Baškortostán
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2231×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Baškortostán
?????????? ???????????? ???????????? ???????????? Baškortostán |
|||
|
|||
Rozloha | 143, 600 km? | ||
Počet obyvatel | 4 104 336 | ||
Hustota zalidnění | 28,6 os./km? | ||
Jazyk | ruština, baškirština | ||
Národnostní složení | Rusové, Baškirové, Tataři | ||
Náboženství | Pravoslaví | ||
Nejvyšší bod | bezejmenné místo ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.) | ||
Hlavní město | Ufa | ||
Nadřazený celek | Rusko | ||
Druh celku | republika Ruské federace | ||
Podřízené celky | 15 rajónů | ||
prezident | Murtaza Rachimov | ||
Hymna | [[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]] | ||
ISO 3166-2 | |||
Internetová doména | [[.{{{doména}}}]] | ||
Telefonní předvolba | |||
Časové pásmo | UTC +3 |
Baškortostán neboli Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km? (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002). Hlavním městem je Ufa.
Obsah |
Poloha a přírodní podmínky
Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejevská vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu -18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.
Obyvatelé
Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 39 %. Následují Tataři (28 %) a Baškirové (22 %) Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština.
Ekonomika
Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, je soustředěný hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.
Doprava
Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva – Ufa – Magnitogorsk – Astana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižekamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.
Města
- Ufa (hlavní, 1 049 000 obyvatel)
- Sterlitamak (266 000)
- Salavat (157 000)
- Něftěkamsk (114 000)
- Kumertau
- Išimbaj
- Bajmak
- Belebej
- Okťabr'skij
- Birsk
- Beloreck