Bělorusko

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23162 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Bělorusko

Běloruská republika
?????????? ????????
(Respublika Belarus')
?????????? ????????
(Respublika Belarus')
vlajka

znak
Hymna: Běloruská hymna
geografie

Hlavní město: Minsk (1 749 700 obyvatel)
Rozloha: 207 600 km? (84. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Dzjaržynskaja hara (345 m n. m.)
Časové pásmo: +2
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 9 775 000 (78. na světě, 2006)
Hustota zalidnění: 46,9 ob. / km? (142. na světě)
Jazyk: běloruština a ruština
Náboženství: pravoslavní 60 %; uniaté 15 %; římští katolíci 8 %
státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 27. června 1990 / 25. srpna 1991 (rozpad SSSR / nezávislost)
Prezident: Alexandr Lukašenko
Předseda vlády: Sjarhej Sidorski
Měna: Běloruský rubl (BYR)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 112 BLR BY
MPZ: BY
Telefonní předvolba: 375
Národní TLD: .by
Mapa Běloruska
Mapa Běloruska

Bělorusko (oficiálním názvem Běloruská republika, bělorusky ?????????? ????????, Respublika Belarus' , rusky ?????????? ????????, Respublika Belarus' ) je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Hraničí s Polskem (407 km), s Litvou (660 km) a Lotyšskem (167 km) na západě, Ruskem (900 km) na severu a východě a Ukrajinou (975 km) na jihu. Bělorusko je nezávislé od roku 1991, kdy se stalo jednou z nástupnických republik Sovětského svazu. Země je členem Společenství nezávislých států.

Obsah

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Běloruska

Běloruské území bylo osídleno slovanskými kmeny – Kriviči, Radimiči, Siverci. Okolo roku 1000, kdy bylo součástí Kyjevské Rusi, vznikly pevnosti a obchodní centra jako Minsk a Polock.

Od 13. století tvořilo Bělorusko podstatnou část území Velikého knížectví Litevského (státní útvar ve východní Evropě, jenž dosáhl vrcholu moci za vlády knížete Vitolda Velikého z rodu Jagellonců/Gediminasovců; většina písemných památek VKL byla až do 17. století psána tzv. „staroběloruským“ jazykem). Rovněž (dnes zakázaná) historická symbolika Běloruska, erb zvaný pahonja a bílo-červeno-bílá vlajka jsou dědictvím VKL.

Výsledkem trojího dělení Polska (1772, 1793 a 1795) byly běloruské země připojeny k Ruskému impériu.

25. března 1918 vyhlásilo Bělorusko poprvé svou nezávislost, ale tato Běloruská lidová republika (?????????? ???????? ??????????) nezůstala příliš dlouho nezávislou. (5. ledna 1919 vstoupila do Minsku rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu.) V dnešním Bělorusku oficiální „Lukašenkovi“ historici tento státní útvar ignorují[zdroj?], ale opoziční síly slaví den vyhlášení nezávislosti (25. březen) jako státní svátek.

1. ledna 1919 byla ve Smolensku vyhlášena Běloruská sovětská socialistická republika. Ta v důsledku rusko-polské války přišla o západní část svého území, které získala zpět až anexi Sovětského svazu do východních částí Polska v roce 1939.

Během 2. světové války Němci vypálili asi 9000 běloruských vesnic a donutili asi 380 000 lidí pro ně pracovat. V Bělorusku se vytvořilo velmi silné partyzánské hnutí. Roku 1991 vyhlásilo Bělorusko nezávislost. V roce 1994 se prezidentem stal Alexandr Lukašenko, jehož politika prohlubuje mezinárodně-politickou izolaci země.

Samostatnost

Dne 27. června 1990 vyhlásilo Bělorusko svou svrchovanost a v procesu rozpadu SSSR nakonec dne 25. srpna 1991 i plnou samostatnost.

V současnosti Bělorusku vládne prezident Alexandr Lukašenko, který nečekaně zvítězil ve volbách v roce 1994 a od té doby posílil svou pozici. V prezidentských volbách v roce 2006 mu byli protikandidáty společný kandidát běloruské opozice Aljaksandar Milinkevič, Sjarhej Hajdukevič a další nezávislý kandidát opozice Aljaksandar Kazulin.

Přírodní podmínky

Hlavní článek: Geografie Běloruska

Poloha

Bělorusko se rozkládá v nížinné oblasti v západní části Východoevropské roviny s nevelkými výškovými rozdíly. Nejvyšším bodem země je se svými 346  m vrch Dzjaržynskaja hara západně od Minsku.

Podnebí

Klimatické podmínky v Bělorusku mají oproti střední Evropě výrazněji kontinentální charakter, s chladnější zimou. Průměrné lednové teploty se pohybují od -5,1 na západě do -7,5 °C na východě, v červenci je pak po celé zemi průměrná teplota kolem 18 °C. Průměrné roční srážky jsou 550 mm - 650 mm. Většina z nich připadá na jaro a léto. Vlhkost podnebí je důsledkem vlivu atlantského proudění a blízkosti Baltského moře.

Vodstvo

Bělorusko leží na hranici povodí několika velkých evropských řek a současně na rozvodí Černého a Baltského moře. Celková délka řek (delších než 5 km) je 51 000 km. Hustota říční sítě je 0,2 až 0,28 km/km?. Nejvýznamnější řeky jsou Dněpr (s přítoky Pripjať, Sož a Berezina), Západní Dvina, Němen (s přítokem Vilija) a na severovýchodě horní tok řeky Lovati (povodí Něvy). Zdroj řek je smíšený s převahou dešťového a sněhového. Pro všechny řeky jsou charakteristické vysoké stavy na jaře, v povodí Západní Dviny a Němenu i v zimě. Řeky se využívají pro lodní dopravu, splavování dřeva a v menší míře i jako zdroj energie. Mnohé řeky přijímají vodu z vysoušených bažin a mokřin, které jsou pro Bělorusko charakteristické. Splavné jsou: Dněpr, Berezina a Němen. Po Pripjati lodě proplouvají do řeky Západní Bug přes Dněpro-bugský kanál.

Běloruská krajina s řekou Svisloč
Běloruská krajina s řekou Svisloč

Běloruská jezera jsou pozůstatkem po ustupujícím ledovci na konci poslední doby ledové. Nejvýznamnější hluboká jezera ledovcového původu rozmanitých tvarů pobřeží jsou charakteristické pro sever republiky. Největší z nich jsou jezero Narač (79,6 km?) a Asvějské jezero (52,8 km?). Ve středu Běloruska jsou jezera mělká a zarůstající převážně říčního a krasovo-sufozního původu. Na jihu v Polesí je mnoho mělkých jezer uprostřed bažin, z nichž jsou nejvýznamnější jsou Červené (43,6 km?) a Vyhanavské (26 km?). Nejhlubší jezera jsou Dlouhé (52,8 m), Riču (51,9 m) a Giňkava (43,3 m).

Flóra a fauna

Země má nadprůměrné zalesnění, zhruba 1/3 pokrývají lesy. Na severu převažuje smrk, borovice, jedle, bříza, na jihu pak dub, buk a jilm. Jehličnany jsou silně zastoupeny v Polesí.

Fauna se zde podstatně neliší od středoevropské. Běloruské lesy jsou mimořádně bohaté na živočišné druhy. Vyskytuje se zde los, rys, medvěd hnědý, méně často pak vlk. V polsko-běloruském národním parku Bělověžský prales lze pak spatřit zubry.

Obyvatelstvo

Tradiční běloruský znak („pahonja“)
Tradiční běloruský znak („pahonja“)
Tradiční běloruská červenobílá vlajka
Tradiční běloruská červenobílá vlajka

Podle údajů z roku 2006 žije v zemi 9 775 000 obyvatel. Poslední oficiální sčítání lidu z roku 1999 přineslo výsledek 10 045 237 osob.

Národnostní složení

Přestože díky stalinské národnostní politice přišlo do země mnoho Rusů a naopak mnoho Bělorusů bylo přesídleno zejména do Kazachstánu, tvoří Bělorusové 81,2 % obyvatel země. Největší menšinou jsou Rusové s 11,4 %, následováni Poláky (3,9 %), Ukrajinci (2,4 %) a Židy. Ostatní národnostní menšiny se dělí o zbývající 1 %: Patří sem Lotyši, Litevci, Romové, Arméni a další.

Jazyky

Oficiálními jazyky Běloruska jsou běloruština a ruština. Již v dobách carského Ruska byla však běloruština vystavena útlaku ve prospěch ruštiny. Současná běloruská vláda v tomto trendu pokračuje. Výsledkem je rusifikace Běloruska, tj. stav, kdy v běžné praxi a často i ve školství je užívána ruština, popř. tzv. trasjanka (směs obou jazyků, obdoba suržyku na Ukrajině), zatímco spisovná běloruština, zvl. v její předreformní variantě z 20. let 20. století (tzv. taraškevica), je spíše znakem národně-kulturně orientované inteligence a protilukašenkovské opozice, jejíž účast na společenském životě a vliv na něj jsou státním aparátem potlačovány.

Náboženství

Zhruba 60 % věřících obyvatel se hlásí k pravoslaví, 15 % k uniatům, cca 8 % ke katolictví (především příslušníci polské menšiny). Zbylá procenta představují protestanté, židé a muslimové a dalších 20 církví. Rozšířen je i ateismus.

Původně (až do 16. století) byla drtivá většina obyvatelstva Bílé Rusi pravoslavná, ale postupem času sílily přestupy (hlavně šlechticů) k protestantským církvím a ke katolicismu. Vývoj vyústil ve vyhlášení brestlitevské unie r. 1596, čímž vznikla řeckokatolická církev (a pravoslaví bylo zároveň postaveno mimo zákon). Hrubé snahy o její všeobecné prosazení vyvolaly ohromný odpor (např. povstání ve Vitebsku) pravoslavného obyvatelstva i většiny duchovenstva, takže nakonec muselo být r. 1635 pravoslaví opět oficiálně povoleno. Přestože běloruský lid a nižší šlechta vnímali řecké katolictví jako vnucovanou víru, získávalo postupně v dalších staletích své stoupence i v těchto vrstvách a v 19. století začalo být uniatství chápáno a vyzdvihováno jako charakteristický rys běloruského národa. V důsledku vnucovaného – pro změnu – pravoslaví ze strany carské moci, však uniaté nezískali tak silné pozice jako na Malé Rusi/Ukrajině.

Původně početná židovská komunita utrpěla strašlivé ztráty za 2. světové války; množství ateistů je důsledkem protináboženské výchovy obyvatel v dobách Sovětského svazu.

Větší města

Sídliště a památník ve tvaru rakety v Baranovičích
Sídliště a památník ve tvaru rakety v Baranovičích
Chrám ve starobylém městě Polocku
Chrám ve starobylém městě Polocku

20 největších běloruských měst (počet obyvatel: odhad k 1. lednu 2004):

  • Minsk - 1 741 372
  • Homel - 481 197
  • Mohylev - 365 102
  • Vitebsk - 342 381
  • Grodno - 314 833
  • Brest - 298 329
  • Bobrujsk - 220 823
  • Baranoviči - 168 553
  • Borisov - 150 375
  • Pinsk - 130 517
  • Orša - 125 276
  • Mazyr - 111 770
  • Salihorsk - 101 394
  • Novopolock - 101 304
  • Maladzečna - 98 384
  • Lida - 98 231
  • Polock - 82 769
  • Žlobin - 72 791
  • Svetlahorsk - 71 661
  • Rečyca - 66 213

Hospodářství

Hlavní článek: Ekonomika Běloruska

Bělorusko je průmyslově-zemědělský stát se vzrůstající hospodářsko-politickou izolací. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenství, těžba a zpracování draselných solí, papírenský, textilní, potravinářský a chemický průmysl. V zemědělství převažuje živočišná výroba zejména chov prasat, skotu, koní a drůbeže nad rostlinnou. Pěstují se brambory, ječmen, žito, cukrová řepa a len. HDP na obyvatele a rok je 10400 USD (2007). Převažuje tepelná energetika.

Turistika

Přestože Bělorusko není příliš turisticky atraktivní zemí (což je však z velké části způsobeno minimální propagací a omezenými podmínkami pro rozvoj turistického ruchu), lze najít místa, která za pozornost určitě stojí. Hlavní město Minsk bylo bohužel za 2. světové války zničeno a jen nepatrná část se dočkala obnovy, takže se zde zachovalo jen málo ze staré architektury. Nejstarší budovy pocházejí ze 17. století (katedrála, bernardinský klášter). Pozornost návštěvníka by mohlo upoutat především Trojické předměstí na severozápadním okraji centra. Jinak je běloruská metropole skvělou ukázkou sovětského funkcionalistického stavebního stylu a urbanismu: velké funkcionalistické budovy, rozsáhlé parky a široké prospekty jsou typickým obrazem Minska, vytvořeným v poválečných desetiletích. Minsk je také kulturním centrem Běloruska. najdeme zde osm muzeí a šest divadel včetně opery. Z dalších historicky, či kulturně zajímavějších měst lze jmenovat Grodno (zachovaná část historické zástavby), Vitebsk, který je rodištěm Marka Chagalla, či Polock bohatý na sakrální památky. Zajímavou a přitažlivou krajinou je Polesí na jihu Běloruska. Jde o zalesněnou nížinu podél řeky Pripjať, jejíž jižní část leží již na Ukrajině. Řeka se zde pohybuje s téměř nulovým spádem, což způsobilo vytváření obrovských mokřin podél Pripjati a jejich přítoků. Národní park Bělověžský prales na hranici s Polskem také stojí za zhlédnutí.

Související články



edrtgs
sdfg | 02. ledna 2011
arggggggggggggggggggggggaaaaaaaaaaa
baba
nhh | 11. února 2012
ogghghfvh
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!