Canburg

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23164 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Canburg

Canburg bylo na přelomu 8. a 9. století slovanské hradiště někde na území Čech zřejmě nedaleko soutoku Labe a Ohře. Jeho jméno známe z Chronicon Moissacense (kronika byla pravěpodobně sepsána v septimanském Narbonne, ale opis se dochoval v opatství Saint-Pierre v Moissacu), podle které měl stát na břehu Labe. Je to nejstarší jménem známé místo bezpečně ležící na území dnešních Čech.

Obsah

Karel Veliký a Canburg

Po vyvrácení říše Avarů mezi lety 791803 se expanze nedávno korunovaného císaře Karla Velikého zaměřila na území současných Čech. Cílem bylo vynucení tributární závislosti českých kmenů, a proto roku 805 vtrhla do Čech velká armáda (nejméně 30 000 mužů) Karla Velikého rozdělená do tří proudů. Ze severu přes Krušné hory (Chronicon Moissacense pro toto pohoří používá hapax legomenon Fergunna), které pravděpodobně překročili Nakléřovským průsmykem, a dále údolím Bíliny do oharské pánve táhli Sasové.

Z jihu tradiční zlatou stezkou zřejmě přes Strakonice či všerubským průsmykem k Plzni a dále buď podél Berounky, nebo přes Rakovnicko táhli Bavoři spolu s Alamany a Burgundy (dle Annales regni Francorum) pod vedením Adulfa, prefekta Bavorska, a Werinhara, prefekta nově zřízené avarské marky. Hlavní voj vedený nejstarším synem Karla Velikého Karlem Mladším přitáhl po královské cestě od horního Mohanu překračující Smrčiny a dále podél Ohře. Tři proudy se měly setkat někde u soutoku Ohře a Labe (Chronicon Moissacense píše „na české planině“ - in planicie Behaim) a svést rozhodující bitvu. Češi ale zvolili taktiku vyhnutí se boje a spoléhali na to, že se velká armáda nedovede dlouhodobě uživit. Karel proto chtěl společnými silami dobýt hradiště Canburg. Canburg se jim ale ani po 40 dní trvajícím obléhání dobýt nepodařilo. Při jedné ze šarvátek měl zemřít český kníže Lech (v různých redakcích Annales Mettenses priores a odvozených pramenů se vyskytují i tvary Lecho či Becho). Není ale jasné, zda šlo o vlastní jméno, nebo o titul. Karlova armáda tedy vyplenila okolí a nakonec odtáhla.

Po tomto neúspěchu se vpád franských vojsk opakoval příští rok (806), této výpravě velel italský král Pippin, druhý syn Karla Velikého. Z dochovaných pramenů (Ordinatio imperii, Einhardi Vita Caroli Magni) lze vysoudit, že se české kmeny poddaly a pravděpodobně alespoň nějaký čas tribut do franské říše (přesněji Bavorska) odváděly.

Umístění hradiště

Přesná poloha hradiště není jasná a vedou se o ní spory. Z Chronicon Moissacense toho opravdu moc nevíme, jen to, že ležel někde u Labe. Nic víc. Je pravděpodobné, že ležel někde poblíž soutoku Ohře s Labem, kde se Karlova vojska měla setkat. Je také možné, že kronikáři zaměnili za řeku Labe jinou řeku, například Vltavu. I břeh, na kterém mělo stát, je sporný, a prameny se o něm nezmiňují. Protože franské vojsko se v Čechách zdrželo několik týdnů a mohlo se přemísťovat rychlostí několika desítek kilometrů za den, je možné, že mohlo ležet i poměrně daleko od soutoku Labe a Ohře a i poměrně daleko od samotné řeky Labe.

Canburg se hledal již v 19. století, od dob Františka Palackého, a to hlavně pomocí jazykové analýzy. August Sedláček odvodil z písemných pramenů a znalosti o opevněném zdejším hradišti souvislost jmen Canburg a Kanina a umístil Canburg na Hradsko u Mšena. Jiné možnosti byl například vrch Oškobrh ve východních Čechách, Kanín u Libice nad Cidlinou, nebo Hradec u Kadaně. Tyto jsou však nepravděpodobné, protože jsou dost daleko od soutoku Labe s Ohří. Na druhou stranu, Hradsko leží dost daleko od Labe (asi 10 km). Hradsko jako Canburg prosazoval zejména Miloš Šolle, který prováděl archeologický výzkum této lokality. Toto hradiště je známé nálezem dvou nízkých kónických přileb (v roce 1890 kdesi na předhradí, bohužel bez nálezových okolností) časově i typově zařazovaných do období pozdní franské říše (dle Dagmar Hejdové).

Později se k možným kandidátům přidaly i dvě lokality nedaleko dnešních Litoměřic. První je Tříkřížový vrch (Kalvárie) se sousedním vrchem Hrádek na pravém břehu Labe. Oba vrchy byly v té době využity jako sídliště, velmi pravděpodobně zásadního významu (zdejší dva dochované souběžné valy patří k nejmohutnějším na našich hradištích, dodnes dosahují výše 12-15 metrů). Je možno také poukázat na podobnost apelativa, které dalo jméno nedalekému Kamýku, a zmíněným jménem Canburg. Tříkřížový vrch podporuje Oldřich Kotyza.

Druhou z litoměřických možností jsou Lovosice, město na levém břehu Labe, na jehož území bylo prokázáno významné obchodní sídlo té doby. Problémem je zejména to, že se nedochovaly zbytky silného opevnění, které by hradišti umožnilo, aby se ubránilo obrovské armádě. Archeologické nálezy spíše ukazují na to, že zdejší opevnění bylo jen palisádové, přičemž se nemohlo ani opřít o neprostupný terén, i když zde do Labe ústící potok Modla vytvářel v té době deltu s několika rameny. S touto variantou přišel historik Dušan Třeštík, který pochyboval, zda je vůbec smysluplné pro identifikaci Canburgu vycházet ze jména hradiště, navíc možná v cizích kronikách dochovaného ve zkomoleném tvaru, protože pravděpodobnost, že by se v pomístním názvu zachovalo z počátku 9. století, je velmi malá.

Další možností místa hradiště je šárecké hradiště, kterou zmínil Jiří Sláma. Upozornil zejména na fakt, že poloha tohoto hradiště odpovídá mnohem lépe mocenskému centru Čech a že pochod od Ohře k Šárce mohl trvat vojsku pouhý jeden den, přičemž by mu nestála v cestě žádná významnější řeka jako v případě Labe u Hradska nebo Tříkřížového vrchu.

Existuje také teorie, že název Canburg lze pomocí latinského canis – „pes“ odvodit od jména Pšov. Pak by tímto místem mohl být i pravobřežní Mělník, který je s Pšovem tradičně spojován.


Zmínky v pramenech

  • hlavní:
Vastata autem et incensa per XL dies eadem regione, ducem illorum nomine Lechonem occidit. Po 40 dnů [Karel Mladší] pustošil a pálil onu krajinu a zabil knížete jejich jménem Lecho.

—Annales Mettenses priores, a.a. 805, p. 93-94

Et venerunt ad fluvium qui vocatur Agara illi tres hostes insimul, et inde venerunt ad Canburg, qui et illum obsiderunt, et vastaverunt regionem in circuitu, in ista parte Albiae et ultra Albim. A ona tři vojska dorazila společně k řece, kterou nazývají Ohře, odtud táhla k Canburgu, onen oblehla a zpustošila krajinu vůkol na té straně Labe i za Labem.

—Chronicon Moissacense, a.a. 805, p. 257-259, MGH SS 2 - nová edice podle nově objeveného rukopisu, starší otisk: cf. i SS 1, p. 280-313

  • ostatní:
Anno 805, indicta 12. Natio Sclavorum studio satis asperi bella, quos Beheimare vocitant, in se levitate procaci irritans Francos, Caroli commoverat iram.

—Poeta Saxo

Eodem anno misit exercitum suum cum filio su Karolo in teram Sclavorum, qui vocabantur Cinu [resp. Cihu]. Téhož roku vyslal [císař Karel] svého syna Karla se svým vojskem do země Slovanů, kteří se nazývají Češi.

—Annales Tiliani

  • další prameny: Annales regni Francorum, Annales Guelferbytani, Annales Maximiani, Annales Fuldenses, Annales Sithienses, Reginonis Chronicon, Annales Lobienses, Annales Quedlinburgenses, Annales Weissenburgenses, Annales Ottenburani, Annales Altahenses maiores, Herimani Augienses Chronicon, Historia Langobardorum Chronicon Gothani

Literatura

  • Augustin Sedláček: O poloze hradův v letopisech franckých Wogastisburg a Canburg řečených (Památky archeologické a místopisné XII, 1882-1884, s. 247-258)
  • E. Riehl: Die lage Canburgs (1895)
  • Václav Novotný: České dějiny I/1, s. 275
  • B. Horák: O poloze Canburgu (Časopis pro dějiny venkova 11, 1924, s. 145-148)
  • Miloš Šolle: Příspěvek archeologie k lokalizaci tzv. „Canburgu“ (Sborník Nár. musea, řada A-Historie, 24, 1970)
  • Oldřich Kotyza: Dějiny Litoměřic (1997, s. 65-68)
  • Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871 (Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2001, s. 71-85)
  • Miloš Šolle: Hradsko na Kokořínsku - Canburg franckých králů (Academia, 1998)
  • Michal Lutovský: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Libri, 2001, ISBN 80-7277-054-3, s. 48, 90, 163)
  • Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II (Libri, 2006, ISBN 80-7277-105-1, s. 58-68)

Odkazy



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!