Bristol Beaufighter

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23167 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Bristol Beaufighter

Bristol Beaufighter
Beaufighter
Typ: stíhací, torpédový a bitevní letoun
Výrobce: Bristol
Konstruktér: Leslie Frise
Roy Fedden
První let: 17. července 1939[1]
Zaveden: 27. července 1940[1]
Vyřazen: 1960 (RAAF)
Hlavní uživatel: Royal Air Force
Royal Australian Air Force
Výroba: květen 1940–říjen 1945
Vyrobeno: 5943 ks

Bristol Beaufighter byla britská dvoumotorová stíhačka stavěná a používaná v době druhé světové války původně jako noční stíhací letoun, ale také jako bitevní a torpédový letoun.

Obsah

Vývoj

Již před druhou světovou válkou se vytvořila v Německu kategorie těžké stíhačky vyzbrojené kanóny a RAF podobný letoun citelně postrádala. Vývoj těchto letadel probíhal, ale k zásadní změně došlo, když továrna Bristol navrhla improvizaci, která vycházela z již stavěného letounu Bristol Beaufort. Prototyp letadla by hotový na podzim roku 1939 a první peruť obdržela sériově vyráběné letouny na podzim roku 1940. V květnu 1941 již mělo noční stíhací letectvo RAF k dispozici šest perutí, vyzbrojených těmito stroji. Letouny Beaufighter byly opravdu velice těžce vyzbrojenými stíhačkami. Mimo čtyř kanónů ráže 20 mm bylo instalovány v křídlech 6 kulometů ráže 7,7 mm. Letoun poháněla dvojice motorů Herkules, přičemž docházelo k jeho postupnému zdokonalování. Některé letouny byly vybaveny řadovými motory Rolls-Royce Merlin XX. Takto vybavené letouny byly označovány jako Beaufighter Mk.IIF, zatímco stroje s motory Hercules III nesly označení Beaufighter Mk.IF. V letadlech byly instalovány palubní radiolokátory s dosahem asi 6,5 km, díky nimž byl v listopadu 1940 sestřelen první nepřátelský letoun. Technický vývoj Beaufighteru pokračoval v dalších obměnách - byly zkoušeny typy bez kulometů, na kterých byla instalována čtyřkulometná střelecká věž za pilotní kabinu, pro potřeby velitelství pobřežního letectva vznikl typ bez kulometů, ale se zvětšenou zásobou paliva v křídelních nádržích. Stroje se tak kromě stíhacího určení dostal další úkoly - používal se též jako bitevní či jako torpédový letoun. V říjnu 1941 byly do letounů označených jako Beaufighter Mk.VI montovány motory Hercules VI, díky nimž dosáhla stíhačka rychlost až 536 km/h. Od roku 1943 byly pod křídla Beaufighterů montovány závěsy pro osm neřízených raket, navigátor - střelec mohl letoun bránit kulometem Vickers ráže 7,7 mm.

Celkem bylo ve Velké Británii vyrobeno 5934 Beaufighterů všech verzí, z toho 1369 kusů ve stíhací verzi.

Bojové nasazení

Kromě Velké Británie bojovaly Beaufightery také v Barmě, Indii, Borneu a na dalších místech jihozápadní Asie. Stroje se jako noční stíhače účastnily bojů proti německým nočním bombardérům při bombardování Londýna a dalších britských měst. Beaufighter se také zapsal do historie českého letectví jako stroj, na němž bojovala řada československých nočních stíhačů při obraně Velké Británie.

Specifikace (Beaufighter X)

Technické údaje

  • Posádka: 2 (pilot, navigátor)
  • Délka: 12,6 m
  • Rozpětí: 17,65 m
  • Výška: 4,84 m
  • Plocha křídel: 46,73 m?
  • Prázdná hmotnost: 7 072 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 11 521 kg
  • Pohonná jednotka: 2x hvězdicový motor Bristol Hercules
  • Výkon pohonné jednotky:1 200 kW (1 600 k)

Výkony

  • Maximální rychlost: 515 km/h ve výšce 3 050 m
  • Dolet: 2 816 km
  • Dostup: 5 795 m bez torpéda
  • Stoupavost: 8,2 m/s bez torpéda

Výzbroj

  • 4× 20mm kanón British Hispano Mk.II se zásobou 240 nábojů na zbraň (zprvu ve čtyřech bubnových zásobnících po 60 nábojích, které měnil druhý člen osádky, později bylo střelivo v pásech), uložené pod přídí letounu

Ve službě u Fighter Command

  • Kulomety:
    • 4× kulomet ráže 7,7 mm (na pravém křídle)
    • 2× kulomet ráže 7,7 mm (na levém křídle)
  • Rakety: 8× rakety RP-3 nebo
  • Pumy: 2× 1000librová (454kilogramová) puma

Ve službě u Costal Command

  • Kulomety:
    • 1× ručně ovládaný kulomet Vickers GO nebo
    • 1× ručně ovládaný kulomet Browning ráže 7,7 mm pro navigátora
  • Bomby: 1× 457mm torpédo

Odkazy

Reference

  1. ? a b HURT, Zdeněk, aj. Letov Š-328, Bristol Beaufighter, Mikojan-Gurjevič MiG-19. Autor části Bristol Beaufighter Zdeněk Hurt. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1991. (Triáda; sv. 7.) ISBN 80-206-0203-8. S. 47.

Literatura

  • VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla: 1939-45/ Velká Británie - Německo. Olomouc : Votobia, 1996. 110 s. ISBN 80-7198-260-1.
  • HURT, Zdeněk, aj. Letov Š-328, Bristol Beaufighter, Mikojan-Gurjevič MiG-19. Autor části Bristol Beaufighter Zdeněk Hurt. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1991. (Triáda; sv. 7.) ISBN 80-206-0203-8.


Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!