Chebská pánev

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23164 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 20. srpna 2008
  • Zobrazeno: 1717×

Příbuzná témata



Chebská pánev

Chebská pánev
Egerbecken
Chebská pánev
Poloha Chebské pánve v Česku
Nejvyšší bod Doubravský vrch (534 m)
Délka  km
Rozloha 271 km?
Střední výška {{{středvýška}}} m
Nadřazený celek Podkrušnohorská oblast
Sousední celky Smrčiny, Krušné hory, Sokolovská pánev, Slavkovský les, Podčeskoleská pahorkatina, Český les,
Podřazené celky
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Německo Německo
Horniny sedimenty
Poznámka
Povodí Ohře
Soos
Soos

Chebská pánev je geomorfologický celek v jihozápadní části Podkrušnohorské oblasti.

Geneze chebské pánve

Vznik podkrušnohorských pánví v severozápadních Čechách souvisí s odezvou alpinských horotvorných procesů. Po vyklenutí došlo v oslabené sz. části Českého masivu k tektonickému kolapsu - vzniku poklesové zóny SV-JZ směru, kterou označujeme jako oherský rift. Některé zlomy, zvláště tzv. litoměřický zlom při jv. okraji prolomu, měly hlubinný dosah až do svrchní části zemského pláště a právě podél nich došlo k oživení vulkanické činnosti v areálu riftu od bavorské Horní Falce přes Doupovské hory a České středohoří až do Lužice. Příčné tektonické struktury a vulkanická centra rozdělují rift na dílčí úseky - od Z k V to jsou: chebská pánev, sokolovská pánev, Doupovské hory, mostecká (= severočeská) pánev, České středohoří a na SV žitavská pánev.


Geologická skladba

Severní část Chebské pánve je vyplněna terciérními sedimenty kolísavé mocnosti s maximální hloubkou asi 300 m na svém východním okraji. Podloží severní části chebské pánve tvoří většinou pokleslé kry smrčinského plutonu v části jižní se uplatňují zejména fylity. Sedimentace spodního jílovito-písčitého souvrství je překryta na větší části pánve uhelnou slojí a mocným komplexem souvrství cyprisového (jílovce). Cyprisové souvrtsví lokálně není vyvinuto. Nejmladšími tercierními sedimenty jsou jíly a písky svrchního souvrství s četnými ložisky kaolinových jílů a písků využívaných v keramickém a stavebním průmyslu. Největší akumulace rozsáhlých povrchových lomů je při východním okraji, mezi Skalnou a Plesnou (Nová Ves, Velký Luh, Vackovec a pod.).

Ve stavbě pánve se projevují tektonické linie několika směrů: SZ-JV (především v centrálním poruchovém pásmu v oblasti Soosu), VSV-ZJZ a S-J. V oblasti dochází k intenzivním, plošně rozsáhlým přírodním únikům a výronům oxidu uhličitého, které lze pozorovat jednak v údolní nivě potoku Plesná (Bublák) a jednak v přírodní rezervaci Soos jako prameny (Císařský, Věra) ale také jako suché výrony CO2 v bahenních kráterech mofetového typu. Nejznámějšími vývěry jsou však prameny Františkových Lázní.

Nejmladší sedimenty jsou kvartérní - mezi ty nejznámější patří ložiska slatiny, využívaných k lázeňským účelům (např. Františkovy Lázně, Vackovec a pod).

Ochrana

Oblast Chebské pánve je chráněna jako přirozená akumulace vod nařízením vlády, ochrana zřídelní struktury Františkovy Lázně pak pokrývá prakticky celou pánev. Ochranu však mají zabezpečeny také ložiska nerostných surovin, přičemž koexistenci ochrany vod a nerostů řeší podmínky stanovených ochranných pásem Františkových Lázní.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!