Drahé kameny

Kategorie: Biologie (celkem: 483 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 27. července 2006
  • Zobrazeno: 14879×

Příbuzná témata



Drahé kameny

Dodnes bylo nalezeno asi 200 000 vltavínů. Největší z nich jsou dále uvedeny:

a) ČECHY
Strpí 110,9 g Národní muzeum, Praha
Veselí nad Lužnicí 96,8 g Národní muzeum, Praha
Habří „pod vodárnou“ 93,3 g R. Píša, Český Krumlov
Radomilice 86,0 g Národní muzeum, Praha
Lhenice 85,3 g Národní muzeum, Praha

b) MORAVA
Slavice 258,5 g L. Šabata, Jihlava
Terůvky 238,0 g R. Dvořák (1928)
Štěpánovice 232,5 g Západomoravské muzeum, Třebíč
Hrotovice 220,0 g Západomoravské muzeum, Třebíč
Slavice 215,0 g Moravské muzeum, Brno
Terůvky 198,0 g Západomoravské muzeum, Třebíč

Stáří hmot bylo určováno radioaktivními metodami a bylo stanoveno takto:

australity a tektity z jv. Asie 700 000 let
irgizity 1 000 000 let
ivority 1 200 000 let
vltavíny 14 800 000 let
bediasity a georgianity 34 000 000 let

 


Minerál Č. Škrábnutí
Křída 1 snadno nehtem
Sádrovec 2 nehtem
Vápenec 3 měděnou mincí
Fluorit 4 snadno čepelí kapesního nože
Apatit 5 čepelí kapesního nože
Ortoklas 6 snadno ocelovým pilníkem
Křemen 7 ocelovým pilníkem
Topaz 8 obtížně ocelovým pilníkem
Korund 9 velmi obtížně ocelovým pilníkem
Diamant 10 škrábe všecny ostatní látky


Přehled drahých kamenů z českých a slovenských nalezišť


drahé kameny se u nás ve větším rozsahu prakticky těžily pouze v opálových dolech u Dubníka, které zanikly v roce 1923. Dále se těžily a dosud těží pyropové štěrky jako surovina českých granátů pro šperkařské účely. Podobně n. p. Calofrig přáležitostně těží vltavíny v pískovně u Chlumu n. Malší. Ostatní drahé kameny, jako acháty, jaspisy, olivíny a další byly většinou sbírány jen příležitostně. Ze známých drahých kamenů se v naší republice vůbec nevyskytují rubíny, smaragdy, drahokamové pyroxeny, diamanty a jantar. Tyto drahé kameny byly a jsou předmětem dovozu.

achát Kozákov, Levín, Kumburský Újezd, Železnice, Frýdštejn, lom Hvězda u Nové Paky a jiná místa v Podkrkonoší
akvamarín Písek, Maršíkov, náplavy řeky Otavy
almandin Zbyslav a Strakoč na Čáslavsku, náplavy u Lubietové
ametist Kozákov, Hostákov, Bochovice, Banská Štiavnica
andalusit Dolní Bory, náplavy Malše v jišních Čechách
andradit Dobšiná
beryl Meclov, Otov, Písek, Březí u Říčan
beryl zlatý Písek, lom U obrázku
cordierit Horní Bory a sekaninait v dolních Borech
diamant Chrášťany, Dlažkovice, Dřemičice
fenakit Písek, lom U obrázku
granát obecný granát je zcela běžný v horninách krystalinika
grosulár Žulová, Vápenná, Bludov, Tisovec
hematit Horní Blatná, Hradiště u Kadaně
hrachovec Karlovy Vary
hyalit Valeč, Dubník
hydrofán Dubník
chalcedon Podkrkonoší, Rudice, Olomůčany
chryzoberyl Maršíkov
chryzopras Chlumeček u Křemže
jantar a přiskyřice Skutíčko, Vidnava, Opava, Hřebeč, Březina
jaspis Kozákov a v Podkrkonoší, Broumovsko
karneol NOvá Paka, Rašovka, Tarobity, Železnice, Lomnice nad Popelkou
korund Pokojovice, Načetín
křemen na žílách v krystaliniku, rudní žíly, křemen prostoupený chryzokolem nepravidelně tyrkysově zbarvený pochází z Horní Rokytnice
křemen železitý Sebečice, Řevnice, Zaječov, Svatá Dobrotivá
křišťál Vernířovice, Sobotín, Kozákov, Obří Důl, Cínovec, Příbram, Baská Štiavnica, Čáslavsko, jižní Čechy
lazulit Vernéřov u Aše, Otov, Drážovce
malachit Borovec, Rokytnice n. J., Zlaté Hory, Hradové Střímelice, Rožňava, Dobšiná
obsidián Seleška, Viničky
olivín Kozákov, Podmoklice, Semily, Smrčí
opál Křemže, Třebíčsko, Herlany, Banské
opál drahý Dubník u Červenice
pleonast Jizerská louka, Runovsko, Třebenice
pyrop Třebenice, Měrunice, Dlažkovice,
rubelit Rožná, Dobrá Voda, Sušice, NOvá Ves
rutil Soběslavsko, Golčův Jeníkov
růženín Písek, Dolní Bory, Ješetice
safír Jizerská louka, Třebenicko, Čejov, Klouby, Dolní Bory, Bečov
spinel Třebenicko, Písek, Jizerská louka
topaz Cínovec, Horní Slavkov, Maršíkov
turmalín černý turmalín běžný v krystaliniku
tyrkys Poniklá
vltavíny Lhenice, Radomilice, Vrábče, Ločenice, jižní Čechy, Znojmo
vřídlovec Karlovy Vary
záhněda Cínovec, Dolní Bory, Rousínov, Suky
zirkon Třebenicko, Jizerská louka, Písek
Zpracování a imitace drahých kamenů

Drahé kameny se ani v dávných dobách nepoužívaly v neopracovaném stavu. Jejich úprava byla známá již nejstarším národům, jejichž kamenáři odstraňovali ze suroviny kazové části a dávali kamenům leštěním povrchovou úpravu. Dlouho byl tento způsob opracování velmi primitivní. Byl dán nedokonalými technickými prostředky i snahou, aby přírodního kusu příliš neubilo. Dnešní způsob zpracování drahých kamneů je zcela jiný. V zájmu vzhludu breoušených kamenů se surovinou nešetří. Raději se jí větší část zničí, aby se získal dokonalý brus, pokud možno bez kazových částí. K tomu se používají nejrůznější brousicí látky a brousicí stroje. Přesto zůstaly mnohé brusičovy výkony i postup práce a její rozdělení prakticky nezměněny již téměř po čtyři století.
Na některých moderních špercích posledního desetiletí je patrná snaha po určitém nárvatu k starým dobám. Umělci používají k výrobě šperků kameny ve formě téměř neopracované. Do takovýchto typů šperků se vsazjí zpravidla kameny levnější, zejména neprůhledné a průsvitné.
Podle povahy materiálu a způsobu zpracování dělíme brusičství drahých kamenů obyčejně do tří skupin:
broušení diamantů,
broušení ostatních průhledných drahých kamenů,
broušení neprůhledných kamenů (označované dříve zpravidla jako broušení polodrahokamů)
v prvních dvou případech dává kamenář drahým kamenům na svém stroji různý tvar, určený víceméně tradicí. v třetím případě jde v podstatě o výrobu uměleckých předmětů.
K broušení se užívá tvrdší látka než je opracovávaný kámen, k leštění se užívají často i látky měkčí. Nejtvrdší brousící látka je diamantový prášek, který se získává roztloukáním jinak nepoužitelných diamantů nebo z odpadu po jejich broušení. Důležitou brousicí látkou je smirek. v poslední době se místo přírodního smirku používá především syntetický korund vyráběný speciálně k tomuto účelu. Nejrozšířenějším brousícím prostředkem je karborundum. Jako lešticí prostředek se používá hlavně diamantový prášek, tripel.
Průhledné kameny se při broušení buď opatřují drobnými ploškami rozloženými podle určitých pravidel, nebo se jim dává bezfasetový vypuklý tvar. Pro bezbarvé a některé jasněji zbarvené průhledné kameny je nejdůležitějším brusem briliant. Musíme zdůraznit, že nejde o druh diamantu, jak se mnozí domnívají, ale že do tohot tvaru můžeme brousit nefrůznější nerosty.
Jednotlivé fasety briliantu a některé hrany a rohy označují brusiči zbláštními názvy. Na brusu rozeznáváme svršek, kterým je zasazený kámen obrácen k pozorovatlei, a spodek, s nímž se stýká v okraji – rundistě. Na svršku je nejdůležitější plocha zvaná tabulka. S ní je rovnoběžná menší ploška zakončující spodek. Ta má svůj význam při odrazu světelných paprsků, a nemá proto na briliantovém brusu nikdy chybět. Vzhled briliantu je závislý na okraji broušeného kamene. Řez jím proložený mívá tvar kruhu, elipsy, čtverce, obdélníku nebo mnohoúhelníku. U bezbarvých kamenů je nejběžnější kruhový obrys nebo obrys mnohoúhelníku vepsaného do kružnice. Rozložení faset musí být takové, aby co nejvíce vynikla hra barev. Dvě nerovnobžné plošky brusu působí jako hranol rozkládající světlo. Spodní fasety je třeba zpracovat pod takovým úhlem, aby se od nich světlo osráželo v maximální míře do svrško kamene. Na svršku briliantu jsou vybroušeny fasety ve dvou, třech nebo čtyřech řadách nad sebou nad sebou. Podle toho mluvíme o briliantu dvojřadé nebo čtyřřadé. Mnohdy užíváme označení podle počtu faset na svršku.
Broušení kamenů do tvaru briliantu je náročné a vyžaduje zručnost a zkušenost. Zkušený brušsič je schpen vybrousit do podoby briliantu o 58 fasetách kámen o průměru dvou milimetrů. Do briliantových brusů se zpracovávají nejčastěji diamanty, topazy, křišťály, ale i skleněné imitace.

 

 

 

 

Přehled hornin

Výlevné (extruzivní) horniny

Andezit
Andezit je typiská hornina lávových proudů a vulkanického prostředí. Je pojmenována po jihoamerickém pohoří Andy, kde se vyskytuje nejvíce. Nachází se podél tichomořského vulkanického pásma, ve Skalnatých horách, v pohoří Sierra Nevada v USA a v Japonsku. Je černohnědá nebo zelená s krystaly biotitu nebo živce plagioklasu. Užává se jako stavební materiál. V andezitech je někdy obsažena měď.

Obsidián
Obsidián je hornina tvořená přírodním sklem. To vznikalo, když magma chladlo velmi rychle, pravděpodobně v moři. Obsidián je obykle šedivý až černý, ačkoli může mít načervenalé pruhy. Vyskytuje se v lávových proudech asi 60 milionů let starých. Časem se mění na běžně vypadající jemnozrnnou horninu. Vyskytuje se v Itálii, Maďarsku a Japonsku. Působivý výchoz je na lokalitě Obsidián Cliff v Yellowstonském národním parku. Obsidián byl nazván po římanovi jménem Obsius, který prý objevil tento kámen v Etiopii.

Bazalt
Bazalt je jemnozrnná vyvřelá hornina, většinou černá nebo tmavě šedá, popř. tmavě zelená. Najdeme jej na celém světě. Vytéká ze sopek a vytváří rozsáhlé příkrovy, zvané trapy. Velké vzstvy této horniny se vyskytují v Severní Americe v povodí řek Columbia a Hadí řeky a v okolí Hořejšího jezera. Vyskytuje se také v moři, pokrytý bahnem a dalšími usazeninami.

Ryolit
Ryolit vzniká, když velmi lepkavé magma rychle chladne. Vyskytuje se ve vulkanických dómech a komínech. Jestliže chladne v kontaktu s vodou, vytváří malé, perleťové hrudky, známé jako perlit nebo apačské slzy. Ryolit je světlé barvy, jeho černá sklovitá odrůda se nazývá obsidián. Největší ložiska jsou v Kalifornii a Oregonu v USA, v Itálii, východní Evropě a v Etiopii. Jeho název pochází ze dvou řeckých slov znamenajích tok a kámen.


Hlubinné (intruzivní) horniny

Intruzivní vyvřelé horniny jsou takové, které se vlily do okolních hornin. Vytvářejí batolity, pravé žíly a ložní žíly

Anortozit
Anortozit je bílá nebo světle šedá hornina se zrnitou strukturou. Vyskytuje se v Norsku, je běžný v rozsáhlých oblastech kanadského štítu, na Newfoundlandu, Labradoru a v pohoří Adirondack. Jméno získal podle anortitu – jednoho z plagioklasových živců, který je jeho hlavní součástí. Některé anortozity se používají jako dekorativní stavební kámen.

Diorit
Diorit je název pro několik podobných hornin, jejichž hlavními součástmi jsou bazický plagioklas a amfibol. Vyskytuje se v Minnesotě, je běžný ve Skandinávii, Francii, Německu a v Rumunsku. Hornina má celkově šedou barvu. Vyleštěné desky jsou používány jako stavební a dekorační kámen. Název pochází ze dvou řeckých slov, která znamenají skrze a hranici.

Gabro
Několik vyvřelých hornin se označuje jako gabro. Většinou mají hrubozrnnou strukturu. Hlavní součástí je bazický plagioklas. Gabra bývají tmavší než diority. Olivinické gabro je odrůdou, ve které minerál olivín(obr.71) tvoří hlavní složku. Jeho barva je šedá s odstínem zelené, hnědé nebo fialové. Zrna jsou středně velká. Některá gabra se používají jako stavební kámen, ale olivinické gabro je důležitým zdrojem olivínu a matečnou horninou pro některá ložiska rud chromu, kobaltu, železa, niklu a platiny. Jméno pochází z italského slova s významem hladký nebo holý.

Dunit
Dunit je převážně složen z minerálu olivínu. Proto se také označuje jako olivínová hornina. Je zrnitý, světle zelený. Jméno má podle Mount Dun na Novém Zélandě, kde je zastoupen ve velkém množství. Vyskytuje se také v Severní Karolíně a Turecku, kde obsahuje rudy chromu, a na Urale, v Rusku, kde obsahuje platinu.


Usazené (sedimentární) horniny

Slepenec
Je tvořen směsí zaoblených valounů a oblázků jednoho nebo několika druhů hornin spojených jemnozrnným přírodním tmelem. Když se vrstvy štěrku zpevní v horninu, vznikne slepenec. Využití nachází ve stavebnictví. Vyskytuje se zejména na východě USA a v jižní Africe. Zvláštní varietou slepence je hornina s velmi jemnozrnným tmelem stmelujícím pestrobarevné úlomky štěrku.

Pískovec
Označení skupiny usazených hornin tvořených zrnky písku. Většinu zrn tvoří křemen. Velikost zrn se pohybuje v rozmezí od 2 mm do 0,063 mm. Jejich barva bývá bílá, šedá, žlutá, zelená, červená a hnědá. Jako jedna z nejběžnějších usazených hornin se pískovec užívá od pradávna jako stavební materiál.

Jíl
Označení pro skupinu velmi jemnozrnných hornin. Vlhký jíl je měkký a tvárný. Když vyschne, ztvrdne a používá se na výrobu střešních tašek, nádob, květináčů a mnoha dalších předmětů, které máte doma. Jílovité bridlice vytvířejí pevné vrstvy, které se při navlhnutí mohou rozpadat. Jílovce se odlišují tím, že nemají znatelnou vrstevnatost. Prachovce a slíny jsou druhy jílovce.

Přeměněné horniny

Mramor
Mramor (obr.28) vzniká jak regionální, tak kontaktní přeměnou. Výchozí horninou je vápenec, který rekrystalizuje, a hlavním minerálem je kalcit. Zabarvení mramoru se mění od čistě bílé přes červenou a zelenou až ke hnědým pruhům a skvrnám. Mramor se vyskytuje po celém světě, někdy v obrovském množství. Např. ve Vermontu jsou 130 km dlouhé vrstvy, které obsahují mramory několika různých barev. Název mramor pochází z řeckého slova znamenajícího jiskra.

Břidlice
Je slabě metamorfovaná hornina, výchozí horninou jsou zejména jíly a jílovité břidlice. Hlavními minerály jsou andalusit, biotit a muskovit. Břidlice se vyskytuje celosvětově, zejména v pohoří Sierra Nevada v Kalifornii v USA, ve Velké Británii, v Norsku, Finsku a Francii. Břidlice je obvykle šedá nebo černá. Snadno se štípe na tenké pláty, které se používají n a pokrývání střech a jako obkladový kámen. Název pochází ze starého francouzského výrazu pro štěpnost.

Minerály

Olivín
Olivín (obr. 71) je označení skupiny minerálů, sloučenin hořčíku, železa a křemene. Zahrnuje minerály od forsteritu po fayalit. Odrůda zvaná chryzolit je ceněna jako drahokam. Olivíny se vyskytují po celém světě ve vyvřelých horninách. Název pochází z jejich tmavé olivově zelené barvy. Krásné, zářivé chryzolity pocházejí z Arizony, Norska, Pákystánu, ostrova Zebirget v Rudém moři, Barmy a České republiky. Horniny obsahující mnoho olivínu jsou zdrojem hořčíku.

Zlato
Zlato je jeden z nejměkčích kovů. Je cenné, protože nekoroduje. Může být snadno tvarováno tažením nebo tlačením. Nejznámější je ve formě přírodního kovu – zrnek nebo nuggetů, ale velmi zřídka se může vyskytovat jako odrůda nádherných krystalů. Barva zlata se mění od oranžově červené po bílou. Nalézá se v hydrotermálních žilách, u sopečných sopouchů nebo v říčních uloženinách. Menší naleziště leží ve Walesu, Itálii a Rumunsku, ale hlavními producenty jsou Jihoafrická republika, Rusko, Čína, Kanada, USA, Brazílie a Austrálie.

Síra
Síra je jedním z chemických prvků, které se vyskytují v přírodním stavu. Často vzniká jako výsledek vulkanické aktivity, jako ve fumarolách v Yellowstonském národním parku a na svazích sopky Vesuv v Itálii. Mohutné vrstvy síry jsou v Lousianě a Texasu v USA. Síra tvoří nádherné žluté krystaly, které jsou průhledné nebo průsvitné. Nejkrásnější krystaly se nalézají v Agrigentu na Sicílii.

Beril
Beryl (obr. 48) je křemičitan berylia a hliníku. Vyskytuje se celosvětově ve vyvřelých horninách pegmatitech. Zahrnuje drahý kámen akvamarín, který je zabarven do modra příměsí železa, a smaragd, který je zabarven do zelena chromem. Dalšími barvami berylu jsou růžová, červená a žlutá. Beryl se také vyskytuje v Novém Mexiku, Severní Karolíně a Jižní Dakotě. Nejkrásnější smaragdy pocházejí z Kolumbie, nejlepší akvamaríny jsou z Brazílie. Krystaly berylu mohou vážit až 25 tun. Beryl je hlavním zdrojem berylia, které se užívá u raket a umělých družic. Jméno pochází z řeckého označení pro tento minerál.

Rutil
Rutil (obr. 27) je oxid titaničitý a představuje důležitou rudu kovu titanu. Vyskytuje se v mnoha různých prostředích, jako jsou pegmatity, hydrotermální žíly, sedimenty, náplavy a písky. Pěkné krystaly se nalézají v USA v Graves Mountain a ve Virginii. Mají barvu od načervenalé hnědé přez červenou a žlutou až po černou. Jsou průhledné nebo průsvitné. Dalšími formami oxidu titaničitého jsou anatas a brookit. Název minerálu pochází z latinského slova znamenajícího načervenalý.
Topaz
Je najlépe znám jako drahý kámen. Jeho krystaly mají žlutou až tmavě oranžovočervenou barvu. Nejlepší drahokamy pocházejí ze Sibiře a Brazílie, ale topaz se vyskytuje i v SA, na západě Anglie a v České republice. Název pochází z řeckého výrazu pro drahokam.

Platina
Platina je jedním z drahých kovů. Nalézá se jako přírodní prvek, což znamená, že není sloučena s dalšími prvky. Často se vyskytuje na rýžovištích zlata. Užívá se v klanotnictví a na výrobu přesných nástrojů. Její název pochází ze španělského slova stříbro.

Fluorit
Může (obr. 3) být žlutý, zelený, modrý, růžový nebo černý. Je přítomen v žilách s rudami olova stříbra nebo v puklinách alpských granitů. Fluorit se uplat%nuje při výrobě kyseliny fluorovodíkové a zpracování bauxitu. Název pochází z latinského slovesa téci, vzhledem k jeho používání jako tavidla při tavení kovů.

Stříbro
Je jedním z drahých kovů. Vyskytuje se ve formě drátů nebo šupinek čistého sříbra, ale vzácně i jako krystaly. Ryzí stříbro je místy rozšířené v malých množstvích. Lidé využívají tento kov různými způsoby již přes 6000 let.

Mastek
Je (obr. 59) nejměkčí ze všech minerálů. Vznikl působením žáru a vody z ultrabazických hornin nebo dolomitů. Vyskytuje se v mnoha částech světa. Na omak je mastný. Rozemílá se na mastkový prášek. Pužívá se též na výrobu barev, papíru a mýdla, slouží i v řezbářství. Tabule mastku se užívají jako výplň pecí. Jeho celistvé odrůdy se označují jako steatit neboli tuček, mají-li bílou barvu, jako klouzek.

 

Použitá literatura

· Enciklopedický přehled minerálů
· Mieneralogie Československa
· Drahé kameny kolem nás
· Nerosty severočeské hnědouhelné pánve
· Atlas hornin
· Geologické zajímavosti pražského okolí
· Klíč k učování nerostů a hornin
· Vznik výskyt nerostů
· Horniny a minerály
· Atlas drahých kamenů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Užitečné adresy

Zde jsou adresy některých muzeí, které mají stálé expozice minerálů, hornin, zkamenělin a podobně.

Národní muzeum v Praze
Václavské nám. 68
Praha 1

Moravské zemské muzeum
Zelný trh 6
Brno

Jihočeské muzeum
Dukelská 1
České Budějovice

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Albetov 6
Praha 2

Český geologický ústav
Klárov 3
Praha 1

Geologický ústav Akademie věd ČR
Rozvojová 135
Praha 6

Správa chráněných krajinných oblastí ČR
Kaplanova 1
Praha 4



tvrdost minerálů
HdZ | 14. září 2006
Ahojky k těm kamenům, ocelový pilník na křemen nestačí, vyukoušejte !
SOPOUCH
LADA | 28. ledna 2007
Ptate se co to je sopouch zde kliknite www.sopouch.cz
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby