Bratrská jednota baptistů v ČR

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23172 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Bratrská jednota baptistů v ČR

Bratrská jednota baptistů, zkráceně baptisté (z řeckého ????????? baptizein křtít), je křesťanská reformační církev, která se vyznačuje kongregační strukturou. Každý baptistický sbor je samostatný a každý člen může zasahovat do sborových záležitostí. Jednotlivé sbory jsou sdruženy do jednot a do kontinentálních seskupení a Světového svazu baptistů. Název baptisté má svůj původ v řeckém slově označujícím “ponoření” neboli křest.

Obsah

Dějiny

Jednota bratrská

Čeští baptisté se i svým názvem hlásí k odkazu staré Jednoty bratrské, založené roku 1457 ve východočeské vesnici Kunvald. Na konci 16.století přeložili a vydali čeští bratři Kralickou bibli, která přispěla k zachování českého jazyka. Jednou z nejvýraznějších osobností staré Jednoty byl její poslední biskup Jan Amos Komenský, jehož vliv daleko přesáhl hranice církve a národa.

Anabaptisté (novokřtěnci)

Baptisté se hlásí k odkazu novokřtěnců, radikálního křídla světové reformace, které v 16. století začalo křtít teprve na základě osobního a svobodného vyznání víry (anabaptisté neuznávají křest nemluvňat). A pro své vyznání zakusili nevýslovné útrapy. Utíkali před pronásledováním a vyhlazováním ze Švýcarska přes Německo i k nám, na jižní Moravu. Zde zakládali „bratrské dvory“. Byly to komunity o 50 až 60 rodinách. Jsou známi pod jménem Habáni. Jejich celkový počet dosáhl až 50.000 lidí. Byla to přísně biblicky vedená společenství. Dosahovali vysoké úrovně v jednotlivých řemeslech a hospodaření (např. habánská keramika). Po bitvě na Bílé hoře a následné násilné rekatolizaci museli i Habáni opustit Moravu a pokračovat ve své nechtěné pouti dále na východ. Spojujícím článkem mezi baptisty a anabaptisty je tedy spíše duchovní příbuznost, než zřetelná historická návaznost.

Počátky baptistů

První baptistický sbor, v moderním smyslu, se shromáždil roku 1611 v Londýně. Sbory baptistů v Evropě (mimo Velkou Británii) pak byly zakládány převážně v 19. století.

Také na našem území začaly díky německým a americkým misionářům před více než sto lety vznikat baptistické sbory. Tehdy byla započata misijní práce především mezi německy mluvícím obyvatelstvem. Snad úplně první baptisté se objevili na českém území v roce 1858. Bylo to v Broumově, kde působil německý misionář Magnus Knappe. První český baptistický sbor vznikl v Hleďsebe u Veltrus v roce 1885. Ten se později přestěhoval do Prahy. A byly zakládány další sbory - Brno, Jablonec nad Nisou, Vsetín, Praha-Pankrác.

První republika

Misie se rozšiřovala, takže v roce 1919 bylo v Československu ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického. Zahrnovala celkem 25 sborů. V době první republiky pak velkým misijním působením vznikaly sbory další - Bělá pod Bezdězem, Brno- Husovice, Zlín, Kroměříž, Lipová, Pardubice, Ostrava, Vikýřovice, Vysoké Mýto.

Současnost

Po druhé světové válce se do vlasti vrátilo mnoho emigrantů a vytvářelo nové sbory ve vysídlených Sudetech - Aš, Cheb, Teplá, Žatec, Lovosice, Liberec, Šumperk. Název církve byl později pozměněn na Bratrská jednota baptistů (Chelčického) a počátkem 50. let zjednodušen na Bratrská jednota baptistů. Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa. K 1.1.1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení BJB na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a ve Slovenské republice.

Dnes (2007) mají baptisté v České republice 2.351 členů ve 37 sborech. Při posledním sčítání lidu se k baptistům v ČR přihlásilo 3.622 lidí.

Seznam sborů

Praha
Pankrác - Vinohrady - International Baptist Church (angl.) - Sarka Valley Community Church (angl.) - Vinogradnaja Loza (rus.)

Karlovarský kraj
- Cheb I - Cheb II - Karlovy Vary - Kraslice - Sokolov - Teplá

Ústecký kraj
Děčín - Litoměřice - Lovosice - Teplice - Žatec

Liberecký kraj
Brniště - Cvikov - Jablonec nad Nisou - Liberec

Hradecký kraj
Broumov

Pardubický kraj
Pardubice - Vysoké Mýto

Jihočeský kraj
České Budějovice

Moravskoslezský kraj
Ostrava - Příbor - Suchdol nad Odrou

Olomoucký kraj
Olomouc - Šumperk - Vikýřovice

Zlínský kraj
Kroměříž - Uherské Hradiště - Vsetín - Zlín

Jihomoravský kraj
Blansko - Brno

Nauka

S ostatními křesťanskými církvemi sdílejí baptisté tzv. apoštolské vyznání. Jako členové sboru mohou být přijati pouze ti, kdo prožili „znovuzrození z Ducha svatého“ a vyznávají svou víru před sborem. Přijetím do sboru na sebe baptisté berou závazek žít podle nároků Božího slova.

Baptisté věří, že každé společenství křesťanů, každý místní sbor je církví v pravém slova smyslu. Každý místní sbor je samostatný a nezávislý na jiných sborech nebo na nějakém nadřízeném orgánu. S těmi, kdo sdílejí stejné přesvědčení, se sdružujeme do Bratrské jednoty baptistů, Evropské baptistické federace a Světového svazu baptistů. Bratrská jednota baptistů není "baptistickou církví", ale je jednotou (svazem) jednotlivých místních církví.

Baptisté se nikdy nechtějí pokoušet přivést někoho k víře donucením. Rozhodnutí víry musí učinit každý naprosto dobrovolně. Požadujeme náboženskou svobodu pro všechny, pro věřící i nevěřící. Právě mezi baptisty vzniklo jedno z prvních hnutí za náboženskou svobodu, protože jsme si jisti, že před Pánem Bohem je za svůj život zodpovědný každý sám. Vzhledem k tomu, že odmítáme jakékoliv násilí ve věcech svědomí, požadujeme také důslednou odluku církve od státu. Spojení nebo podpora církve státní moci byla vždy v dějinách církví ke škodě.

Co je nejvyšší autoritou pro víru a život? Odpověď baptistů zní: "Bible". Písma svatá Starého a Nového zákona jsou Božím slovem, jsou naším průvodcem ve věcech víry i života. Bible není mrtvým literárním textem. Duch svatý nás vede k porozumění Bibli, vede nás k tomu, že jejími slovy nás oslovuje živý Bůh. A protože věříme, že Bůh dosud k lidem slovy této knihy promlouvá, proto jsou baptisté lidmi milujícími Bibli.

Stane-li se někdo členem baptistiského sboru, stává se tím také součástí misijního hnutí. Jako v minulosti, tak i dnes by mělo platit, že každý baptista je misionářem. Misie znamená šíření radostné zvěsti - evangelia o Boží lásce, o odpuštění hříchů a věčném životě pro zásluhy Pána Ježíše Krista. Misie však také zahrnuje ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi, šíření pokoje. Obojí, sociální pomoc i evangelizace, jsou nedílnou součástí misie. Baptisté chtějí i tímto způsobem říci světu, že v Ježíši Kristu mohou všichni nalézt plný život.

Členy baptistického sboru se mohou stát jen ti, kteří prožili znovuzrození z Ducha svatého a vyznávají svoji víru před sborovým shromážděním. Na vyznání své víry jsou pak pokřtěni ponořením do vody. Přijmutím do sboru na sebe berou věřící závazek žít podle nároků Božího slova, které hovoří do osobního i církevního života.

Zásady a stanoviska BJB

1. Nejvyšší autoritou naší víry a praxe je Ježíš Kristus, přítomný své církvi skrze Ducha svatého.

Baptisté uznávají vládu a svrchovanou autoritu Ježíše Krista, zmrtvýchvstalého Božího Syna, který je podle svého zaslíbení přítomen každému shromáždění věřících a všemu dílu svěřenému církvi.


2. Písma Starého a Nového zákona jsou nám primárním pramenem a normou Božího zjevení v Kristu.

Bůh k nám mluví skrze Duchem inspirovaná Písma a psané slovo proto svědčí vlastnímu Slovu, kterým je Ježíš Kristus. Všechno křesťanské učení podléhá normě Písma, každá generace však smí z moci Ducha svatého slyšet Boží slovo pro sebe nově. Bůh tímto způsobem oslovuje i jednotlivce. Každý věřící je volán k osobnímu studiu Písma, ve svém poznání se však dává oslovit i porozuměním širšího společenství vyznávající církve.


3. Jsme součástí v dějinách vzniklé církve Ježíše Krista a vyznáváme víru v jednoho Boha - Otce, Syna a Ducha svatého.

Baptistické sbory navazují na svědectví a praxi prvotní církve a duchovní tradici protestantské reformace v Evropě. K jejím ústředním principům se hlásí. Nemají závazné církevní konfese, vyznavačské dokumenty prvních století církve (Apoštolské vyznání víry, Nicejsko-cařihradské vyznání a Chalcedonskou definici) však pokládají za svědectví křesťanské pravdě.


4. Za základní výraz křesťanského života pokládáme osobní víru v Ježíše Krista a jeho následování.

Každý křesťan osobně vyznává Ježíše Krista jako Spasitele a Pána. Osobní přijetí daru víry vede z Boží milosti k radikálnímu učednictví podle životního vzoru Ježíše Krista, a to v církvi i širší společnosti.


5. Konáme křest jako viditelné připojení k „tělu Kristovu“.

V odezvu na Boží milost věřící ve křtu ponořením osobně vyznává, že se vírou stává účastníkem Kristovy smrti a vyjadřuje tak naději ve vzkříšení i svou poddanost Kristu jako Pánu. Baptisté věří, že pro pochopení podstaty víry, církve a učednictví má novozákonní praxe vyznavačského křtu zásadní význam.


6. Věříme, že všechny údy Kristovy církve mají podíl na stolu Páně.

Věřící, kteří tvoří církev, jsou ve smluvním spojení se svým Bohem a se sebou navzájem ve společné bohoslužbě, práci a obecenství. Bůh je takto svolal jako viditelné „tělo Kristovo“ do konkrétního společenství a oni svobodně a vděčně do něho vstupují. Vzájemnost i závazek svého společenství vyjadřují přijetím kristova pozvání k jeho stolu. V něm jsou i ve společenství s „tělem Kristovým“, rozšířeném po celém světě.


7. Věříme, že každý místní sbor má svobodu a odpovědnost hledat a nalézat, co je Kristovou vůlí v jeho vlastním životě a díle.

Členové místního sboru řeší na sborových setkáních všechny své duchovní, kázeňské i praktické záležitosti pod vládou Kristovou společně. Každý sbor je ve své odpovědnosti zcela svobodný, ale při hledání toho, co je Kristovo, rozpoznává svou duchovní závislost na ostatních.


8. Zastáváme zásadu „všeobecného kněžství věřících“, podle níž jsou všechny údy sboru povolány ke službě.

Každý, kdo je Kristem povolán, přijímá ke své službě prostřednictvím Ducha svatého specifické dary. Členové sboru každé jednotlivé povolání zodpovědně rozpoznávají a přezkušují. Těm, kdo jsou povoláni k duchovnímu vedení, je na základě tohoto zmocnění svěřena zvláštní odpovědnost za vyučování a pastýřskou péči.


9. Věříme, že vzájemný svazek uskutečněný v místním sboru vede k vytváření širších svazků mezi sbory a společenstvími sborů kdekoliv je to možné.

Místní baptistické sbory vyhledávají od samého počátku své historie obecenství s jinými sbory. Jeho účelem je vzájemné povzbuzení, sdílení zkušeností i dělba praktické služby jako svědectví smíření okolnímu světu. Jednotlivé sbory proto tvoří baptistická společenství i ekumenická partnerství, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni.


10. Věříme, že každý učedník Ježíše Krista je povolán být svědkem Boží vlády v Kristu, a že posláním církve je poslušně se podílet na tom, co Bůh koná ve světě.

Tak, jako platí, že každý křesťan vyznává svou víru, tak také platí, že každý učedník je povolán aktivně se podílet na šíření Kristova evangelia ve světě. Přicházející Boží vláda však církev přesahuje a svědectví o ní vede k účasti na díle spravedlnosti, zajištění dostatku pro všechny, zachování a obnovy zdraví, vzdělání a míru ve světě.


11. Hájíme svobodu svědomí, a proto přijímáme i skutečnost, že mezi námi zůstávají rozdíly.

Baptisté v celé své historii naléhali na vlády, aby přijaly zákony zajišťující svobodu svědomí ve věcech náboženské víry a praxe a rozšiřující prostor osobní svobody všude, kde to neznamená omezení svobody jiných. Baptisté též uplatňují zásadu duchovní svobody mezi sbory. Kde existuje společná oddanost Ježíši Kristu a jsou respektovány baptistické zásady, tam ať je vítána i rozmanitost a přijímány odlišnosti.


12. Zasazujeme se o oddělení církve od státu, jež má svůj základ ve výlučnosti Kristovy vlády v církvi.

Stát by neměl mít žádnou legislativní moc ve věcech náboženské víry nebo se nějak podílet na řízení církví. Církev by zase měla bránit přijímání zákonů, které křesťany proti jiným občanům zvýhodňují či naopak poškozují. Žádná země nebo její část nemá být státem vyhrazena jen určité náboženské tradici. Kde stát nenaplňuje své Bohem určené poslání, mají jednotliví křesťané i církev jako celek pozvedat svůj prorocký varovný hlas.


13. Jako křesťané žijeme v naději na Kristův příchod v slávě a na dovršení jeho vykupitelského díla skrze proměnu všeho stvoření.

Naděje v Boží budoucnost má mocný účinek na přítomný život. Pro tuto naději se baptisté angažují v evangelizaci, v odpírání násilí ve společnosti, v podpoře žádoucích společenských změn a rozpoznávají i svou odpovědnost za celé stvoření.



Související odkazy



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!