Celesta
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2008
- Zobrazeno: 1486×
Příbuzná témata
Celesta
Čelesta (z italštiny celesta - nebeská < lat. caelestis) je bicí hudební nástroj. Podle Sachs-Hornbostelova dělení patří čelesta mezi úderové idiofony. Na jeho ovládaní se používá klaviatura. Klávesy jsou spojeny s kladívky, které mlátí na soustavu kovových plátků (nejčastěji ocelových), pod kterými se nacházejí dřevěné rezonátory. Pedál se používá na modifikaci zvuku.
Nástroj vynalezl roku 1886 pařížský výrobce harmónií Auguste Mustel. První model však měl místo plechových plátků kovové ladičky. Jeho zvuk byl však příliš jemný na orchestrální použití.
Čelesta má podobný zvuk jako zvonkohra, ale barva zvuku je o mnoho jemnější. Kvalita zvuku dala nástroji i jméno, italské slovo celesta znamená v češtině „nebeská“. V současnosti používané čelesty mají rozsah čtyři oktávy (francouzské) nebo pět oktáv (německé). Čelesta se notuje vždy o jednu oktávu níž než její skutečný zvuk.
Je součastí symfonického orchestru. Navzdory tomu, že je považovaná za bicí nástroj, na ni hrává většinou pianista.
Čelesta v hudebních dílech
Ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij hovořil o čelestě jako o svém oblíbením hudebním nástroji. Je použitá v jeho poslední symfonické básni Vojvoda (1891) i v baletu Louskáček' (1892). Čelesta se objevuje i v dílech jiných skladatelů, např. Nikolaj Rimskij-Korsakov, Gustav Mahler, Dmitrij Šostakovič, Béla Bartók, Maurice Ravel a jiní.
V současné hudbě se čelesta vyskytla v písních interpretů jako jsou The Velvet Underground (skladba „Sunday Morning“), The Stooges, Björk (alba Selmasongs, Vespertine a Drawing Restraint 9) a Sigur Rós (album Takk).