Blanokřídlí - Mravenci

Kategorie: Biologie (celkem: 483 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 17. srpna 2005
  • Zobrazeno: 13240×

Příbuzná témata



Blanokřídlí - Mravenci

Blanokřídlí (Hymenoptera)

Blanokřídlí jsou řádem hmyzu, který je velmi bohatý na druhy. Je to malý až středně velký hmyz, jehož nejmenší druhy jsou jen
0.1 mm dlouhé, největší až 50 mm dlouhé. Články těla mají
zvýrazněny hlubokými zářezy. Zbarveni jsou obvykle žlutohnědě až hnědočerně, někdy i pestře, popř. kovově (např. chalcidky a
zlatěnky). Na pohyblivé hlavě jsou velké složené oči, u
okřídlených forem i tři jednoduchá očka. Tvar tykadel je různý.
Většina druhů má jednoduchá tykadla, vyskytují se však i
nitkovitá, hřebenovitá, kyjovitá a jiná tykadla. Tvarem tykadel
se u některých druhů odlišují samečkové od samiček. Ústní ústrojí je kousavé, u některých druhů se v souvislosti s příjmem speciální potravy přeměnilo na savý, nebo lízací orgán. U druhů živících se nektarem květů se vyvinul jazýček (glossa). Kolem jazýčku se z ostatních částí ústního ústrojí vytvořila pochva, čímž vznikl známý sosák.
K hrudi jsou připojeny dva páry blanitých křídel, z nichž přední jsou větší než zadní. Žilnatina křídel je řídká. Blanokřídlí dobře létají, kmitočet jejich křídel dosahuje až několika set kmitů za sekundu. Zvláštním způsobem mají upraveny křídla například brvušky. Podobají se pírkům, jejichž hlavní osa je hustě obrvená. Nohy jsou většinou kráčivé, vyskytují se však i nohy hrabavé např. u kutilek, které si vyhrabávají chodbičky pro plod v sypké půdě. Včely mají nohy uzpůsobené ke sběru pylu.
Holeň zadních nohou je rozšířená, hustě ochlupená, čímž se
vytvořil jakýsi košík na zachycování pylu. Zadeček širopasých
(Symphyta) přisedá široce k zadohrudi, zatímco u štíhlopasých
(Apocrita) se připojuje k hrudi tenkou stopkou. Zadeček se může
dobře pohybovat a roztahovat.
Blanokřídlí jsou rozšířeni po celém světě. Popsáno je více než
100 000 druhů, z nichž ve střední Evropě žije kolem 10 000.
Vyvíjejí se dokonalou proměnou. Z vajíčka se líhne larva,
obvykle beznohá. Larvy některých druhů se podobají housenkám
motýlů. Když larva doroste změní se ve volnou kuklu, přičemž si
obyčejně vytvoří zámotek (kokon), ve kterém se přemění v imago.
Hospodářský význam blanokřídlých je velký. Mnohé druhy opylují
rostliny, některé parazitují v larválním stadiu v těle jiného,
často škodlivého hmyzu. Některé druhy přímo konzumují hmyz, čímž přispívají k udržování biologické rovnováhy v přírodě.
Parazitičtí blanokřídlí a opylovači mají velký význam v
zemědělství, zahradnictví a lesnictví.
Pozoruhodný je i způsob života někteýrch blanokřídlých. Žijí ve
společenstvech, jako například vosy, čmeláci a mravenci.

Kmen: Členovci - Arthropoda
Třída: Hmyz - Insecta
Řád: Blanokřídlí - Hymenoptera
Nadčeleď: Mravenci - Formicoidea
Tvoří nadčeleď blanokřídlých. Od časného jara, do pozdního
podzimu se hojně vyskytují na polích, lukách, v lesých i lidských
sídlech. Rozšířeni jsou takřka po celém světě, ale centrum jejich
výskytu je v tropických oblastech. Popsáno je asi 6000 druhů,
ve střední Evropě žije kolem 80 druhů.

Hnízda

Hnízda některých druhů např. mravence lesního, poznáme podle
velkých, obvykle kuželovitých mravenišť vytvořených z různého
rostlinného materiálu (suchých úlomků větviček, stébel trav,
jehličí a pod.) Jsou však i druhy mravenců, které si stavějí
podzemní hnízda s řadou chodbiček a komůrek. Z hnízda na povrch
země vyúsťuje hlavní chodba s typickým kráterovitým valem z hlíny, nebo zrnek písku. Hnízda se často vyskytují pod kameny. Mravenci při zakládání hnízd vyhledávají vhodné kameny, které při zahřátí sluncem představují přirozenou zásobárnu tepla. Za nepříznivého počasí se zdržují pod kamenem. Když sluníčko příliš hřeje, stahují se do nižších prostor. Kameny jsou pro mravence dobrou tepelnou izolací. Hnízda s nadzemní nadstavbou se vyskytují tam, kde je nedostatek kamení. Mravenci je zhotovují z malých částeček písku a hlíny stmelených dohromady sekretem žlázy u tykadel.
Kombinovaná mravenčí hnízda vznikají spojením podzemní stavby s
nadzemní. Mravenec dřevokaz si dělá hnízda ve dřevě pařezů i ve
kmenech zdravých stromů, zejména smrků a jedlí. Hnízda mravenců
se vyskytují i v dutinách stromů, ve skalních štěrbinách a zdech.
Pozoruhodné je zejména hnízdo středoevropského mravence
černolesklého, zhotovované z tzv. kartonu, tj. z rozžvýkaného
dřeva promíšeného slinami. Je ještě mnoho jiných forem mravenčích hnízd, se kterými se lze v přírodě setkat.

Vztah k jiným živočichům

Zajímavý je též vztah mezi mravenci a jinými živočichy. Hovoříme o tzv. soužití mravenců a hostů v hnízdech. Živočichy vyskytující se v mravenčích hnízdech nazýváme m y r m e k o f i l y.Mezi nimi rozlišujeme pravé hosty (symfily), trpěné hosty
(synoekenty) a pronásledované (synechtry). K pravým hostům, které si mravenci oblíbili, patří některé druhy drabčíků, kteří
vylučují zvláštní výpotky s narkotickým účinkem. Mravenci olizují tyto sekrety, přičemž často zanedbávají péči o své larvy. K trpěným hostům mravenců patří většina myrmekofilů, kteří se dočasně vyskytnou v hnízdě. Nacházejí zde úkryt, popř. potravu. K těmto hostům patří například někteří roztoči, stejnonožci, šupinušky, cvrčci, z brouků něktečí mršníci a drabčíci, též larvy zlatohlávků, které v hnízdě dokončují svůj vývoj. Mravenci tyto larvy ve svých hnízdech trpí, ale dospělé jedince pronásledují. K pronásledovaným hostům patří různí nepřátelé mravenců, např. některé druhy stonožek, drobných drabčíků aj.

Rojení

Typické je pro mravence jejich rojení, které nastává v období,
kdy se v hnízdě vyvinuli okřídlené samyčky a samečkové. Ve
středoevropských podmínkách se mravenci rojí na jaře, nebo v
létě, někdy i v teplých podzimních dnech. Většina druhů se rojí
ve dne, nejčastěji odpoledne při západu slunce za teplého a
klidného počasí. Z mraveniště vylézají okřídlení jedinci a
pouštějí se do letu. Páří se obvykle ve vzduchu, některé druhy po přistání svatebních párů na keřích a na stromech. Význam rojení je nejen v páření, ale také v tom, že napomáhá šíření druhu tím, že vítr odnese samičky do velkých vzdáleností. Rojení zabraňuje i nebezpečí částečného páření mezi jedinci ze stejné kolonie .
Oplozená samička se nejprve zbaví křídel a pak vyhledá místo
vhodné k založení nové kolonie. Upraví si mateřskou komůrku
(obvykle pod kamenem, ve štěrbině skály, pod odstávající kůrou
stromu, nebo pařezu) a začne klást vajíčka, z nichž se líhnou
larvy. Larvy se zakuklí a po čase se líhnou dělnice, které se
ihned pouštějí do práce. Starají se o vajíčka, larvy a kukly,
přinášejí potravu a krmí samičku, jejíž hlavní úlohou je už jen
kladení vajíček. Někdy také brání hnízdo.
Velmi zajímavým jevem u některých mravenců je otrokářský způsob
života. Je rozšířen u více druhů tropických mravenců, ale
vyskytuje se i u dvou druhů středoevropských, u mravence
loupeživého a u mravence otrokářského. Tyto druhy podnikají
loupeživé výpravy do blízkých hnízd jiných marvenců a loupí
jejich kukly, z nichž se vylíhnou dělnice, které pak vykonávají
všechny jeich "domácí" práce.

Mravenci - jedovatí živočichové

Existuje velká rozmanitost ve stavbě a typech jedových orgánů a
složení toxických látek u jednotlivých čeledí, ale i rodů a
druhů. Většina mravenců je schopna produkovat jed a pomocí
bodacího aparátu je dopravovat do těla jiného živočicha. Pro
člověka jsou zdravotně významní především "bodaví" mravenci,
kteří mohou způsobit závažné intoxikace.
Mravenci čeledi Formicidae nemají žihadlo, jejich jedové žlázy
a rezervoár jsou však značně vyvinuty. Tito mravenci při "štípnutí" zaujímají charakteristickou pozici - ohýbají zadeček pod přední část těla. Jed vystříknutý ze zadečku vtlačují do ranky, kterou způsobují svými kusadly. Mravenec lesní vystřikuje sekret až na vzdálenost 50 cm.
U mravenců čeledi Dolichoderidae je sice žihadlo vyvinuto, ale
je pouze blanité, neschopné probodnout tělo jiného živočicha.
Jsou to bojovní mravenci, kteří mohou bolestivě kousnout.
Chemické složení mravenčího jedu není možno generalizovat,
neboť mravenčí toxiny jsou u různých čeledí odlišné a jejich
složení se liší často i v rámci rodu. Analýza jedu několika druhů čeledi Myrmicidae obsahuje především alkaloidy piperidiny a piperideiny, které mají insekticidní, ale také hemolytické a
nekrotické účinky. Mravenci čeledi Formicidae produkují jako
hlavní složku svého jedu kysleinu mravenčí, která má silné
cytotoxické účinky.
Kromě jedových žláz spojených s žihadlem jsou u mravenců další
žlázy lokalizované na jiných místech těla. Mandibulární žlázy
jsou přítomny zřejmě u všech mravenců. Jsou uloženy u kořene
kusadel (mandibul), leží na povrchu rezervoáru, který ústí na
bázi vnitřní strany mandibul. Jejich jedový produkt se dostává do rány kousnutím a slouží jako obranný sekret. Velké množství
tohoto jedu vypouštějí při kousnutí zejména velcí mravenci rodu
Camponotus (např. mravenec dřevokaz).
Metapleurální žlázy, umístěné ve třetím hrudním článku, jsou -
jak se zdá - téměř u všech mravenců. Úloha a ůčinky jejich
sekretu jsou ještě nejasné. U mravence Crematogaster difformis
tento lepkavý a páchnoucí sekret znehybňuje predátory z řad
členovců. Sekrety mají zřejmě repelentní účinky.
V roce 1949 byla u mravence argentinského izolováína látka
iridomyrmecin, která je obsažena v sekretu análních žláz. Má
silné insekticidní vlastnosti a na hmyz účinkuje jako kontaktní
jed. Vyvolává podobné reakce jako DDT - tj. ztrátu koordinace a
konečnou paralýzu otráveného hmyzu. Bylo zjištěno, že
iridomyrmecin je dokonce účinější, než DDT. Má rovněž účinky
baktericidní. Anální žlázy mravenců čeldí Dolichoderidae
produkují kromě této látky i řadu dalších cyklopentanoidních
monoterpenů, mezi které patří i iridomyrecin.


Mravenci sloužili v dřívějších dobách i v lidovém léčitelství.
U nás se vyráběla droga obsahující kyselinu mravenčí získanou z
mravence lesního. Byla používána jako afrodisiakum, také při
obrnách, reumatismu, při nervových bolestech nebo při dně. K
výrobě léku byli mravenci chytáni do hrnce pomazaného medem,
který se zakopal v blízkosti mraveniště. Chycení mraveci se
usmrcovali a pomalu usušili. Ze suchých tělíček se získávala
kyselina mravenčí. Používalo se i "mravenčí kořalky" (Spiritus
formicarum) nebo mravenčí koupele ze spařených mravenců. Podle
Pawlowského (1972) prý používají některé domorodé africké kmeny
mravence k výrebě jedových hrotů šípů. Mravence vysuší, roztlučou na prášek, který smíchají s olejem a touto směsí natírají hroty.


Nejznámější druhy mravenců:

Mravenec zrnojed - Messor structor, čeleď Myrmicidae.
Velikost dělnice 3,5 - 9 mm, samičky 11 mm. Žije na teplých
výslunných stanovištích, na okrajích lesů, na mezích, kde si
obvykle pod kameny staví hnízda. Znám je tím, že si shromažďuje
semena do komůrek. Je rozšířen zejména ve středomořské oblasti.

Mravenec drnový - Tetramorium caespitum, čeleď Myrmicidae
Velikost dělnice 2,3 - 3,2 mm, samičky 6 - 7,8 mm. Je všeobecně
rozšířen v celé Evropě. Vyskytuje se od nížin po vrchoviny,
nejčastěji na suchých loukách a stráních. Hnízda si staví obvykle
v zemi a pod kameny.

Mravenec otrokářský - Polyergus rufescens, čeleď Formicidae
Velikost dělnice 5 - 7 mm, samičky 8 - 9 mm. Vyskytuje se jen
místy na výslunných teplých stanovištích. Hnízda si zakládá pod
kameny. V hnízdě žije s pomocnými mravenci druhu mravence
otročícího.

Mravenec - Lasius, čeleď Formicidae
Do tohoto rodu patří poměrně malí mravenci velikosti 3 - 6,5 mm.
Rod má asi 40 druhů a variant rozšířených po celé Evropě, Asii až
po Indii. K nejhojnějším druhům patří mravenec obecný (Lasius
niger), druh všeobecně rozšířený od horských oblastí po nížiny.
Pozoruhodný je mrevenec černolesklý (Lasius fuliginosus), který
si staví hnízdo ve starých dutých stromech.

Mravenec lesní - Formica rufa, čeleď Formicidae
Velikost dělnice 6 - 9 mm, samičky 9 - 11 mm. Žije ve větších
lesích, kde si staví hnízdo ze suchých větviček a jehlic,
promíšenýc zrnky písku. Živí se také živočišnou potravou.

Mravenec dřevokaz - Camponotus ligniperda, čeleď Formicidae
Patří mezi největší druhy mravenců žijících ve střední Evropě.
Velikost dělnice 6,5 - 14 mm, samičky 14 - 17 mm. Žije na
výslunných místech na okrajích lesů a v průsecích. Hnízda si
staví v lese pod kořeny stromů a pod kameny. Živí se sladkými
výměšky mšic, které si ve značném množství obstarává ze sromů a
keřů.


Použitá literatura:

- M.Anděra, P.Procházka, V.Zadrožil - Zvířata v lese, Adventinum
1999
- A.Kůrka, V.Pfleger - Jedovatí živočichové, Academia Praha 1984
- Kolektiv autorů - Velká kniha živočichů, Príroda a.s. 1980



| 22. prosince 2005
heart
aaaa
lukas | 29. ledna 2006
omg_smileomg_smilecakebroken_heartlightbulbwink_smileheartangel_smileshades_smilethumbs_upthumbs_upthumbs_downthumbs_downtounge_smiletounge_smilewhatchutalkingabout_smile
| 14. února 2006
angel_smile
| 26. února 2006
whatchutalkingabout_smilebroken_heartregular_smilewink_smileheartkisslightbulbangry_smileangel_smilebroken_heartcakeconfused_smilecry_smiledevil_smileembaressed_smileenvelopethumbs_uptounge_smile
| 04. března 2006
confused_smile
xjxfjhvnvbndtujjgf | 09. března 2006
HORTI
SUDHGKJFBHDFKJVB | 09. března 2006
DFGFDJNBDKJFBNDGFHBMNBHDKJTGHKJFDHDKJFHBKJDNDKJFGHERJKGDNFBKJTGDFBNJFBFDJKGBJKFDFDKGHDKJFHJFHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVV VBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBVCBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBB
| 08. května 2006
shades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileembaressed_smiledevil_smiledevil_smileenvelopeenvelopeenvelopeenvelopeangry_smileangry_smile envelope::envelopeenvelopeangry_smileangry_smile envelope::envelopeenvelopeangry_smileangry_smile
Re:
| 17. prosince 2006
jak se delaj smilíci ??
| 08. května 2006
shades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smileshades_smilethumbs_downtounge_smiletounge_smiletounge_smiletounge_smiletounge_smiletounge_smiletounge_smiletounge_smiletounge_smilethumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_upthumbs_downthumbs_up
| 08. května 2006
cry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilecry_smilebroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heartbroken_heart
jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj
jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj | 28. května 2006
angry_smileangry_smileangel_smilebroken_heartdevil_smileomg_smileshades_smilethumbs_downtounge_smile
Re: jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj
| 28. května 2006
regular_smilewink_smileheartkisslightbulbangry_smileangel_smilebroken_heartcakeconfused_smilecry_smiledevil_smileembaressed_smileenvelopeomg_smilesad_smileshades_smileteeth_smilethumbs_downthumbs_uptounge_smilewhatchutalkingabout_smile
Re: jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj
| 05. prosince 2007
referat
petřruska | 29. května 2006
regular_smilewink_smilekisskissheart
mravenci
Fantomas | 07. června 2006
regular_smileregular_smile docela dobry
Re: mravenci
| 06. června 2007
já | 17. prosince 2006
hmm docela ujde ale pro mne nepoužitelný potřebuju odbornej text
| 17. prosince 2006
:\'(
| 17. prosince 2006
:\'(
| 17. prosince 2006
:\'(
| 25. prosince 2006
docela slabý
reagovat
bara | 14. května 2007
jjjjjjjjjjjjj dobry skveli sehnala sem si na tvi strance referat o mravencich atd dik
nih
mravenec | 20. května 2007
nic moc je toho malo
uuu
mravenčí královna | 05. prosince 2007
je to tu pěná:)
mravenec | 01. ledna 2008
Docela dobré ale mohlo to být daleko daleko lepší.S tím by tě náš profesor vyhnal, jelikož to není žádný odborný text.Až to tady bude ozvi se, můj e-mail je :studentik9538@flash.gb :o):o):o):o):o):o):o):o):o)
| 29. května 2008
:-)moc dobry:-)
| 03. června 2008
k,.,.,
| 12. března 2010
lol
hjqwr
pjdt | 04. února 2014
?
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby