Civilní proces
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 20. srpna 2008
- Zobrazeno: 4072×
Příbuzná témata
Civilní proces
Civilní proces (méně často a nepřesně označován jako občanskoprávní řízení) je postup soudů (v případě rozhodčího řízení rozhodců), účastníků řízení a dalších subjektů při poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivním právům a zákonem chráněným zájmům vyplývajícím z občanskoprávních, rodinněprávních, pracovněprávních a obchodněprávních vztahů, a dále i procesní vztahy, které se mezi těmito subjekty při této činnosti vytvářejí. Je předmětem občanského práva procesního, jeho základní právní normou je občanský soudní řád.
Druhy civilního procesu
- Řízení nalézací: řízení, ve němž soud nalézá právo, popř. právo vytváří. K jeho zahájení dochází zpravidla podáním návrhu a k jeho ukončení vydáním meritorního rozhodnutí. V českém právu se nalézací řízení tradičně dělí na sporné řízení a nesporné řízení.
- Řízení vykonávací: řízení vedoucí ke splnění povinnosti uložené soudním rozhodnutím, pokud tato povinnost nebyla plněna dobrovolně. Jde o způsob realizace práva i proti vůli povinného prostřednictvím státního donucení.
- Řízení konkursní a vyrovnávací: řízení, jejichž předmětem je procesní řešení úpadku dlužníka. Zahrnují prvky nalézacího i vykonávacího řízení. Je upraveno zvláštním zákonem č.328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání.
- Řízení rozhodčí: jeden z případů tzv. alternativních řešení sporu, kdy spor nerozhodují soudy, ale nestátní orgány, kterými jsou rozhodci nebo stálé rozhodčí soudy. Je upraveno zvláštním zákonem č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
- Řízení smírčí a zajišťovací: řízení, které probíhá před zahájením řízení ve věci samé. Jeho cílem je dosáhnout smírného řešení sporu, aniž by muselo být zahájeno sporné řízení podáním žaloby ve věci (řízení smírčí), nebo předběžné úpravy poměrů mezi účastníky (řízení zajišťovací).
Zásady civilního procesu
Zásada volného hodnocení důkazůZásada volného hodnocení důkazů soud neomezuje,jak která důkaz hodnotit, tj. Jakou míru vrchnosti mu přiznat, a proto důkazem může být vše, co může sloužit ke zjištění stavu projednávané věci.
Zásada arbitrárního pořádku Zásada arbitrárního pořádku se uplatňuje i v našem civilním procesu, a která znamená, že zákon nepředepisuje žádná zvláštní období či úseky řízení. To je považováno za jeden celek. Soud tedy sám určuje podle svého uvážení, zda a kdy který úkon vykoná, kdy a které důkazy provede, kdy lze považovat věc zralou pro vydání rozhodnutí.
Zásada projednávací, kterou je ovládáno sporné řízení, kde vystupuje proti sobě žalobce i obžalovaný, v podstatě znamená, že soud přihlíží pouze k tomu, co mu sporné procesní strany přednesly a k těm důkazům, které mu o svých tvrzeních nabídly. Za výsledek sporu, tedy úspěch úspěch a nebo neúspěch nese odpovědnost účastník řízení, nikoliv soud.
Zásada vyšetřovací se uplatňuje v tzv. nesporném řízení, kde jde zpravidla o veřejný zájem, o otázky, na nichž je zainteresován stát a celá společnost, a proto musí zde i soud nést odpovědnost za shromáždění všech potřebných důkazů tak, aby v posuzované věci byl skutkový stav zjištěn co nejúplněji a věc mohla být rozhodnuta spravedlivě a v souladu se zákonem. Neznamená to, že účastníci mohou být nečinní.
Zásada rovnosti účastníku před soudem Zásada rovnosti účastníku před soudem. Je zaručena Ústavou. Soud vystupuje ve funkci představitele státu a personifikace zákona. Všichni ostatní účastníci nejsou oprávněni proces řídit ani v něm rozhodovat. Všichni účastníci, ale ať je jejich zájem na výsledku sporu jakýkoliv, mají vůči soudu jako orgánu řídícímu průběh procesu a v něm rozhodujícímu, stejná práva a povinnosti.
Zásada veřejnosti zásadou veřejnosti se míní přístupnost pro každého, kdo se chce procesu zúčastnit jako divák. Zejména u civilního procesu není příliš obvyklá účast obecenstva (na rozdíl u trestního), ale zásada, že jednání je v kterémkoliv okamžiku přístupné veřejnosti, je zachována. Jde o ústavní princip. Výjimku stanoví zákon. Vyjmečně jde vyloučit veřejnost por celé jednání nebo část, pokud by veřejné projednávání věci ohrozilo tajnost skutečností chráněných zvláštním zákonem., obchodní tajemství. Odepřít lze přístup nezletilým, občanům, u kterých je obava, že by mohli rušit důstojný průběh jednání. Veřejně, tedy bez jakéhokoli omezení účasti veřejnosti, se musí vždy vyhlásit rozsdek.
Literatura
- Tauchen, Jaromír - Dávid, Radovan. Vývoj působnosti státního zastupitelství v civilním řízení od roku 1848 do současnosti. Státní zastupitelství, Praha : LexisNexis CZ s.r.o., 2007, 10, od s. 32-37, 6 s. ISSN 1214-3758.
 |
Portál:Právo |
 |
