Cenné papíry

Kategorie: Ekonomie (celkem: 336 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 16. ledna 2007
  • Zobrazeno: 7331×

Příbuzná témata



Cenné papíry

Cenné papíry představují listiny, které majiteli osvědčuje na požitky plynoucí z textu doku-
mentů nebo ze souvisejících zákonů. Mohou existovat jako: - materializované (ve formě listiny),
- imobilizované (fyzicky existující dokumenty, předané speciální instituci – sběrné bance),
- dematerializované (údaje o vlastníkovi jsou zaznamenány pouze v paměti PC).


Cenné papíry se mohou dělit: - podle převoditelnosti - cenné papíry na doručitele (maji- telem je držitel papíru, jsou nejlépe převoditelné),
- cenné papíry na řad (vyznačují oprávněnou osobu na řad, převod se uskuteční písemným prohlášením – rubopisem neboli indosamentem),
- cenné papíry na jméno (je uve- deno jméno oprávněného, tyto dokumenty jsou převoditelné pouze dědictvím nebo cessí),
- podle důchodu (úročení) - přinášející stálý důchod,
- přinášející proměnlivý důchod,
- neúročené cenné papíry (šeky).
- podle dlužníka - státní cenné papíry,
- cenné papíry měst a obcí (municipální),
- soukromé cenné papíry (firemní).

Zástavní list
Úvěrový cenný papír, vydává ho peněžní ústav pro dlužníka, který si chce opatřit půjčku. Zás- tavní listy znějí zpravidla na doručitele a jsou opatřeny kuponem na úroky a talonem pro další kupónový arch. Jsou to dlouhodobé cenné papíry.


Státní pokladniční poukázka
Slouží ke krytí deficitu ve státním rozpočtu, do oběhu je vydává ministerstvo financí. Jsou zpravidla na určitou krátkou dobu.


Depozitní certifikát
Vydává ho banka. Je to krátkodobý obchodovatelný cenný papír znějící na majitele. Je splatný obvykle od 30 dní do několika měsíců a má aktivovat volné peníze firem a domácností.


Směnka
Vyplívá z ní dlužnický závazek sepsaný v přesně sepsané formě, který poskytuje majiteli směnky právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžní částky, uvedené ve směnce. Směnky umožňují rychlý převod zboží v peníze a opatření úvěru. U směnek vlastních výstav- ce (dlužník) slibuje věřiteli zaplatit v určitý čas danou částku. U směnek cizích se objevuje ta- ké směnečník, který se zavazuje zaplatit směnku, pokud ji přijme. Směnka cizí obsahuje vý-
stavcův záznam ve 3. osobě, aby místo něho zaplatil věřiteli.

Směnka musí obsahovat: - slovo směnka v textu,
- příkaz zaplatit určitou sumu,
- jméno toho, kdo má platit (u cizí směnky),
- údaje o době splatnosti,
- místo splatnosti,
- komu má být placeno,
- datum a místo vystavení,
- podpis výstavce.

Směnka je převoditelná na jinou osobu písemným převodem (provádí se na rubu směnky). Splatnost směnky může být stanovena na viděnou (vista směnka, tzn. že se stává splatnou po předložení), na určitý čas po vidění (vista směnka + např. 3 dny), na určitý den (např. datum, kdy je splatná) a nebo na určitý čas po vystavení.

Vedle klasického rozdělení směnek (vlastní a cizí) existuje dělení podle druhu obchodu:
- depozitní (nesmí být dána do oběhu a je v úschově),
- státní (vystavuje státní pokladna ke krytí přechodného schodku státního rozpočtu),
- kauční (je odevzdaná věřiteli ručitelem a umožňuje rychlé uspokojení nároků ze
záruky).

Akceptace
Protože směnku cizí vystavuje věřitel a ne dlužník, je nutné, aby dlužník svůj dluh uznal. Směnečník (dlužník) se směnečně zaváže (na líci nebo rubu) slovem přijal nebo jiným slovem stejného významu, k čemuž připojí i svůj podpis. I pouhý podpis je považován za přijetí. K přijetí přikládá směnku sám výstavce (trasant) nebo zástupce neprodleně po vystavení smě- nky směnečníkovi (trasátovi). Může ji však předložit i věřitel, v jehož prospěch má být plně- no (remitent).

Směnečné ručení (aval)
K zajištění jistoty splacení směnky se často používá směnečné ručení. Směnečný ručitel (aval) ručí stejně jako ten, za něhož se zaručil. Ručení se píše na směnce (může být i na rubu) slovy jako ručitel nebo per aval. Ručitel musí udat, na koho se ručení vztahuje. Jestliže to neučiní, zaručuje se za výstavce.

Převod směnek
Indosament je písemná prohlášení na směnce, kterým se směnka převádí ve vlastnictví na ně- koho jiného. Osoba, která směnku převádí se nazývá indosant (žirant) a osoba, na kterou se převádí se nazývá indosatář (žirotář). Převod se může uskutečnit: - vyplněným indosamentem (obsahuje jméno indosatáře, datum a místo převedení směnky a podpis),
- nevyplněným indosamen- tem (k převodu stačí podpis indosanta na rubu směnky).

Přívěsek (alonž)
V případě, že rub směnky je již popsán, přilepí poslední majitel k užší straně směnky pruh pa- píru v šířce směnky. To se nazývá alonž. Místo spoje se razítkuje, aby se zabezpečila pravost přívěsku. Na líc přívěsku je napíší hlavní údaje směnky a na rubu se pokračuje v indosaci (převodech).

Domicil směnky
Domicilovaná směnka (umístěná) je směnka splatná u jiné právnické nebo fyzické osoby než u směnečníka. Domicilát je zmocněnec směnečníka pro úkon placení (většinou banka).

Eskont směnek
Eskont znamená je prodej směnky před lhůtou splatnosti. Banka odečte při eskontu diskont, což je úrok ode dne eskontování směnky do doby její splatnosti.


Obligace
Ukládací cenné papíry jsou vhodné k uložení peněz. Slouží většinou k trvalému uložení kapi- tálu firem nebo úspor domácností. Papíry přinášejí stálý důchod. Mohou být buď umořitelné (různé druhy obligací) nebo neumořitelné (věcné renty).

Renta je druh cenného papíru, který má pevně stanovenou úrokovou míru a nemá stanovenou dobu splatnosti.

Obligace je cenným papírem, který vyjadřuje dlužnický závazek emitenta vůči vlastníkovi to- hoto dokumentu. Je to dlouhodobý cenný papír s pevně stanovenou lhůtou splatnosti. Jsou emitovány s cílem získat peněžní prostředky na delší dobu. Obligace znějí na jméno nebo ma- jitele. Obligace se skládá ze 2 částí – vlastního dlužnického úpisu (pláště) a kupónového archu s talonem.
Plášť obsahuje sérii a číslo cenného papíru, název cenného papíru, nominální hodnotu, úrok, název emitenta a termín splacení. K vybírání důchodu slouží podružný cenný papír – kupóno- vý arch, z něhož se odstřihují jednotlivé kupony. Arch je zakončen talonem = obnovovacím listem.

Z hlediska emitentů dělíme obligace na: - státní (emituje je vláda k opatření úvěru),
- bankovní,
- podnikové.


K zajištění obligací existují 2 způsoby: - majetkem emitenta,
- prostřednictvím záruk jiného subjektu (garant se zavazuje zaplatit za emitenta).


Na kapitálových trzích jsou v současné době nové druhy obligací, jako např. obligace s pev- ným úrokem (bondy na fixní úrok – dlužník uzavře dohodu s bankou, která má právo emito- vat bondy), indexní bondy (chrání majitele před inflací nebo směnitelné bondy.


Akcie
Jsou zvláštním druhem cenného papíru – tvoří základní kapitál akciových společností. Zní na určitou pevnou částku – nominální hodnotu. Skládá se z pláště,což je vlastnický podíl na ak- ciové společnosti a skládá se z názvu společnosti, výše ZK, počtu akcií, nominální hodnoty, místo registrace akciové společnosti, údaje o převoditelnosti akcie, podpisů představitelů spo- lečnosti a datumu emise. Dále z kupónového archu, který slouží k inkasu dividendy a obsahu- je kupony. Na jednotlivých kuponech je název společnosti, počet akcií, pořadové číslo kuponu a datum inkasa dividendy. A konečně z talonu, což je legitimní průkaz a slouží k vydání nové- ho kupónového archu a obsahuje název společnosti a číslo akcie.
Držba akcie opravňuje vlastníka podílet se na zisku společnosti.

Z hlediska účasti na řízení společnosti rozlišujeme: - akcie obyčejné (kmenové) – opravňují její vlastníky účastnit se valné hromady akcionářů a pobírat důchod),
- prioritní akcie – dává právo na stálou výši dividendy, ale akcionáři nemají právo hlasovat na valné hromady).
V USA se vydávají tzv. waranty (dává právo na koupi 1 akcie za symbolickou cenu a po vy- pršení určité lhůty je bezcenný).


Šeky
Nahrazují hotové peníze. Je to cenný papír obsahující příkaz, kterým výstavce žádá svoji ban- ku (šekovník), aby zaplatila majiteli šeku určitou částku. Je splatný na viděnou.
Šek může být vystaven: - na majitele (doručitele),
- na řad,
- na jméno.

Šeky mohou být také ve formě cestovních šeků a eurošeků.


Existují 2 základní druhy emise: - emise vlastní, kdy emitent sám prodává cenné papíry. Tento způsob je levnější (žádné provize), ale nese riziko neprodání. Při vlastní subskripci emitent ohlásí možnost koupě cenného papíru, kupující poté podepíše subskripční deklaraci, v níž se zavazuje odebrat papír za stanovených podmínek. Substituce se uskuteční buď při kurzu al pari nebo pod pari nebo nad pari (pari = vztah mezi zaplacenou částkou a nominální hodnotou),
- emise cizí (opční), kdy emitent prodává cenné papíry sám na burze nebo přímo. Pokud neprodá papíry, použije opční emisi, čímž využije služeb emisních domů.


Podílové listy
Je to cenný papír, který osvědčuje majiteli podílnictví na společném investování do cenných papírů. Příkladem mohou být národní listy a konosamenty, které vystavuje přepravce zboží k potvrzení příjmu nákladů a přepravě.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby