Burza

Kategorie: Ekonomie (celkem: 336 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 09. srpna 2005
  • Zobrazeno: 11154×

Příbuzná témata



Burza

Podstata burzy, rozdělení burz, historie burz

Podstata burzy

Burza je trhem zboží jako každý jiný trh, ale v důsledku kvalifikace návštěvníku, koncentrace obchodu na ní a rozsahem těchto obchodů se stala trhem vrcholným.

Rozdělení burz

a) Podle předmětu burzovního obchodu:
-burzy zbožové (komoditní)
-burzy peněžní – burzy CP
- burzy finančních opcí
- burzy termínovaných finančních obchodů
-burzy služeb

b) Podle významu
-burzy mezinárodního významu (např. NY burza, Tokijská)
-burzy národního charakteru (např. pražská burza)

c) Podle právní formy
-burzy organizované státem a mající statut (státní burzy)
-burzy jako korporace (sdružení) hospodářských organizací, jež mají převážně formu a. s.


Stručná historie burz

Burzy vznikly již ve středověku z pravidelných schůzek obchodníků. Bylo to zejména v italských obchodních městech (Benátky, Florencie, Miláno), kde se obchodovalo především se směnkami. Místa, kde se tento obchod uskutečňoval, se nazýval loggia (lodžia). Název „burza“ vznikl až později ve městě Bruggy, kde se obchodníci scházeli v domě obchodníka Van der Burse.

První skutečná burza vnikla až v roce 1503 v Antverpách postavením nové burzovní budovy. Založení antverpské burzy je považováno za mezník vývoje burz.

Druhé období začíná založením světoznámé amstrdamské burzy v roce 1611. Na této burze se obchodovalo především se zbožím, které se do Holandska ve velkém množství dováželo z kolonií. Obchodovalo se zde i se směnkami.


V současné době mají největší význam tyto burzy CP: Tokio, Londýn, NY, Currych, Paříž, Amsterodam, Frankfurt.


Pojem burza CP; význam burzy CP a bankovní spekulace

Pojem burza CP

Burzu CP můžeme definovat jako zvláštním způsobem organizované shromáždění osob, které se koná pravidelně, na určitém místě, v určitou dobu a obchoduje se na něm s CP podle platných pravidel a burzovních předpisů.

Význam burzy CP

S postupným rozvojem kapitalismu se burza CP stává jednou z nejdůležitější institucí tržní ekonomiky. Bývá označována za „barometr ekonomiky“. Burza CP umožňuje vlastníkům peněžního kapitálu jej investovat do CP a současně jim zajišťuje transformaci (přeměnu) CP v hotové peníze.
Hlavní význam burzy CP tedy spočívá v nákupu a prodeji CP.

Burzovní spekulace

-je to určitá podnikatelská činnost, která je založena na uvážení určitých na burzu působících okolností, které vytvářejí kurzovní pohyb, čehož burzovní podnikatel využívá ve svůj prospěch. Burzovní spekulant kupuje CP zpravidla na krátkou dobu, aby je pak dále se ziskem prodal.

Burzovní spekulace má 2 formy:

Spekulace na vzestup kurzu /a lá hausse/ - houssista kupuje CP za předpokladu, že kurzy CP stoupnou k termínu dodávky, takže je bude moci prodat za vyšší kurz. Tito spekulanti se v USA a Anglii nazývají „býci“ (BULLS).
Spekulace na pokles kurzu /a lá baisse) – baissista počítá s poklesem kurzu, proto CP prodá, aby je k určitému termínu koupil za nižší kurz. Tito spekulanti se v USA a Anglii nazývají „medvědi“ (BEARS).

Burzovní spekulace do určité míry není nic špatného, škodlivou se stává teprve tehdy, začne-li ohrožovat plynulý a stabilní chod tržní ekonomiky. Burza je školou pro každého obchodníka a podnikatele. Pro účast na burze však platí toto pravidlo:

„Kdo má peněz málo nebo peníze těžce vydělané, ať na burzu raději nechodí; rovněž ne ten, kdo má slabé nervy a při sebemenším poklesu kurzu nemůže spát. Burzián si totiž musí zvyknout peníze nejen lehce vydělat, ale i lehce ztratit.“



Právní a organizační forma burz CP

Právní forma burz CP

Z právního hlediska rozlišujeme 2 základní formy burz CP:

Burzy soukromě podnikatelského charakteru – tyto burzy jsou zakládány a rušeny skupinami obchodníků a finančníků. Má převážně formu a. s. Obchodovat s CP zde mohou pouze členové burzy. Tato forma burz převládá v Anglii, USA, Kanadě a Austrálii.
Burzy jako veřejně právní instituce (b. státní) – zakladatelem je stát, který také řídí jejich činnost. Obchodovat s CP zde mohou všichni zájemci. Tato forma burz převládá ve Francii, Německu, Švýcarsku a Itálii.

Organizační forma burz CP

V čele burzy stojí Burzovní správa (ředitelská rada), která jmenuje prezidenta burzy.
Pro řešení různých problému si burzovní správa vytváří specializované výbory  např. výbor pro dohled, výbor pro administrativu, arbitrážní výbor, atd.

Činnost burzy se řídí těmito předpisy:

burzovním řádem
zásady pro provádění burzovních obchodů

V těchto předpisech jsou uvedeny:
podmínky kótace CP
čas a místo konání burzovních obchodů
práva a povinnosti členů a návštěvníků burzy
způsob řešení sporů vzniklých při burzovních obchodech

Celý prostor, kde se burzovní obchod provozuje, se zpravidla dělí na dvě části:

Parket – v tomto prostoru se provádějí pouze obchody s CP, které jsou připuštěny pro obchodování na burze (jsou tzv. okótovány). Těmto CP se říká EFEKTY.
Kulisa – zde se provádějí neoficiální obchody s CP, které nebyly okótovány, tz. Že burza za ně neručí. Těmto CP, které nebyly okótovány, ale se kterými je možno neoficiálně obchodovat v kuse se říká EXOTY.


Návštěvníci burz CP

Rozdělujeme je do 4 skupin:

Zprostředkovatelé – říká se jim také makléři. Jsou to představitelé různých firem nebo bank, které jsou členy burz a které makléřům dali oprávnění uzavírat transakce svým jménem. Makléři tedy uzavírají obchody jménem firmy a na její účet.
Přímí účastníci – říká se jim také burzovní obchodníci. Tato skupina uzavírá obchody na vlastní účet a vlastním jménem. Většinou se specializují na určité druhy CP.
Úředníci – jsou osoby, které v určeném čase jsou připuštěny k burzovním obchodům a uzavírají transakce jménem a na účet firmy, jejímž jsou pracovníky. Úředníci zastupují firmy nebo banky, které nejsou členy burzy.
Hosté – jsou osoby, které mohou být na burze, ale bez práva účasti na obchodech. Patří zde např. osoby vykonávající technické práce na burze (obsluha počítačové sítě), tiskoví, rozhlasoví a TV reportéři, případně další osoby mající povolení k účasti na burze.




Kótace CP; kurz CP

Kótace CP (připuštění CP k oficiálním burzovním obchodům)

Aby se CP mohl stát předmětem koupě a prodeje na burze, musí být nejdříve k těmto burzovním obchodům připuštěn (neboli okótován). Kótací CP burza garantuje všem účastníkům kvalitu CP, což obecně přináší emitentovi řadu východ:

Snadnější přístup k bankovním úvěrům
Vyšší hodnotu akcií pramenící z vyšší důvěry investorů
Vyšší atraktivitu pro zahraniční společnosti a investory
Zvýšení prestiže a dobrého jména podniku

K tomu, aby s CP mohlo obchodovat na kótovaném trhu, musí projít tzv. připouštěcím řízením. Vedení firem, které chtějí obchodovat na burce, musí nejprve podat žádost burzovnímu výboru pro kótaci. Žádost musí mít písemnou formu a musí především obsahovat tyto údaje:

údaje o CP (tj. druh CP, rozsah emise, lhůty vyplácení důchodů, ...)
popis finanční situace emitenta
výpis z obchodního rejstříku
podrobnou charakteristiku emitenta

Po důkladném prozkoumání všech náležitostí vypracuje burzovní výbor po kótaci stanovisko k žádosti, které pak schválí vedení burzy.


Kurz CP

Kurz CP (kurzovní cena, tržní cena) se tvoří stejně jako každá jiná cena na základě nabídky a poptávky. Nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují nabídku a poptávku po CP (působí na vývoj kurzu) můžeme rozdělit na prvotní a druhotné.

Prvotní faktory:

míra spořivosti obyvatelstva
tradice společnosti umisťovat volné peněžní prostředky do CP
organizace kapitálového trhu
potřeba státu získávat finanční prostředky na krytí deficitu státního rozpočtu
sklon firem k investování do CP

Druhotné faktory:

výnos z CP (dividenda, úrok)
potřeba změnit strukturu aktiv jednotlivých ekonomických subjektů
celková národní a mezinárodní hospodářská a politická situace
burzovní spekulace

Vývoj kurzu CP může v současné době ovlivňovat i výpočetní technika, neboť počítačové programy makléřských firem jsou vymyšleny tak, že okamžitě signalizují prodej (nákup) CP, jestliže se objeví některé faktory do programu zabudované.

Kurzy CP jsou také do značné míry ovlivňovány i politickými faktory. Kurzy pravidelně klesají v období válečných konfliktů, např. válka v Perském zálivu; rovněž různé politické změny mohou vést k pohybu kurzů (např. rozpad socialistické soustavy, vznik jednotného Německa, rozpad SSSR,..).

Odhadnout vývoj kurzů je tedy velmi obtížné a vyžaduje velké znalosti, zkušenosti i velkou míru předvídavosti.


Kótace kurzů a kurzovní lístek

Kótace kurzů je zveřejnění kurzů CP. Kurzy se zveřejňují na speciálních kurzovních lístcích, které vycházejí v burzovních dnech. U nás kurzovní lístek vychází v burzovních novinách, které jsou přílohou HN.

Na kurzovním lístku je zpravidla uvedeno:

název CP
platný kurz v příslušném dni
předchozí kurz v minulém dni
změna kurzu v % (+15%, -20%)
minimální a maximální kurz v posledním roce
objem obchodu v tisíci korunách v příslušném dni
výše důchodu (dividenda, úrok)

Kurz CP se zapisuje buď přímo (v příslušné měně) nebo body vzhledem k příslušné měně (např. obligace v USA se vzhledem k měně zapisují bodově v poměru 1:10, tz. Že obligace, která má 120 bodů, má hodnotu 1200 USD).

Přebytek tržní ceny nad jmenovitou hodnotu (kurz „nad pari“) se nazývá prémie (např. akcie má jmenovitou hodnotu 1000 Kč a prodává se za 1200 Kč; činí prémie 200 Kč). Přebytek jmenovité hodnoty nad tržní cenou (kurz „pod pari“) se nazývá diskont.


Forma a druhy burzovních příkazů; základní druhy obchodů s CP

Forma a druhy burzovních příkazů

Příkaz je druhem zmocnění, které uděluje klient bance k nákupu nebo prodeji CP na burzovním nebo mimoburzovním trhu.

Příkaz je možno udělit:

Osobně – v burzovním oddělení své banky, kde klient vyplní příslušný tiskopis a vlastnoručně podepíše.
Písemně (dopisem)
Telegraficky – v tomto případě je domluvena mezi klientem a bankou určitá značka nebo heslo, které je nutno uvést v textu, aby byla dokázána totožnost příkazce.
Telefonicky
Počítačem

Příkazy udělené telefonicky a telegraficky musí být ještě doloženy potvrzovacím dopisem.

Rozeznáváme 3 základní druhy příkazů:

d) Nelimitované – znamenají, že klient naváže banku na dosažení přesně určeného kurzu. Očekává však od banky, že bude co nejlépe hájit jeho zájmy.
e) Limitované – znamenají přesně stanovené nejvyšší nebo nejnižší ceny. Pokud se banka do limitu nevejde, je povinna rozdíl mezi limitem a skutečnou kurzovní cenou uhradit sama.
f) Limitované přibližné – udávají se v určitém rozpětí, kdy banka při tomto typu příkazu má určité pole působnosti.

Každý příkaz by měl obsahovat tyto údaje:

-koupit nebo prodat
-množství a přesná charakteristika CP
-kurzový limit
-platnost příkazu (např. na jeden den; do konce měsíce,..)
-druh obchodu – tj. promtní (okamžitý) nebo termínovaný s udáním data splnění dodávky CP
-číslo konta
-speciální instrukce


2) Základní druhy obchodů s CP

Techniku obchodů s CP můžeme rozlišit podle 2 hledisek:

1) Podle způsobu vyřizování – a) Obchody k uspořádání –jsou takové obchody, kde burzovní správa určí banku, přes kterou se tyto obchody realizují.
b) Obchody přímé –realizují se tak, že vyrovnání pohledávek a závazků probíhá přímo mezi kupujícím a prodávajícím.

2) Podle časového momentu – a) Obchody promtní –při těchto obchodech dochází k dodání CP ještě týž den, nebo do několika dnů po uzavření obchodu (zpravidla do 3-4 dní).
b) Obchody termínované –realizují se až po dohodnuté lhůtě nebo ve lhůtě stanovené podle burzovních pravidel (tato lhůta může být 1; 2; 3 nebo 6 měsíců).



Orgány Pražské burzy CP (BCPP)

BCPP vznikla v roce 1871 a obchodovalo se na ní s CP až do počátku 2. Světové války. Její činnost bylo obnovena až v dubnu 1993.

V současné době má BCPP formu a. s. s těmito burzovními orgány:

a) Valná hromada –je nejvyšším orgánem burzy, který kromě jiného plní tyto úkoly:
- volbu a odvolání členů burzovní komory a dozorčí rady
- schválení burzovního řádu a burzovních pravidel
- schválení druhu a výše burzovních poplatků

b) Burzovní komora –je statutárním orgánem burzy, který:
- dbá na dodržování burzovního řádu a burzovních pravidel
- jmenuje generálního tajemníka burzy
- rozhoduje o přijetí nových členů
- zřizuje burzovní rozhodčí soud

c) Dozorčí rada – je kontrolním orgánem, který plní kontrolní funkce vyplývající z burzovního řádu a burzovních pravidel; nepřísluší ji však kontrola jednotlivých burzovních obchodů.

Další burzou zřizované orgány:

A) Generální tajemník burzy –do své funkce je volen burzovní komorou, které se také ze své činnosti zodpovídá. Zastupuje navenek burzu, řídí její činnost, zodpovídá za hospodaření burzy a obstarává její běžné záležitosti.
B) Burzovní výbory –jsou složeny z členů burzovní komory, různých odborníků na problematiku kapitálového trhu a jiných odborníků jmenovaných a odvolávaných burzovní komorou. Burzovní výbory se scházejí dle potřeby, minimálně však 1 za měsíc.

1) Výbor pro členské otázky –předkládá burzovní komoře návrhy na přijetí nebo ukončení členství na burze.
2) Výbor pro kótaci CP –uděluje povolení ke kótaci CP, určuje zásady kótace.
3) Výbor pro burzovní obchody –zveřejňuje kurzy CP, sleduje funkčnost obchodního systému a likviditu burzy (tj. její platební schopnost).

A) Burzovní rozhodčí soud –rozhoduje spory vyplývající z burzovních obchodů.

Burza má v současné době 2 dceřiné společnosti:

Burzovní registr CP –zodpovídá za vypořádání burzovních obchodů, za vedení majetkových účtů členských firem a vedení evidence CP obchodovaných na burze. Spravuje také garanční fond burzy, který slouží k zajištění závazků a pokrytí rizik.
Čekia, a.s. (Česká kapitálová informační agentura)-jde o informační agenturu, která vznikla v únoru 1995. Zabývá se zejména shromažďováním, zpracováním a komerčním šíření informací o emitentech CP.

Státní dozor nad činností burzy vykonává Ministerstvo financí ČR, a to prostřednictvím burzovního komisaře, kterého jmenuje ministr financí.


Členství na BCPP

Členem burzy se může stát právnická nebo fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku a disponující oprávněním obchodovat s CP podle zvláštních předpisů, která je buď akcionářem burzy nebo osobou, které burzovní komora na její žádost (a po zaplacení zápisného) udělila oprávnění obchodovat s CP na burze.
Členství umožňuje nákup a prodej CP na burze.

Členem burzy se nemůže stát právnická osoba, na jejíž majetek byl vyhlášen konkurz; fyzická osoba, pokud není bezúhonná.

Zahraniční osoby se nemohou stát členy BCPP, avšak mohou majetkově vstupovat do členských firem BCPP.

Členství na burze lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem burzovní komory.

Žadatel o členství musí zaplatit poplatek za podání žádosti ve výši 100 000 Kč (v případě, že je žadatel přijat za člena, sníží se o tuto částku roční členský poplatek). Zápisné činí 1 500 000 Kč a roční členský poplatek je stanoven na 400 000 Kč.

V roce 1993 měla BCPP 62 členů, v roce 1995 již 101 členů. Téměř 1/4 jsou členové s majetkovou zahraniční účastí.


Podmínky přijetí CP k burzovním obchodům; obchodování na burze; burzovní indikátory

1) Podmínky přijetí CP k burzovním obchodům

V současné době se na BCPP rozlišují 3 trhy s CP:

a) Hlavní (kótovaný) trh –přijímání na hlavní trh odpovídá podmínkám kótačního řízení. Nezbytnou základní podmínkou pro přijetí na hlavní trh je veřejná nabídka CP podniků a bank ve výši nejméně 200 000 Kč a u investičních a podílových fondů nejméně 500 000 Kč.
b) Vedlejší trh –přijímání na vedlejší trh je zjednodušené. Základním předpokladem je splnění veřejné nabídky CP podniků a bank ve výši nejméně 100 000 Kč a investičních a podílových fondů nejméně 250 000 Kč.
c) Volný trh –u volného trhu je rovněž požadována žádost, podmínky jsou však zcela volné a burza také registrací těchto CP nepřebírá za ně žádné závazky (neručí za ně).

Registrace na volném trhu je bezplatná. Při registraci na hlavním nebo vedlejším trhu zaplatí emitent jednorázově 50 000 Kč, kromě toho platí ročně 0,05% z celkového objemu emise obchodovaných CP (max. však 200 000 Kč na hlavním a 75 000 Kč na vedlejším trhu).

1) Obchodování na burze

Investor se může zúčastnit obchodování na burze prostřednictvím některého z členů BCPP. Předmětem burzovního obchodu jsou v současné době akcie, podílové listy a dluhopisy.

Na pražské burze se v současné době realizují tzv. promntí obchody, tj. obchody s okamžitým vypořádáním.

Obchody probíhají tak, že jsou zadávány objednávky na nákup a prodej CP do počítačového systému burzy. Ten objednávky automaticky vyhodnocuje a na základy tohoto vyhodnocení stanovuje kurz jednotlivých CP.

V současné době probíhá obchodování při tzv. proměnlivé ceně (dříve se obchodovalo při tzv. fiksingu, tj. pevné ceně).

Obchodování na BCPP probíhá v současnosti 5x týdně (Po-Pá) v bobě od 9:30 do 16:00. Konečné výsledky obchodování v příslušném dni zveřejňuje burza na kurzovním lístku, který vychází vždy v 16:00. Kurzovní lístek bývá publikován i v denním tisku nebo teletextu ČT 1.

2) Burzovní indikátory

Jsou to vlastně nejdůležitější analytické údaje charakterizující obchodování na BCPP. Říkáme jim také burzovní indexi. BCPP vyhlašuje celkem 22 indexů, z nichž klíčový je index PX – 50, zavedený v dubnu 94. Index je tvořen 50 emisemi různých podniků, které jsou vybrány s přihlédnutím k oborovému členění, podle tržní kapitalizace a likvidity.


Šíření kurzovních informací

Burzovní informace jsou šířeny pomocí počítačové stanice BBC, teletextu, videotextu, elektronické pošty internet a informačních agentur.

1) BBC
Tuto službu zajišťuje přímo BCPP. Uživatel musí mít k využívání této služby telefonní linku, počítač s modemovou kartou a komunikační program s ochrannou dat. Stanice BBC pracuje nepřetržitě 24 hodin denně. Uživatel může získat informace o výsledcích z pravidelného obchodování na burze, historická data, burzovní pravidla a předpisy, seznam členů burzy, atd.

2) Teletext
Jako přenosové médium slouží TV signál programu ČT 1, který pokrývá prakticky celé území ČR. Aktuální informace z burzy je možno získat prostřednictvím teletextových stránek (530 – 551). Tato služba je veřejně přístupná všem, kdo vlastní TV přijímač s dekodérem teletextu.

3) Videotext
Jde o službu, kterou provozuje SPT Telecom. Uživatel musí mít PC s modemem pro zapojení do telefonní sítě; za registrační poplatek si zakoupí programové vybavení a po navázání spojení a zadání přiděleného identifikačního čísla a hesla získá přístup ke všem službám videotextu.


4) Internet
Tato služba je provozovaná prostřednictvím sítě internet, která působí v celosvětovém měřítku a poskytuje obrovské množství informací z celého světa. V tomto případě se jedná o informace z BCPP.

5) Informační agentury
BCPP v současné době poskytuje data o výsledcích obchodování několika významným informačním agenturám, jako např. ČTK, REUTERS, FIN SAT a dalším. Tyto agentury informace dále distribuují koncovému uživateli.


RM-Systém (RM-S)

-je a. s., která zahájila svou činnost v květnu 1993. Předmětem činnosti RM-S je organizování trhu s CP (tj. zprostředkování jejich nákupu a prodeje).

Zákazníkem RM-S může být prakticky každá fyzická nebo právnická osoba. Zákazník, který se zúčastnil kupónové privatizace, se obchodování v RM-S může zúčastnit prostě tím, že na obchodní list uvede registrační číslo své kupónové knížky.

Zákazník, který se nezúčastnil kupónové privatizace, se musí u RM-S nejprve zaregistrovat pomocí registrační karty a pak teprve vyplnit obchodní list.

Na obchodní list zapisuje zákazník buď K-pokyn (pokyn ke koupi) nebo P-pokyn (pokyn k prodeji). Zákazník, který podává K-pokyn, musí mít složen dostatečný objem finančních prostředků na Jumbo-účtu u IPB, aby v případě uskutečnění koupě mohla být částka z účtu uhrazena.
Zákazník, který podává P-pokyn, musí mít rovněž otevřen Jumbo-účet u IPB, aby mu mohli být utržené peníze převedeny.

RM-S pracuje na principu, že pro každý přijatý pokyn hledá vhodný protipokyn. Kromě zprostředkování koupě či prodeji CP zařizuje RM-S také převody finančních prostředků i změny na účtech ve Středisku CP v Praze.

Zákazník za služby v RM-S platí cenu stanovenou jako procentní podíl z peněžní hodnoty uspokojeného pokynu.


Zdaňování příjmů z CP

Výnosy z CP (úroky, dividenda) jsou zdaňovány pro všechny fyzické i právnické osoby zvláštní sazbou daně z příjmů, která činí 25%.

Ostatní výnosy plynoucí např. z prodeje CP jsou zdaňovány u fyzických i právnických osob dle sazeb daně z příjmů.

U fyzických osob se příjmy z prodeje CP nezdaňují, pokud od nákupu CP do jejich prodeje uplynula doba delší než 6 měsíců. Rovněž se nezdaňují příjmy s prodeje CP nabytých kupónovou privatizací.

Závěr:

Po ukončení kupónové privatizace se stalo 75% všech dospělých občanů u nás majiteli CP (akcií). S těmito CP bylo třeba začít obchodovat, aby se staly nástrojem finančního trhu v nově se transformující ekonomice tržního hospodářství. Proto zahájila v dubnu 1993 činnost BCPP a v květnu téhož roku i RM-S, které jsou u nás dvěma významnými institucemi finančního trhu.



| 16. října 2005
angel_smilecakeconfused_smilecry_smiledevil_smileembaressed_smilesad_smileshades_smileshades_smileteeth_smiletounge_smilewhatchutalkingabout_smileshades_smilesad_smileenvelopedevil_smiledevil_smilecry_smileconfused_smilebroken_heartbroken_heartbroken_heartangel_smileangry_smilelightbulbkissheartwink_smileregular_smileregular_smileregular_smileregular_smileregular_smileregular_smile
| 22. ledna 2006
smrdíte
| 22. března 2007
text je zastaralý bohužel....
prax | 28. ledna 2008
Burza
....hmmmmm....fuj!
| 27. ledna 2010
nenaslo by se tam neco o česku?????samí cizí státy francie,usa,anglie....jako stredovek byl i u nas ne jo a kdyby tam prece jenom bylo česko tak sorry.....ale kdo to ma cist????? ja teda rozhodne NEEEEEEEEE!
Kek
alert("YOU JUST GOT HAAAAAAACKED"); | 09. března 2017
alert("YOU JUST GOT HAAAAAAACKED"); "\\*
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby