete rozpoznat drogově závislého podle jeho vzhledu? 2 3
3. Myslíte, že z většiny lidí, kteří zkusili nějakou drogu se stanou drogově závislí? 0 5
4. Myslíte, že existují místa, kde se mohou lidé častěji setkat s drogami? Uveďte příklad. 5např.: kluby, hospody, diskotéky, party, ulice 0
5. Myslíte že drogově závislí lidé mají nějaký společný znak? Např. styl oblékání, délku vlasů apod.? 0 5
6. Považujete lidi závislé na drogách nebezpečné pro společnost nebo jedince? Jakým způsobem jsou nebezpeční? 2Šíření chorob, kriminalita 1(dva neodpověděli)
Závěr
Nejsem si jist, zda se mi podařilo prokázat pravdivost mého mínění, a už vůbec ne, jestli mu bude někdo ochoten přikládat váhu v procesu protidrogové prevence. Zároveň je ale nutné si uvědomit, že ostatní důvody, které vedou k růstu množství drogově závislých většinou také nejsou příliš silné a jejich vliv není také nijak zásadní. Zásadní je snad jen vliv rodiny, ať už pozitivní nebo negativní. Všechny tyto důvody hrají v růstu počtu drogově
Závislých svou roli a není možné je podceňovat.
Faktor společenských předsudků však rozhodně není jen otázkou protidrogové prevence, ale jak už jsem uvedl také záležitostí růstu kriminality, rasismu, násilí a každodenního života každého z nás. Měli bychom se tedy pokusit vyhnout se odsuzování lidí za jejich názory, životní styl nebo jen vzhled, protože možné následky našeho jednání si většinou ani nedokážeme představit.