Bankovnictví

Kategorie: Ekonomie (celkem: 336 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 09. srpna 2005
  • Zobrazeno: 14681×

Příbuzná témata



Bankovnictví

Pojem banka; funkce banky; členění bankovních operací

Pojem banka
-je peněžní ústav, který se zabývá peněžními a úvěrovými obchody, transakcemi a operacemi, shromažďováním volných peněžních prostředků a zprostředkováním platebního styku.

Funkce banky:
- soustřeďování volných peněžních prostředků od osob fyzických i právnických
- úvěrová činnost (Hlavní činnost)
- emitování peněz a CP do oběhu (ČNB)
- platební styk (banky na bankovních účtech provádějí na příkaz klientů hotovostní a bezhotovostní bankovní převody)
- koupě, prodej a směna devizových prostředků a valut.

Členění bankovních operací

a) pasivní – banky si jimi vytvářejí cizí bankovní kapitál (patří zde přijímání peněz od osob fyzických i právnických). Jedná se o vkladovou činnost banky.
b) aktivní – banky si jimi vytvářejí vlastní bankovní kapitál (patří zde poskytování úvěrů a půjček). Jedná se o úvěrovou činnost banky.
c) Indiferentní /neutrální/ - banky si jimy vytvářejí dodatečné výnosy (patří zde např. směnárenská činnost).


Bankovní soustava ČR

- je dvoustupňová a je tvořena centrální bankou na 1. Stupni a obchodními bankami a spořitelnami na druhém stupni. Funkci centrální banky (ústřední banky státu) plní Česká národní banka se sídlem v Praze; funkci obchodních bank plní KB, IPB, Obchodní banka, Agrobanka,...; funkci spořitelen plní ČS, a.s. se svými pobočkami.

Do ledna 1990 byla bankovní soustava u nás jednostupňová představovaná SBČS jako monobankou, která měla své pobočky v krajských a okresních městech. Od 2. 1 1990 začala fungovat nová dvoustupňová soustava bankovnictví.

V této dvoustupňové soustavě přestavují obchodní banky a spořitelny výkonnou složku, se kterou přijdou do styku klienti (tj. fyzické a právnické osoby). ČNB plní funkci ústředního orgánu v oblasti bankovnictví.

Činnost bank a spořitelen je většinou univerzální, neboť poskytují veškeré bankovní služby pro své klienty. Klienti mohou libovolně zvolit kteroukoliv obchodní banku nebo spořitelnu. Banky i spořitelny jsou při tom povinny dodržovat bankovní tajemství o poskytnutých bankovních službách a obchodních operací.

Banky se od sebe mohou lišit některými podmínkami (např. při poskytování úvěrů), při tom se ale musí řídit všeobecně platnými pravidly, které vyhlašuje ČNB.

Činnost bank a spořitelen se řídí Zákonem o bankách a spořitelnách.


Česká národní banka (ČNB)

-je centrální bankou státu. Má postavení ústředního orgánu státní správy v oblasti měny, bankovnictví a vydávání obecně závazných předpisů.

-je právnickou osobou, která usměrňuje peněžní trh z měnových hledisek, usměrňuje činnost bank a spořitelen bankovními ekonomickými nástroji, emituje peníze a hospodaří podle zásad stanovených vládou.

Její postavení a funkce jsou především měnově řídící a nikoliv podnikatelské, nepracuje na komerčních principech. Její činnost se řídí zákonem č. 6/1993 St., o ČNB.

Má přímý styk s bankami a spořitelnami na 3. Stupni (vede jejich účty, přijímá jejich vklady, poskytuje jim úvěry), má přímí styk se státním rozpočtem (vede účty státního rozpočtu).

Nemá přímí styk s klienty bank a spořitelen.

Úloha ČNB:

- vydává peníze do oběhu a stahuje je z něj
- určuje kurz (poměr) naší měny k cizím měnám
- hospodaří se zlatem a devizovými prostředky
- řídí směnárenskou činnost
- vydává obecně závazné předpisy v rozsahu své působnosti
- vykonává bankovní dohled
- emituje CP
- určuje diskontní sazbu a maximální odchylku





ČNB poskytuje obchodním bankám a spořitelnám tyto úvěry:

d) redistribuční dlouhodobý úvěr
-má 10-li letou splatnost. Tento úvěr posloužil k zabezpečení výchozí delimitace (oddělení) úvěrových zdrojů obchodních bank při vzniku 2 stupňové bankovní soustavy k 2. 1. 1990.

e) refinanční úvěry krátkodobé a střednědobé
-představují poskytování návratných úvěrových zdrojů centrální bankou bankám na 2 stupni, které je dále poskytují svým klientům.

f) další úvěry krátkodobé a dlouhodobé
-tyto úvěry mohou obchodní banky čerpat od ČNB k překlenutí finančního nedostatku; případně je mohou čerpat i od jiných peněžních ústavů za obecných podmínek úvěrování.

Úroková sazba z úvěrů, které poskytuje ČNB jednotlivým obchodním bankám a spořitelnám, se nazývá diskontní sazba. Tato základní sazba se při poskytování úvěru klientům zvyšuje o tzv. odchylku. Banky a spořitelny si pak z tohoto rozdílu kryjí náklady provozu a rizika.

Diskontní sazbu vyhlašuje ČNB, která zároveň stanoví maximální odchylku. Jednotlivé banky a spořitelny pak poskytují klientům úvěry se sazbou, která může být nejvýše rovna součtu diskontní sazby a maximální odchylky.


Obchodní banky

-jsou výkonnou složkou naší bankovní soustavy. Patří do 2. Stupně a mají přímí styk s klienty.
-mohou být:

g) Univerzální – mají plnou bankovní licenci (uděluje ji ČNB) a poskytují všechny služba všem zákaznickým skupinám
h) Specializované 
- teritoriálně : operují pouze v určitém regionu
- zákaznicky : poskytují služba pouze určitým skupinám zákazníků
- produktově : nabízejí pouze určité bankovní služby

Do univerzálních obchodních bank patří např. KB, IPB, Agrobanka, Obchodní banka,... Můžeme zde zařadit i ČS a.s., která dnes nabízí své služby fyzickým i právnickým osobám ve všech oblastech. Je tedy plnohodnotnou obchodní bankou.

Obchodní banky svým klientům poskytují především tyto služby:

- přijímají vklady od fyzických i právnických osob
- poskytují úvěry fyzickým i právnickým osobám
- provádějí tuzemský platební a zúčtovací styk
- provádějí platební a zúčtovací styk se zahraničním
- provádějí směnárenskou činnost
- operují s CP
- provádějí jiné bankovní činnosti (např. poradenskou činnost, informační činnost, úschovu cenností, atd.)


Vkladová činnost obchodních bank

Nezbytným předpokladem pro činnost banky je její vkladová činnost. Vklady jsou přijímány od osob fyzických i právnických. Úroková sazba je u vkladu diferencována podle toho, zda je vklad termínovaný nebo netermínovaný. U termínovaných vkladů se provádí další diferenciace podle délky trvání vkladu a možnosti jeho výběru.

Základní možnosti vkladů u obchodních bank:

1) Běžné účty – jsou zřizovány pro běžné ukládání a vybírání peněz. Úroková sazba je poměrně nízká. Účty jsou vedeny v Kč.
2) Sporožirové účty – slouží fyzickým osobám, provádí se z nich úhrady nájemného, elektrické energie, plynu,... Jsou vedeny ČS a.s.
3) Devizové účty – mohou si je zřídit fyzické i právnické osoby. Účet se zřizuje ve smluvené měnové jednotce, ukládat a vybírat je však možno i v jiné měně. Klient tak současně využívá směnárenských služeb bank. Devizový účet je možno zřídit jako běžný nebo jako termínovaný.
4) Termínované vklady – jsou vklady z různou délkou splatnosti a různou úrokovou sazbou. Mezi klientem a bankou se uzavírá smlouva o termínovaném vkladu..
5) Vkladové a depozitní certifikáty – jsou CP zpravidla s dobou splatnosti od 1 do 24 měsíců. Úroková sazba se zvyšuje s délkou splatnosti. U vkladových certifikátů se ve stanovenou dobu vyplatí vklad i úrok; u depozitního certifikátu se vyplatí jeho nominální hodnota, která je vždy vyšší než vložená částka (tzv. skrytý úrok).
6) Obligace – jsou dlouhodobě nevypověditelné CP. Doba splatnosti je většinou 5 let. Úroková sazba je poměrně vysoká. Úroky se vyplácejí většino každého půl roku.
7) Vkladní knížky – jsou určeny fyzickým osobám. Mohou být různého typu: běžné, z výpovědní lhůtou, na jméno, na doručitele, ... Jsou zde různé úrokové sazby. Vede je hlavně ČS a.s., avšak mohou je vydávat i jiné obchodní banky.

Každá obchodní banka může mít ještě další specifické možnosti vkladů.
Úvěrová činnost obchodních bank

Úvěry mohou být poskytnuty všem právnickém i fyzickým osobám na krytí běžných i rozvojových potřeb nebo přechodného nedostatku finančních prostředků.

Klient uzavírá s bankou úvěrovou smlouvu, která obsahuje zejména: výši úvěru, dohodnutý průběh splátek, roční úrokovou sazbu, povinnosti klienta vůči bance, vymezení sankcí při neplnění podmínek.

Úrokové sazby se řídí především lhůtou splatnosti a dále mírou rizika ohrožujícího návratnost úvěru.

Při poskytování úvěru v podnikatelské činnosti žádá banka seriózní a hodnověrný podnikatelský záměr se zdůrazněním návratnosti úvěru.

Dále banka žádá zajištění úvěru, tj. vlastní záruku, že půjčené peníze dostane zpět.

Klient bance ručí např:

a) na základě záruční listiny, kdy ručitel klienta přebírá záruku za úplné a včasné splacení úvěru
b) na základě smlouvy o zřízení zástavního práva, kdy klient ručí bance nemovitostmi, popřípadě cennými movitými věcmi
c) na základě smlouvy o budoucím postoupení pohledávek, ve které se klient zavazuje, že veškeré své pohledávky postoupí bance k úhradě závazků, které vůči ní má.

Úvěry, které banka poskytuje svým klientům, můžeme podle doby splatnosti rozdělit do 3 skupin:

d) úvěry krátkodobé – doba splatnosti do 1 roku
e) úvěry střednědobé – úvěry s dobou splatnosti kolem 5 let
f) úvěry dlouhodobé – doba splatnosti nad 5 let.

V každé z těchto tří skupin existuje několik možností konkrétních úvěrů. Začínají se používat tzv. hypoteční úvěry k podpoře bytové výstavby se lhůtou splatnosti 5 – 30 let.

Přístup banky v otázce úvěrů záleží také na serióznosti a hodnověrnosti klienta, jeho spolehlivosti atd. Banky poskytují úvěry max. do 70 % hodnoty nemovitostí.




Právní formy bankovních podniků; bankovní kapitál; bankovní náklady, výnosy a zisk

1. Právní formy bankovních podniků

Za bankovní podniky považujeme v současné době všechny obchodní banky a spořitelny. Bankovní podniky jsou právnickými osobami. Vykonávají svou činnost bezprostředně pro své klienty na tržních podnikatelských principech.

Bankovní podniky mohou mít tuto právní formu:

- státní podnik
- a. s.
- družstevní podnik
- společný podnik

Při zakládání banky nebo spořitelny dává vždy souhlas ministerstvo financí a ČNB.

2. Bankovní kapitál

-můžeme ho rozdělit na vlastní a cizí.

Vlastní bankovní kapitál: je tvořen základním jměním ze státních prostředků u státních bank, peněžními prostředky za zaplacené akcie u akciových bank; zápisným, členskými podíly a vklady u družstevních a společných bankovních podniků.

U všech forem bankovních podniků je dále vlastní kapitál tvořen použitím části zisku, který banka vytvořila a dalšími méně významnými prostředky.

Cizí bankovní kapitál: je tvořen především vklady fyzických a právnických osob. Dalším zdrojem cizího kapitálu jsou úvěry, které má banka od ČNB, případně od jiných peněžních ústavů. DO cizího kapitálu patří také finanční prostředky získané prodejm obligací, které banka emituje.

3. Bankovní náklady, výnosy a zisk

a) bankovní náklady jsou tvořeny:

- z úroků, které banka musí platit z vkladů a cizího kapitálu (tj. z úvěrů)
- z ostatních nákladů – např. mzdy zaměstnanců, náklady na provoz a údržbu bankovních budov, ...

b) bankovní výnosy jsou tvořeny:

- z úroků, které banka získává z úvěrů a půjček
- z ostatních výnosů

c) bankovní zisk – vzniká jako rozdíl mezi bankovními výnosy a náklady za předpokladu, že bankovní výnosy jsou vyšší.

Použití bankovního zisku:

- daň z příjmů právnických osob
- tvorba fondů (povinný je pouze rezervní fond)
- ostatní rozdělení (u akciových bank je dáno stanovami akciové společnosti).


Bankovní rentabilita; bankovní likvidita; bankovní jistota

1) Bankovní rentabilita

Rentabilita bankovního podniku vyjadřuje vztah mezi výsledkem jeho hospodaření (zisk) a prostředky vynaloženými na jeho dosažení.

-můžeme je vyjádřit dvěma vztahy:
a) Bankovní zisk : Vlastní bankovní kapitál
b) Výnosy : Celkový bankovní kapitál

Ad a) ze vztahu zjistíme, kolik zisku připadá na jednu korunu vlastního bankovního kapitálu.
Ad b) ze vztahu zjistíme, kolik výnosů připadá na jednu korunu celkového bankovního kapitálu.


1) Bankovní likvidita

-znamená schopnost podniku uhrazovat své závazky plynule, včas, ve správné výši a za ostatních sjednaných podmínek.

Závazkem jsou myšleny úroky z vkladů, úvěry a úroky z těchto úvěrů.

Bankovní likvidita se zajišťuje nejrůznějšími způsoby jak na straně umísťování kapitálu, tak i na straně získávání kapitálu.

Měří se poměrem mezi aktivy a pasivy, např.: Vlastní bankovní kapitál : Cizí bankovní kapitál.
Likvidita dle tohoto vztahu bude tím vyšší, čím větší poměrné číslo nám vyjde (nejlépe 1 nebo více než 1).


2) Bankovní jistota

-představuje systém ochrany bankovního podniku před riziky, kterými je činnost tohoto podniku ohrožena. Jde např. o tato rizika:

- rizika spojená s aktivními bankovními operacemi (klient nesplatí ve sjednané době a v hodnotě úvěr)
- rizika spojená s pasivními bankovními operacemi (např. hromadné vybírání vkladů klienty)
- rizika spojená s ostatními bankovními operacemi (např. u směnárenské činnost kurzovní riziko)

Tato rizika ohrožují rentabilitu a likviditu bankovního podniku i důvěru klientů v bankovní podnik. Proto je nutno takto rizika eliminovat.

Ochranu před těmito riziky provádí bankovní podnik různými opatřeními:

a) posuzováním finanční situace klienta
b) posuzováním návratnosti úvěru
c) jištěním při poskytování úvěru
d) předcházením a vyvracením různých fám
e) obezřetností při větším nákupu cizí měny



| 05. prosince 2005
| 05. prosince 2005
Re:
kos | 30. prosince 2005
njn
| 18. dubna 2006
| 30. dubna 2006
dobré
| 16. května 2006
jak je halůoangel_smileangel_smileangel_smile
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby