Bořivoj II.
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1493×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bořivoj II.
| Bořivoj I. | ||
|---|---|---|
| Český kníže | ||
| Doba vlády | I. 1100 - 1107 II. 1117 - 1120 |
|
| Narození | okolo 1064 | |
| Praha | ||
| Úmrtí | 2. února 1124 | |
| Uhersko | ||
| Přechůdce | I. Břetislav II. II. Vladislav I. |
|
| Následník | I. Svatopluk Olomoucký II. Vladislav I. |
|
| Manželky | Helbirga Babenberská (1100-1124) | |
| Dynastie | Přemyslovci | |
| Otec | Vratislav II. | |
| Matka | Svatava Polská | |
Bořivoj II. (okolo 1064 - 2. února 1124) byl českým knížetem v letech 1100–1107 a 1117–1120. Byl synem krále Vratislava II., pro kterého (a pro Jindřicha IV.) pomáhal společně s Wiprechtem z Grojče roku 1083 dobýt Řím, starším bratrem Vladislava I. a Soběslava I. a mladším (nevlastním) bratrem Břetislava II.
Obsah |
Břetislav II. a Bořivoj II.
Břetislav II. na Velikonoce 1099 na dvorském sjezdu v Řezně označil svého mladšího bratra Bořivoje za svého dědice a nástupce, aniž byl předtím zvolen v kolokviích, a požádal Jindřicha IV., aby mu udělil Čechy v léno. Císař žádosti vyhověl.
Tento fakt ovšem odporoval stařešinskému řádu a stal se pro další léta zdrojem napětí v zemi a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. Již roku 1097 Břetislav zajal a uvěznil Oldřicha Brněnského, syna Konráda I. Brněnského a nejstaršího žijícího Přemyslovce, který si činil nároky na pražský stolec. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje.
Břetislav II. zemřel v prosinci 1100 na následky atentátu v lesích u Zbečna. Jeho nemoudrým rozhodnutím o nástupnictví začínají vleklé boje o vládu v Čechách, i když z nich zpočátku vítězně vyšel Bořivoj II.
Bořivoj II. jako kníže
Situace se vyhrotila hned v roce 1101, kdy došlo k první válce o vládu nad českým knížectvím. Oldřich Brněnský vojensky vytáhl do Čech. Předtím si zajistil podporu císaře Jindřicha V., který ji však podmínil Oldřichovým uznáním v Praze. Hlavní město však Oldřicha nepodpořilo, vojenské tažení skončilo u Malína. Nakonec ale ustoupil i Bořivoj II. – Oldřichovi vrátil brněnský úděl, jeho bratrovi Litoldovi Znojemsko.
Roku 1103 se Bořivoj II. zapojil do bojů o trůn v Polsku, ve kterém mu pomáhal bratranec Svatopluk Olomoucký. Bořivoj získal 1000 hřiven od Boleslava III. Křivoústého, aby nepodnikal další útoky. O tuto sumu se ale kníže s bratrancem nerozdělil.
V roce 1105 Bořivoj podporoval císaře Jindřicha V. v Bavorsku. Toho využil Svatopluk Olomoucký a neúspěšně se pokusil dobýt Prahu. Pokus o převzetí moci mu vyšel až druhý pokus roku 1107. Tehdy Svatopluk poslal k Bořivoji II. svého vyslance, který tvrdil, že přeběhl od Svatopluka na stranu Bořivoje. Pomluvil u knížete jeho přední rádce a spojence, že se prý sami spolčují se Svatoplukem. Bořivoj rázem ztratil oporu své moci, uprchl do Polska a poté do Říše, knížetem se stal Svatopluk.
Bořivoj se pokusil císaře uplatit a získat jeho podporu, ovšem Svatopluk nabídl větší sumu. Po zavraždění Svatopluka (1109) byl Bořivoj II. jedním ze tří kandidátů na post českého knížete (vedle Svatoplukova bratra Oty II. Olomouckého a svého bratra Vladislava). Vladislav získal podporu císaře Jindřicha V. Ten v lednu 1110 na setkání znepřátelených stran v Rokycanech potvrdil jeho vládu.
Teprve roku 1117 postoupil kníže Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali. Bořivoj II. odešel do Uher, kde o několik let později zemřel.
Rodina Bořivoje II.
Od 18. října 1100 byl Bořivoj ženatý s Helbirgou (Gerbergou) Babenberskou, dcerou rakouského markraběte Leopolda II. Měli spolu zřejmě šest dětí: Jaromíra Jemnického († 1138), Spytihněva († 9.1. 1157), Lupolta Olomouckého († 1143), Boleslava (zmiňován 1146), Rejčku († 27.2. před 1124) a Albrechta († 7.4. před 1124).
Genealogie
| Břetislav I. zm. 10. ledna 1055 |
Jitka ze Svinibrodu zm. po 1052 |
Kazimír I. Obnovitel 25. července 1016 zm. 28 listopadu 1058 |
Dobroněga Kyjevská zm. 1087 |
||||||||||
| Vratislav II. zm. 14. ledna 1092 |
Svatava Polská nar. asi 1046-1048 zm. 1. září 1126 |
||||||||||||
| Helbirga Babenberská zm. 13. červenec 1142 OO asi 1100 |
Bořivoj II. nar. okolo 1064 zm. 2. února 1124 |
||||||||||
| Jaromír Jemnický zm. 1138 |
Spytihněv zm. 1157 |
Lupolt Olomoucký zm. 1138 |
Boleslav | Rejčka zm. před 1124 |
Albrecht zm. před 1124 |
||||||
Literatura
- ŽEMLIČKA, J. Čechy v době knížecí 1044–1198. Praha, NLN, 2002. 660 s. ISBN 80-7106-196-4.