City

Kategorie: Psychologie (celkem: 70 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 24. července 2006
  • Zobrazeno: 13952×

Příbuzná témata



City

Obecná charakteristika citů

Lze je definovat jako odraz reálných vztahů člověka ke skutečnosti, projevující se v subjektivním prožívání vztahů k předmětům a jevům skutečnosti, odpovídajícím jeho potřebám. Člověk jako tvor a jako produkt historie a společnosti tyto vztahy subjektivně odráží a prožívá ve formě citů. V běžné řeči užíváme i odborný termín emoce.

Funkce citů
City plní dvě funkce: orientační a regulační. Orientační funkce vyplývá z toho, co city signalizují, co má pro člověka subjektivní význam, co může uspokojit jeho potřeby. Signalizuje důležitost některých jevů skutečnosti. Regulační funkce citů spočívá v tom, že každé citové prožívání se krátkodobě projevuje změnami v organismu a v chování.

Vlastnosti citů
1. Polarita = protikladnost. Ta vyjadřuje stupeň uspokojení (uspokojivý, lhostejný, neuspokojivý).
2. Ambivalence = dvojstrannost. City mohou přecházet z jednoho k druhému pólu: např. z lásky do nenávisti.
3. Neopakovatelnost. K intenzivní emoci se nelze v zážitku vrátit, je to možné pouze ve vzpomínce.
4. Nakažlivost. Možnost přenášení nálad z člověka na druhého.

Druhy a vnější projevy emocí
Intenzivní prožívání citů se projevuje v emocích, které ovlivňují celkové chování organismu. To znamená i jeho vnější projevy. Nejsilnější změny nastávají u takových druhů emocionálních prožívání jako strach, reakce hněvu, zlosti, nenávisti nebo radosti.

Strach
Je to častý afektivní projev. Je potřebný v mnohých životních situacích, protože slouží instinktu sebezáchovy.

Hněv, zlost, nenávist
Tyto negativní reakce se vyskytují tam, kde jsou zanedbávány základní potřeby člověka. Hněv může mít různou intenzitu a délku trvání. Jeho bouřlivý projev nazýváme zuřivostí. Je provázen změnami v organismu, které vyvolávají napětí a potřebu útoku (fyzického i slovního). Zlost se nejčastěji projevuje opozičním postojem.

Radost
Emocionální vztahy radosti vznikají při uspokojování tělesných a duševních potřeb člověka. Lze říci, že radost vyvolává dobrý tělesný stav a uspokojování biologických potřeb (sytost), uspokojování společenských potřeb (uplatnění v rodině a ve škole), uspokojování individuálních potřeb (dostatek volného času).V pozdějším období (v adolescenci) je významným činitelem uplatnění v povolání a uplatnění touhy stýkat se s druhým pohlavím.

City mají tu zvláštnost, že se projevují navenek ve změnách činnosti různých automaticky probíhajících funkcí a systémů: dýchání (změna rychlosti), činnost srdce (zrychlený tep), nesouvislá řeč, mimika a další.

Klasifikace citů
Podle formy prožívání lze rozlišit kategorie: afekty, nálady a vášně.

Afekty
Jsou bouřlivá emocionální vzplanutí. Působí příznačně na organismus, což se projevuje značnými vegetativními změnami (červenání se, zblednutí), porušením dynamiky korových procesů (zúžené vědomí, ztráta sebeovládání) a prudkými motorickými reakcemi (zatnutí pěstí, bouchnutí do stolu).

Nálady
Délka trvání a intenzita vytváří z nálady protiklad afektu. Nálada je trvalejší citový vztah člověka, bez určitého obsahu. Ovlivňuje chování pozitivně i negativně. Rozeznáváme náladu patickou (zachvátí celého člověka), expanzivní (veselá, zvýšené sebevědomí), skleslost a depresi (smutek, uzavření, pesimismus), stísněnost a sklíčenost (projevuje se bezradností) a zlostnou náladu (podrážděnost a útočnost), která je typická hlavně pro stáří.

Vášeň
Je to silný, pevný a hluboký cit, který ovládá myšlení a jednání člověka. Existují vášně pozitivní (pro práci, pro vědu) a negativní (pro hru v karty).

Podle vztahu citů k prostředí rozlišujeme city spojené s prožíváním biologické existence člověka (tzv. nižší city), s uspokojováním biologických potřeb (hladu, žízně, sexu). Tyto city vznikají na základě homeostázy.

City, které vznikají v důsledku závislosti člověka na společnosti jsou morální city (láska k vlasti, morální povinnost).

Všechny vyšší city prozrazují kvalitu a hodnotu osobnosti, jsou závislé na prostředí a vzdělání; city vyplývající z prožívání existence sama sebe tvoří nejvyšší a nejsložitější kategorii citů, které regulují vztahy k lidem, přírodě a hodnotám. Patří sem sebedůvěra a nedůvěra v sebe, dominantnost a submisívnost, psychická stabilita a labilita, sebecit, insuficience (negativní méněcennost).

Sentimenty
Tento termín pro označení citového vzrušení pochází z francouzštiny. Být sentimentální znamená zvýšenou citovou připravenost vnímat a citově prožívat určité události.


Prameny:
Tomáš Pardel – Obecná psychologie – SPN 1978



| 11. května 2007
city
kiki Kučerka | 17. února 2017
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby