Carl-Gustav Arvid Rossby
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23174 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2008
- Zobrazeno: 1544×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Carl-Gustav Arvid Rossby
Carl-Gustav Arvid Rossby (28. prosinec 1898 Stockholm, Švédsko – 19. srpen 1957 Stockholm, Švédsko) byl švédský respektive americký meteorolog. Zakladatel americké meteorologické školy – chicagská meteorologická škola dynamické meteorologie. Popsal dlouhé planetární vlny – Rossbyho vlny.
Životopis
Narodil se 28. prosince 1898 ve Stockholmu.
Studoval matematiku, fyziku a geofyziku na Stockholmské univerzitě. Byl na stáži u Vilhelma Bjerknese v Bergenu a v Lipsku.
Po studíích působil u Švédského hydromereorologického ústavu (sv:Sveriges meteorologiska och hydrologiska institut) a jako meteorolog při oceánografických expedicích. Přitom studoval matematickou fyziku.
Od roku 1926 působil v USA ve Washingtonu DC na en:U.S. Weather Bureau, kde sloučil teoretickou práci o turbulencích s povětrností službou pro civilní letectví.
V roce 1928 založil první americkou katedru meteorologie na Massachusettském institutu technologií (en:Massachusetts Institute of Technology). V tomto období se začal zajímat o termodynamiku atmosféry, promíchávání a turbulence a interakcemi mezi oceány a atmosférou.
V roce 1938 se stal občanem USA a následující rok se stal ředitelem en:US Weather Bureau. V roce 1939 publikoval práci o dynamice akčních center.
V roce 1940 byl jmenován profesorem na Chicagské univerzitě a obrátil svou pozornost opět na problematiku dlouhovlnných pohybů atmosféry. Úspěšně identifikoval a popsal tryskové proudění (en:jet stream) a po něm pojmenované Rossbyho vlny.
Během druhé světové války byl konzultantem spojeneckých vojsk a organizoval výcvik vojenských meteorologů, kteří byli převážně z chicagské katedry - většina z nich po válce pokračovala v matematickém popisu dynamiky atmosféry už s použitím počítačů. Během války se zabýval intenzivněji tryskovým prouděním.
Po 20 letech v USA se vrátil do Švédska. V roce 1947 byl jmenován profesorem na Stockholmské univerzitě a posléze ředitelem Švédského hydromereorologického ústavu (sv:Sveriges meteorologiska och hydrologiska institut).
Založil vědecký časopis Tellus. Na sklonku života se zabýval chemickým klimatem atmosféry. Zemřel 19. srpna 1957 ve Stockholmu ve věku nedožitých 59 let.