Cestovní ruch v České republice

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 24. července 2006
  • Zobrazeno: 10052×

Příbuzná témata



Cestovní ruch v České republice

Obsah:

1. cíl práce
2. podmínky pro cestovní ruch
3. rozdělení cestovního ruchu České republiky
4. nejvýznamnější regiony a destinace
5. nejsilnější klientela ACR a její nejoblíbenější destinace a regiony
6. zhodnocení cestovního ruchu v České republice
7. nové možnosti v nabídce cestovních kanceláří
8. závěr
9. použitá literatura


1) cíl práce

Cílem této práce je zmapovat informace o cestovním ruchu v České republice. Zkusit najít nějaké nové možnosti v nabídce cestovních kanceláří. Cílem je také naučit se vyhledávat informace z různých zdrojů (knihy, časopisy, internet,…).

2) jaké má Česká republika podmínky pro cestovní ruch?

Česká republika je významným turistickým cílem. Nabízí návštěvníkům nejen bohatství historických památek, ale i rozmanité přírodní bohatství, hory, rybníky, jeskyně, lázně s minerálními prameny, folklor aj.
Česká Republika je vnitrozemský stát ležící ve Střední Evropě mezi 51 03´ a 48 33´ severní délky a 12 06´ a 18 52´ západní šířky. Na západě sousedí s Německem (815 km), na severu s Polskem (762 km), na východě se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km). Hranice s Německem, Slovenskem a z velké části i s Polskem je tvořena vysokými horami, a proto je po většinu svého času neměnná. Historicky se Český stát dělí na tři části. První částí jsou Čechy ležící na Západě s 6.3 mil. obyvatel a Prahou jako centrem, druhou částí je pak Morava zabírající východní část (3,2 mil. obyvatel ), s největším městem Brnem. Severovýchodní část tvoří zbylá oblast Slezska (0,5 mil. obyvatel) s hlavním centrem Opavou. Větší část Slezska byla zabrána Pruskem během války o rakouské dědictví v roce 1740 a nyní patří k Polsku i se svým nejvýznamnějším městem - s Wroclaví. Hranice mezi Slezskem a Moravou (a částečně mezi Moravou a Čechami) probíhající středem důležité oblasti tyto dva celky nevýhodně rozděluje. I proto se současné rozdělení země od původního často liší.
Pohoří - Povrch České Republiky je z velké části pokryt pohořími s vrcholy s výškou srovnatelnou s ostatními evropskými zeměmi. Nejvyšší horou je Sněžka (1602 m) ležící v Krkonoších, bod s nejnižší nadmořskou výškou se nachází v místě, kde řeka Labe opouští republiku (116 m). Většina území spadá do Českého masívu a pouze východní část Moravy tvoří Západní Karpaty. Pohoří
převážně tvoří hranice. Směrem z jihu na západ, podél rakouské hranice začínají nejprve Novohradské hory (Kamenec - 1072 m), na ně navazuje rozsáhlé pohoří Šumava (Plechý- 1378 m), které pokračuje přes hranici s Německem, a dále pak Český les (Čerchov - 1042 m). Všechna tato pohoří zdobí mírné bohatě zalesněné svahy. Sever země obklopují Krušné hory (Klínovec - 1244 m) s náhorními plošinami a lesy, které byly již částečně zničeny kyselými dešti. Severní hranici s Polskem tvoří Jizerské hory (Smrk - 1124 m) s navazujícími Krkonošemi (Sněžka - 1602 m), dále pak následují Orlické hory ( Velká Deštná - 1115 m ), Kralický Sněžník (1423 m) a Jeseníky (Praděd - 1491 m), které pokrývají rozsáhlou část severní Moravy a Slezska. Slovenskou hranici formují Moravskoslezské Beskydy (Lysá Hora - 1323 m), Javorníky (Velký Javorník - 1071 m) a Bílé Karpaty (Velká Javořina - 970 m). Tato pohoří jsou částí Západních Karpat. Nejrozsáhlejší a jedno na pohled z nejpříjemnějších pohoří - Českomoravská vrchovina (Javořice - 837 m) - se rozkládá na hranici Čech a Moravy. Česká Republika má však kromě již zmíněných pohoří také množství zajímavých krasových území - např. Český kras, 20 km severně od Prahy, Moravský kras, 20 km severně od Brna - s obrovským počtem jeskyň. Dále pak se cizinec může pokochat pohledem na pískovcová "skalní města" (Českosaské Švýcarsko, Český Ráj či Adršpašsko-Teplické skály).
Řeky - Území České republiky je jedním z nejvýznamnějších zdrojů vody pro většinu evropských řek. Ne nadarmo jsou také Čechy nazývány "střechou Evropy" ležící na hlavním evropském vodním předělu. Největší objem vody je odváděn do Severního moře, kam ústí řeka Labe nesoucí vodu z většiny českého území. Jejím hlavním přítokem je řeka Vltava protékající Prahou. Voda z Moravy je odváděna především do Černého moře řekou Moravou, jež se vlévá do Danuby, a jejími hlavními přítoky Dyjí a Bečvou. Odra a její přítok, řeka Opava ústí do Baltského moře, stejně Nisa pramenící v Čechách. Nejdelší řekou České republiky je Vltava ( 440 km ), řekou s největším průtokem je Labe ( s průměrným průtokem 308 m2/sek. na hranicích ). Čechy neoplývají bohatstvím přírodních jezer. Jedním z mála takových je např. Černé jezero ( 18 ha ) na Šumavě. Na druhé straně je tu však ohromné množství rybníků - největším z nich je Rožmberk ( 489 ha ) - a přehradních nádrží. Ty jsou většinou zakládány na velkých řekách a slouží jako pohon vodním elektrárnám, jako zdroje pitné vody či k rekreačním účelům a zavlažování. Nejdůležitější kaskáda 5 nádrží byla vytvořena na řece Vltavě s největší přehradní nádrží Orlík ( hloubka 91 m ). Vodní nádrž Lipno na horním toku řeky Vltavy zabírá rozlohu 4 870 ha. V západních Čechách jsou časté přírodní minerální prameny.
Klima - Česká republika leží na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu. Nejteplejší oblast se nachází na jihu Moravy (průměrná roční teplota v Hodoníně - 9,5 stupňů Celsia), nejstudenější pak na severu Čech v horské oblasti (Sněžka v Krkonoších - 0,2 stupňů Celsia). Nejvyšší teplota byla naměřena v Praze v roce 1983 (40,2 stupňů Celsia), nejnižší teplota byla zjištěna v Českých Budějovicích roku 1929 (-42,2 stupňů Celsia). Největší srážky jsou zaznamenávány v létě (červenec), nejnižší v zimě (únor). Srážky bývají nepravidelné. Největší objem srážek - Jizerské hory (1700 mm / ročně), Beskydy (1532 mm / ročně), nejnižší - kladenská oblast, Žatec (450 mm / rok).
Flora a fauna - Na území České republiky se vyskytuje více než 3 000 druhů rostlin. Ty nejvzácnější pocházejí ještě z doby ledové. Většina území leží v pásmu Středoevropského hercinského a sudetského regionu, což ukazuje na lesy rostoucí v málo úrodné půdě. V nížinách na jižní Moravě, okolo řeky Labe a řeky Moravy se rozprostírá oblast teplomilných panonských rostlin. Východní část Moravy patří k Západním Karpatům. Počet druhů zvířat je odhadován na 50 000. Tento počet zahrnuje i různé formy hmyzu. Množství druhů savců se pohybuje okolo 80. Při zvláštních příležitostech se zde objevují i medvědi, vlci či rysové ( především podél slovenské hranice). 300 druhů je chráněno zákonem.
Populace - Česká republika má 10 333 170 obyvatel (k datu 1. 1. 1995), hustota osídlení je 131 obyvatel / km2. Přirozený přírůstek obyvatel patří k nejnižším v Evropě (1%). Tato země se řadí k homogenním státům, kde 9,8 mil. (94,6 %) obyvatel je české národnosti. Složení obyvatelstva dále zahrnuje slovenskou (315 000 mil., 3,5%), polskou (60 000) a německou menšinu (50 000). Podle posledního sčítání lidu zde ještě žije 33 000 občanů romské národnosti.
Česká republika má jedno město s více než 1 mil. obyvatel (Praha) a sedm měst s více než 100 000 obyvateli (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec, Hradec Králové). 56% obyvatel nevyznává žádné náboženství, 40% se jich řadí ke katolíkům, zbytek k protestantům. Velikou roli hrají regionální rozdíly, neboť např. na jižní Moravě se ke katolictví hlásí 70% obyvatel.

Od momentu přechodu přes hranice vstupuje návštěvník do rozmanitého přírodního prostředí s měnící se krajinou a s mnoha historickými městy a městečky, rázovitými vesnicemi s překrásnou lidovou architekturou, s četnými nedávno rekonstruovanými zámky, starými hrady a kostelíky. Vidět lze neprostupný prales na Šumavě, drsné Krkonoše a Krušné hory, Jeseníky a Beskydy, horolezci oblíbené Prachovské skály či Českosaské Švýcarsko se skalními městy a zajímavými skalními útvary i mnohé krasové oblasti s četnými jeskyněmi. Oblíbená je jihočeská krajina se stříbřitou hladinou stovek rybníků či jihomoravské oblasti proslulé pěstováním excelentních vín, která lze ochutnat v rozmanitých vinných sklípcích.
Česká republika je odedávna známá také pro své vyhlášené lázně a minerální prameny, z nichž nejznámější, zdaleka ne však jediné, jsou západočeské Karlovy Vary a Mariánské a Františkovy Lázně. V posledních letech se začíná rozvíjet i agroturistika, tématické pobyty (jako např. pivovarnictví, gastronomie, vinařství), pobyty s aktivním sportováním či rekreační možnosti pro rodiny s malými dětmi či pro seniory.
Hlavní město Praha se svým jedinečným komplexem historických budov, muzeí a galerií a s nekonečným bohatstvím kulturních programů po celý rok je jistě nejatraktivnější cíl většiny turistů. Česká republika nabízí další dlouhou řadu pozoruhodných památkově chráněných měst a obcí či objektů.
Některé z nich jsou zapsány v seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je jich celkem 11. Je to: historické jádro hlavního města Prahy, Český Krumlov, Telč, Kutná Hora, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru, Lednicko-Valtický areál, areál Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži, jihočeská obec Holašovice, Morový sloup nejsvětější trojice v Olomouci a vila Tugendhat v Brně.

 


3) rozdělení cestovního ruchu České republiky podle kritérií na aktivní, pasivní a domácí

aktivní cestovní ruch (příjezdový, incoming) – znamená příjezd a pobyt cizinců na území České republiky. Tento cestovní ruch je z pohledu České republiky přínosem platebních prostředků, a přispívá tedy k aktivní straně platební bilance.
Pasivní cestovní ruch (výjezdový, outcoming) – vycestování tuzemských obyvatel a jejich pobyt v zahraničí – jejich pobyt v zahraničí je spojen s vývozem devizových prostředků, čímž působí na platební bilanci státu pasivně
Domácí cestovní ruch – občané České republiky cestují v rámci svého státu

Příjezdový za rok 2000 - Pracovníci institutu GfK-Praha uskutečnili výzkum ve třech časových vlnách (jaro, léto, podzim) na 11-ti nejfrekventovanějších hraničních přechodech a na letišti Praha - Ruzyně. Odpovídalo jim před svým odjezdem z Česka 9 048 respondentů ze 16 států, z toho více než třetina ze sousedních zemí. Výsledkem jsou zajímavé poznatky:
Nejčastějším důvodem návštěvy turistů, kteří u nás alespoň jednou přenocovali, byly dovolená a rekreace (49 %), služební a obchodní záležitosti (19 %), návštěvy příbuzných a známých (15 %) a nákupy (11 %). Rozhodujícím důvodem cesty tzv. exkurzionistů, kteří bez přenocování Česko zase opouštěli, byly nákupy, v menší míře služební povinnosti (19 %) a tranzit (15 %).
Cestu k nám si organizovalo samostatně 63% turistů a 86 % krátkodobých výletníků, služeb cestovních kanceláří využila jen pětina turistů a čtyři procenta výletníků. Více než polovina turistů zamířila do Prahy ( z Japonců, Španělů, Izraelců, Britů a Američanů to bylo více než 90 %), druhým nejvyhledávanějším cílem cesty byly západní Čechy (14 %) a třetím jižní Morava (10,5 %).
Průměrná délka pobytu turistů dosáhla 5,5 dne, ale téměř polovině Slováků a Poláků stačily jen dva dny, kdežto čtvrtina Rusů se u nás zdržela déle než 11 dní. Třetina turistů se ubytovala v hotelech střední a nižší kategorie (***,**,*), více než pětina (především Izraelci, Španělé, Rusové a Japonci) si dopřála služeb luxusních (*****) a prvotřídních (****) hotelů, 14 % (především návštěvníků ze sousedních zemí) nocovalo u příbuzných a známých, 12 % (zejména Němců) dalo přednost penzionům a o zbytek se podělily turistické ubytovny (7,5 %), kempy (7 %) a ubytování v soukromí (3 %). Tři čtvrtiny hostů, kteří k nám přicestovali letecky, se ubytovaly v hotelech a z nich většina v hotelech dvou nejvyšších kategorií.
Až překvapivě vysoká byla míra spokojenosti respondentů s pobytem. Ve skupině turistů bylo plně spokojeno 76 % dotazovaných, částečně 21,5 % a pouze jedno procento vyslovilo přímo nespokojenost. Z krátkodobých návštěvníků bylo plně spokojeno 62 %, částečně 24,5 %, nespokojeno 0,8 % a nevyslovilo se 13 %. Nejčastěji uváděnou příčinou nespokojenosti byla úroveň komunikací, informační služby, náš přístup k cizincům, ceny ve stravování a kupodivu i ceny zboží.
Vysokou míru spokojenosti cizinců s cestou k nám potvrzuje i četnost jejich návštěv. Z dotazovaných turistů byla u nás poprvé necelá třetina, ale 43 % navštívilo Česko již dvakrát až pětkrát a 24 % více než pětkrát. Ještě častějšími hosty jsou u nás krátkodobí návštěvníci ze sousedství; z dotazovaných už zde bylo víc než pětkrát 64 %.
Bezpochyby zajímavým údajem jsou výdaje návštěvníků a jejich skladba. Pracovníci GfK-Praha propočetli průměrné náklady turistů na pobyt u nás na 83,60 USD na osobu a den; z toho v průměru 50,70 USD utratili v Česku a rozdíl ještě před odjezdem doma. Největší položku z průměrné denní útraty u nás činilo ubytování, na druhém byly nákupy (!) a až na třetím stravování. (př.1)
Nejvíc u nás denně utráceli - především díky dražšímu ubytování - Japonci (v průměru 135,50 USD), Izraelci (130 USD), Rusové (119,40 USD) a Španělé (101,40 USD). Naproti tomu polští turisté vystačili denně s 23 USD a slovenští dokonce s 21,50 USD. Ale přesto, že zjištěná denní útrata zahraničních turistů 50,70 USD byla oproti obdobnému propočtu za rok 1999 vyšší o 6,70 USD, ve srovnání např. se sousedním Rakouskem (kde se blíží 150 USD) je stále velmi nízká.

Pasivní CR:
Výjezdy občanů ČR do zahraničí
· v lednu – prosinci 2000 vyjelo do zahraničí přes úseky státní hranice ČR 38,2 mil. občanů ČR,
; z toho v prosinci 2,9 mil.,
· přes úsek státní hranice s Německem vyjelo v lednu – prosinci 2000, 10,8 mil. občanů ČR,

· přes úsek státní hranice s Rakouskem vyjelo v lednu – prosinci 2000, 6,9 mil. občanů ČR,

· přes úsek státní hranice s Polskem vyjelo v lednu – prosinci 2000, 10,3 mil. občanů ČR,

· přes úsek státní hranice se Slovenskem vyjelo v lednu – prosinci 2000, 8,8 mil. občanů ČR,

· podle druhu dopravy vyjelo v lednu – prosinci 2000 92,8 % občanů ČR po silnicích, 3,5 % po
železnicích a 3,7 % letecky

 

 


4) nejvýznamnější regiony a destinace z hlediska cestovního ruchu v České republice

(př. 2) Nejvýznamnější z hlediska cestovního ruchu je Praha. V roce 1999 ji navštívilo 57,6% ze všech návštěvníků České republiky. Praha je významné evropské kulturní středisko s řadou divadel, muzeí, galerií a výstavních síní. Evropská dopravní křižovatka. Praha je neobyčejně bohatá na významné architektonické stavby všech epoch. Historické jádro města o rozloze 866 hektarů je od roku 1992 zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha je rovněž jedním z devíti měst, kterým Evropská unie udělila titul Evropská metropole kultury pro rok 2000.
Dalším významným regionem jsou západní Čechy. Navštívilo je 14,0% obyvatel. Turistický region Západočeské lázně se svojí neobyčejně krásnou a dochovanou přírodou , památkami a turisticky atraktivními místy se stal místem vyhledávaným turisty. Lázně: Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Jáchymov,…
Jižní Moravu navštívilo 10,5 % turistů. Jednou z prvních věcí, kterou si člověk vybaví při vyřčení pojmu jižní Morava, je dozajista víno, vinice, vinné sklepy, vinobraní a další obměny tohoto vděčného a věčného tématu. Bohatý folklór. Lednicko-Valtický areál je zapsaný do seznamu UNESCO. Národní park Podyjí je významná biosférická rezervace.CHKO Moravský kras - nejstarší chráněná krajinná oblast na Moravě.
Jižní Čechy – 8,8% turistů. Krajina tohoto regionu není poznamenána působením velkých průmyslových podniků, důkazem čehož je množství chráněných území. Zdejší kraj je vyhledávaným turistickým cílem nejen pro své přírodní krásy, ale též pro množství historických památek a dobré podmínky pro cyklistiku a vodní sporty.
Severní Morava – 7,1% turistů
Střední Čechy – 5,1% turistů
Východní Čechy – 4,9% turistů
Severní Čechy – 2,7% turistů

 

5) ze kterých států k nám přijíždí nejsilnější klientela

Př. 3
V lednu – prosinci 2000 přijelo do České republiky 104,2 mil. zahraničních návštěvníků. Mezi země s největším počtem turistů, kteří Českou republiku navštívili patří Německo, Polsko, Itálie, Velká Británie, Nizozemsko, Slovensko, USA, Rusko, Rakousko a Francie.
Příjezdy zahraničních návštěvníků
¤ v lednu – prosinci 2000 přijelo do České republiky 104,2 mil. zahraničních návštěvníků, o 3,4 %
více než v lednu – prosinci 1999; z toho v prosinci 8,4 mil. index 105,8 ( index představuje
srovnání se stejným obdobím roku 1999, dále jenom index)
¤ ze sousedních států přijelo v lednu – prosinci 81,5 mil. zahraničních návštěvníků, index 103,8
¤ ze států s vízovou povinností přijelo v lednu – prosinci 2000, 449 tis., index 144,4
¤ z ostatních států bez vízové povinnosti přijelo v lednu – prosinci 2000, 22,3 mil. zahraničních
návštěvníků, index 101,5
¤ přes úsek státní hranice s Německem přijelo v lednu – prosinci 2000, 47,9 mil. zahraničních
návštěvníků, index 103,3 ( cca 41,9 mil. z Německa)
¤ přes úsek státní hranice s Rakouskem přijelo v lednu – prosinci 2000, 12,4 mil. zahraničních
návštěvníků, index 99,9 ( cca 7,2 mil. z Rakouska)
¤ přes úsek státní hranice s Polskem přijelo v lednu – prosinci 2000, 27,1 mil. zahraničních
návštěvníků index 104,4 ( cca 21,3 mil. z Polska)
¤ přes úsek státní hranice se Slovenskem přijelo v lednu – prosinci 2000, 14,9 mil. zahraničních
návštěvníků, index 101,8 ( cca 11,0 mil. ze Slovenska)
¤ v lednu – prosinci 2000 přijelo do ČR 94,3 % zahraničních návštěvníků po silnicích, 3,9 % po
železnicích , 1,8 % letecky

 

6) zhodnocení cestovního ruchu v České republice – slabé a silné stránky
Silné stránky
· Výhodná geografická poloha ČR (uprostřed Evropy, morfologie, nadmořská výška, klimatické podmínky).
· Bohatství kulturních, historických a technických památek a dalších kulturních a folklórních atraktivit, tradice lázeňství, přírodní atraktivity (chráněné krajinné oblasti a národní parky), sportovní areály, Praha jako turistický fenomén světového významu.
· Hustá a dokonale značená síť turistických stezek a tras po celé republice.
· Dostatečná ubytovací kapacita.
· Flexibilní pracovní síla.
Slabé stránky
· Nízká kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu.
· Nedostatečná údržba a obnova historických objektů a kulturně historického dědictví, zejména památek zapsaných do seznamu UNESCO.
· Absence marketingových studií rozvoje potenciálních turistických regionů.
· Nedostatečná propagace republiky a regionů v zahraničí a regionů i v rámci republiky.
· Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu (zejména nedokonalý informační systém, doprava a spoje ap.).
· Nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků.
· Převaha poptávky cestovního ruchu do hl. m. Prahy (téměř 70 % návštěvníků)..

7) nové možnosti v nabídce cestovního ruchu
Já bych jako nové možnosti nabídla více dobových vystoupení, jako například více zrekonstruovaných bitev. Např. Bitva u Slavkova přitáhne každoročně tisíce diváků. Já bych předvedla turistům, jak se žilo na zámku. Zaujala mě totiž soutěžní hra O poklad Anežky České, kde jsou herci převlečeni do dobových kostýmů a odehrávají určitý příběh. Mě by určitě zaujalo neprocházet se jenom tak po zámeckých komnatách a obdivovat nábytek, ale sledovat napínavý příběh v nádherných exteriérech. Pro představení by byl napsán scénář podle historie zámku (nebo eventuálně hradu) a při procházení objektem bychom se postupně dozvídali děj. Toto představení by se konalo tak jednou týdně. Myslím si, že není potřeba slavných herců, kterým by se musel dávat velký honorář, ale že by toto jednoduché dílko mohli předvádět místní ochotníci. Představení by se hrálo nejméně ve třech jazycích – česky, anglicky a německy. Mě by alespoň něco takového zaujalo.

8) závěr
Práce na této seminární práci mi zabrala hodně času a bavila mě. Jenže informace na tato témata byly málo dostupné a myslím si, že ti, co nemají přístup na internet nemají vůbec šanci něco zjistit. Jedině z nějakých odborných časopisů, protože v knihovnách nelze nic najít. Mají tam zastaralé knihy. Ale ta radost, že jsem to všechno zvládla a seminární práci jsem napsala, za to opravdu stála.

9) použitá literatura
www.cestovni-ruch.cz
www.cestovni-ruch.cz/zdroje/docs/konzultace.htm
www.cestovni-ruch.cz/statistika
www.cccr-info.cz
www.cccr-info.cz/statistika
www.mmr.cz
www.visitczechia.cz
www.cechy.cz
www.czechrepublic.cz


Př. 1

Př.2


1) Praha
2) Okolí Prahy
3) Jižní Čechy
4) Šumava
5) Plzeňsko
6) Západočeské lázně
7) Severozápadní Čechy
8) Český sever
9) Český ráj
10) Východní Čechy
11) Vysočina
12) Jižní Morava
13) Střední Morava
14) Severní Morava a Slezsko


Př. 3
Rok 1999



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!