Báňská dráha
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 16. srpna 2008
- Zobrazeno: 2605×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Báňská dráha
Báňská dráha je původní název pro železniční trať spojující dnešní stanici Ostrava hlavní nádraží s Doubravou. V současnosti je tato trať rozdělena mezi dva majitele: SŽDC (jako součást trati Ostrava hl. n. - Valašské Meziříčí) a OKD, Dopravu (OKDD).
Obsah |
Historie
Zárodkem Báňské dráhy byla železniční vlečka ze stanice Ostrava v Přívoze (tedy dnešní Ostrava hlavní nádraží) do Vítkovických železáren (VŽ) s odbočkou k jámě Karolina v Moravské Ostravě. Tato trať byla uvedena do provozu 1. dubna 1856, nejprve s koňskou trakcí, která byla 17. července 1858 vystřídána parní trakcí.
Tuto trať 1. května 1861 odkoupila od VŽ Severní dráha císaře Ferdinanda (SDCF) a navázala na ní výstavbou trati z Moravské Ostravy - Vítkovice (dnešní nádraží Ostrava střed) k dolům v Michálkovicích s šesti odbočkami. Takto vznikla Báňská dráha s délkou 10,318 km (z Přívozu do Michálkovic), která byla v celé délce zprovozněna pravděpodobně 3. ledna 1863.
Další prodloužení dráhy iniciovalo vedení VŽ v čele s Anselmem Rothschildem, které nechalo postavit prodloužení Báňské dráhy z Michálkovic k jámě Bettina v Doubravě (dána do provozu 12. září 1870) s odbočkami k jámám Eleonora a Stará strojová v Orlové a do stanice Doubrava na Košicko-bohumínské dráze. V roce 1886 pak i prodloužení z Michálkovic do Doubravy se všemi křídly odkoupila SDCF.
Báňská dráha (tehdy nesoucí německý název Montan-Bahn) se stále vyvíjela a vznikala nová křídla k jednotlivým jámám. V roce 1905 pak měla celkovou délku 34,062 km.
Vzhledem k nedostatečné kapacitě byla v roce 1880 dána do provozu druhá kolej mezi Moravskou Ostravou - Vítkovicemi a stanicí Salm, druhá kolej mezi Salmem a stanicí Josefova jáma byla vybudována až v průběhu 2. světové války. Kapacitní problémy mezi Přívozem a Moravskou Ostravou - Vítkovicemi SDCF vyřešila pronájmem souběžné Ostravsko-frýdlantské dráhy.
Od roku 1906 provoz na Báňské dráze začaly zajišťovat státní dráhy, ale trať zůstala stále v majetku SDCF. Po druhé světové válce však trať byla znárodněna a stala se součástí Ostravsko-karvinských dolů (OKD). Trať mezi dnešními stanicemi Ostrava hl. n. a Ostrava střed však byla začleněna do ČSD. Tatkto okleštěná Báňská dráhy pak byla začleněna do specializovaného útvaru OKD, který byl pod názvem OKR-Doprava založen k 1. lednu 1952. Dopravu na Báňské dráze však nadále zajišťovaly státní dráhy ČSD.
Útlum těžby uhlí
K významným změnám v provozu na Báňské dráze došlo v průběhu 90. let v souvislosti s útlumem těžby uhlí kolem této trati. Z dolů v bezprostřední blízkosti trati byla zastavena těžba na dolech Zárubek ve Slezské Ostravě, Petr Cingr v Michálkovicích a Fučík 5 v Orlové-Porubě. To přineslo postupnou redukci kolejiště stanic Josefova jáma a Poruba a úplné zrušení stanice Michálkovice. S klesajícím počtem vlaků také pozbyla na významu druhá kolej mezi Josefovou jámou a stanicí Ostrava střed, a tak byla postupně snesena – nejdříve v úseku Zárubek - Ostrava střed, později i mezi Zárubkem a Josefovou jámou.
Byly také sneseny odbočné tratě, které spojovaly Báňskou dráhu s uzavřenými doly Petr Bezruč a Fučík 2.
Poslední významnou změnou ve vedení této tratě bylo její zapojení do bývalé Košicko-bohumínské dráhy (KBD) u stanice Orlová v roce 1997. Zároveň tak byl opuštěn a snesen původní úsek Báňské dráhy mezi novým napojením a Doubravou.
Současnost
V současnosti jsou na této trati v provozu tři stanice: Zárubek, Josefova jáma a Poruba. Posledně jmenovaná stanice však je nyní pouze jedním ze dvou obvodů stanice Orlová. Z těchto stanice má větší význam pouze Zárubek, kde je opravna vozů OKDD, je odtud obsluhována vlečka dřeviště Salma a dále je to úvraťová stanice pro uhelné vlaky směřující z dolů na Karvinsku na vlečku Nová huť. Tyto vlaky a vyrovnávkové vlaky v opačném směru mají také rozhodující podíl ve vlakové dopravě na nynější Báňské dráze.
V současnosti provozuje drážní dopravu na této trati pouze OKDD, s výjimkou úseku Zárubek - Ostrava střed, kde jezdí také obsluhy ČD.
Budoucnost
Ve střednědobém výhledu nelze na této trati očekávat významnější změny s výjimkou stanic Josefova jáma a Poruba, jejichž osud je nejistý. V dlouhodobé perspektivě se zvažuje případné využití této trati také pro příměstskou železniční dopravu.
V souvislosti s připravovaným urbanistickým využitím prostoru po bývalé koksovně Karolina v Moravské Ostravě, v jehož bezprostřední blízkosti se trať nachází, se zvažovalo snesení trati v tomto prostoru, tedy v úseku Ostrava střed - Zárubek. OKDD však odhaduje potřebu zachování tohoto úseku na minimálně 20–25 let, tj. cca do roku 2030. Případné zkrácení této lhůty podmiňuje provozovatel dráhy vybudováním náhradního napojení na síť SŽDC, což by si vyžádalo v minimální variantě 400 mil. Kč. Případný prodej pozemků, které jsou touto tratí nyní blokovány, by tedy musel vynést minimálně tuto částku, v opačném případě zrušení tohoto úseku není ekonomicky opodstatněné.
Průběh trati v současnosti
- km 0,00 - Ostrava uhelné nádraží (obvod stanice Ostrava hlavní nádraží)
- km 2,359 - nádraží Ostrava střed
- km 2,721 = 3,002 - hranice drah SŽDC/OKDD (změna staničení)
- km 4,550 - stanice Zárubek
- km 6,066 - odbočná výhybka kolejiště Jan Maria (dříve Důl Jan Maria)
- km 7,160 - odbočná výhybka nákladiště Salma (dříve Odbočka Salma, odkud vedla vlečka na Důl Petr Bezruč)
- km 8,350 - stanice Josefova jáma
- km 10,470 = 0,000 - bývalá stanice Michálkovice (změna staničení)
- km 2,775 - bývalá odbočka Petřvald (dříve stanice Petřvald, ještě dříve Albrechtova výhybna)
- km 6,120 - stanice Orlová, obvod Poruba (dříve samostatná stanice Poruba)
- km 6,697 - výhybka K1, místo napojení na trať Bohumín - Doubrava - Louky nad Olší